--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kroupa Jaroslav
Název: Přátelé KGB Gott a stovky jiných
Zdroj: NN Ročník........: 0005/009 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

PŘÁTELÉ KGB GOTT A STOVKY JINÝCH

--------------------------------------------------------------- Richard Gott, uznávaný publicista vlivných londýnských novin "The Guardian ", se po dlouhou dobu specializoval na odhalování ziskuchtivosti a podlých motivů britského zřízení "ve službách systému". ---------------------------------------------------------------

Demaskující texty, plné morálního rozhořčení, vyvolaly široký ohlas, nejen mez i čtenáři tohoto deníku. Autor byl sice neobyčejně radikálním stoupencem levic e, ale také odvážným, nekompromisním, angažovaným bojovníkem proti vnímanému z lu. Byl tzv. idealistou. Byl ctěn a vážen, ostatně jako celý "The Guardian". P atřil k novinářské elitě.

V redakci prošel vysokými funkcemi v různých odděleních, neboť jeho zájmy měly široký záběr. Tu se obul do americké nadvlády, a tam zase pranýřoval militari smus politiků. Jednou bránil ideového internacionalisty Honeckera a podruhé do poručoval knihy s neobyčejným "půvabem" (jak psal) o bývalé KSSS. Se speciální horlivostí "demaskoval" osobně své kolegy. Ještě v únoru 1994 zpochybnil dobr ý úmysl známého televizního komentátora bojů Afganistánců proti sovětskému agr esorovi. Proč to ten komentátor dělá? - psal, Brity to příliš nezajímá. Jistě v tom má prsty britská zpravodajská služba - sugeroval čtenářům. Může ještě kl esnout hlouběji anglický novinář? - kladl si otázku.

Samozřejmě, že může.

ZA 300 LIBER...

V prosinci loňského roku se ukázalo, že Gott byl placeným spolupracovníkem KGB . Každé setkání sovětského důstojníka, který počítal s podporou Guardianu, stá lo moskevskou organizaci z náměstí Dzeržinského 300 liber. Byly vypláceny v po užitých bankovkách a vloženy do laciné peněženky. Jedenkrát dokonce KGB zaplat ila 600 liber. Platila též Gottovi dovolenou v různých městech kontinentu. Běh em těchto

dovolených byly novinářovi dávány pokyny a instrukce, dostával politická hodno cení a analýzy. Gott se zabýval též vyhledáváním potencionálních přátel KGB me zi svými kolegy.

Byl demaskován týdeníkem "Spectator". Informace byly ověřeny přímo v Moskvě. J ejich pravdivost potvrdil plukovník Gordijevský, bývalý šéf KGB v Londýně, kte rý 11 let spolupracoval s britskou zpravodajskou službou. Žije v Británii od r oku 1985 a právě takovéto záležitosti byly jeho specializací. Právě dokončuje svou druhou knihu, ve které, nebude-li mu to znemožněno, plánuje zveřejnit asi 20 britských osobností, často proslulejších, než sám Gott, spojených s centrá lou na Ljubjance. Jak se často stává, kamínek spustí lavinu: Konzervativní pos lanec má pravděpodobně v úmyslu vyjmenovat několik z těchto jmen na zasedání D olní sněmovny. Je tedy možné, že budeme svědky, na Západě bezprecedentní, deba ty. Její význam by byl obrovský.

NEZÁVISLÉ POVYRAŽENÍ...

Článek zveřejněný ve "Spectatoru", byl napsán vůči "Guardianu" a jeho šéfredak torovi, přímo džentlmensky. - Bude zajisté otřesen, až se to doví - tak bylo n apsáno. To co se stalo potom, je typické pro světovou levici.

Zajisté, Gott odstoupil: Ostatně, Velká Británie, to není Polsko. Platí zde ja kési zásady slušnosti. Ale jeho slavný, zcela bezúhonný šéf neodsoudil, dokonc e ani Gottovo pokrytectví. Ani nevyjádřil lítost před čtenáři. Naopak, odsoudi l "rozhodnutí establišmentu" tuto kauzu zveřejnit. Uvěřil ctitelovi Honeckera, který ve svém rezignujícím zdůvodnění uvedl, že jeho činnost nikoho nepoškodi la. Kontakty s KGB považoval za povyražení ("fun"), a že skutečně neví, proč S ověti financovali jeho dovolené. Šéf "Guardianu" projevil též lítost nad tím, že Gott odstoupil. Poukázal přitom na to, že Gott bude mít nyní menší důchod a zdůraznil jeho "nezávislého ducha" ("free spirit"). Nu což, KGB to není žádný "velký kapitál", že ano? Poznamenal pouze, že kdyby to věděl, to pak by ho od radil od výletů na účet sovětské rozvědky. Na peníze a verbování kolegů si ani nevzpomněl.

Samozřejmě, že se též ozvali profesionální obránci prosovětských postojů. Samo tný Gott našel rovněž spoustu obhájců, a to i mezi svými kolegy, které můžeme podezírat ze všeho, ale ne z naivity. Je nasnadě očekávat, že jakýkoliv pokus rozšiřovat toto téma, se setká se zuřivou kontrapropagandou, a to nejenom ze s trany tzv. "tvrdé levice". Jde tu totiž o velmi závažnou věc. Vždyť již public ista z "New York Post", se ptá v titulu svého článku: "Kolik amerických noviná řů platilo KGB?"

V PRVNÍ LINII

NEHOVOŘÍME tu o špiónech. Ale hovoříme o možnosti, i když třeba částečné, zveř ejněnit mocnou síť sovětských kolaborantů ve světě, kteří pracují pro rozšířen í světového komunizmu. Politikové, diplomaté, novináři, veřejní činitelé, též odboráři, umělci i vědci, tvořili pro SSSR důležité osobní předmostí na území nepřítele. Někteří z nich byli na vysokém společenském i politickém žebříčku, a mohli ovlivňovat události v mnoha oblastech. Na názoru, že byli pro KGB cenn ější, a pro Západ škodlivější, než profesionální špióni, je hodně pravdy. Hovoříme tu o VLIVOVÝCH AGENTECH ("agents of influence"). Takový vlivový agent , jaký je např. Gott, mohl svými sugescemi a poznámkami ovlivňovat linii, ne n evýznamného listu levice. Znal pozadí politického života v zemi, znal slabiny jeho autorů, znal novinářské prostředí. Měl všude kontakty a známosti. Levice ho považovala za významnou postavu. Nemáme zde prostor, abychom popisovali "in stituce" vlivových agentů. Dělili se ostatně na různé kategorie. Někteří z nic h nemuseli být ani na výplatní listině KGB. Kromě případu typu Gotta, KGB znal o kategorii "zatajeného kontaktu", nebo kategorii osobností "příznivě nakloněn ých". Bylo je snadné přesvědčit, jak tuto náklonnost nejlépe ukázat... (Je tře ba zde ale poznamenat, že činnost těchto lidí nespadala pod trestní kodex větš iny západních zemí, nemluvě o tom, že do nedávna ji bylo těžké zcela odhalit a ověřit). Úkoly vlivových agentů byly nesmírně širokého záběru a zcela rozdíln é. Obvyklá propaganda patřila mezi ty nejednodušší, i když pro KGB, možnost su gerovat, co je pro levicové agenturu nejdůležitější, byla velmi cenná. Napříkl ad, zda je třeba v daném okamžiku klást větší důraz na odzbrojení Západu, nebo se pokoušet zdiskreditovat Margaret Thatcherovou. Příbuzné, ale těžší umění, byla dezinformace. Zahrnovala neobyčejně delikátní a složité akce, týkající se například plánování Kremlu, nebo hodnocení jeho vůdců jako "holoubátek" (všeo becně se boj sváděl v těchto kategoriích). Velký význam byla bitva o tzv. Třet í svět. Neobyčejně snadné bylo možno "demaskovat" další "spiknutí" CIA, vyvola t "všeobecné protesty světového veřejného mínění", způsobit demolování americk ých zastupitelstev. Často se používaly tak "ostré" metody, že je nemohl krýt s vým jménem, ani takový Gott. Ale mohl, a spolu s ním Guardiany a jiné Le Mondy , rozhlásit "odhalení" neznámého indického týdeníku, který vlastní KGB... A nakonec, vlivoví agenti mají doslovný vliv na politiku stran, vlád, nekomuni stických států. Jde například o promyšlené virtuózní pokusy manipulace veřejné ho mínění před volbami v jednotlivých zemích. Byly to pokusy zdiskreditovat ji sté politiky, prostředí, aktivity, názory. "Pacifistické" kampaně jsou toho ne jvýraznějším příkladem.

PSYCHOLOGICKÁ VÁLKA

Je zapotřebí pamatovat na to, že západní politici musí brát na zřetel veřejné mínění, což lze snadno zneužít. Stojí za to rovněž vědět o tom, že tradiční zá padní rozvědky velmi dlouho nechtěli nic slyšet o sovětské dezinformační služb ě, o ideologické diverzi a o vlivových agentech. A levice dělala vše možné, ab y poukázala na to, že plánovité, nepřetržité a důsledné sovětské akce, jsou pa ranoidní obrazotvorností stoupenců "teorie spiknutí". Někteří, takto očernění odborníci, jsou toho názoru, že i proslulé slovní napadání toho druhu, jako: " hon na čarodějnice", pochází od přátel SSSR. Rovněž nabízená vědecká pomoc v t zv. "hvězdných válkách" (název je rovněž podezřelý), je v každém případě neusk utečnitelná a strašně nákladná. Tato nabídka mohla přijít rovněž z náměstí Dze ržinského. Stačilo tomu udělat propagaci.

KGB řídila kariéru části svých přátel, u kterých byly velké potenciální možnosti. Kromě toho, nedělejme si iluze, vlivoví agenti byli též v nelevicových hnutích i redakcích. Například propagování vlasteneckého antiam erikanismu, hovořilo samo za sebe. Zajisté, vytváření příslušného klimatu v ne přátelském táboře, má v boji ohromný význam. Již Sun Tze, čínský autor "Válečn ého umění", byl před 25 stoletími téhož názoru.

Kdybychom někdy poznali, i částečně, sovětské akce tohoto typu, s jistotou byc hom se dověděli jak o zdrojích, tak o mnoha "kampaních", jakož i o takových dr obnostech, týkajících se autorství předzdívek dávaných Reganovi. Pak bychom po rozuměli hloupé odolnosti vůči reálným faktům některých proslulých levičáků. P oznali bychom způsob a zásady činnosti na "vnější frontě" totalitní ideologie, a rovněž rozměry bezmocnosti demokracie, a vůbec vnějšího světa, vůči ní. Tat o záležitost překračuje možnosti morálního a politického hodnocení některých j ednotlivců a prostředí, i jejich věrohodnosti.

DOVÍME SE...

Specifika "táboru míru a socializmu" byla nepochybně jiná, než vnějšího světa. Ale i tak máme v polských knihách o konfidentech, popis případu katolického a ktivisty, který sice nebyl žádným tajným spolupracovníkem, ale plnil s velkou angažovaností dezintegrační a dezinformující úlohu ve svém okolí. Nezištně. Po litická policie si ho cenila daleko více, než tajného spolupracovníka. Je to t ypický příklad vlivového agenta. U sousedů byly naproti tomu otištěny zachovan é seznamy spolupracovníků tamější politické policie mezi novináři...(pouze spo rtovní). Obsahují stovky a tisíce jmen. Možná nyní lépe porozumíme tomu, odkud povstala ta divoká zuřivost a hysterie v tolika médiích, nejenom levicových, po 4. červnu 1992... Proč, skoro všichni přijímali s radostí svrhnutí Olszevsk ého vlády...? Přímé ohrožení bylo minimální, nelze tuto věc však démonizovat, ani generalizovat (stejně tak v širším měřítku), ale jisté poučení z toho plyn e...

Dokonce ve Velké Británii současný "zmatek" může skončit do ztracena. Víme též , jak se k tomu připodobňuje situace v Moskvě. Ale již mnoho dokumentů obíhá s větem, mnoho míst v SSSR je za určitých podmínek dostupných, mnoho lidí z KGB odešlo na Západ...Potřebujeme trochu politické vůle a čas, ale jsem přesvědčen , že ještě za našeho života, s užitkem pro svobodu, se dovíme ještě velmi mnoh o na téma, kterého jsme se dnes dotkli...

Jacek KWIECINSKI

Gazeta Polska

Přel.: Jaroslav KROUPA