--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kroupa Jaroslav
Název: Žirinovskij odpovídá v rádiu Svoboda
Zdroj: NN Ročník........: 0005/006 Str.: 005
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

TVÁŘI V TVÁŘ EXKLUZIVNÍ POŘAD

ŽIRINOVSKÝ NA VLNÁCH RÁDIA SVOBODA ODPOVÍDÁ NA PALBU OTÁZEK IZVĚSTIJÍ A ITALSKÉ REPUBLIKY

(Dokončení z minulého čísla NN)

To znamená, že váš názor se nemění, ale se mění názor vlády, která směřuje k politice a ideologii, kterou reprezentujete vy. To je velmi vážná chvíle, je třeba si ji zapamatovat! Je to velmi důležitý okamžik! Pocítil jste to při s etkání s Viktorem Černomyrdinem?

- Nejednou jsem se setkával s politickými vůdčími osobnostmi, nezáleží s kým, a pokaždé jsem je přesvědčoval o nutnosti změny politického kursu. Chtěl by ch, aby tomu tak bylo. Psal jsem jim dopisy, setkávali jsme se, v každém příp adě bylo jim to dáváno na vědomí (...) Prezidentovi, vládě, bezpečnostním slo žkám, všem strukturám, které tvoří vládu. Snažil jsem se na ně vždy v tomto směru působit. Jak ve výborech, přímo jsem se na ně obracel a říkal jsem co j e nutno dělat, tak i později jsem se snažil prosadit kurs naší strany.(...) Myslíte si, že vaše výzvy zapůsobily, že vám chtějí

naslouchat dále? Čím dále aktivněji?

- Byl bych rád, kdyby tomu tak bylo. Když je tomu tak, je ale možné, že je k tomu donutila sama situace.

Cítíte, že je tomu opravdu tak?

- Vnitřně cítím, že Boris Nikolajevič je blížeji vlastenecké pozici, než vlád a, kterou vedl v devadesátém druhém roce.

A předpokládáte, že on protrpěl nějakou evoluci? Náš prezident? Ano. V duši je vlastenec. On to jednoduše nepochopil. Gajdar a B(...) mu pora dili: Borisi Nikolajeviči, provedeme v Rusku rychle reformu, dosáhneme dobrýc h výsledků, ale je nutné odpojit zbytečné vagóny. A těmi zbytečnými vagóny b yly pro ně Svazové republiky. To byl jejich nápad. On o tom nevěděl a nechtěl to. Oni mu to vnutili (...) Tak to šlo dál. A když uviděl, že to vede k neg ativním následkům, čím dál tím víc byl z nich zklamán. My jsme ale zůstali st ále na stejné pozici.

To znamená dobrý car a špatní bojaři? A tak to bylo i v Čečensku, že chudák p rezident nic nevěděl? O tom dramatu, o té situaci?

- Ne! V jiném smyslu - čistě v SNS. Tam žádné drama nebylo. Šlo o to, buď pok račovat v rámci SSSR, nebo jít tou variantou, že se utvoří SNS a v rámci Rusk a se rychle a efektivně provedou reformy. Ty zkrachovaly a on to viděl. Ale to je již jiná varianta.

Vy si skutečně myslíte, že Jelcin Boris Nikolajevič je tak naivní, že nerozum í tomu co dělá? Že on houževnatě poslouchá jedny a pak druhé. On nemá svůj vl astní názor?

- Situace v zemi je různá. Jiná byla v roce 1990, 1991, jiná v roce 1993. Sit uace u nás se velmi ostře mění. Byli komunisté, pak demokraté, a teď nastává trochu příklon k vlastenectví. Ne, on nebyl naivní. Nebyla to jeho odbornost . Byl stranickým pracovníkem.

Být prezidentem, nebyla jeho odbornost?

Ne. Ne v tomto smyslu. Nezajímal se nikdy národostními problémy. Byl ve Svěrd lovsku, tam nebyly národnostní problémy, to je čistě ruské město. V Moskvě by l 1. tajemníkem městské rady KSSS, tam též nebyly národnostní problémy. Nyní se s nimi poprvé setkal. Pamatujete se na jeho první výzvy? Myslel si, že ch tějí mít více práv a, že ve státu zůstanou. Oni mu neřekli, že chtějí plnou suverenitu, nezávislou na Rusku. A když se tahle tendence začala projevovat, začal od svého postoje ustupovat. Jistě hlavní vinu na tom má jeho okolí. Pro vokovali ho k nesprávným krokům, které měly často negativní následky. Pane Žirinovský, měl bych takovou otázku, mnozí radikální demokraté říkají, ž e to vypadá, jako by nás Jelcin chtěl využít. Necítíte se být též využívaným? - Chraň Bůh! Ať raději jsme využíváni a většina Rusů bude žít v této zemi, kt erou potřebují. Oni - ve většině! Protože nelze myslet o nějakých chybách neb o (...) Stává se, že většina obyvatel nepřijnme tuto tržní ekonomiku, tuto d emokracii, tyto instituce, tato hesla, tuto státní vlajku, hymnu atd. Dejme R usům to, co sami chtějí. V ětšina z nich chce vrátit melodii hymny Sovětského svazu. Udělejme to! Proč ji nevrátit? Čím je špatná? Většina nenávidí tuto v lajku, trikoloru. Udělejme jinou vlajku! V historii již taková byla. Mnozí ne chtějí totální privatizaci. Nebudeme ji provádět! Proč spěchat? Vždyť v tomt o lze vyjít lidem vstříc, a v této situaci radikální demokraté zjevně prohráv ají. Jim se to nehodí. A určitě je (...) do určité míry v právu. Oni mu pomoh li k návratu komunistů. To je otázka moci. Taková je situace. V tomto není v innen on. Vsadili na něho. Vždyť chtěli Sacharova udělat svým prezidentem a d nes již chtějí Kovaljova. (...) To je jejich problém a chyba. Já jsem s tím s ouhlasil. Takže jeho nelze obviňovat, že on jich využil. To oni ho využili, aby se pokusili získat moc. Ale jim se to zaplať pánbůh nepovedlo. Jste v takové jednotě s Kremlem, s výkonnou mocí. Dostávate nějaké návrhy ke vstupu do vlády? Šeptá se o tom, že byste mohl být 1. náměstkem ministra vnit ra.

- O tom nic nevím. Ale já, jako leader vítězné strany, jsem neustále informov al nejvyšší vedeni o tom, že jsme připraveni vstoupit do vlády. Chtěli bychom obsadit buď všechny orgány moci, nebo ekonomické posty, abychom mohli začít kurs nové politiky. Jestli nám nabídnou post ministra ekologie... neprosadím e nic. V tomto duchu jsme vedli jednání, ale absolutně nic jsme nedostali a a ni nic nám neslibují. Z tohoto hlediska jsme čistí, a to ještě jednou dokazu je, že vláda, dá se tak říci, vůbec nejde takovou cestou, aby vstoupila do ko alice s námi. My bychom byli rádi. Mohli bychom pak zajistit změnu kursu vni třní i zahraniční politiky. Možná se o tom hodně hovoří, ale nikdy nebudeme s ouhlasit s postem náměstka ministra. To je k smíchu. Vždyť strana zvítězila. To znamená, že jste připraven vstoupit do vlády?

- Ano.

V tom případě se snažím pchopit vaši logiku. Necítíte zoufalé postavení této vlády ? A tím i potřebu se od ní distancovat, proč do ní vstupovat?

Jsou dvě možnosti. Je možné se distancovat a čekat na prohloubení krize a zís kat pro sebe hlasy. Anebo naopak do vlády vstoupit a zachránit ji před krache m a postupně vyměnit ministry, kteří to zavinili. A tak postupně změnit kurs politiky. Teď není možnost donutit vládu, aby se zcela změnila. V létě 1994 byla tato otázka postavena. (...) Nás nepodpořili komunisté, ani radikální de mokraté a vláda zůstala u moci. Někdy hlasujeme proti rozpočtu, abychom vlád u popostrčili, aby odstoupila. Nevychází to. Parlament na to nepřistupuje. Pr oto nemůžeme vládu přinutit k odstoupení.

A teď velmi důležitá otázka. Nechcete nyní vládě vyslovit nedůvěru? - Ne! Ne!

A tak já vám něco řeknu, možná to víte, v dumě se šeptá, že prezident se chys tá rozpustit dolní sněmovnu. Prý to bude moci udělat, jestli duma vysloví vlá dě nedůvěru. Tento fakt by mohl posloužit jako důvod. Jestli by se o tom hla sovalo, jak bude hlasovat vaše frakce?

- Jsme protivníky jakýchkoliv skoků a revoluce. V sou časné době by nebylo výh odné odstranit vládu a prezidenta. To by bylo výhodné, kdyby nebyly volby. A takové zákulisní varianty, jako je kremelský převrat, to bysme nechtěli. Ale připravuje se takový scénář. Jsme pro volby (...)

A kdo je v Kremlu ještě radikální - radikálnější. - Baturin je podporuje, Satarov je také od demokratů, někdo také od pomocníků prezidenta. Oni. A proto když oni vidí ten zoufalý stav (..), nedostatek dem okracie... Podívejte se, jedenkrát šli do voleb. Jedenkrát nebo dvakrát. Byl y volby prezidenta a oni byli zklamáni, a při volbách do parlamentu se rovněž zklamali. Více již nechtějí.

A co chtějí? Silovými metodami vyměnit nejvyšší politické vedení země. To znamená, že volby v roce 1996 nemusí být?

- My jsme pro, jsme připraveni. Demokraté to nechtějí. Protože oni nevyhrají. Sázka na Kovaljova, Lebeděva, Jevlinského - to je prohra. Nikdy tito lide ne vyhrají.

Lebeděv už je radikální demokrat?

- Ano. Podívejme se jak oni to dělají. Už je u nich Lebeděv nebo Gromov. A Boris Nikolajevič je také pro volby?

- Ne, on je nechce. On je prohraje. Pro něho je výhodnější si prodloužit trvá ní své moci.

Výhodné je to je pro mnohé.

- Hlavně je to výhodné pro něj i pro vládu. Vy byste chtěli demokraty, kteří dnes nejsou připravení do předvolebního boje .

- (...)Oni budou čekat na silovou variantu. Jsou připraveni na silovou varian tu. Odstranit Jelcina násilně.

Dnes byl v Izvěstijích otisknut titulní článek se scénářem, který se opírá o vaší frakci: Výkonná moc rozpouští Státní dumu, nové volby budou 12. června, a nová Státní duma ponechává prezidenta do roku 1999. Jak se vám ten scénář líbí?

- Dobrý scénář. Jestli bude Státní duma plně pod naší kontrolou, pak možná i teď vládu donutíme změnit kurs vnitřní i zahraniční politiky. Pak již nebude významné kdo je dnes prezidentem. Důležité je změnit kurs. Aby bylo jednotné vedení, aby byla stabilita, a koncepce programu a cílů.

V této Ústavě není důležité, kdo je prezidentem? - Pro národ není důležité, kdo.

Jakto, že to není důležité - podle vaší Ústavy to je, že to není důležité pro národ.

- Myslím to morálně, kdo bude prezidentem. Jestli bude změna k lepšímu, pak t o pro národ není důležité, jestli byly volby nebo nebyly. Národ potřebuje zle pšit si život ní úroveň, jestli nový parlament během tohoto léta zapracuje. P oslanců, z Demokratické volby Ruska a levice, bude málo.

Takže oni volby prohrají.

- Ano, oni je prohrávají. Kdyby teď byly volby, tak je vyhrajeme. Získáme tři sta poslaneckých míst. A opozice bude sedět v zadních lavicích. Můžeme už si vynutit vytvoření nové vlády (...) A Jelcin ještě nějakou dobu zůstane, ale my měníme politický kurs.

Počkejte, jak můžete měnit kurs, můžete si to pouze přát, duma nemá takové pr avomoci. A proto, jestli se váš kurs nebude v okolí někomu líbit, sám jste ná m objasňoval, jak je prostředí důležité, pak si duma může dělat co chce. - Jsou tři varianty.- Komunisté už skončili, už se nevrátí. Demokraté zkracho vali. - Pak jsme pouze my, třetí varianta. Prezident se nyní, chcete-li nebo ne, bude stavět na vlasteneckou platformu. V této situaci není důležité, zda -li zůstane, nebo bude nový prezident. Co je důležité, aby bylo jednotné vede ní. Aby parlament, vláda a prezident šli spolu v nejbližších rocích a opusti ly nevhodnou reformu, a přivedli ji k nějakým pozitivním výsledkům. Druhé řeš ení, to jsou změny v zahraniční politice, atd., a více sociálních jistot. (.. .) Jaký je to rozdíl, kdo je v Kremlu? Dejte lidem více levnějšiho zboží, ví ce bytů, více možností na zotavenou, bez nezaměstnanosti, dejte jim více možn ostí na léčení, na vzdělání dětí. A jestli jim to dá nové vedení již v tomto roce, pak je nebude zajímat, kdy budou volby a jaké budou volby. O volby se zajímají politické strany. Volby znepokojují komunisty a demokraty. Neboť u n ich je taková situace, že mohou definitivně prohrát.

Na tuhle variantu jste připraveni?

- Toto je naše varianta.

Navrhujete rozpustit dumu.

- Ne. Není to nutné.

Tak jak?

- V podstatě, už jsem to řekl dávno. V listopadu jsem řekl, proveďme volby 12 . března, nového prezidenta, nového parlamentu.

Ale jestli prezident bude stát na pozici, a to je vidět podle posledních skut ečností, která je bližší vlastencům, bude dostatečná pouze volba dumy, aby by la pod jedním vedením, tj., musí tam dominovat jedna strana. Buď my, nebo komunisté, nebo radikální demokraté. Nikomu se to dnes nelíbí. P odívejte se ale na Bulharsko, ještě se tam vrátili komunisté, komunistická st rana získala většinu míst. Normální parlament. Stejné je to v Maďarsku, Srbs ku, v Polsku, tak je to i u nás. Ale u nás se komunisté tak snadno nevrátí. P roto bude snadnější naše vítězství LDPR, a volby v roce 1993 to potvrdily. Pr oto máme šanci se stát dominující stranou v parlamentu a mít většinu míst, 3 00 křesel. (...) A pak vláda může jít ve stejné linii jako my, která praktick y již začala.

V takovém případě jste na předčasné volby připraveni. - Jsme připraveni s tím souhlasit, prakticky to trochu chtějí všichni (...) Je lepší provést nové volby do dumy. Vždyť stejně volby jsou v prosinci, tak je proveďme dříve, například v červnu, květnu, a tím pádem se v dumě objeví n ový politický střed. Například LDPR (Liberálně demokratická strana Ruska) se stane vládnoucí stranou. A prezident bude s touto tendencí počítat. On se př ece bojí komunistů. Protože by se musel před nimi odpovídat za říjen 1993, z a rok 1991, a bojí se radikálních demokratů, protože nešel podle jejich scéná ře, například - Čečensko. Oni už chtějí jeho a ministry mocenských orgánů pos adit na lavici obžalovaných. Pomalu z toho chtějí udělat Norimberský proces. Dál už jít nelze, v jejich napadání. Proto by naše linie byla pro prezidenta výhodná. Nás se nemusí bát. My ho nemíníme trestat. Spíše naopak. Jestli bu du zvolen prezidentem, jsem odhodlán mu postavit pomník v Petěrburgu, jako pr vnímu prezidentovi Ruska. Ponecháme mu všechny materiální výhody. Všechno udě láme. Nedovolíme, aby ho, nebo jeho rodinu, někdo kritizoval. Toto je náš po stoj. A jiné strany mu hrozí soudem. Hrozí mu odpovědností, vyhrožují mu demi sí, stále mu vyhrožují. Levičáci, nebo radikální demokraté. Za této situace j e pro nás výhodné se ho nedotýkat (nechat ho být), protože rok 1996 není dal eko, a teď je to pro nás výhodné (...)

A do roku 1999 byste počkali?

- Jestli bude prezident dodržovat linii, kterou považujeme za nutnou, a jsou takové signály, pak počkat můžeme do roku 1999.(...) Jsem přesvědčen, že on u ž sám nechce být prezidentem. V podstatě tam zůstává, aby jenom zůstal. Chce , aby vše bylo podle termínu. Například volby v roce 1996. Mohou být, proč ne ? Bude možná za půldruhého roku úspěšný, začnou pozitivní změny, skončí válka na Kavkaze, nastane změna v privatizaci a jiné změny. Možná získá nějaké bo dy.

Když je tomu tak, tak se vás ptám, proč vám ještě nenabízí nějaké místo ve vl ádě, jestli skutečně to, co jste nám řekl o tom scénáři, že se politika zbliž uje, a v podstatě jste Kremlu dával hodně dobrých rad, proč vám nic nenabídl i. Možná se bojí Západu?

- Ne! Ne Západu! Více se možná bojí mne samého. Jak se zachovám. Myslí si, že budu dominantní, ale každému říkám, nejsem fanatik. Chci, aby se Rusové měli dobře. Mohu to udělat i jinak. Jsem připraven rozpustit stranu. Frakce se v zdá svých pravomocí, když to bude pro Rusy nutné. Když zítra někdo řekne, že když odejdou některé strany, poslanci, že bude pak v Rusku lépe a klidněji, p ak to uděláme. Uděláme to pro blaho země. Nejsem fanatik, nemusím být prezid entem, nebo ministrem. Chraňbůh! Mohu zůstat tím, čím jsem byl. Chci, aby byl o dobře. A já sám se již trápím v této zemi 48 let. 48 let trápení mne popos trčilo k politické činnosti.

Nemyslíte si, že nastala situace, kdy již, ne prezident rozhoduje, jestli se prodlouží trvání jeho moci, ale jeho okolí?

Takoví lidé jako je Šumějka, Kověc atd., atd. - Velení existuje. Tím dříve, když jsou takové problémy, může se zcela změnit . Zvenku, jak se říká. Vždyť vidíte, mohou někde začít válku. Rádci existují. Mohou se činit. Vidíte, takový je to problém. Když radikální demokraté půjd ou sami, nemají šanci na výhru. Komunisté mají příznivce, ale Soskovec neproj de, Šumějka neprojde, co tedy mají dělat? Pouze ho mohou dále podporovat. Jed en, co je při něm, je předsedou horní sněmovny, druhý je první místopředseda vlády, třetí je někdo z okolí. Chápou, že bez něho by museli odejít. Ztratit všechno co mají, je jistě pro ně těžké. V tomto plánu nejsem pro ně spojence m, a právě toho se bojí. Půjdeme-li normální cestou, budou volby a já mohu v yhrát. Nemají proto důvod k radosti. Když přijde Žirinovský - nekomunista, ne radikální demokrat - tak jsou si téměř na stoprocent jisti, že budou muset v šichni své posty opustit. Je to normální boj o existenci.

Ve Státní dumě je rozšířen projekt usnesení, o vašem převedení do složení Rad y obrany státu. Odkud pochází tyto iniciativy a jaký je jejich cíl, a bylo o tom hovořeno s Ivanem Rybkinem?

- Hovořeno o tom s ním nebylo. To je prostě právo každého poslance, být ve sl ožení nějakého určitého výboru. Uběhl celý rok, a nejsem ještě v žádném výbor u. Mám hodně problémů ve frakci. Ale cítím, že ty problémy s armádou se zost řují. Rozhodl jsem se sám osobně vstoupit do složení Rady obrany státu, a sám jsem podal žádost (...)

Proč jmenovitě do této Rady? Není to snaha zneutralizovat předsedu této Rady? - Je nutné ho odtud dostat. To je člověk, který nenávidí naši armádu i naši z emi. To je představitel Rady antiobrany státu.

Je nám známo, že Viktor Černomydin, během besedy s vámi, posuzoval možnost dů věry Rybkinovi. I tuto iniciativu bylo nutno pozastavit. Bylo tomu tak? - Ne. O tom se nemluvilo. Určitě. Nebudu ale o tom hovořit. Takže to není pro blém. Ale za těchto podmínek budeme v každém případě klást odpor. To neprojde (...) Jejich kandidát stejně neprojde. V jiném případě např. podpoříme komu nistického Lukjanova, a ten je pro ně ještě horší než Rybkin. Proto oni prohr ávají v každém případě. Když navrhnou svého kandidáta, nezískají nikdy většin u. Mohou dostat stodvacet hlasů, maximálně 150, víc ne. Proto oni nikdy nepr osadí svého člověka. Ale když se tak náhodně stane, a náš člověk nezvítězí, t ak raději podpoříme (...), a to pro ně není výhodné, když tam např. přijde L ukjanov, nebo náš spisovatel Jurij Petrovič Vlasov. A to je pro ně horší, a j eště více to bude horší, když přijdu já, nebo někdo z naší frakce. Je nereáln é, aby oni, radikální demokraté se snažili teď odstranit Rybkina. Protože na jeho místo by přišel ten, který je pro ně ještě nepřijatelnější. Závěrečný komentář:

Nejdůležitější z této besedy je konstatování faktu, že nynější ruská moc se z ačala orientovat opoziční politikou Liberální demokratické strany Ruska, tedy politikou Vladimíra Žirinovského. Je možné pozorovat jednotu a shodnost v n ázorech Žirinovského a prezidenta Borise Jelcina. Chtěl bych přitom upřesnit, že ruská vláda a Kreml přitom řeší své momentální úkoly, kdežto u Žirinovsk ého to jsou dlouhodobé zájmy a není nemožné, že v nějakém okamžiku nenastane rozkol mezi ním a prez identem Ruska, i touto vládou.

A k tomu, co řekl pan Žirinovský bych chtěl říci, že nebude v Rusku brzy svět lá budoucnost.

Zaznamenal:

Jaroslav KROUPA