--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Kupónová privatizace - vše v naprostém pořádku
Zdroj: NN Ročník........: 0004/046 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Kuponová privatizace - vše v naprostém pořádku ! -----------------------------------------------------
Celý uplynulý týden jsem žil v nezvyklém napětí. Naštěstí na samém jeho konci nastalo k částečnému uklidnění. Důvodem onoho zvláštního stavu byla aféra kole m šéfa Centra kuponové privatizace ing. Líznera. Od prvopočátku mě jímalo přes vědčení, že jde o hluboké nedorozumění: představa, že by jeden ze tří klíčovýc h představitelů "kuponovky" převzal úplatek, se zdála absurdní. Všechny verze včetně exkluzívních televizních rozhovorů s panem Lubošem Sotonou postupně dos távaly vše do úplně jiného světla, než se z počátku zdálo. Snaha kvalifikovat prohlášení pražského státního zástupce JUDr. Josefa Kretby před skrytou kamero u produkce pořadu "Stíny" jako zdavotní indispozici jedince ení v dnešní době příliš neobvyklá. Ještě štěstí, že nejsou zdravotně indisponováni samotní akté ři aféry.
Pokusme se nyní o malou rekapitulaci dosavadního průběhu s prosbou, aby čtenář odpustil nepatrný nádech potřebné fantazie či ironie, který se v této "úsměvn é kauze" sám nabízí. Předem upozorňuji, že závěry , k nimž se v průběhu článku a na jeho samém konci dopracuji, nemusí být totožné s tím, co se nakonec z ce lé záležitosti vyklube.
****
Jako blesk z čistého nebe se objevila zpráva, že byl zadržen šéf Centra kupono vé privatizace (CKP) Jaroslav Lizner. Poprvé jsme měli možnost se s ním blíže seznámit na televizních obrazovkách po sdělení závěrů šetření NKÚ, jež vyzněly pro CKP negativně. Pan šéf Lizner tehdy uvažoval o podání i trestního oznámen í na pracovníky NKÚ, kteří si dovolili "něco" zjistit a sdělit pomocí masmedií veřejnosti. Druhý pohled na jeho osobu s kufříkem v ruce a rukou zákona na je ho pravém rameni v okamžik zadržení, jak jej nabídly televizní stanice, byl po dstatně zajímavější. Fakt, že jeho příruční zavazadlo v okamžiku zadržení obsa hovalo něco málo přes pouhých 8 milionů korun, vneslo do reportáže nádech senz ace.
Tajemná společnost šesti mužů, jež se sešla v letenské restauraci "Asia", skon čila na chvíli kompletně v policejních celách. Posléze se všichni, až na šéfa CKP ocitli na svobodě, což bylo nakonec pro nás, senzacechtivé čtenáře a divák y nepředstavitelné štěstí. Stali jsme se tak díky tomu svědky dalších nebývalý ch zjištění.
Záhadný "výkoný" ředitel firmy TWI a zároveň její "právní zástupce" Luboš Soto na alias Luboš Jetel údajně stihl do svých dvaatřiceti let několik zaměstnání s velice rozdílnou pracovní náplní. Podle jedné informace měl být pracovníkem I. správy StB a působit na území Lybie. Druhá pak hovoří o výkonu profese "rol bař" na Zimním stadionu "Štvanice" v letech 1985 - 1987. . Zřejmě nás čeká v o sobě Luboše Jetela Sotony několik dalších překvapení. Myslím si však že ne již takových, jaké připravil svým obchodním partnerům "udáním" snahy ing. Líznera o "hladký průběh privatizace" policii. Bylo a je zajímavé sledovat pokusy něk terých zainteresovaných i nezainteresovaných osob přenést celou aféru do jiné polohy, než ve které se nachází. První nepochopitelný útok směřoval na tiskové ho mluvčího ministerstva vnitra Jana Šubrta. Svými výroky měl údajně porušit i nstitut "presumce neviny". Nedovedu si představit, jak by se dal tento bezpoch yby důležitý demokratický prvek v tomto případě neporušit. Vždyť v případě sdě lení, že byl zadržen ředitel CKP by bylo stejně každému "dikovi" (a nejen jemu ) zřejmé, že se jedná o Jaroslava Liznera. Přílišná citlivost v dodržování prá vní normy presumce neviny nebyla právě v tomto případě, vzhledem k závažnosti na místě: navíc se jednalo o osobu vysoce angažovanou a známou díky právě prob íhající druhé vlně kuponové privatizace.
****
Zajímavý vzruch do případu pak přineslo bezprostřední a nenahrané vystoupení h lavního pražského státního zástupce JUDr. Kredby, natočené v jeho pracovně skr ytou kamerou. "Nemohu se dočkat okamžiku, až bude pan Češka zpívat o tři oktáv y výš, jako kanárek", sdělil tehdy. Vzhledem ke Kredbově "náhlé zdravotní indi spozici" je, zdá se, pěvecké vystoupení pana Češky a jeho kolegů ohroženo. Což by bylo opravdu škoda, zvláště jestli skutečně dělal z pražských státních zás tupců blbečky. Neštěstí však nechodí, jak se ukázalo i v tomto případě, po hor ách, ale po lidech. Takže nezbývá nám "zvědavým a nedočkavým" nic jiného, než si přát, aby se JUDr. Kredba co nejdříve uzdravil, a započal s výukou pěveckýc h partů nezvyklého sboru, tedy kuponových privatizátorů.
Jedna věc je však v tomto případě víc než jistá: Totiž, policie na rozdíl od o statních účastníků neporušila zákon. Naopak se snažila, a v prvé, doposud prob ěhlé fázi se jí to i nepochybně podařilo, aby zákony v naší republice porušová ny nebyly. Bez ohledu na zastávanou funkci a stranickou příslušnost aktérů. Šk oda jen, že tento zásah neproběhl v původně plánovaném termínu (21.října). Pro tože by se to stalo ještě v době, kdy funkci policejního prezidenta zastával j eště Stanislav Novotný a jeho odvolání by pak mělo zcela jiný kontext. Dokonce je možné, že by k němu nedošlo vůbec. Anebo naopak : právě tato delší dobu př ipravovaná akce byla důvodem jeho nezvykle rychlého a kategorického odvolání, během osmačtyřiceti hodin.
****
Další sdělení, které však již tolik nepřekvapilo, se týkalo možné zainteresova nosti pracovníků naší bývalé všudypřítomné státní bezpečnosti (StB,VKR), event uelně "bratrské" KGB. Navzdory výrokům premiera Klause o "agentománii" určité části společnosti se stále častěji s jejich výskytem na exponovaných místech p ři různých aférách setkáváme. Navíc pánové Walis, Junek, ředitel hotelu "Ambas ador" Dvořák, bývalý náměstek federálního ministra financí Tříska a desítky či stovky dalších, se ne náhodně, postupně objevují v poměrně "zajímavém víru ud álostí". Dokonce se zřejmě dočkáme, v případě, že pan Luboš Jetel Sotona byl s kutečně zařazen ve složkách StB, prvního polistopadového vyznamenání jejich př edlistopadového pracovníka. Ministr vnitra Jan Ruml by měl, jestliže se poziti vní učinkování Luboše Jetela Sotony v této kauze plně prokáže, a vše nasvědčuj e, že tomu tak bude, zachovat tradici nastolenou svým stranickým a federálním kolegou Petrem Čermákem a odměnit "generálního ředitele" TWI revolverem s věno váním. ****
Jedním z dalších fenoménů dosud zveřejněných faktů se staly podivná provázanos t a sestava soukromých firem či polosoukromých organizací v systému kuponové p rivatizace. Zřejmě je skutečně "náhoda", že část vstupů a výstupů jde přes fir my rodinného klanu Třísků. Jako člověku trpícímu "agentománií" mne, na rozdíl od pana premiera, zneklidňuje několik skutečností. Například fakt, že jedním z hlavních článků kuponové privatizace jsou soukromé firmy, jejichž managment s e skládá z pracovníků, nebo spolupracovníků předlistopadových tajných složek a komunistické nomenklatury. Nebo to, kdo že se vlastně stává majitelem zprivat izovaného majetku. Dovolil jsem si udělat vlastní průzkum mezi šedesáti sedmi obyvateli Prahy, který se týkal vlastnictví akcií z první privatizační vlny. Z uvedeného počtu jich pouze osm má ještě akcie z prvé vlny. Z nichž někteří je ště čekají na zhodnocení svých investic, jiní nestihli prodat v době, kdy ceno vá poptávka byla zajímavá, a čekají rovněž. Zbytek, to znamená padesát devět d iků, své akcie již prodal. Nepochybuji, že můj "výzkum" nemusí a ani nemůže bý t přesný. Přesto se domnívám, že převážná část "diků" své akcie již prodala. Kdo se stal jejich vlastníkem a kdo tím pádem bude mít v této zemi rozhodující ekonomický vliv? Vzhledem k již výše zmiňovanému značnému výskytu "zajímavých existencí" přímo v CKP a v managmentu privatizačních fondů a zprivatizovaných podniků mám o vývoj demokracie v naší zemi značné obavy. Není pochyb, že ten, kdo má v ruce dostatek financí, může tahat za nitky snáze než ten, komu se ji ch nedostává. Dnes již není též pochyb o tom, že až na malé vyjímky se do usku pení movitých velice snadno dostali hlavně představitelé předlistopadové nomen klatury ve spojení s aparátem tajných služeb. A také různými podvodníčky a pod vodníky. Jejich náskok na pomyslné startovní čáře, oproti handicapované před l istopadem neangažované většině ( a tím bez potřebných známostí na získání bank ovních úvěrů a garancí ), byl natolik obrovský, že se už dá stěží vyrovnat. Ko lektivní obratnost uvedených "výtečníků" při počátečním rozkrádání tzv. národn ího majetku byla fantastická. .
****
Vraťme se však k dosud známým událostem v citované aféře. Advokát Jaroslava Li znera, JUDr. Jan Linda se pokusil vnést do případu nové světlo. Podle jeho sdě lení osm a půl milionů v kufříku, s nimiž byl jeho klient zadržen, nebyly úpla tkem, ale provizí. Následně v pořadu televize Nova " 7 čili 7 dní" ministr vni tra Jan Ruml prohlásil, že v případě, že pokud by šlo o provizi, nebylo by mož né ředitele CKP trestně stíhat, ale pouze ho odvolat z funkce. Není to poprvé, kdy paragraf 158, sbírky zákonů, hovořící o zneužití pravomoci veřejného čini tele jakoby neexistoval, anebo existoval pouze pro "malé ryby". Dalším obraným tahem JUDr. Lindy ve prospěch svého klienta má být sdělení, že Liznerem převz atá částka údajně byla vyzvednuta z účtu ministerstva vnitra. Z čehož usuzuje, že se jednalo o policejní provokaci.
Myslím si, že i kdyby byla tato částka poskytnuta třeba z prostředků "eskymáck é výpravy na severní pól", nic to nemění na skutečnosti, že ji klient JUDr. Li ndy přijal, a tím se dopustil protiprávního jednání. Zřejmá snaha obvinit poli cii z nezákonosti, čili zpochybnit získané důkazy, je více než evidentní, nemě la by však najít v žádném případě opodstatnění. Podle zatím dostupných a ověře ných informací nedošlo v jediném okamžiku k nezákonnému jednání policistů. Cel á příprava a následné samotné zadržení proběhlo v mezích zákona a nikdo nemá v tuto chvíli důvod o tom pochybovat.
****
Lze se domnívat, že vzhledem k velkému množství afér a aférek, odehrávajících se v souvislosti s kuponovou privatizací (Chemapol, Kožený - Walis, Jihočeské mlékárny a desítky dalších) je opodstatněné podezření, že docházelo a nadále d ochází k nezákonostem při tzv. privatizaci. Přitom nejdůležitějším prvkem ke z neužití a využití jsou informace. A ty má k dispozici velice úzká skupina lidí . Lidí propojených přes státní orgány (komise schvalující ceny akcií- Lízner, Češka, Rudlovčák) a soukromé firmy či polosoukromé organizace. Třeba Postpo, P VT, RM-systém a další, které se navzájem prolínají a sdružují.
Jejich propojení a obsazení managmentu je natolik podivné, že zcela jistě může me oprávněně pochybovat o serioznosti a poctivosti jednotlivých protagonistů. Zatím se nepodařilo vrcholným státním představitelům ujištěními o absolutní či stotě privatizačního procesu obavy veřejnosti dostatečně rozptýlit. Údajné sto procentní technické jištění je věc jedna, lidský faktor druhá. Prvně jmenovaná se dá těžko korupcí sama o sobě zneužít, ta druhá k ní přímo vybízí. Nezbývá tedy než doufat, že se ta údajně "neexistující" chybička v systému přece jenom najde a udělá se vše pro to, aby se neopakovala.
****
Závěrem vyslovím přání, které se již na předcházejících řádcích objevilo. Týká se pražského státního zástupce JUDr. Kredby. Jsem přesvědčen, že osoba instal ovaná v této funkci má dostatek podložených informací, aby mohla zodpovědně či nit dílčí závěry. Takže si nelze než přát, aby se doktor Kredba co nejdříve do stal do fyzické kondice a zorganizoval pěvecké vystoupení sboru kuponových pri vatizátorů a udělal "blbečky" z nich. O tom však až někdy jindy. Třeba bude vš echno jinak, a pistoli od ministra vnitra dostane Jaroslav Lizner. V našem prá vním státě by to nebylo nic neobvyklého, a nebylo by to vlastně ani poprvé. Na víc by se potvrdila neustále prezentovaná ujištění, že je vše v naprostém pořá dku. Otázkou zůstane : jak a pro koho ?
Přemysl Vachalovský