--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Brom Libor
Název: Jsou zpátky !
Zdroj: NN Ročník........: 0004/050 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Jsou zpátky !

Tento podivný výkřik se nalézá na obálce předního konzervativního amerického ž urnálu National Review, který přináší dva články o tom, kterak komunisté ve vý chodní Evropě jsou zpátky u moci. První článek "Jak východ byl ztracen" uvádí hned na začátku, že ze 22 států střední a východní Evropy a bývalého SSSR zůst ává "jen pět států, kde bývalí komunisté nejsou u moci či nepodílejí se význam ným způsobem na vládě. Těmito státy jsou prý Albanie, Armenie, Česká republika , Estonie a Litva." A aby čtenáři měli před sebou ještě jasnější obraz, článek dodává, že "ze 388 miliónů občanů v bývalém komunistickém prostoru nežije pod vládami, v nichž zákonodárná a výkonná moc je v rukou protikomunistických dem okratů, více než 22 miliónů lidí."

Západní svět je tedy překvapen! Náhle komunisté jsou zpááátky! A trvalo to opr avdu dlouho, než se taková zpráva objevila v americkém tisku.

Západ nepřivedly k rozumu režimy v Bělorusi, Kazachstanu, Turkmenistanu, Uzbek istanu, Moldově, Rumunsku a na Ukrajině, kde komunisté přes nápor všech demokr atických sil nikdy svou moc neztratili. Západ nezalarmovaly ani ponuré zprávy z Gruzie, Azerbajdžánu a Tadžikistánu, kde komunisté provedli převrat a zničil i demokraticky zvolené vlády. Západ nepřesvědčily ani poměry v Kirgizii a Rusk u, kde neokomunisté ovládli státní dumu a komunisté z vojensko-průmyslové nome nklatury vystřídali stoupence svobodného trhu. Západ probudily až volby v Maďa rsku, Polsku a Litvě, kde komunisté vyhráli.

A teď - opravdu - jsou komunisté zpááátky?

Češi a Slováci ve Třetím národním exilu burácí již po léta, že komunisté za po vytaženou Železnou oponou a zbouranou Berlínskou zdí nikdy pryč nebyli! Že kom unisté a jejich kolaboranti, vycepovaní marxismem-leninismem-stalinismem, vycv ičeni v dialektickém a historickém materialismu a vykrvavení při provádění své sedmdesátileté diktatury proletariátu, vyvlastňování a vyvražďování kapitalis tů, se nikdy nevzdali svého boje za vítězství socialismu-komunismu ve světě. Ž e bolševici se jen stáhli do nových pozic, převádějí nakradené peníze do "priv atizovaných" podniků, vystupují jako kapitalisté, vytahují coby demokraté z na ivního západu tvrdou valutu a moderní technologii, a připravují se, jak v "Dru hé světové socialistické revoluci" zakroutit západu krkem.

Češi a Slováci ve Třetím národním odboji burácí již po léta, kterak komunisté a kolaboranti už veřejně vyhlásili éru "Druhé velké světové socialistické revo luce" a rozmísťují svou třetí a čtvrtou garnituru pro konečný útok na západ. Češi a Slováci ve Třetím národním exilu burácí již po léta, že i v sametovém r ežimu nyní rozbitého Československa komunisté a kolaboranti nikdy netratili sv ou moc. Že úkolem protektora komunistů Václava Havla ve "Druhé velké světové s ocialistické revoluci" je vtáhnout českou armádu coby trojského koně do západn ího severoatlantického obranného společenství NATO a rozložit je. Václav Havel pak vyjádřil přání "nalézt klíč k přežití dnešní globální, a přit om tak výrazně multikulturní civilizace (a rozebrat otázku), jak vytvořit obec ně respektovatelné mechanismy kulturní koexistence a na jakých principech je z aložit." A tak se horem pádem rozmluvil o všem možném, včetně "tvorby nového m odelu koexistence všech všepestrých kultur, národů, ras a náboženských okruhů v rámci jediné propojené civilizace," o "instrumentech přiměřených dnešnímu mu ltikulturnímu věku," o tom, kterak "novověká řešení sama o sobě uspokojující o dpovědi nedávají," o "antropickém principu" a o "teorii Gaji", o "obnovené jis totě pozemského a kosmického zakotvení" - a nakonec také o tom, kterak "základ em nového světového uspořádání musí být obecný respekt k lidským právům," kter ý však bohužel nebude nic platný, "pokud takový imperativ nebude vyrůstat z re spektu člověka k zázraku bytí, k zázraku vesmíru, k zázraku přírody, k zázraku své vlastní existence."

Jinými slovy, Václav Havel přiznal, že "člověk", to jest on, se musí vrátit ke svému Stvořiteli, kterého jednou ve slavomamu opustil.

Pohan Václav Havel, který v mládí zradil Boha a zaprodal se pozemskému ďáblu, nemá však mravní a duchovní sílu vrátit se k Ježíši Kristu, Pánu svých předků, Ochránci svého národa, Stvořiteli nebe a země, všech věcí viditelných a nevid itelných. Václav Havel je příliš ve službách svých světských pánů a v žoldu me zinárodních živlů, které vybudovaly jeho pozemskou slávu a manipulují ho ke sv ému vlastnímu prospěchu - k jednomu světovému státu, k jedné světové vládě, ke svému Novému světovému pořádku.

Václav Havel dokončil proto svůj filadelfijský projev za sto tisíc dolarů a je dnu medaili tímto na hlavu postaveným závěrem: "Je to paradoxní, ale inspiraci k obnově ztracené integrace lze dodnes nalézt mimo jiné opěv ve vědě. Ve vědě nové, řekněme postmoderní."

Ale pak - pro jistotu - Havel si otevřel zadní dvířka k bohu (s malým "b") a p ravil toto: "Jeden filozof kdysi řekl: Už jenom nějaký bůh nás může zachránit. Ano, skutečnou nadějí dnešního člověka je asi opravdu jenom obnovená jistota pozemského a kosmického zakotvení a z ní vyrůstající jistota vlastní transcend ence... Z toho logicky vyplývá, že vskutku spolehlivá cesta ke koexistenci, mí rovému soužití a tvořivé spolupráci, musí v dnešním multikulturním světě vychá zet z toho, co je společným východiskem a předpokladem všech kultur, a co je u loženo nekonečně hlouběji v lidských srdcích a myslích než nějaké politické ná zory, antipatie či sympatie... Stvořitel dal člověku právo na svobodu. Zdá se, že svou svobodu může člověk naplnit jen tehdy, nezapomene-li toho, kdo mu ji dal."

Jinými slovy, Václav Havel je si plně vědom začarovaného kruhu, do kterého byl mezinárodními živly zatažen.

Koneckonců tedy - náš milý Václav Havel je chudačisko. Komunisté nejsou zpááátky! Komunisté tady vždycky byli! Nyní se jen rozlézají po těle humanity jako sametová rakovina.

Čím však komunisté jsou rafinovanější, tím tvrdší musíme být my! Prostě - musíme vždy říci slovo pravdy.

Prof. Dr. Ing. Libor Brom