--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Padne symbol stalinova impéria ?
Zdroj: NN Ročník........: 0005/006 Str.: 004
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
PADNE SYMBOL STALINOVA IMPÉRIA ?
Mám v ruce Moravský demokratický deník RT, který vydává a. s. ROVNOST se sídl em v Brně. Šéfem této akciovky je Lubomír Selinger a sekretářem redakce je An tonín Hošťálek. Zalistujete- li v seznamech agentů StB, pak v nich najdete sho dná jména. SELINGER Lubomír narozen 20. 05. 29 - evidenční číslo 20474 - kry cí jméno SALAČ a HOŠŤÁLEK ANTONÍN nar. 02. 11. 50 - ev. č. 251706 - krycí jmé no REDAKTOR. V této skvělé redakci pracuje i DOBROMIL DVOŘÁK, který se zkrátk a snaží... Patrně nosí rudé podvlíkačky s hvězdou, srpem a kladivem. Napsal t otiž nejen tuto pitomost:
HONNEROVY TRENÝRKY
Následky silvestrovského půlnočního veselí jsou prý k vidění na pražském star oměstském náměstí, kde se rozjařeným oslavovatelům příchodu roku 1995 podařil o poškodit opravené fasády domů. Na jednom z pardubických sídlišť má zase jed na rodina ohořelou skříň, protože do jejího bytu vlétla novoroční světlice. V Brně na Moravském náměstí nám zůstala zcela jiná památka - já jsem ji nazva l "Honnerovy trenýrky". Vycházím z toho, že správné trenýrky jsou barvy červe né, či chcete-li rudé.
Makovského pomník Osvobození je totiž dodnes ozdoben kusem červené látky , kterou na něj připevnili organizátoři půlnoční protestní akce pod vedením J ana Honnera. Ten také při této příležitosti prohlásil, že památník je pomníke m hanby a měl by být tudíž zlikvidován. Na počest vojáků padlých při osvoboz ování Brna by měl být postaven pravoslavný kříž. Nu což, zajímavý návrh, jen nevím, zda mezi padlými sovětskými vojáky nebyl nějaký muslim či katolík, pro tože v takovém případě by se s pravoslavným křížem asi nevystačilo. Nicméně dlužno zaznamenat jistý pokrok: Odstranit červený hadr z bronzov ého pomníku bude snažší než nápisy barvou. Jen nevím, kdo se toho ujme. * * *
Ve škole i na vojně nám vtloukali do hlavy, že Němci chtěli po vítězství nad SSSR posázet tu velkou zemi stovkami obrovských
soch německých vojáků či jinými symboly germánské nadvlády, aby ponížili pora žený národ. Díky materiální výpomoci západních států Rudé armádě a otevřením druhé fronty byl výsledek druhé světové války zvrácen. A ejhle! Co neudělali hitlerovci v SSSR, to udělali stalinisté v naší zemi. V Praze byl postaven o brovský Stalin (se svojí "ochrankou"), na Dukle a ve Svidníku další monumentá lní díla na oslavu těch lidských jatek, které vznikly z přímého Stalinova roz kazu v rámci bezhlavého spěchu v zájmu uchvácení půlky Evropy. V Brně máme s ochu hrdiny od Stalingradu, přestože je známo, že v Brně byli první Rumuni. Když Nikita Sergejevič Chruščev odhalil kult osobnosti, Pražáci měli tu trochu rozumu, aby ten nesmysl na Letné rozebrali. Slováci ve Svidníku alespo ň odstranili nápis: "Z přímého rozkazu generalissima Stalina..." V Brně však Ivan na
"kachlových kamnech" zůstal beze změny i se Stalinovým citátem. Zřejmě jako s ymbol nadvlády nad pokořeným národem. Po srpnu 1968 to platilo dvojnásob. Po "velké listopadové" se v mnohých městech likvidovaly sochy "velikého Lenina" a bronzové odlitky "ožralého Klémy." I "okupační tanky" se pomocí jeř ábů odstraňovaly z betonových podstavců a putovaly do šrotu. Na brněnského "I vana" si vzpoměl málokdo přesto, že na podstavci byl citát J. V. Stalina a o brovské srpy a kladiva. Až na 1. máje 1991 skupina tří mladých lidí přikryla pamětní desku se Stalinovým citátem transparentem s nápisem: Se soudruhem Sta linem stále na věčné časy?
"DEMOKRATOCKÁ POLICIE" ZASAHUJE Přijeli uniformovaní policisté: "HEJ - MLADEJ, DEJ MNĚ OBČANKU !" Jan Honner: "Řekněte mi to slušným způsobem!" Po slušné ráně pěstí do ramene se Honza dočkal vysvětlení: "SEŠ NĚJAK DRZEJ!" Vysílačkou zavolali posilu a p řijelo dalších 5 policejních aut. Policisté donutili všechny tři "pachatele" nasednout do auta. Po upozornění, že nyní policisté musí zajistit i jejich ž ebřík, byl i ten naložen do policejního kombíku. V tom okamžiku přijelo ještě civilní auto, které dovezlo šéfa."Civilista" požadoval, aby "pachatelé" tran sparent odstranili. Když odmítli, provedl příkaz šéfův řidič. "Pachatelům" b yly vráceny občanské průkazy a oni z místa činu odešli po svých za primátorem Menclem. Ten tehdy slíbil, že vyhlásí konkurs na nové architektonické řešení bývalého Rudého náměstí.
Po dobu dvou let prostřednistvím tisku, rádia i televize bylo na symbol rudého impéria mnohokrát upozorňováno. Jednalo se i se sochaři, architekty a s lidmi činnými v politice. Výsledek se rovnal nule přesto, že bylo na pracov níky magistrátu podáno trestní oznámení dle $ 260, 261.
Na jaře roku 1993 se na pomníku objevily nápisy: Pryč se Stalinem! Pryč s k omunofašistickými symboly! Policie rozjela stíhání "proti neznámému pachateli " přesto, že původci se naprosto neskrývali a prostřednictvím tisku za svým č inem stáli.
Policie tedy začala Jana Honnera a Lumíra Šimečka stíhat pro trestný čin výtr žnictví.
Když se oslavovalo 48. výročí vítězství nad fašismem, čerstvě umytý pomní k se na několik dní ocitl v obležení příslušnic Městské policie, jejímž ředit elem už byl kandidát KANu Daniel Šíma. Dámy v uniformách byly 24 hodin připra veny zakročit (nejprve domluvou, potom donucovacími prostředky), kdyby někdo chtěl přijít znovu pomalovat čerstvě umytý pomník a některé objekty v jeho o kolí. Až je hlídání omrzelo, byl "IVAN" zase pomalován. A ne jedenkrát - také při návštěvě prezidenta Havla v Brně, kdy došlo pod vedením kandidáta KANu pana Šímy k zatčení Honnera a Šimečka a k jejich zajištění na OO P ČR Běhouns ká. Odtud Šimeček ve vhodném okamžiku odešel a vyzkoušel balistiku jablka. Svobodné slovo dne 22. 9. 1993 otisklo článek Vrhač jablek ve vazbě, z n ěhož opisuji:"JE TO POLITOVÁNÍHODNÁ událost, ale shodli jsme se s panem primá torem a představitelem Kanceláře prezidenta republiky, že by neměla být přec eňována, protože nemění nic na významu dvoudenní návštěvy V. Havla v Brně," ř ekl nám major J. Přikryl, ředitel Policie ČR v Brně k již zveřejněnému případ u "vrhače jablek" na hlavu státu. Oč se jednalo? "Oním výtržníkem je vysokoš kolsky vzdělaný 42letý muž, který má již za sebou útok na veřejného činitele, " doplnil policejní ředitel. Tím dal najevo, že nehodlá potvrzovat ani vyvrac et domněnku, že zadržený je totožný s mužem, který v pondělí dopoledne asist oval při hanobení podstavce pomníku na Moravském náměstí...
Ředitel Policie ČR v Brně mjr. Přikryl se zřejmě nevyzná ve svém oboru, když porušuje Listinu základních lidských práv a Ústavu. Je pravdou, že Lumír Šime ček byl policií zadržen. Nebyl však za výtržnictví a útok na veřejného činite le odsouzen. Trestného činu se tedy nedopustil a nesmí být ani policejním ře ditelem takto označován. * * *
Představitelé města Brna se zachovali zbaběle a nedokázali rozhodnout o likvidaci toho pomníku hanby. Vyčlenili půl miliónu korun na odstranění Stali nova citátu a některých bolševických znaků. Práci prováděli 2 pracovníci Kam eny Brno po dobu dvou týdnů. (Zkuste podělit 500 000,- Kč 160 hodinami! Kolik je to na hodinu? Kdo si na tom "mastil kapsu?" Za ty prachy mohlo to monstru m z Brna zmizet, vzhledem k tomu, že byli lidé, kteří nabízeli provést "uklid zdarma")
* * *
Při komunistickém zneužití posledního výročí vzniku ČSR místopředseda KSČM Kl anica, (syn partyzána, který učil ve škole české děti hajlovat), vyzýval k os lavám padesátého výročí osvobození našich měst slavnou Rudou armádou. Nikoho z mocných a "moudrých" nenapadlo takovou do nebe volající lež vyvracet. Nikd o z mocných neřekl ami slovo o tom, že sovětská armáda nás neosvobodila, ale udělala z naší malé, tehdy vyspělé vlasti, sovětskou kolonii. Od toho "osvobo zení" zde zůstali odborníci, kteří rozložili SNB a připravili únorový puč. O d toho "osvobození" zde zůstali odborníci, kteří připravovali uranové gulagy. Má-li tedy Makovského rudoarmějec mít nějaký poctivý smysl, pak nechť je pře vezen do Jáchymova. Nechť je připomínkou, že hrůzu jáchymovských koncentráků nám donesla Rudá armáda.
Je naprosto nemyslitelné, aby v ČR někde na náměstí drze stála socha "še stiletého" okupanta v hitlerovské uniformě s hákovým křížem. Pro představitel e města Brna je však naprosto normální, že na Moravském náměstí stojí "čtyřic etiletý" okupant s hvězdou, srpem a kladivem.
Karel Höfer