--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Svoboda tisku v režii Vltavy a o svobodě vůbec
Zdroj: NN Ročník........: 0004/052 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Svoboda tisku v režii Vltavy a o svobodě vůbec

Luboš Vydra

Motto: Víme, že nemůžeme nikdy vyhrát.

Nesmíme ale ani prohrát.

To měl patrně na mysli Franz Kafka, když hovořil o tom, že spisovatel jednou r ukou drží klenbu hroutícího se světa a druhou rukou se snaží perem zachytit co přitom vidí kolem sebe. Myslím, že o českém nezávislém novináři dnes toto pla tí dvojnásob. Není také odpornější postavy - mimo onoho obrazu Doriana Graye - než umělec, spisovatel, či novinář, kterému uprostřed utrpení a zbídačení lid í se dostává nejvyšších státnických poct ze strany těch, kteří jsou za tento s tav zodpovědni.

Jak se z nezávislých novinářů stali anarchisté a teroristé Šéfredaktor Michal Janata příjmul 1. 4. 1994 do Kladenských novin Františka Če rvenku, vedle Šárky Sandeové jako dalšího redaktora. Vznikla tak sehraná troji ce, která se snažila změnit dosavadní tvář listu. Naši nadšenci pro vše progre sivní zapoměli ovšem na to, že Kladenské noviny vlastní společnost Vltava, což je ve skutečnosti fúze s Neue Passau Presse v Bavorsku. Tato společnost v jak émsi obchvatu vlastní většinu regionálních novin českého venkova. Problémy nas taly, když Kladenské noviny v tomto obsazení otevřely otázku policie ve Velvar ech, kde byl zbit doktor filosofie pan Rybák, člen městského představitelstva. Inu proč by nemohl být u nás policií zbit filosof, když u nás jí může být zbi t, ale i zabit, již kdekdo. Naopak, když je zbit filosof je to nadmíru užitečn é, protože se tak otázka facek může dostat až do oblastí výšin čiré metafyziky , odkud se diskuze o tom postupně přesune žaludky přežvýkavců na stránky Liter árních novin, Lidových novin, Rudého práva, až kdesi na konci trávícího traktu zavane v projevu hlučných větrů z Lán, při kterých se stádo za blahého souhla sného hýkání, neubrání dojetí.

Za to, že Kladenské noviny se nebály psát o těchto choulostivých tématech, byl y od začátku kritizovány ze strany nejen místní policie, ale především osočová ny od Kladenského Expresu, který vlastní superbolševik Pavel Orna z Mezinárodn í organizace novinářů. Tento soudruh, jako skutečný imperátor, dnes ovládá tém ěř tři čtvrtiny Kladna. Jako pouťový panáček, kypící pohodou, se trojce noviná řů posmíval příhodnými titulky: "Svědomí okresu opět v akci", atd. Tedy běžná slovní zábava, nutná k tomu, aby kre v redaktorů, ale i čtenářské obce zdravě pulzovala a mozky osvěžovala. Článek v tomtéž duchu publikoval i manažer ODS V áclav Přibyl, který se v komunálních volbách stal místostarostou Kladna. A pro tože vidina moci je afrodisiakum, způsobující poruchy soudnosti, právě on naps al o Kladenských novinách, že jejich šéfredaktor a Franta Červenka jsou anarch isté a teroristé. Tedy opět nic nenormálního, co by se běžně v novinách neděla lo, aby byla legrace a čtenáři si více takové noviny kupovali. Není třeba k t omu moc dodávat.

Kde se snoubí modrá s rudou

Paní šéfredaktorka Kladenského Expresu Milada Krejčí, je jako bývalá šéfredakt orka Kladenské záře, stará známá komunistická nomenklatura. I z toho je vidět, kde ODS na Kladně má dnes svojí platformu. Co bylo ale příčinou onoho přehnan ého titulování redaktorů z Kladenských novin? Do Kladna přijel na návštěvu pan místopředseda vlády Ivan Kočárník a zmínění páni redaktoři mu při oné příleži tosti kladli takové otázky, na jejichž odpovědích se ODS patrně nedohodla. Pan místopředseda vlády jim proto na ně odmítal odpovídat. Když se dožadovali sv ého práva odpovědi dostat, protože chtějí informovat voliče, byli s onou chara kteristickou bohorovností špiček ODS, panem Kočárníkem trvale přezíráni. V nor mální společnosti by se to přešlo a zapomělo. Nikoliv na Kladně. Toto naprosté významové n i c, zde naopak citlivá čidla všemožných místních informátorů pov ažovala za "anarchistické a teroristické", hrubé znevážení místopředesedy vlád y. K tomu ovšem nemohly Kladenské noviny pochopitelně mlčet a tak jako vy svět lení této nepochopitelné "drzosti" pánů redaktorů se jejich čtenářům dostaly k e čtení, mimo jiné i informace o daňových únicích pana Kočárníka. Inu nelze oh eň hasit tím, že do něho ze všech stran budeme neustále přilévat oleje. Na dru hé straně ovšem platí, že když hoří, je více světla a to dráždí příšery. ODS, skládající se zde stejně jako všude, především z bývalých svazáckých funkcioná řů, byla za tento článek vzteky celá bez sebe. A protože Kladenské noviny nepř estávaly ke všemu napadat komuni stické aparátčíky, jejichž široké zadnice, sm ilnící s ptákostranou, zahřívají kdejaké křeslo na zdejším okrese, zlobných si gnálů přibývalo. Bylo jen otázkou času, kdy představitelé mamutího establishem entu Vltavy si ukáží a letmým pohledem poměří navzájem, s představiteli jiného mamutího establishementu, tedy ODS, své dlouhé a krásné kravaty a souhlasně p odniknou patřičné kroky, aby nepohodlní redaktoři byli odvoláni. Bez nichž se nikdo ani neuprdne

Páni redaktoři si mezitím nelenili přitížit v tom směru, že zavedli pravidelné ankety politických stran, přičemž se zcela pochopitelně zapoměli obtěžovat st ranou komunistickou, neboť jí považují za nedemokratickou a zločineckou organi zaci. V té době jim bylo důvěrně sděleno, že šéf zdejší ODS, manažer Václav Př ibyl (před listopadem prý svazácký vexláček s autama), se chlubil kdesi tím, ž e již brzo budou Kladenské noviny opět čtivé, protože dojde u nich k personáln ím změnám.

Nedlouho poté přijel oblastní ředitel západní divize Vltava, přímý šéf Kladens kých novin, pan doktor Jungr, zástupce superbolševika Košťála a byl lehce roze zlen z toho, co se v jejich novinách píše. Redaktoři se pak dodatečně dozvěděl i, že za ODS sehrál svoji neblahou roli v tomto jednání s Vltavou bývalý stran ický místopředseda pan Čermák, tedy politik italského typu bez morálky a skurp ulí. Superbolševický ředitel Vltavy pan Košťál, pověřil oblastního ředitele pa na doktora Jungra, aby ty najmuté, p odivné písaře, ve své tiskové gubernii zk rotil.

Neue Passau Presse chce, aby se v

Čechách psalo jako za protektorátu

Na námitky redaktorů, co má proti jejich profesní práci, dr.Jungr odpověděl: " Vy, by jste se měli věnovat pouze regionálním tématům! Pište třeba o semafore ch, kanalizaci... Nekonfliktních záležitostech... Jenom ne žádné politické úva hy!" Načež doslovně zakázal otiskovat dopisy čtenářů, protože v nich bylo spou sta stížností občanů. To vyvolalo obrovskou nevoli obou redaktorů, kteří argum entovali tím, že otiskování dopisů čtenářů je nutné, neboť právě ony dělají no viny velice čtivé. Protože již začín ala předvolební kampaň, dr. Jungr to zach ytračil, že by se tím mohla ovlivnit jakási blíže nespecifikovaná vyváženost p olitických stran, a to do té míry, že jednu z nich by to mohlo poškodit. Tedy zřejmý nesmysl, který mu však nebylo možné rozmluvit.

Protože pánové Janata a Červenka jsou novináři s rovnou páteří a nikoliv ohnut í písaři, jak by si je přál mít tiskový velkotovárník soudruh Košťál s podivno u kamarilou dalších pohrobků KGB ( nazývaných čirou náhodou Vltava, protože se tak nazývala již jedna dezinformační vysílačka sloužící kdysi z území Německa sovětským okupačním mocnostem?), pokračovali ve své snaze o pravdivé informov ání svých čtenářů i nadále.Psali o estébácích, kteří za to pak na ně podávali žaloby a odkrývali dál bolševické ma fie. Zapoměli však na to, že právě to jso u ti největší přátelé ODS. Co ale především dráždilo onu dohodnutou režii, bez které by KGB v České republice zcela jistě ani komunální volby nepovolilo, by la zjevná informovanost o DEU Kladenskými novinami. Ty totiž jako jediné, ve z dejším okrese, nepřistoupily na bojkot DEU, který byl všude mezi politickými k orytáři rozhlašován. Tak úlisně ovšem, se vší podlou slušností, skrývající se za maskou demokracie. V nejbližší době zveřejníme jak se komunistický kap itál převáděl z tzv. státních podniků do podniků národních a také se podíváme na z oubek, jak bolševické stvůry již od poloviny sedmdesátých let, ve vší tichosti se čubčily s kapitálem západním. Z toho časem vznikl i parchant zvaný "Vltava ". Helbigové pak jsou jeho příbuzní, z téhož krysího vrhu.