--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Atomová elektrárna Temelín - ne, děkuji
Zdroj: NN Ročník........: 0004/048 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ATOMOVÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN? NE, DĚKUJI

VI.

Dne 27.10.1994 navštívila staveniště atomové elektrárny Temelín skupina obd ivovatelů tohoto "grandiózního" díla, jak jej označil vedoucí této party - pre miér Václav Klaus. Samozřejmě, že zde nemohl chybět ani další prominent minulé ho režimu, bolševik Vladimír Dlouhý a bezvýznamný (formálně a "na oko" nezbytn ý) doprovod tvořila osůbka ministra životního prostředí Františka Bendy. Tito průkopníci tržního "zázraku", založeném na bolševické přeměně moci pol itické v moc ekonomickou, se slzou štěstí v oku zhlédli ojedinělé atomové dílo , jež nemá ve světě obdoby a které svým sovětsko-americkým technologickým manž elstvím, ve svém rozměru, je prý dílem suveréně bezkonkurenčním. Tuto svoji ne dostižitelnost však nezískalo ani tak silně pochybnou konstrukcí, bezpečností a dogmaticky proklamovanou nezbytností, jako spíše nepochybnou nebezpečností a také tím, že o podobný hybrid nikde jinde ve světě jednoduše nestojí! Delegace se poklonila čtyřem perlám jihočeského kraje - chladícím věžím a s pokojeně pokyvovala hlavami, jak úspěšně se prý ona elegantní atomová zbraň bl íží svému zhoubnému spuštění. Ve svých chválozpěvech však vedoucí a řídící pra covnící temelínského atomového centra pozapomněli dodat například to, že elekt rickou instalaci celého komplexu provádí již x-tá firma. Ani jedna z nich, jak mi sdělil jeden z řadových pracovníků AETE, neví, kde svou práci ukončila fir ma předcházející... Výsledek je prý ten, že nyní existuje elektro - spleť ve k teré se nikdo nevyzná, z kabelových rozvodů teče voda... atd. Vskutku grandióz ní dílo!!!

V této části seriálu bych se však chtěl opět vrátit k problematice radioaktivn ího odpadu a jeho uložení, jako problematice, která "grandióznost" celého teme línského pokusu jen umocňuje.

TO, CO JE V AMERICE GENERAČNÍM PROBLÉMEM, JE V ČECHÁCH "NO PROBLEM"

Problém vyhořelého paliva - jako radioaktivního odpadu, je jedním z nejbola vějších míst atomové energetiky, jako producentky prý superekologicky čisté en ergie. Již několik desítek let se ve Spojených státech i jinde na světě snaží tisíce vědců vyřešit otázku kam s atomovými odpady. Výsledkem těchto výzkumů j sou doposud pouze teoretické návrhy!

Odpad se podle své aktivity dělí do tří skupin: nízko, středně a vysoce (ak tivita více než 10 000 curie/m3) aktivní. K posledně jmenovaným patří napříkla d a především vyhořelé palivo z atomových elektráren. Ke zneškodnění tohoto od padu existují zatím dva způsoby:

- "řízený rozptyl do životního prostředí", tzn. ředění koncentrovaných radioak tivních látek a jejich vypouštění do životního prostředí: např. tritiové vody - "izolace od okolního prostředí" (dlouhodobé uložení radioaktivních odpadů). Tyto, poněkud zoufalé, způsoby uložení však nemožno považovat za nikterak ekol ogické, zejména ne již jen proto, že atomový odpad zůstává nebezpečný po dobu více než 90 tisíc let! Uložit jej než radioaktivita poklesne na "přijatelnou" úroveň - která je prakticky v jakkoliv nízké hodnotě nepřijatelná - se dosud n epodařilo vyřešit nikomu na světě!!!

V USA SE NIKDO Z TĚCH, KDO JSOU DNES NAŽIVU, NEDOČKÁ PROVOZU ULOŽIŠTĚ

Spojené státy, které jako první započaly s využíváním atomové energie, jsou v oblasti výzkumu ukládání radioaktivního odpadu nejdále. V roce 1975 bylo ot evření prvního uložiště (Yucca Mountain) plánováno na rok 1985. Nedošlo k němu a termíny "prvních otevření" se přesouvají přes roky 1989, 1998, 2003 až do r oku 2010! Manažer onoho projektu Carl Gerty v roce 1991 prohlásil: "Pravděpodo bně se nikdo z těch, kteří jsou dnes naživu, nedočká provozu uložiště". Nikdo přitom netuší, co se stane s odpadem, který je provizorně uložen v tzv. mezisk ladech.

Solné doly Gorleben v Německu se měly stát uložištěm v tomto státě. Během v ýzkumu však došlo k poznání, že i do hlubokých solných vrstev prosakuje voda. Otevření uložiště, které se plánovalo na rok 2008 se tak pravděpodobně stane d alším, neuskutečnitelným, atomovým snem. Nutno podotknout, že svůj ne nepodsta tný význam zde bude hrát - na rozdíl od ČR, kde názor občana nikoho nezajímá - i stále vzrůstající odpor vůči tomuto smetišti právě ze strany občanů. Koncem 80. let zasáhla Francii vlna protestů, která přinutila předsedu vlád y Rocarda vyhlásit moratorium na další výzkum lokalit pro trvalé uložiště. Ani podle posledního projektu se však s výběrem nejvhodnější lokality nepočítá dř íve, než za patnáct let!

*****

V České republice jsme jiní fíci. Lokalit, na rozdíl od nesrovnatelně rozle hlejších Spojených států, máme vybraných hned třináct! (I když se jedná vlastn ě o lokality tzv. meziskladů, dá se předpokládat, že v místě těchto meziskladů se budou budovat i trvalá uložiště.) Vzhledem k problémům, spojeným jen s hle dáním vhodných lokalit v západní Evropě a v Americe, natož s jejich budováním a spuštěním, se dá s ohledem k naší velkorysé touze stát se smetištěm Evropy a dnes již téměř světa předpokládat či s hrůzou tušit, kam budou rozvinuté vzor y západního konzumu své atomové fekálie vyvážet.

MEZISKLAD - ORGANIZOVANÉ SMETIŠTĚ Mezisklad vyhořelého paliva je spíše organizovaným smetištěm radioaktivního odpadu, ve kterém tento odpad zůstává po dobu 30 až 50 let. Odtud by měl být odvezen do trvalého uložiště. Co bude po tomto meziobdobí, jak většina lidí ví , Václava Klause nikterak nevzrušuje. Architekt "jediné možné cesty" totiž vyc hází z vlastního názoru, držíc se hesla: "Po nás potopa!", že co bude za pades át let není momentálně aktuální. Generace našich vnoučat, pokud ještě nějaká t aková generace - díky obdobným architektům - bude vůbec existovat, si s tím ji stě poradí...

Jelikož se dá předpokládat, že ztěží se vyskytne obec či město, souhlasící s existencí atomového smetiště na 100 tisíc let, dislokovaného ve své nejtěsně jší blízkosti, je již připraven "výmluvný argument": "Pokud nebudete s uložišt ěm souhlasit, odpad zůstane v meziskladu, což je ještě nebezpečnější." Tento s prostý a bezcharakterní "argumentační" splašek byl již použit a to v případě D ukovan, když ČEZ prosazovaly stavbu tamního meziskladu. Ostatně, přibyde i dal ší problém. Mnohé státy se již několik desítek let snaží bezúspěšně nalézt mís to vybudování trvalého uložiště. Garance na bezpečnost a těsnost kontejnerů, p oužívaných v meziskladech odpadu, po padesáti letech totiž končí... Pokračování... Radek DAVID