--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Gajda Jaroslav
Název: O ruské ruletě
Zdroj: NN Ročník........: 0004/044 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
S PPLK. ING. JIŘÍM SPRUŠILEM, BÝVALÝM ŘEDITELEM POLICIE SEVERNÍ MORAVY, MILOSLAVEM KREJZOU A "DĚDKEM" DOBROMILEM
CVRKALEM Z OBČANSKÉ BEZPEČNOSTNÍ KOMISE V OSTRAVĚ "O R U S K É R U L E T Ě V N I T R A"
Jaroslav Gajda
III. část
S pplk. Jiřím Sprušilem nelze jinak, než souhlasit. A přece je tady něco, v če m s ním souhlasit nemohu - názor, podpořen v roce 1990 samým ministrem vnitra a jeho rozhodnutím o ponechání příslušníků sledovačky a operativní techniky ve služebním poměru proto, že oběti zvůle bolševického režimu "osobně neznali", nepřišli nikdy do "osobního kontaktu". V této argumentaci není opodstatnění. F aktem totiž zůstává, že obě tyto složky byly součástí Státní bezpečnosti a bez jejich dokonalé činnosti by mnohé o běti komunistického režimu mohly ujít sv ému osudu.
Tyto složky byly součástí zločinecké organizace a jejich příslušníci, i když s e přímo nepodíleli na fyzickém týrání zatčených, k jejich zatčení účinně přisp ívali. A ne malou měrou! Mnohdy se jednalo o jediné "důkazy", které přivedly t oho či onoho na lavici obžalovaných. Někdy jen za odposlechnuté názory na komu nistický režim, jindy za důkaz styku s cizím státním příslušníkem.
Stejně tak nelze omluvit příslušníky Státní bezpečnosti v administrativních fu nkcích! Pokud by tak tomu bylo, můžeme pak klidně omluvit i esesáka z kancelář e koncentráku! Každý z těchto teroristických organizací nese vinu již svou pří slušností k těmto organizacím! Vinu esesáků posuzovaly po druhé světové válce soudy. V případě estébáků by tomu mělo být stejně. Míru viny by pak měly posuz ovat senáty stejně, jako tomu bylo v případě esesáků. Mezi oběma organizacemi existuje paralela v činnosti s tím, že Státní bezpečnost páchala své zločiny p ředevším na vlastním národě.
Na vlastní kůži poznali praktiky Státní bezpečnosti bývalí političtí vězni, še stašedesátiletý Dobromil Cvrkal, zvaný "dědek" a čtyřiašedesátiletý Miloslav K rejza, dnes členové Občanské bezpečnostní komise v Ostravě - Krejza se čtyřlet ou a Cvrkal s dvou a půlletou zkušeností v této oblasti.
Doporučení k těm dvěma "muklům" jsem si vezl již z New Yorku. Přišlo přes oceá n od jejich bývalého spoluvězně pana Kusnierze, dnes žijícího v Lucemburku. Na psal: "Můžeš se na ně spolehnout. Jsou to čestní, neúplatní, lidé ....". Pplk. ing. Jiří Sprušil mně tato slova plně potvrdil.
Jejich kancelář se nachází v budově krajského ředitelství Policie České republ iky v Ostravě. Jsou tady vlastně trpěni, poněvadž schází bývalá zákonná legali zace. Někteří tvrdí, že jsou Občanské bezpečnostní komise zbytečné, jiní bojuj í o jejich opětnou legalizaci nezbytnou pro veřejnou kontrolu nejcitlivější ob lasti státní moci. Zejména jedná-li se o stát nacházející se na cestě z komuni stické totality do demokracie. Zatím, ve vakuu, které vzniklo, jsou Občanské b ezpečnostní komise registrovány u MV ČR jako občanské iniciativy.
Ga.: Pane Krejzo, jste rehabilitovaným politickým vězněm. Kolik let jste byl v ězněn a za jaký trestný čin?
Kr.: Necelých deset let. A proč, zač? Když vynášeli rozsudek a povstali, předs eda Státního soudu řekl: "Státní soud nabyl přesvědčení...." Nikoliv, že odsuz ují na základě důkazů. Důkazy žádné neměli! Čili, co člověk skutečně udělal, n ebo neudělal, neví nikdo. Do dnešního dne jsem o tom nehovořil s nikým, podle bolševických paragrafů byl na to špagát, a tohleto období, to není demokratick á republika, to je třetí bolševický puč. My žijeme v další bolševické republic e a nevíme dne ani hodiny, kdy by ty hlety informace, které bych Vám dal o sv é trestné činnosti, podle bolševiků trestné činnosti, tedy o své činnosti prot i zrádnému, velezrádnému komplotu proti republice, proti státu, proti národu, mohou být kdykoliv použity proti mně. Mohli mě tedy, třeba v sedmdesátých lete ch, pověsit za něco, co jsem dělal jako dvacetiletý kluk. Tolik tedy k mé tres tné činnosti. Nikde se nedoberete práva. Nedoberou se práva lidé, kterým ponec hávají zbytkové tresty. Jak může někdo prohlásit, že držení zbraně za bol š ev iků bylo nedovoleným držením zbraně, když šlo o člena ilegální skupiny. Jak je možné, když střílel proti svým pronásledovatelům, kteří stříleli po něm - to je případ Milo Komínka - jak mohou nechávat deset let zbytkového trestu, když střílel proti velezrádcům!? Proti lidem, kteří se dobrovolně postavili mimo zá kon. Podívejte se, já nevím, jestli jste skutečně nezávislým, nemohu vědět, je stli nejste zpravodajcem nějaké americké zpravodajské služby. Jestli budete zp ravodajcem, budete dobře zakonsp ir ovaný a nebudete mi to věšet na nos. Samoz řejmé je, že každou cizí zpravodajskou službu beru jako cizí zpravodajskou slu žbu! Příslušnost k ní, zhlediska Čecha, považuji za zradu. Je totiž samozřejmé , že žádná cizí zpravodajská služba nebude pracovat v zájmu mého státu, ale v zájmu svého státu! Tedy bude používat mé spoluobčany k tomu, aby se dozvídala informace, které jsou k prospěchu té cizí zemi a ne mé zemi .....
Nebyl jsem nikdy příslušníkem žádné zpravodajské služby, nemohu, samozřejmě, s čistým svědomím říct, že bych nějaké cizí zpravodajské službě neposkytl infor mace. Nevím, s kým jsem během věznění hovořil ...., ale rozhodně nebudu hovoři t o své trestné činnosti a nebudu si, eventuálně, sám dávat oprátku na krk. Ga.: A Vy, pane Cvrkale?
Cv.: Já jsem byl vězněn dvanáct a půl roku. Rozsudek byl stejný - "soud nabyl přesvědčení" - za údajnou velezradu a vyzvědačství....
Ga.: Byl jste zatčen již v roce 1948, tedy krátce po "vítězném" únoru. Čím jst e se vlastně podílel na "velezradě a vyzvědačství"?
Cv.: Šlo o známé: odstavec 1, odstavec 2 paragrafu 231 zákona na ochranu repub liky, které si vymysleli komouši. Při odvolačce jsem dostal patnáct let a pak mi přidali ještě deset, čili celkem dvacetpět let.....
Moje protistátní činnost.... Bylo mi devatenáct let a nebyl jsem žádným hrdino u. Byli jsme trampové a obdivovali jsme písničky ze západu. V Beskydech, na Če rťákách, jsme měli srub, ve srubu jsme měli vyvěšeny fotografie všech americký ch prezidentů, americké vlajky, v té době se k nám už dostávaly westernové pís ně, snažili jsme se naučit jejich texty a zpívali jsme je ..... Dá se říct, že z toho si estébáci vykonstruovali naši protistátní činnost. Do dnešního dne n emůžeme zjistit, na jakém podkladu, podle jakého principu, byla naše skupina s estavena. Většina se z nás, z naší skupiny, která byla souzena, setkala teprve u soudu, a vůbec jsme se neznali. Podle mého názoru, jinak si to nedokáži vys větlit, poněvadž jsme zpívali americké písničky, učili se žvatlat jejich angli cké texty, sestavili z nás nějakou pomyslnou špionážní skupinu.... Pochopiteln ě jsme hovořili o tom, že by bylo třeba z republiky utéct, poněvadž to zřejmě jiné nebude, ale politicky? V nás tehdy nebylo nic politického, byli jsm e ml adí, a proti nastolenému režimu? Byl jsem zatčen v březnu 1948, byli jsme jedn ou z prvních souzených skupin a dodnes nám není jasné, proč...... Ano, senát S tátního soudu "nabyl přesvědčení....". Když padaly cifry - patnáct, osmnáct, d vacet let - byl jsem tak drzý, že jsem vstal, předseda senátu dr. Soukup byl t ak opilý, že jej museli podpírat, aby neupad, a zeptal jsem se "osmnáct měsíců ?" On na to zařval: "Ne, osmnáct let, Ty pacholku!" To byla odpověď dr. Soukup a. Dr. Procházková, první příse d ící Státního soudu, začala hystericky ječet: "Já bych Vás, pacholci, všechny pověsila!" ..... Dnes žije někde v Brně. Tím tedy mohu uzavřít otázku "proč, kolik a za co?"
Kr.: K tomu bych rád dodal pár slov vysvětlení ..... Na provazáně pankrácké vě znice (tehdejší oddělení odsouzenců k smrti. Pozn. autora) jsem byl zavřen s J UDr. Bohumilem Gregorem, který byl údajně šéfem předúnorové Státní bezpečnosti . Ten mi řekl, že na celou republiku měl jen dvěstě lidí. Profesionalita těch lidí se dala odhadnout podle něj. Tehdy, v padesátém roce, odhadoval současný početní stav příslušníků StB na sedmdesát pět tisíc lidí. Artur London ve své knize Doznání, který byl šéfem StB, tedy musel početní stavy znát, uvádí, že v té době měla už Státní bezpečnost osmdesát tisíc příslušníků. Čili skeptik Gr egor, starý policajt, podcenil početní stav. Je tedy vidět, že to byli profesi onálové na úrovni. Gregor a všech jeho dvěstě mužů odešli ze Státní bezpečnost i .... Kde se tedy najednou vzalo těch osmdesát tisíc dacanů během dvou let? S kutečnost je taková, že za ty dva roky z blbě vyučených zedníků a pomocných na těračů nemohli nadělat zpravodajské důstojníky! Jak tedy v té době StB p raco vala? Vytipovali si vás. Tady Dobroše si vytipovali při písničkách a měli člov ěka, o kterém věděli, že je jejich potencionálním nepřítelem, který s nimi nes ouhlasí, nepůjde a kterého pravděpodobně nekoupí, poněvadž jestli o tom ví, ne bo neví, asi se jej už tenkrát koupit pokusili.
Já jsem měl v té době bratra v zahraničí, takže nebylo těžké rodinu vytipovat. Já jsem tenkrát, jako študák, odmítl podepsat všeobecně podepisovanou žádost o trest smrti pro dr. Miladu Horákovou. Byl to paskvil. Velký podpisový arch, študáci stáli v řadě a nikdo nevěděl, co se vlastně podepisuje. Vtip byl v tom , že dr. Milada Horáková, o které jsme věděli jen to, že byla Národně socialis tickou poslankyní, a která byla vlastně ve vyšetřovací vazbě, se podepisovala žádost o trest smrti pro zrádkyni li du, tedy neexistovala presumpce neviny! To bylo prakticky ovlivňování soudu..... Takové podpisové archy si nemohl nikd o z nás nechat spontánně natisknout. Tiskárny byly v té době ve dne v noci stř eženy ozbrojenými příslušníky Lidových milicí! Bylo tedy zjevné, že se jedná o oficiální akci. Když jsem se konečně dostal k podpisovému stolku, měl jsem zh ruba patnáct vteřin času rozhodnout se, co teď? V těch patnácti vteřinách mi b ylo jasné, že když to nepodepíši, vypálím si pro ty dacany cejch a bude k o ne c se studiemi. Chtěl jsem dělat lékařskou mikrobiologii. V těch patnácti vteři nách jsem si uvědomil, že bych nemohl žít s vědomím, že jsem se podepsal pod t rest smrti, i kdyby to podepsalo deset tisíc lidí, to byla věc jejich svědomí. Bylo mi jasné, že to, co se připravovalo, byla fémová vražda, to nebyla justi ční vražda! Ten soud byl tím vlastně k rozsudku dotlačen a pro mne to bylo ste jné, jako kdybych já sám měl tahat za provaz!
Vůbec jsem nepřemýšlel o budoucnosti, bylo jasné, že se jednalo o precedenci, a jestli se toto mohlo stát u dr. Horákové, pak už neexistoval v Československ u člověk, proti kterému by nebylo možné rozpoutat tuhletu akci ............. T ak jsem to nepodepsal a odešel jsem. Za tím stolkem stáli dva páni v bezvadnýc h civilních oblecích. Později jsem zjistil, že to byl kapitán a major Státní b ezpečnosti. Jeden blbě vyučený natěrač, druhý blbě vyučený stolař. Tihleti pán ové se mě slušně ptali, proč jsem to nepodepsal? Jako blbec jsem jim vysvětl oval, že je tady presumpce neviny a došel jsem až k tomu, že se jedná o preced ent, a pokud dr. Horákovou oběsí, půjde fémovou vraždu a pak se to může stát k omukoliv, mně, nebo také jim....... To už mi přestali vykat, byli jsme již dos t daleko od ostatních študáků, a doslovně mi řekli: "Tak my Ti, Ty hajzle, uká žemem že tohle budou podepisovat Tví kamarádi na Tebe!"
Jestliže Vám tohle řeknou, je jasné, že to lidé nebudou dělat dobrovolně, lidé , kteří mě znají a neznají žádný důvod, pro který bych si zasloužil trest smrt i ....... Čili to budou dělat pod nátlakem. A jestliže toto říkám, jak to řekl i oni, jsem hajzl, jsem svině, nepatřím mezi lidskou společnost, poněvadž se d opředu připravuji ten zbídačený, násilím porobený národ donutit ještě k tomu, že bude své vlastní lidi odsuzovat na smrt jenom proto, aby oni sami si zachov ali svůj bídný život! Jsou to zločin ci, kteří dobře věděli, co dělají, a zhl ediska spravedlnosti, já nežádám žádnou mstu, ale musím jako křesťan trvat na tom, aby se spravedlnosti dostalo všem! Tedy nejen dobrým a slušným lidem, ale aby také zločinci dostali po zásluze, co jim patří.
Jestliže únorové události osmačtyřicátého roku považuji za velezradu, pak jsem z toho musel dedukovat dále ............ Každý voják v záloze a každý důstojn ík v záloze, který se toho vědomě zúčastnil a vztáhnul ozbrojenou ruku na svůj národ, patří jako voják na šibenici. Ne ke zdi! Kulka je čestnou smrtí, pro z rádce je šibenice. Čili všichni ti se zbraněmi v ruce, v osmačtyřicátém na Sta roměstském náměstí, byli účastníky vojenské zrady připraveni rozpoutat krvepro lití. Proč by jinak měli v rukou zbr aně? Ty neměli k zastrašení, ty měli k p oužití, a události v Karmelitské ulici, kde se střílelo do studentů, kteří se chystali jít na Hrad a kde velel darebák Smrkovský ...... Tyto události potvrz ují, že byli ochotni použít zbraně a Smrkovský k tomu dával rozkaz! Jestliže to tedy byli velezrádci, pak vše ostatní, co oni dělali, bylo mimo zá kon! Podle starého římského právního názoru zabití tyrana není zločinem, je sl užbou národu.
Ga.: Mohu tedy předpokládat, musím, bohužel, říct "dík" Vašim prožitkům, jste mnohem citlivějšími a vnímavějšími k současné problematice bývalé Státní bezpe čnosti, než jiný, průměrný občan republiky. Nejste profesionálními policisty, nejste profesionálními vyšetřovateli, jste občany, kteří se v minulosti setkal i s politickou policií tváři v tvář. S přihlédnutím k těmto prožitkům moje otá zka zní: "Domníváte se, že rozhodnutí bývalého ministra vnitra dr. Sachra z ro ku 1990 ponechat nadále ve službě př íslušníky sledovačky a operativní techni ky, tedy odposlechu, jen proto, že nikdy nepřišli do přímého styku, nebo nikdy nepoužili fyzického násilí vůči zájmovým objektům Státní bezpečnosti, bylo sp rávné a únosné?"
Cv.: Myslím si, že právě v těch okamžicích, kdy dr. Sachr začal tyto myšlenky vydávat formou služebních rozkazů, došlo k začátku tragédie, kterou máme dnes, téměř po pěti letech, "na tácku". Díky takovým pánům doktorům Sachrům i pozdě jším ministrům vnitra Sokolům, Hradílkům a současnému ministru Rumlovi, který se už hájí jen tím, že je vykonavatelem vůle minulých ministrů, čili "já na br áchu, brácha na mě", tam došlo k tomu špatnému směru, co se týče policie. Od s amého počátku bylo chybou už samé sl ožení prověrkových komisí .... Jsem obyč ejný člověk, pracoval jsem jako tramvaják a autobusák, ale mám své vyhraněné p olitické myšlení ......... Samé složení těch komisí bylo podivné. Proč mají pr ověřovat dacani dacany!? Kdo jim k tomu dal morální právo? Proč k tomu nebyli přizváni lidé, kteří k tomu morální právo měli? Z Hradu jsme stále slyšeli, že budeme vítězit nad zlem, lží a darebáctvím, tak proč se to právo nezačalo upl atňovat v praxi a proč v těch prověrkových komisích nezasedali lidé, kteř í ta m skutečně patřili? Ne ti dacani, kteří tam dělali i dříve ..... Pak, samozřej mě, i v těch hlasovacích systémech by to vypadalo jinak. Třeba jak znám tady K rejzu, vím, že by hlasoval proti všem těm prodlužovačkám..... Podívejte se, s odstupem těch čtyř let panování našich ministrů je v samém lustračním zákonu s edmadvacet výjimek! Co to je? Co je to za zákon!? A právě nedodržovaný lustrač ní zákon s těma výjimkama způsobil, že u policie přežívá tolik dacanů. Člověku se zdravým rozumem je to nepoc ho pitelné...... Tak k čemu vlastně ty prověrk ové komise byly? K čemu jsou Občanské komise? Dnes už na to máme vyhraněný náz or a máme jen obavy. Jestliže nás dodnes nechávají přežívat, ne však všude, al e přece jen ve většině, vkrádá se podezření, jestli nesloužíme jako formální p láštíček pro různá definitivní rozhodnutí. Ono se pak totiž, v případě nějaké "nesrovnalosti", dá klidně říct: "My přece máme Občanské komise ....". Jenže m álokdo ví, že už dávno nemají zákonné pravomoci! To znamená, že jaká kol iv ko nsultace s námi je dobrovolná a naším názorem se nikdo řídit nemusí. Náš názor je takový, že by Občanské komise opět měly být legalizovány, to se týká nejen Policie, ale ozbrojených složek vůbec, poněvadž, a to se týká každého režimu, tyto složky hlídány být musí, aby nemohlo docházet k tomu, co tady už v krátk é minulosti bylo. A kdo je má hlídat? Myslím si, že nejúčinnější je, když je h lídá prostý občan, tedy Občanské komise. Občan má právo vědět, co ten policajt , nebo voják za jeho peníze děl á. Jestli se to v krátké době neuskuteční tak , jak tady řekl už Milan, budeme v nové totalitě...... Pak nezbude nic jiného, než to pověsit na hřebík. Nemá smysl chodit tady pít kafe a občas si vyžebrat od pana ředitele pár krabiček nápojů na povinné střelby ..... To pak nepovažu ji za účelné, ale za zbytečnou ztrátu času. To, že tady slyšíme nějaký ten klí pek, nebo že s námi občas někdo promluví? To nepovažuji za záslužnou práci Obč anské komise a tím pádem tady nemusí vůbec být......
Kr.: .... To je více náhodný sběr informací ..... Cv.: .... Ano, jenom se dívám, že zatím přežíváme a nemáme problémy, ale jinak pokládám současný stav, díky hlavně pánům poslancům a ministrům, za jasně uko nčenou práci Občanských bezpečnostních komisí. I když zatím k tomu žádný ofici ální rozkaz nevyšel .....
Kr.: Rád bych se ještě vrátil k původní otázce .... Jistě, stát nemohl zůstat "nahý", nemohl zůstat bez zpravodajců. Je ale jasné, že bych nenechal sledovač ku ani operativní techniku do dnešního dne v původním stavu. Za tu dobu už moh li být vyškoleni noví lidé. Zejména ne proto, že těmto útvarům šéfují lidé, kt eří nedosahují úrovně svých podřízených, čili se tady rýsuje reálné nebezpečí, že to jsou víceméně soukrémé agentury, které mohou pracovat na čemkoliv, poně vadž ten šéf by o tom nemusel mít př ehled. A oni, v té své rutině, mohou své mu šéfovi předstírat skutečnost zcela jinou, než jakou na tom oddělení vyvíjej í. Tak na jedné straně máme zákon o nasazení zpravodajské techniky a na druhé straně estébáci, kteří by podle mne měli být postaveni mimo zákon, poněvadž to byla "ozbrojená pěst dělnické třídy" stejně jako milice, speciálně k tomu vyc vičeni, dostali do rukou drahou zahraniční techniku, kterou mohou klidně zneuž ívat ke svým cílům! Myslím si, že je to dost těžce kontrolovatelné ..... Ga.: Kolik bývalých estébáků slouží v Ostravě? Vezměmě to procentuálně. Kr.: Vzhledem k tomu, že nikde nedostanete do rukou úplný seznam bývalých přís lušníků Státní bezpečnosti, dá se to jen odhadovat. S jakou přesností, je spor né. Ale podívejte se, tady máme starý telefonní seznam, jedná se o poslední, K rajské správy StB v Ostravě. Když si vezmu dnešní interní seznam Krajského řed itelství, tak tam najdu celou řadu jmen. Před dvěma lety, přesně 6. června, js me předávali spolu s předsedou Občanské komise panu Rumlovi do ruky seznam zhr uba sedmdesáti příslušníků StB, kteř í jsou dodnes uváděni v oficiálním inter ním telefonním seznamu! Rozumějme si, nemáme skutečně jiné možnosti, jak zjist it skutečný stav věci, ale lidé, kteří měli přidělenou svoji vlastní telefonní klapku, tedy lidí, kteří něco na Krajské správě StB znamenali, se dnes objevu jí se svými telefonními klapkami znovu! To můžeme dokladovat.
Před dvěma lety dostal pan ministr Ruml tento materiál do rukou, a nevíme nic o tom, že by jeden, jediný z těch lidí, na zásah pana ministra musel Krajské ř editelství Policie ČR v Ostravě opustit! Takže o lustračním zákonu si můžete u dělat svou vlastní představu ......
Cv.: Je tady ještě něco. Jsme sice okleštěni možnostmi, ale ještě stále máme m ožnost vstupu do personálních spisů. Nejsou nám sice kladeny překážky, ale i t am už pociťujeme vyhýbavé odpovědi. Ve spisovně jsou nám předkládány spisy, kd e není třeba založen pořadový list spisu, zřejmě v něm spousta schází, poněvad ž v jiných, kde pořadové listy byly, je přesně zdokumentováno vše. V personáln ích kartách, u velké většiny, se objevují listy psané stejným strojem od začát ku až do konce! To se u jiných, kteř í nebyli u StB, neobjevuje! Jak přibýval a léta, bylo užíváno různých psacích strojů. Z toho člověk pak vidí, že se jed ná o falsifikát zpracovaný horkou jehlou. To musí poznat i tele! Osobní karta totiž obsahuje vše. Služební postupy, odměny, stížnosti, služební hodnocení, a td. A najednou je to psáno stejným psacím strojem! Zjišťuji, že podle toho, co jsem viděl, a viděl jsem toho už dost, by neměl být na Krajském ředitelství ž ádný komunista, poněvadž z těch lidí nikdo nikdy nebyl členem KSČ! Dokonc e je n u jednoho, nebo dvou se mi objevil VUML, a to ještě slabě napsán, což asi za pomněli vymazat. Jinak jsou všichni hodní lidé, kteří pracují patnáct, osmnáct let u policie, a se stranou neměli nikdy nic společného.... Ba naopak, dotyčn ý důstojník, který mi karty předkládá, zdůrazňuje, že tito pánové jsou již dáv no od Policie pryč, a jak jsem později zjistil, jeden z těchto důstojníků StB, kteří neprošli prověrkami, pracuje dnes v okrese Opava, a druhý se nyní potlo uká někde na Karvinsku, nebo Fr ýd ecko-Místecku. Přesný přehled nemáme, poněv adž nedostaneme možnost získávat přesné informace. Naše informace jsou předevš ím od jiných členů Občanských komisí z jiných okresů. A jsou tady také výmluvy - ten či onen spis tady není, je třeba v Brně, nebo jej má krajský ředitel a ten zase řekne, že nic takového nemá ......Prostě výmluvy.
Takže přežíváme. My nemáme možnost zasahovat do dění, do kterého by mělo vstou pit občanské právo a občanský dozor. Pro tento barák v Ostravě to platí stopro centně! A pro ty okresní baráky jak by smet! Proto říkám, že vlastně mlátíme p rázdnou slámu .....
Kr.: Ještě jedna důležitá věc. My jsme museli podepsat takzvanou "stodvojku" - jsme vázáni mlčenlivostí. Podle 102 nesmíme prozrazovat skutečnosti, se který mi se tady seznámíme. Podívejte se tady na tu složku. Je na ni napsáno "věstní k ministerstva vnitra číslo 28/1994", týká se to ministerstva vnitra a Policie České republiky. To je seznam utajovaných skutečností. Podívejte se, jak je o bsáhlý. My, vzato teoreticky, bychom nemohli hovořit vlastně o ničem, co se ta dy děje! To je jeden z důvodů, proč nám vlastně umožňují přístup k některým vě cem. Ví, že je nesmíme použít. Samozřejmé je, my jsme oba politickými vězni, s eděli jsme za to, a nějaké potahování kvůli stodvojce je pro nás mouchou. Jest liže bych přišel na jakoukoliv skutečnost, která zjevně porušuje zákony, nebo která zjevně nahrává komunistické straně, nebo skupinám, které já považuji za zločinecké, tedy v zájmu státu poruším klidně stodvojku a pokusím se vzbouřit národ, nebo občany tohoto města, aby něco v téhle věci podnikli. Oni jso u si toho také vědomi, takže nás k závažným informacím nepouští. Vidíte ale sám, ž e v seznamu utajovaných skutečností jsou věci, které by tam už dávno být neměl y. Třeba platy těch pánů ..... Rádi bychom věděli, jak jsou placeni ..... Tak tady nikdo neopustil třeba personální a školský odbor. Až na ty, kteří odejít museli. Pro nás je podstatné, že personální odbor neopustila skupina lektorů m arxismu-leninismu! Součástí služební praxe byla totiž takzvaná marx-leninská p říprava. Tou marx-leninskou pří p ravou museli procházet všichni policajti. Pr akticky neustále, podle plánu, který si ta skupina lektorů vytvořila. Ti lekto ři byli takoví policajti, jakým jsem asi já. Oni byli specialisté na marxismus -leninismus, a já jsem zase specialistou na bolševické kriminály a trochu na t o StB. Tedy oni byli specialisté na nauku, nebo teorii, která je srovnatelná s nacistickou naukou! Tito lidé nic jiného neumí, pro nic jiného nebyli školeni a za nic jiného nebyli placeni. Řekněte mi, co je to za policisty!? A oni js ou policejními důstojníky dodnes, pracují na personálním oddělení, nemají k to mu kvalifikaci, berou funkční a hodnostní příplatky a mohou vykonávat práci ta k na úrovni chlapa, kterého seberu z ulice! Chlap, který má maturitu, seberu j ej z ulice a posadím jej na personálku, může zhruba odvést stejně kvalifikovan ou práci. Jenže rozdíl bude v tom, jaký za to bude brát plat! Při sebelepší vů li mu totiž nedají vyšší plat, než nějakého rotmistra, ale v žádném případě ne plat majora, nebo podpluk ovn íka..... A specialisty! Platová třída tomu tak odpovídá. A teď mi řekněte, jestli vůbec někdo ví, co tam ti lidé dělají, za c o jsou placeni a jaké mají platy....? Rozhodně žádný z nich neodešel do důchod u dobrovolně, nebo předčasně. Nikdo z nich neřekl "tak já vlastně nejsem polic ajt, nejsem personalista, tak co já tady na tom personálním a školním odboru b udu vlastně dělat?" Jedinému, čemu rozumí, je marx- leninská příprava! Značná část lidí, kteří jsou tady zaměstnáni, se narodila již v tomhle režimu, vyrůstali s pionýrskými šátky na krku, jejich morálka je čistě materialistick á, a pak se nemůžeme divit, když najdeme falešné technické průkazy vozidel, kt erá byla ukradena, že české pasy dostávají lidé, kteří by je ani neměli vidět, ne tak je vlastnit, když utajované skutečnosti, třeba jako Sprušilova akce "Z ákon" byla známa všem vekslákům, pasákům a darebákům ve městě, a tak bychom to mohli dotáhnout až po "rumovou afér u...." Hovoří se o tom, že jeden celník, nebo pohraničník, který doprovodil jako průvodce, převaděč, přes čáru kamion s alkoholem do Polska, dostával čtvrt milionu za jednu cestu! Je to "jedna pan í povídala", já jsem takového policajta neviděl, neznám jej, ale vím to od lid í, kteří se v tomto oboru pohybují. Kteří mi naznačují - proč by měl mít polic ajt zájem o službu, když převede támhle čtyřikrát a může jít do civilu..... A ještě dostane za výsluhu let, navíc s důchodem v jedničce..... Čili....., dok ud tady nebude školení, morální školení, to, co těm lidem čtyřicet let chybělo , nemůžeme hovořit o tom, že máme demokratickou Policii....... Co tito lidé vě dí o demokracii? Ti nevědí nic ani o slušném chování a nevědí nic ani o zaměst nanecké loyalitě!
Vy jste ze Spojených států, řekněte mi, mohl by si tam zaměstnanec dovolit obc hodovat s podnikovými vědomostmi, s vědomostmi svého zaměstnavatele? Samozřejm ě, že by okamžitě vyletěl, ale pravděpodobně by jej ještě postavili před soud, poněvadž obchodoval s něčím, co mu nepatří! Tady ale zaměstnanci ministerstva vnitra prodávají osobní informace společnostem .... Vzpomínáte si na aféru Wa llis...? Vůbec to není tak nevinná aféra, jak se to snažil mluvčí ministerstva vnitra prezentovat národu! Zaprvé p roto ne, že něco takového se vůbec nesmí stát ...... Zaměstnanec ministerstva pracující na počítači nesmí z něj civili stovi vynést absolutně nic! Zadruhé, ony ty informace nebyly náhodné..... Ti l idé si s počítači hráli. Přišlo se totiž na to, že vytipovávali určité sociáln í i věkové skupiny a přihrávali je zájemcům, poněvadž určitě nešlo jen o jedno ho zájemce, přihrávali těm zájemcům soubory. Třeba perspektivních zákazníků fi rmy..... Kdyby šlo jen o to nejnevinější........ Teď si ale představte, j a ké rejdiště zpravodajských služeb představovalo Československo po listopadu 1989 , kolik lidí, o kterých se domníváme třeba, že jsou novináři, to je nejlepší k onspirací pro kladení otázek, do republiky jezdilo.... Zpravodajský důstojník, o kterém to ví i jeho vlastní žena, to není zpravodajský důstojník, ale blbec ! Z vlastní zkušenosti Vám mohu říct, že jsem zažil bývalého příslušníka takzv aného "zvláštního odboru". To je normální policie, ale je to policie v policii . Málo se o tomto odboru ví, jeh o příslušníci se nesměli ani stravovat v závo dní jídelně, aby je neznali ostatní příslušníci. Když jeden z těchto lidí byl po osmašedesátém vyhozen ze služby, teprve pak se jeho žena dozvěděla, že není montérem Hutních montáží, ale že byl policistou! A teď si představte zpravoda jskou službu..... Toto byl obyčejný policista jen z dobře utajeného odboru mez i ostatními odbory. Jeho šéf je známý, ale jeho příslušníci známí nejsou. Tent o odbor má právě rozkrývat kšefty s technickými průkazy, pasy a jiným i materi ály.....
Teď se ale vraťme ke Státní bezpečnosti..... Jestliže je tady možné prodávat p ravé technické průkazy, ale falešně vystavené ke kradeným automobilům, řekněte mi, co je možné dělat, když nikdo neví, kam se poděly originály dokumentů Stá tní bezpečnosti, běžné tiskopisy - nenarazili jsme ani na jediný - nikde se ne objevilo ani jedno razítko Státní bezpečnosti..... To teoreticky znamená, že v ám mohou vyrobit jakýkoliv autentický dokument. Pravý! Bude totiž na pravém pa píře, orazítkován pravým razítkem, p odepsán tím správným člověkem a napsán n a správném psacím stroji! Samozřejmé je, že ve Státní bezpečnosti neexistují j en takoví blbci, kteří inženýru Jiřímu Krejčímu vystavili falešné vysvědčení o Státní závěrečné zkoušce a diplom inženýra na Vysoké škole báňské tak, že pod le tohoto dokumentu promoval v roce 1965, ale je napsán na papíře, který byl v yroben v roce 1967. Takže pozor, všichni estébáci nejsou takoví blbci jako ti, kteří to dělali inženýru Krejčímu! Respektive blbec může být pan Krejčí, pon ěvadž od Státní bezpečnosti dostal orazítkované čistopisy a vyplňoval si je sá m svým neumělým rukopisem a podle vlastních představ, jak asi vypadá vysokoško lský diplom. Tím pádem bylo možné určit, že se jedná o falsifikát. Jinak ale m ají odborníky. Za těch čtyřicet let si je vyškolili, už to dávno nejsou ti špa tně vyučení natěrači z padesátých let!
Takže nebezpečí spočívá v tom, že lidé, kteří by teoreticky mohli a měli přísl ušníky Státní bezpečnosti hlídat, jsou na tom ideologicky naprosto stejně, pon ěvadž procházeli stejnou marx-leninskou přípravou, nejsou na tom nijak jinak m orálně, poněvadž jsou to materialisté, záměrně materialisticky vychováni, a ne vidí na tom nic špatného, když si někdo něco přivydělá do své kapsy, tedy i s použitím zpravodajské techniky, nebo třeba za převedení kamionu s alkoholem, n ebo jiným zbožím. Tedy jde o zneužit í pravomoci veřejného činitele, což oni za zneužití nepovažují, a nikdo je zatím nevykopl, takže my je dále platíme ze svých daní - všechny ty "odborníky" marx-leninské přípravy, dnes odborníky na personální práci.... Proč by to tedy nemohl dělat tady "dědek" Cvrkal, nebo n ěkterý jiný z vás? Rozhodně poctivěji, s poctivějšími úmysly, bez snahy někoho zakrývat, bez snahy zakrývat něčí špínu..... Za ty samé peníze, nebo za míň.. ...
Ga.: Pane Cvrkale, v Ostravě existuje hospoda, které říkají U majora. Schází s e v ní vyhození estébáci s některými z těch, kteří slouží dále. Co o tom víte? Cv.: No, víme, víme..... Říká se jí U majora, ale je to restaurace Na konečné. Je to v Pískových dolech v Zábřehu a my víme, že se tam schází celá ta bývalá "šlechta". Ale to není jen Na konečné, to je také v bývalém Džbánu, a dokud b yla v provozu kavárna Elektra, scházeli se také tam na balkónu.... Já sám jsem tam viděl bývalého šéfa Městského výboru partaje pana Mátla, také pana Lipinu a samé bývalé funkcionáře..... Nedávno jsem náhodou potkal ve městě bývalého ideologického tajemníka kraje, myslí m, že byl pro vysoké školy, Jiřího Krejč ího, a on mi klidně řekl: "Nazdar dědku, tak co, jak se Vám daří? Máte kapital izmus? Máte! Ale takový, jaký my chceme!!!" Tady je jasně vidět, že se stále s cházejí, že se utvrzují..... Já sice vím, člověk se stále toulá městem, má spo ustu známých a mnoho z jejich vlastních řad, že již opouští komunistickou ideo logii a nešíří ji..... Dokonce už opouští jejich heslo "nebylo jak za komunist ů"... Komunisté to totiž dělali chytře - chleba za dvě koruny, vajíčko za šed esát haléřů ..... Ale lidé nejsou schopni domyslet, proč to tak komunisté děla li! To už ale odbočujeme, to je národní hospodářství...... My víme, že se schá zejí.... Teď dokončujeme dokumentaci velkých a středních podniků s jejich pers onálním obsazením. Divil byste se - není většího a středního podniku v Ostravě , kde by neseděli bývalí vysoce postavení komouši! Jeden vedle druhého! Ať to vezmete ve strojírenství, třeba železárny, nebo OKD ........ Prostě všude jsou ...... Museli to mít připraveno a já dávám stále více a více zapravdu Mirku Dolejšímu, který napsal "Analýzu 17. listopadu"...... Poněvadž to, co se děje dnes v našem státě, bylo daleko, daleko předem připraveno, že prostě došlo jen k předání moci "z ručičky do ručičky". .... Proč se najednou začal Václav Hav el zajímat o "kulatý stůl" s panem Adamcem? K čemu byla ta komedie? Jaképak "p ředání moci"? Někteří pánové už dnes říkají: "Kdybychom chtěli, tak jsme vás t enkrát roznesli na kopytech...." Vím, že to je pravda, sám jsem byl v té době dvakrát v Praze, měl jsem na zádech ránu od pendreku..... Vím, jak se to dělal o a také jsem "organizovaně" prchal .....
Musím se ale ptát "k čemu jim slouží to dnešní scházení bývalé generality?" Bu ď se tady připravuje opět nějaký komercionální puč, nebo něco, co domluvili te hdy u toho "kulatého stolu......"
Kr.: .... Já si myslím, že to, co si lidé myslí, nebo co je jim předestíráno, že by mohlo dojít k nějakému ozbrojenému puči, myslím si, že to není realita. Totiž, kdyby se tady opakoval Únor 1948, tak mohou znárodnit jen sami sebe. Ni kdo jiný peníze totiž nemá! Slušný člověk tady těžké peníze nemá. Myslím si, ž e nebezpečí spočívá v něčem jiném. Státní bezpečnost není jen sledovačka, nebo odposlechy, to je řada jiných odborů a profesí. To je ale všechno Státní bezp ečnost. Jaksi se zapomnělo hovořit o tom, že do dubna 1990 byla součástí Stá tní bezpečnosti vojenská kontrarozvědka. To byl jeden z odborů StB. V dubnu 19 90 byla tato armádní složka převedena pod pravomoc ministerstva národní obrany . Ale pozor! Bez jediného prověřeného chlapa, tedy žádné prověrkové komise! A to je to, co je nejvíce na očích. Ale tady jsou ještě jiné složky. Třeba rychl á kurýrní služba - půlroční výcvik u Státní bezpečnosti a pak zařazení do vlak ové čety, nebo k Čechofrachtu, nebo k Aeroliniím..... Dnes už víme, že ne b yl a jedna, jediná, vlaková četa, ve které by nebyl člověk vyškolený StB k rychlé kurýrní službě. To se týkalo Dunajplavby, námořnictva i letectva. Do dnešního dne stále fungují lidé vyškoleni Státní bezpečností k něčemu. K převážení něč eho, aniž by se ptali, o co jde.... Mohli Vás převézt třeba v koberci...... Kd yby Vás totiž estébáci z venkovní operativy unesli, zabalili do koberce a dopr avili třeba na palubu československého letadla v Americe, tito lidé by Vás dop ravili, bez otázek, do Prahy. Za t o byli placeni. Stejně jako by dovezli něj aký balíček.... Prosím Vás, jak se dostával náš semtex ven? V takovém množství , jako jej dostávala třeba IRA? To samozřejmě dělala Státní bezpečnost! Podpor ovali každou revoluci..... Všude! Ale prostřednictvím agentů. Někteří pracoval i v "malé hře", jiní ve "vysoké hře". Podle toho, kde se pohybovali, nebo jaký byl jejich intelekt. Kromě toho ale neprošla prověrkami železniční policie. P sali jsme jako Občanské komise přípis panu ministru dopravy a tázali se, kdy p rojde železniční policie prověrkami. Měli vše, co policajti mají, a hovoří se o tom, sdělili nám to vojáci, že v mobilizačních skladech měli své bedny s pěc hotními zbraněmi. Byly deponovány u armády a v případě potřeby by jim byly vyd ány. Museli to být lidé spolehliví a byli považováni za policisty. Dnes tiše p řešli do služeb ministerstva vnitra! Ale tenkrát, když jsme odesílali dotaz mi nistru dopravy, proč tito lidé neprocházejí prověrkami, když se jedná o polici sty, bylo nám sděleno, že nejs ou ve "služebním poměru", ale v zaměstnaneckém poměru, že se jedná o zaměstnance železnic! Tito lidé vycvičeni Státní bezpečn ostí ke speciálním úkolům na dráze! Jinak byli pro železnici k ničemu ..... Pro Státní bezpečnost pracovali také hasiči. Měli jsme tady hasičského důstojn íka, a když jsme se jej na to ptali, potvrdil nám to. Samozřejmě, že ne dobrov olně, dostali k tomu příkaz - třeba otevřít nějaký byt. Bylo jim řečeno, že v bytě teče voda. Jeli tam tedy hasiči, dostavil se místní okrskář, ale v pozadí stáli čtyři pánové v civilu. Když otevřeli byt, zjistili, že pod prahem je vy litý kbelík vody tak, aby to vypadalo, že z bytu teče voda, a v tu ránu jim ok rskář zabránil ve vstupu do bytu. Ta m pak vstoupili čtyři páni v civilu, a c o se pak dělo v bytě, už nikdo neví ...... Takže, otevřela byt Státní bezpečno st? Neotevřela! Měli povolení k domovní prohlídce? Neměli! Ten byt byl otevřen ve "veřejném zájmu", tekla z něj voda.....
Takže, když to tak vezmeme, ve státní správě neexistovalo nic, co by nebylo St átní bezpečností kontrolováno, nebo kde by neměla své důvěrníky, a tito lidé s edí na svých místech dále. Co z toho vyplývá - za příslušný bakšiš, nebo když jsou to takzvané "kompro-případy", takže ti lidé budou pracovat dále..... Buď za ten bakšiš, nebo přitlačeni kompromitujícími materiály ke zdi! Ty kompro-ma teriály, samozřejmě, existují dále...... Ale ne v zájmu demokratické republiky , ale v zájmu někoho, kdo je řídí! J ejich řídící orgány nemají meteriální po tíže, nemají potíže s nezaměstnaností, mohou investovat, kupovat ....... A kdo asi koupil ty konspirační vily? O těch nic nevíme, nikdo nám je neukázal, nik do nám nepředložil jejich seznam!
A teď mně řekněte, je to všechno náhodné, je to neorganizované? Je to náhoda, že nikdo z lidí pomocných složek StB neprošel žádnou prověrkovou komisí? Je to náhoda, že nikdo neví, co se stalo s objekty těchto složek? Je to náhoda, že nikdo neví, co se stalo se zbraněmi těchto složek, které byly uloženy v armádn ích skladech? Armádě nepatří, tam byly jen uloženy a pod ochranou. Co se stalo s vojenskou kontrarozvědkou? Co je to vlastně dnes vojenská policie? Není to bývalá vojenská kontrarozvědka?
Víte, těch otázek, nezodpovězených otázek, je hodně, a mám dojem, že pozornost od těchto složek se odvádí záměrně poukazováním na Státní bezpečnost. O té vě děl každý, ale o těch ostatních téměř nikdo. A tak je lepší, když se hovoří o složce, kterou každý znal a je ticho po pěšině, když se jedná o ty pomocné slo žky. Ovšem ne méně nebezpečné! A dodnes říditelné, dodnes nerozkryté, dodnes n edotčené ve svých základních strukturách a ve svých možnostech!
Jestliže předpokládáme, že tohle je třetí bolševický puč, a to zřejmě je, nasv ědčují o tom fakta, potom my, jako jednotlivci stojíme neorganizovaně proti or ganizované moci...
Ga.: Pánové, děkuji Vám za rozhovor a čas, který jste mi věnovali.Stíny V pondělí 31.října ve 21.40 hod., vysílala Česká televize, pravidelný pořad "S tíny". Téma bylo nanejvýš aktuelní. Týkalo se odvolání Stanislava Novotného, z funkce policejního prezidenta. Mimo odvolaného prezidenta, byl v něm dán pros tor náměstku MV Fendrychovi, členům branněbezpečnostního výboru Parlamentní sn ěmovny a v neposlední řadě, blízkým spolupracovníkům Stanislava Novotného. Z p osledně jmenovaných, stojí za zmínku slova ředitele sekretariátu policejního p rezidenta, Jiřího Kozelky. Jeho odch od z této funkce, a též od policie , na protest proti odvolání Stanislava Novotného, hovoří za všechny komentáře. Mimo něj, ze stejných důvodů, opouští řady policie dalších několik pracovníků Poli cejního prezidia, mimo jiné Ing. Milan Vašák a Ota Karafiát. Posledně jmenovan ý, po téměř deseti letech služby, a nedávném přijetí na Policejní akademii. Po dle jeho slov, po nepochopitelném odvolání policejního prezidenta, ztratil veš keré iluze o neustále omílané demokratizaci policejního aparátu. Ota Kara f iá t, byl mým nástupcem ve funkci vedoucího operativního oddělení Odboru kontroly a stížností Policejního prezidia, a podobný krok jsem mu rozmluvil, jako neuv ážený, v době mého odchodu od Policie ČR. Obdivuhodné ekvilibristické kousky p ředváděli pánové Kužílek a Šuman (oba ODA). Opakovali vesměs vše, s čím branně bezpečnostní výbor Parlamentu (předtím ČNR) operuje od svého vzniku, a oba výš e uvedení poslanci jsou skutečně k opakování podobných frází, renomovaní (oba na tomto úseku působí od prvopoč át ku). Je jen na škodu, že nebyli ve svých z ávěrech tak kategoričtí, při projednávání podobných změn (odvolání) v předešlý ch případech.
Ve vystoupení náměstka ministra, Martina Fendrycha, se opakovaly invektivy vůč i Stanislavu Novotnému, vyslovené již v nedělní televizní "Debatě". Vzájemné vyvracení jednotlivých názorů mezi Fendrychem a Novotným tzv. na dálk u, posloužilo spíš k dalšímu prohloubení nepochopení diváků, sledujících tento zajímavý pořad. Hledání pravdy je pro ně daleko obtížnější, než pro osoby zai nteresované a informované. Zvláště, když se na závěr objevil komentář, ve kter ém bylo vyřčeno podezření, že se Stanislav Novotný údajně významně, podílel na odposlechu ústavních činitelů
Neprodleně po skončení pořadu jsem se telefonicky spojil se Stanislavem Novotn ým, a dotázal se jej, na pravdivost, nově se objeveného podezření.
Jeho odpověď byla, přesně taková, jakou jsem očekával, cituji : " Jedná se poc hopitelně o nesmysl, a v souvislosti s tím budu uvažovat o podání podnětu, na zahájení trestního stíhání osoby, jež tuto lživou "informaci" vypustila, a pro střednictvím televize šířila.
Není bez zajímavosti, že jsem před více než půl rokem podal Státnímu zastupite lství podnět, jenž se týkal shodou okolností též odposlechu.
Ne sice ústavního činitele, ale mé osoby, což nijak nesnižuje nezákonost tohot o opatření. Trestní řád a platné zákony naší republiky, nedělají a ani nepřipo uštějí rozdíl mezi občany. Bohužel, přetrvávají praktiky z období totality, kd y ústavní a právní normy platí rozdílně pro nomenklaturu, a zvlášť pro zbytek populace. Podle tohoto scénáře se chovají, jak orgány činné v trestním řízení, tak justice.
Díky tomu se totiž mohlo stát, že mimo nezákoného odposlechu mé bytové stanice a bezdůvodného sledování mé osoby, což lze bez jakýchkoliv pochyb charakteriz ovat, jako bolševicko-estébácký komplot, se objevovali další a další nezákonné a nebezpečné aktivity.
Do dnešního dne jsem nebyl seznámen s výsledkem prošetření mého podnětu. Tento týden bude předán další na Vrchní státní zastupitelství, jenž se bude týkat d alšího skandálního postupu pracovníků ministrovi Inspekce.
Tato složka, vybavená neuvěřitelnými kompetencemi a technikou, jaké se bohudík nedostávaly ani "údajně" zlikvidované StB, se chovala v určitou dobu tak, jak oby v našem "právním" státě neexistovaly žádné zákony.
Svědčí o tom dokument, jenž stvořil šéf, šéfů, bývalý ředitel Inspekce MV, sou druh "JUDr." Josef Kolaja, 17.ledna 1994 , vedený pod číslem jednacím SIS-0029 / I-01-94. V něm sděluje, že byl pořízen digitální dokumentační záznam, v jedn om pražském restauračním zařízení. Zájmovými osobami, proti kterým byla nezáko nným způsobem tato technika použita, byli vesměs pracovníci Policejního prezid ia, mimo mne ještě, Michal Štikar, ing.Milan Vašák, Ota Karafiát, Jiří Hruška a další. Tento nezákonný akt, má vša k ještě jedno zajímavé pozadí. Majitelem (nájemcem) tohoto zařízení (jedná se o objekt v majetku Policie, pronajatý za velmi zajímavou částku 190 Kč , za metr čtvereční ročně, v samém centru Prahy ) a účastníkem této akce, je jistý pan Babula, dlouholetý přítel pana Kolaji, a nepochybně vzhledem k podivným aktivitám své firmy ve spojení s pražskou pol icejní správou, i s jejím bývalým ředitelem Pavlem Hofmanem.
Nebezpečnost a zlovolnost tohoto nezákonného aktu znásobuje fakt, že použití o perativních prostředků bylo použito, na základě stížnosti !, soudruha Hofmana. Jak se k těmto aktivitám svého podřízeného vyjádří pan Křižan a pan Ruml, a d ále jak je odmění při soudním jednání soudce, bude lakmusovým papírkem naší to lik proklamované demokracie.
Zatím podle neověřených informací, se pan Kolaja stal před třemi měsíci, majit elem domu, na hlavní kladenské třídě, kde pronajímá za lukrativních podmínek p řízemní prostory (Údajně 180 000 Kč měsíčně, tedy za částku, za kterou byli pr onajímány policejní objekty v centru Prahy, ale s tím rozdílem, že se jednalo a jedná o platby ne za měsíc, ale za rok. Z jím vypracovaných "kontrolních" zá věrů vyplývá, že se jednalo o odpovídající platby. Z cizího krev neteče, ale z řejmě občas ukápne do správné kapsy. ) Zřejmě mu jako v jiných existenčních z áležitostech, jakou byla funkce ředitele Inspekce MV ČR, tak i nyní v podnikán í, pomáhá jeho švagr, poslanec a člen branněbezpečnostního výboru parlamentní sněmovny za ODS, pan Klas. Je skutečně zajímavé, jak se rychle zapojili, navíc bez jakýchkoliv finančních problémů do podnikání, odvolaní soudruzi Hofman, K olaja a Trejbal. Snad někdy za dalších čtyřicet let bude vytvořena parlamentní komise, jež se bude zabývat nepromlčitelnými zločiny dnešních exponentů. Dne s na to skutečně není čas. Je totiž před komunálními volbami a za dva roky bud ou parlamentní. A tak to půjde dál a dál až.......Ne, nechci skutečně domýšlet kam až.
Přemysl Vachalovský