--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kroupa Jaroslav
Název: Moskal straší jenom v Polsku
Zdroj: NN Ročník........: 0005/003 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

MOSKAL STRAŠÍ JENOM V POLSKU ? Výroky ruského konzula v Krakově

* MOSKEVSKÁ TELEVIZE tvrdí, že nejnebezpečnější země v Evropě pro ruské turist y je Čečenská republika a Polsko.

* KOMSOMOLSKÁ PRAVDA napsala, že již nastala doba přestat mluvit o sovětských vězních za Stalina a Beriji, poněvadž máme novější příklady, například současn ý postoj polské policie.

* ALEXANDR SOLŽENICYN v ruské dumě, 28. října, kde byl hostem, řekl: Rusku vlá dne nomenklatura přebarvená na demokraty. Národ se stydí za svou bezmocnost! Město Krakov nemá družební styk s Brnem, i když z polských měst má k němu nejb líže. Historicky i současně. Tak jako v Brně je zde "památník rudoarmejce" a s ním spojený ideologický problém, tak jako v Brně je zde ruský konzulát a demo nstrace před ním.

Při demonstraci, u příležitosti říjnové bolševické revoluce, ruský konzul v Krakově urazil polský národ a veřejně lhal. Novináři Gazety Pol ské informovali polské ministerstvo zahraničních věcí aby pan Šardakov byl ozn ačen jako persona non grata a opustil Polsko. EWA ZARZYCKÁ o této události sep sala pro Gazetu Polskou následující reportáž.

7. listopadu u příležitosti výročí bolševického převratu v roce 1917, krakovský politický klub Józefa Mackiewicze, sdružující mladou op ozici z osmdesátých let, zorganizoval před budovou konzulátu Ruské federace v Krakově mlčící vpomínkové shromáždění za oběti komunizmu. Nevelká skupina mladých lidí se dostavila k sídlu ruského konzula se dvěma pla káty. Na jednom z nich byl citát od Mackiewicze: "Bij bolševiky, zachraň svobo dné myšlení", a na druhém: "Komunisté, pamatujeme na vaše zločiny". Transparen ty byly zavěšeny na plot konzulátu, a před budovou, na chodníku, byl z planouc ích svící sestaven pravoslavný kříž.

Po několika minutách vyšel jeden z pracovníků konzulátu. Nepředstavil se, ale přítomní novináři z krakovského "Czasu"

v něm poznali konzula Borise Šardakova. Nastala rozmluva, kterou jako jediný n ahrál Jan Kosiorowský, krakovský dopisovatel radia "Pomost" z Chicaga. Konzul Šardakov:

Proč toto místo, co s tím má co dělat ruský konzulát? -Protože ten převrat byl v Rusku, před více než 70 lety. No a co?

-Vy v tom nevidíte žádnou spojitost?

Ale co stím má co dělat současné demokratické Rusko, s těmi převraty. Tomu ner ozumím. Proč jste na tomto místě?

-Vám překáží ten kříž a ten transparent? Ne, mně nepřekáží, ale proč? Můžete u sebe doma...

-Ale Rusko přijmulo závazky...

Transparent si pověste doma, co s tím má co dělat ruský konzulát? -To není proti ruskému národu. To je pravoslavný kříž, katolíci mají jiný. Uct íváme památku rovněž vašich rodáků.

Já se s vámi nebiji, nevyhazuji vás. Samozřejmě uctívejte si, ale pouze trochu nerozumím, proč na tomto místě. Tomu nerozumím. Vzpomínat je možné, ale k tom u jsou určena místa. Ne ale u ruského konzulátu. To je nedorozumění... Ale od toho je polská vláda. "Bij bolševiky, zachraň svobodné myšlení" - tomu já nero zumím. Koho máte v úmyslu bít? Pánové! Kde jsou ti bolševici? (smích). A tam c o to je?

-"Pamatujeme na vaše zločiny." Co říkáte na toto heslo? My pamatujeme též na vaše zločiny. My pamatujeme na vaše a vy na naše. -A naše? Jaké byly naše zločiny?

Jaké? Stejný Katyň byl za Pilsudského. 60 tisíc zahynulo v pilsudských táborec h u Varšavy. Ne? Téměř 60 tisíc. My také nezapomínáme. Ale co. Půjdeme, pověsí me vám transparenty, že pamatujeme na vaše zločiny? Proč? -V tom případě se ztotožňujete s imperiálním Sovětským svazem. Já se neztotožňuji s ničím. Říkám jenom, že jsou to historické události o kter ých se na ulici nediskutuje. Svolejte konferenci, na které si normálně lidsky pohovoříme, kde byly zločiny, co je třeba odstranit. Ale ne tak. K čemu to je? -Kdy bude odstraněn pomník u Barbakanu, který připomíná zločiny Rudé armády? Dobře, pak tedy postavíme pomník připomínající zločiny AK (Armija Krajowa - po lská osvoboditelská armáda za 2. světové války nezávislá na Moskvě. Pozn. přek l.), která střílela do našich vojáků, osvobozujících Polsko. A to je též pravd a, milovaní!

-Opakujete propagandistická hesla Goebelse a Molotova... Prosím vás chcete, abych vám ukázal hroby zastřelených rudoarmějců ve Štětíně i zde...?

-Rozsudky nad zločinci provedeny byly, to nikdo nezapírá... Prosím vás, to na ulici nepatří, taková diskuse. Nebudu na ulici diskutovat o velmi závažných věcech.

-Říkáte úplné hlouposti na téma 60 tisíc lidí zavražděných Pilsudským vojskem. Tyto události byly prodiskutovány a popsány historiky a není to pravda. Jak to, že to není pravda?

-Nepovídejte mladým lidem takovéto věci. To je bohužel pravda. 130 tisíc se dostalo v Polsku do koncentračního tábora. -Tehdy v Polsku koncentrační tábory nebyly...

Co mi to povídáte!

-Prvním koncentračním táborem v Polsku byla Bereza Kartuska ve třicátých letec h.

Jestli nevíte, to ještě neznamená, že nebyly. V Modlině byl koncentrační tábor , kde seděli vězňové po tak zvaném " Zázraku na Visle". Lidé... - To byly normální zajatecké tábory.

Jaký je to rozdíl?

-Je zřejmé, že Rusko nedělá rozdíl mezi zajateckým a koncentračním táborem. Jestliže v těch táborech hynulo tisíce lidí - a je skutečností, že byli zastře leni, střílelo se jak do terčů, dokonce taková je skutečnost, svědkové o ni ho voří...To je co? Jaký je rozdíl - tábor zajatecký a koncentrační. Zkoncentrova lo se tam hodně vězňů.

-Říkáte mnoho slov, ke kterým nemáte žádné důkazy. Tyto věci byly zkoumány pol skými i ruskými historiky.

Zkoumány, jsou zkoumány.

-Ale já se vracím ještě jako místopředseda Porozumění organizací Spolubojovník ů a Svrchovanosti v Krakově. Jmenuji se Jerzy Bukowski... Ano, znám, znám...

- vracím se ještě k hrobům a pomníkům. Pomník připomíná zločince. Není patrné zda je to voják Rudé armády nebo NKVD...

Vypadáte inteligentně a chcete takovéto vážné věci řešit na ulici? -Chci pouze připomenout, že předchůdci ve vaší funkci v rozhovorech s krakovsk ým vojvodou Tadeuszem Piekarzem tvrdili, že nejsou žádné překážky, aby podle p ravidel ženevské konvence...

Ale my se od toho přece nedistancujeme. Smlouva byla sepsána. Kdo je proti tom u? Ale tyto věci se vyřizují lidsky, normálně. A ne za takového křiku, jako po sledně u pomníku.

-Rozumím tomu tak, že stvrzujete, že Ruská federace nemá nic proti důstojnému pohřbení těch vojáků na Rakowickém hřbitově.

Pokud je možné o tom hovořit. Jsme pouze proti tomu, že to činíte za takovýcht o podmínek. Demonstrace, jakýsi pokřik, okupanti...Pak není možnost hovořit. -Velmi se omlouvám. U Barbakanu nejsou demonstrace ani křik. každého 17... Každý měsíc postupujete v nesouladu s polským právem. Vyvěšujete nápisy s názv y jakýchsi vládců, mluvíte o okupantech. To je neseriózní a urážlivé. Pro ty l idi, kteří osvobodili váš Krakov. Rozumíte? Zde padli - a vy, a vy...se nechov áte křesťansky.

-...no, přece ta tabulka nemůže nikomu uškodit. Ale co se týká... Nemůže uškodit?

-Ale co se týká toho, zda Rusové byli v Polsku okupanti nebo ne, na to jsou rů zné názory. Pro nás byli okupanty, bylo to sovětské ujařmení... Řeknu vám, že u Barbakanu, na Dušičky, bylo asi pětkrát víc lidí, než je nás t ady, kteří tam kladli květiny a svíce...

-...každý dělá to co chce. Jestli někdo například chce uctívat pomník, který j e pomníkem genocidy...

Kdo vám to řekl, kdo vám to řekl?

- Jak to, kdo mi to řekl. Přece to je pomník, který oslavuje armádu... Myslíte trochu logicky? Sem přišli chlapci, kteří se absolutně nevyznali v pol itice, osvobodili město a odešli, i padli...Mohli stát na hranicích a říci, to Polsko nás nezajímá (...)

-To jsou historické věci. Vraťme se k hlavnímu tématu... Raději byste zůstali s Hitlerem...?

-Vstoupili by sem Angličané...

Co? Žertujete, Angličané... Angličané vstoupili do Varšavy, co? Proč jste ješt ě tak naivní! Tomu nerozumím. Vypadáte jako inteligentní lidé, a tak jste naiv ní.

-Jestli někdo zapaluje svíce na těch hrobech a klade květiny, plně s tím souhl asím, neboť jak jste řekl, leží tam zcela nevinní lidé. Ale, když někdo klade věnec nebo lampičku k pomníku, pak je to skládání holdu genocidní ideologii. No dobře, podstata je v tom, že je tak genocidní, jako byl Pilsudský, o kterém vy máte (nečitelná věta).

-Těžko porovnat.

Pokud při Pilsudského agresi na Ukrajině byli vyvraždění lidé... -To byla regulérní válka.

Porovnejme to rovnoprávně. Jestli se chcete bavit o historii, rozmlouvejme. Kd o více vyvraždil a kdo byl více genocidní. Pilsudský nebo ten...Nebyl to snad první Pilsudský, který anektoval? První anexe byla ze strany Polska, a ne Rusk a. V Těšíně, no ne..?

-Jde-li o anexi, pak Rudá Armáda v sedmnáctém roku neanektovala svá teritoria. Není možné posuzovat tyto věci jednostraně. Je to třeba brát v historickém kon textu. A ne tak náhle, raz dva: bolševici jsou okupanti a podej mi toho a onoh o...

- Můžete mi vysvětlit, proč se ve věci Pilsudského solidarizujete s Rudou armá dou?

Každý má svou pravdu, každé uskupení má svou ideologii, bojuje za svou ideolog ii. Přece je možné, i zde v Krakově, nalézt takovéto organizace, které vám řek nou absolutně jiný názor. Já se nesolidarizuji s ničím. Já jednoduše posuzuji historická fakta tak, jak je vidím. Jak byla agrese ze strany Pilsudského, tak to byla agrese. Byla agrese ze strany Rusů, pak je třeba ji nazývat, že to by la agrese ze strany Ruska. No, rozumíte. Objektivně.

-(...)Co se týká hrobů. (...) Z naší strany agrese neexistuje, ani neurážíme l idi, kteří tam leží...

Ne, ne. Považuji to za urážku lidí, kteří osvobodili Krakov. Neboť zde padli a vůbec nemuseli. To je urážka. Nazývat je okupanty. Stejně jako dnes, v tento den výročí, kdy byla revoluce, i když byla socialistická, komunistická, vedla ale k tomu, že Polsko získalo svobodu. Neboť nikdo jiný, než Lenin, podepsal d ekret.

-Mohl byste se představit?

To není důležité, tuto věc autorizovat nebudu. Následující den informoval o výpovědi konzula krakovský tisk: "Czas" a "Gazeta Wyborcza". Byla podána žádost o odvolání Šardakova na Ministerstvo zahraniční ch věcí. Jako první ji podalo "malopolské Porozumění organizací Spolubojovníků a Svrchovanosti", krakovská Únie práce, Únie svobody, Solidarita a - po určit é úvaze - Rada města Krakova. Kolega Šardakova, konzul Něstěrov, celou věc vys větlil takto: Šardakov vypovídal po pracovní době, a tudíž ne jako konzul, ale jako privátní osoba. Naproti tomu, podle ruského velvyslanectví, byla Šardako va výpověď pouze volné historické odbočení od tématu. Ministerstvo zahraničníc h věcí záležitost prošetřuje.

Tři dny později se u pomníku Adama Mickiewicze sešli 10. listopadu opětovně ml adí lidé - tentokrát z Akademického sdružení za svobodné Čečensko. Demonstrace pod heslem "Rusko vězením národů" měla být ukončena u ruského konzulátu. Byla ale brutálně rozehnána (proti asi dvaceti demonstrantům bylo použito 7 čet po licejních preventivních oddílů). Všichni účastníci byli zadrženi. Takový byl k onec demonstrace - ale ne policejní akce.

Jerzy Bukowský, místopředseda Porozumění organizací Spolubojovníků a Svrchovan osti byl zadržen v okamžiku, když odcházel od brány konzulátu, kde předal jeho pracovníkovi kopii petice týkající se výroků Šardakova. Zanedlouho potom byli vsazeni do neoznačeného vozu 2 novináři z "Czasu" (Krakovský pravicový konzer vativní denník. Pozn. překl.) a jeden filmující reportér z krakovské televize, který natáčel celou akci protestujících lidí proti zadržení Bukowského. Po několika hodinách byli všichni zadržení propuštěni. Doposud není známo, kdo celou akci řídil. (Zástupce velitele stanice, kde byli přivezeni demonstranti , Bukowský a novináři, o celé akci nevěděl). Podle tiskového mluvčího policie byla tato demonstrace nelegální a policie zakročila po právu. Podle jiných ano nymních policejních zdrojů byly již den před demonstrací zmobilizovány pořádko vé síly, neboť policie obdržela signály o plánovaném teroristickém útoku na ru ský konzulát.

Post scriptum překladatele. Během závěru II. sjezdu kominterny, za účasti 214 delegátů ze 48 komunistických stran světa, Lenin zvolal: Soudruzi, válka s Pol skem je věcí světové revoluce! Soudruzi, máme všude proletářskou armádu, i kdy ž není vždy nejlépe zorganizovaná a vyžaduje reorganizaci. Jestli nám naši sou druzi ze zahraničí dovolí nyní zorganizovat jednolitou armádu, pak nám nic nez abrání ve vykonání našeho úkolu. Naším úkolem je uskutečnění světové proletářs ké revoluce a vytvoření světové Sovětské republiky!...

Historické skandální výroky krakovského ruského konzula jdou vysvětlit i jinak . Zkouškou znalostí sovětské diplomatické školy. Uvedu příklad. Bylo domluveno setkání se sovětským konzulem a vicekonzulem v Brně, na konzulátě, po demonst raci za svobodu Litvy, na jaře v roce 1990. Byl jsem opravdu zděšen historicko u neznalostí konzulů. Na základě jejich výslovného přání nebyly jejich odpověd i v interwiev použity. Oni totiž na otázku, zda-li ví, od kdy Československo m á hranice se SSSR, nedokázali pravdivě odpovědět. Bylo to jako při televizní h ře "RISK" - mohli hádat. Zkoušeli to od Lenina, ale neuhodli. Tak jsme se vsad ili. Jako důkaz jsem vytáhl z jejich knihovny mapu. "Éto vojénnaja taktíčeskaj a kárta, " oní skazáli.

Byla to historická mapa z první republiky. Ukázal jsem jim východní hranice Če skoslovenska. Bylo tam Rumunsko - Moldávie. Kroutili překvapeně hlavou. " Jaroslav ty výigral", dostal jsem podanou ruku.

Mluvili jsme opravdu lidsky, a nebylo to na ulici. Přece takové významné histo rické věci se na ulici nesluší znevažovat.

Jaroslav KROUPA