--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Je Temelín Velký koláč k nesežrání
Zdroj: NN Ročník........: 0004/048 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Je Temelín velký koláč k nesežrání
Luboš Vydra
Víme, že Temelín začala stavět předešlá komunistická vláda a Rusové. Rusové, k dyž někde staví jadernou elektrárnu, tak u nich platí jedna zásada: " I když s e jedná o špatný projekt, musí se dodržet." Když se stavěly Dukovany, či AV1 v Bohunicích, tak naši specialisti zde nacházeli možnosti k vylepšení. K tomu j im vždy ale ruský specialista poradil: "Uděláte-li jakoukoliv změnu a odstupuj eme od projektu!" Proto se to stavělo přesně jako kdekoliv jinde v SSSR - tedy i v Černobylu.
Dnes se staví JE Temelín a to takovým způsobem jak nikde ve světě žádná atomov á elektrárna nefunguje. To není komerčně dodávaný sériový reaktor. Reaktor v T emelínu je konstrukčně změněný. Proto první co Rusové udělali bylo to, že si z amnuli ruce a řekli: "My za to neručíme!"
Každý reaktor má svoji "filosofii a logiku řízení". Na této jistotě staví i fi rma WESTINGHAUS svůj řídící systém. Tedy jako unikátní věc. Existuje něco, čem u se říká konzervativnost projektu, což je jedna ze zásad jaderné energetiky. Jde o prověřenost zařízení. Aby se Temelín v tomto stavu mohl vůbec stavět, dá vá mu své garance ENERGOPROJEKT, tedy organizace která se oproti organizaci pů vodní prakticky rozpadla. Dostává za to od státu cca 50 milionů Kč ročně. Zůst ává otázkou, co je v tomto případě garance, když JA Temelin je vlastně výzkumn ý projekt srovnatelný s prvním atomovým reaktorem Fermiho, postaveným v roce 1 942 na chicagském stadionu. To ovšem bylo za války, kdy se na nějaké to nebezp ečí nehledělo.
Jednoduchou otázkou je jak se budou všechny cizí firmy chovat, až dojde v česk é kotlině k jaderné havárii? Je totiž jasné, že budou z obliga a všechna zodpo vědnost, včetně placení škod našim sousedům, bude na nás. Chyba byla v nenasyt nosti polistopadových představitelů, že se neuměli rozhodnout a o svoji zodpov ědnost se zahraničními firmami rozdělit. Tím jsme si mohli odstranit z cesty i potenciální nepřátele na vídeňské mezinárodní agentuře. Ne, naši představitel é byli tak "moudří", že se upnuli pouze na americkou firmu Westinghaus, pro je již jaderné aféry je rozlobená celá Evropa. To, že spousta politických osob v západních státech byla do nich namočena, tamější voličské veřejnosti jen tak n eušlo. Evropské firmy jako Siemens atd. dnes zastávají názor, že jak bylo nalo ženo s Temelínem je v této rovině podnikání neslýchané faux pas. Pochybuji, že ony zahraniční firmy si to nenechají líbit. Kdo opraví Temelín, bude opravova t všechny jaderné elektrárny sovětského typu v Evropě. Jde o džob století. Pos toj našich činitelů, zodpovědných za dostavbu JE Temelín, má proto v sobě neme nší stupeň arogance a nemotornosti, jako v případech jiných, naší veřejnosti d ůvěrně známých.
Na druhé straně, má tato dostavba, opravdu tak velký význam? V USA jsou rozest avěné a zakonzervované ohromné atomové elektrárny. Některé jsou již z 92 % hot ové a přestože je v tom za více jak 4 miliardy dolarů investic, jsou zastaveny a jejich dokončení je odloženo na neurčito. Když vememe prohlášení expertů k JE Temelín, tak v každém z nich se uvádí, že do tří let elektrárna bude postav ena. Přestože již její stavba "sežrala" obrovské množství peněz, její konec je stejně dál diskutabilní jako dostihnutí oné Achilovy želvy, ve známém staroře ckém paradoxu.
Na dostavění JE Temelína trvají především výrobně velkokapacitní lobby jako je plzeňská ŠKODA, které jde především o pracovní příležitosti pro své zaměstnan ce. Hned za ní následuje betonová lobby. Také ČEZ skrytě doufá, že bude vyváže t elektřinu. Přitom může dojít k situaci, že se bude špatně regulovat výkon v soustavě a ČEZ bude muset stavět další elektrárny, aby mohl tento výkon ovláda t. Veškeré programy na racionalizaci spotřeby, nebo demomopolizaci ČEZ, na kte rou byla dokonce vytvořena již i komise, se tak změní opět jen v cáry papíru. Nebylo by porušeno systémové optimum státu, jak by křičeli byrokraté, ale ČEZu . Kdo to však ale rozliší v době, kdy politické spektrum je posunuto stále sil ně doleva, takže ODS je vlastně zpotvořená sociální demokracie a vše ostatní, až na DEU a několik dalších vyjímek jsou vlastně filiálky komunistické strany, kdykoliv schopné převzít její vedoucí úlohu ve státě. Důsledek této politické atmosféry se proto zcela nutně projeví i v narůstání nadbytečné byrokracie v energetice. Vytvořit regulační úřad jaký funguje na příklad v USA je v tak lev icovém prostředí, tvořeném ze zašitých komunistických kádrů, prakticky nemožné . Takový americký regulační úřad řekne: "3,5 centů za kw/h a víc nepůjdete." V té chvíli zástupci energetiky řeknou: " Nojo, ale my si tady stavíme jadernou elektrárnu a bude nám to pak dělat 5,5 centů za kw/h." Regulační úřad jím ale odpoví: "To není problém občanů této země, to je váš problém!" - U nás je vša k energetická lobby prakticky neomezená a ministr Vladimír Dlouhý jí kryje. Je ho hlavní zájem je, aby jeho rezort byl úspěšný. A úspěšný bude tehdy, když bu de vydělávat. To je jako kdyby měla pražská teplárenská spořit teplo, když to akciová společnost, ovládaná z mnoha desítek procent fondama, nepřipustí. Tato společnost potřebuje vyrábět teplo a prodávat ho. Zrovna tak ředitel ČEZu je člověk, který potřebuje prodávat elektřinu. Neexistují regulující instituce, k teré by střežily hospodárnost.
V západních zemích, obzvláště v USA mají velké podniky své zástupce ve vládě. Firma Westinghaus v ní má také své lidi. Náš stát pak svéráznými "krysími cest ičkami", které jsou známé pouze těmto hlodavcům samotným, dostane například od někud veliký úvěr s o tři desetiny procenta nižší sazbou. Ono to v důsledku dě lá pěknou hromádku zrní, pardon peněz, o kterou se mohou krysy, pardon naši lo bbysté, ve vládě a parlamentu, rozdělit. Tak se odvíjí skutečná politika, pod rouškou tzv. zástupní demokracie. - Kdyby však volby mohly něco změnit, tak by je vládci této společnosti nepovolili.
Tandém Dlouhý - Jícha, přátelství až za hrob?
Jediný velký kamarád Vladimíra Dlouhého je bývalý aktivní milicionář a militan tní komunista Ing. Jícha. Proslýchá se, že dohodu na smlouvu na provoz ropovod ů Ingolstadt, má již podepsanou, Jíchova firma EUROENERGIE. Tato firma je zají mavá tím, že ač má čtyři lidi, tak dostává od ministra Dlouhého ty nejlukrativ nější zakázky. Když hlavně pro případ Ing. Jaromíra Nováka (jehož jméno a datu m narození je totožné s týmiž údaji v seznamech agentů StB, zveřejněných v NN) odboráři ze severních Čech napsali dotaz, jak to, že ČEZ je plný fízlů, tak N ovák z ČEZu sice odešel, ale Jícha ho přijal k sobě do této firmy v niž je úča stníkem také pan Lobkowitz, za jehož jméno se tyto pozoru!- hodné osoby skrýva jí. Dokonce nyní, kdy prošlo parlamentem 6,1 miliardy Kč na životní prostředí, tak firma EUROENERGIE z ní dostala nemalou částku. Pokud si vezme jen za zpro středkování 1,8 procenta, pak to ovšem dělá velmi slušný balík peněz. Takže ta khle se bohatne po známostech.
Když V.Dlouhý udělá z Jíchy, o kterém ví, že byl milicionář a militantní komun ista - mimo to i vládní zmocněnec pro dostavbu Dukovan a kádrová rezerva na mí sto generálního ředitele ČEZu (tedy StB prověřený člověk!) - ještě v revoluční m kvasu svého náměstka pro energetiku, pak je to buď přátelství až za hrob, ne bo ví, že celá revoluce je pouze zinscenovaná komedie. Nebo se máme spokojit p ouze s vysvětlením, že Dlouhý a Jícha mají poblíž sebe chaty? Václav Havel a A ndrej Krob mají také vedle sebe chaty, jsou přátelé a přesto Andrej Krob, není prezidentův "pobočník". Partnery prezidenta a dalších vládních činitelů se st ali často do té doby pro ně neznámí lidé, nebo lidé z komunistické nomenklatur y. Kdo byl Richard Sacher, Jíří Křižan, či dnešní ministr zahraničí Zielenec? Odkud se vzal tento člověk, který jako potomek polské šlechty, nejenže v časec h Stalinových pogromů proti této společenské vrstvě a národu, přežil v Moskvě v podivně diplomatickém prostředí, ale dokonce se mu postupně dostalo i nejvyš šího komunistického vzdělání. Kdo provádí dodnes tento výběr a určuje tyto vzt ahy? V této příležitosti je zajímavé co říká "Důvěrná zpráva KGB" Christophera Andrewa a Olega Gordijevskije(vychází nyní i u nás česky v EAST ART AGENCY PU BLISHERRS ), str. 515: "V zoufalé snaze přežít se služby zahraniční rozvědky v e většině východoevropských států, které až do této chvíle byly neodmyslitelno u součástí jednoho nadnárodního celku a téměř do puntíku kopírovaly a na slovo poslouchaly PGU KGB, se přes noc změnily v nezávislé instituce." Nedovedu si představit předlistopadového komunistického funkcionáře, nomenklat urního kádra, odborníka, který pokud by chtěl zústat na výsluní přízně, či cht ěl, aby se s nim do budoucna počítalo pro kariéru, že by odmítl spolupracovat s KGB. A doplňte si prosím k tomu, jak se s "nezávislými institucemi" roztrhl doslova pytel těsně před 17. listopadem, ( viz. Prognostický ústav) a nedlouho po něm, a "Důvěrná zpráva KGB", ( která zas natolik "důvěrná" není, protože i nstrukce pro "nezávislé instituce" v ní zveřejněny nejsou) dostane svůj epilog ický závěr.
Již za časů OF ve Špalíčku šla deputace za Dlouhým a Jíchu mu rozmlouvala. Ten jim však odpověděl, že on si odborníky vybírá sám. Deputace proto šla za pane m prezidentem Havlem, který se ale s nimi vůbec nebavil. Protože se začal přip ravovat lustrační zákon, Dlouhý zrušil místo náměstka pro energetiku a z Jíchy učinil ředitele odboru. Když se zjistilo, že lustrační postih půjde níž, tak Dlouhý místo ředitele odboru obsadil někým jiným a federální energetickou agen turu umožnil vytvořit právě pro Jíchu.
Svého času bylo rozhodnuto, že Ing. Jícha bude českým exponentem ve světové ba nce. Těsně před odletem mu to Američané znemožnili. Má snad FBI Jíchu vedeného jako agenta KGB? Proč však ale, na druhé straně, jistý estébák z Big Investic Grup, se za americké peníze mohl školit v USA? Firma Big I.G. je napojena na M. Kocába a s nim chtěla financovat projekt týkající se Parku kultury a oddech u v Praze. Věru zajímavé zpravodajské hry, což?
A neméně zajímavé je, že jakmile věci dostanou určitý záběr, objeví se před vá mi vždy titíž lidé. Jedna parta, která tu je přes energetiku ("Komunismus je e lektrifikace a vláda sovětů". - V. I. Lenin), průmysl, ale i politiku. Alespoň přes dva až tři lidi, se vždy všichni znají. To by ovšem opět ledocos nasvědč ovalo o pavouku zpravodajských služeb. V našem komunistickém kapitalismu nás j iž sotva co může překvapit.