--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN
Název: Sektor Bat
Zdroj: NN Ročník........: 0005/009 Str.: 003
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
SEKTOR BAt V říjnu 1948 došlo k reoeganizaci StB. Na ministerstvu vnitra vznikla"skupina I.Bezpečnost", které velel Josef Pavel.Skupině I. byl podřízen odbor StB BA (p řednosta J. Veselý, zástupce O. Závodský.Jedním ze šesti sektorů odboru BA byl Sektor BAt - sektor operativní techniky, kterému velel výše zmíněný K.Smíšek. Dělil se na oddělení :
G/1 - telekomunikace5)
G/2 - speciální technický výkon6)
G/3 - pomocné.7)
K 1.lednu 1949 bylo na nově vzniklých krajských velitelstvích StB zřízeno oddě lení 4 výkonné, jemuž byl podřízen referát operativní techniky. Dne 26.září 1949 byly pod č.j.A-19 807/Sc 23-49 vydányprvní dosud naletené Smě rnice pro odposlechy telefonních hovorů. Od 1.října , kdy vešly v platnost, sm ěly být hovory odposlouchávány nejdéle po dobu čtrnácti dnů, pokud ovšem nebyl a žádost prolongována.Nahrané hovory podle obsahu označované třemi druhy naléh avosti se operativně doručovaly přes studijní oddělení.
"1.V mimořádně důležitýchpřípadech, kdy je nutno provésti odposlech ihned. Ten to odposlech vyžaduje souhlas velitele skupiny nebo jeho zástupce. 2.Hovory budou zařazeny k odposlechu nejdéle do čtrnácti dnů. 3.Hovory budou zařazeny k odposlechu do jednoho měsíce. pokud ovšem nebude te chnických překážek."8)
Další zachovaná směrnice o užití odposlechu v rámci krajů je datována 28.listo padu 1950 (č.j. S-2895/01-1950). V regionech povolovali odposlechkrajští velit elé StB nebo jejich zástupci.Písemný návrh na" použití" musel být ihned ohláše n veliteli StB.Pod touto směrnicí je podepsán plk.Závodský.9) Další náplň činnosti technického sektoru je možno doložit citátem příkazu č859 s názvem "Cenzura korespondence z Jugoslávie", v němž přednosta odboru BA Ves elý dne 19.října 1949 psal přednostovi sektoru BAt:"Zjišťuji, že někteří posla nci KSČ a patrně i jiné osoby v Československu dostávají z Jugoskávie protistá tní materiál a to ve formě dopisů nebo tiskopisů.
Žádám, aby veškerá korespondence z a do Jugoslávie, vyjma obchodních papírů z e soc. sektoru, byla z pošty vyřazována a pokud je to možné, ničřena. Mimo to by mě zajímalo, kdyby byl učiněn přehled, kterým osobám v Českosloven sku je takový materiál zasílán. Současně žádám o sdělení, byl-li již Vám příka z tohoto druhu zaslán, kým, kdy a proč nebyl splněn."10).
V dopise z 24.října upozorňoval přednosta odboru BA, že mimo sektor BAt prová dí kontrolu řada uniformovaných složek snb. vdopise žádá náměstka plk. Pavla, aby tuto činnost okamžitě zakázal.11)
O necelé dva roky později, dne 14.března 1951, navrhoval zástupce velitele, n yní již sektoru, V.Pavel Janík12) "...Změnu dosavadního postupu u listovních z ásilek v tom smyslu, aby všechny zásilky ve styku s Jugoslávií byly podrobeny soustavné cenzuře.Zásilky,které budou nezávadné a svým obsahem pravdivé líčící zbídačení jugoslávského pracujícího lidu na jedné straně, nebo úspěchy social istické výstavby u nás, budou dávány do výpravy. Ostatní zásilky se zadrží... Noviny a tiskopisy, které přicházejí z Jugoslávie, budou nadále trvale zadržov ány."13)
SEKTOR 5
Dlouhodobě připravovaná reorganizace Státní betpečnosti vyvrcholila na podzim 1950. Známe strukturu ministerstva národní bezpečnosti ze dne 12.října 1950.1 4) Zde je sektor BAt(technický) přejmenován na 5.sektor operativní techniky. S ektory ze dne 3.dubna 1951 nařízením ministerstva národní bezpečnosti přejmeno valy na odbory. Vznikl tak odbor 5.-operativní technika, kterýneměl operativní součásti.15)
Velitelství StB (V StB) byl podřízen 5.sektor (operativní techniky), jemuž ve lel Antonín Prchal,16) jeho zástupci byli Pavel Janík a Antonín Kavan.17) Sektor se dělil na pět oddělení:
odd. 1.sledování
odd. 2.identifikace
odd. 3.zatýkání, domovní prohlídky
odd. 4.cenzura dopisů
odd. 5.přímé nasazování techniky.18)
Dne 28 května 1951 byl 5. sektor rozdělen na čtvrtý a pátý. Operativní techni ka se přesunula do čtvrtého sektoru a oddělila se tak od sledování. Původní 4. sektor byl sloučen s vojenskou kontrarozvědkou a do nově vzniklého 4.sektoru podřízenému V StB se včlenil odbor operativní techniky a odbor T.19) Náčelníkem 4.sektoru byl Kiroslav Slaný, jeho zástupcem
Vladimír Bouzek.20)
Sektor se rozdělil na pět oodělení:
1. odd. radioodposlech
2. odd. šifra a dešifrování
3. odd. odposlechy telefonů
4. odd. instalace techniky
5. odd. falzifikáty21).
Zrušením mocenského monolitu ministerstva národní bezpečnosti přešla státobez pečnostní složka pod znovuobnovené ministerstvo vnitra. Po schválení politický m sekretariátem ÚV KSČ provedl nový ministr vnitra Rudolf Barák reorganizaci , která se samozřejmě týkala i technických složek MV.
VZNIK IX. SPRÁVY MV Rozkazem ministra vnitra č. 144/1953 byla v rámci reorganizace rezortu k 1. ří jnu 1953 zřízena Technická správa MV s krycím názvem IX. správa. Spolu s devát ými odbory krajských správ (KS) MV spadala pod náměstka ministra vnitra mjr. K arla Košťála. Obdržela spisovou značku A/7.
Jednotlivé spisové značky byly přiděleny: náč. správy A/7 - /01
1. zástupce A/7 - /03
2. zástupce A/7 - /04
vnitřní odd. A/7 - /02
evidenční odd. A/7 - /05
oddělení ZÚ A/7 - /06
1. odbor A/7 - /10
2. odbor A/7 - /20
3. odbor A/7 - /30
4. odbor A/7 - /40
5. odbor A/7 - /5022)
Např. 1. oddělení 2. odboru dostalo spisovou značku A/7 - /210. V roce 1954 by ly vydány "Směrnice o používání operativní techniky".23) Plk. K. Košťál v nich mj. dofinoval několik základních typů spolupracovníků IX. správy MV: "a) Spolupracovník pro operativní rozpracování a zajišťování provádění technic kých úkonů v označených objektech našeho zájmu.
b) Spolupracovník pro poskytování pomoci a zapůjčování bytu jako opěrného bod u na provádění obsluhy technických zařízení.
c) Spolupracovník pro ověřování, zjišťování nebo jinou technickou pomoc, vysk ytující se při speciálních technických úkonech jak v naší práci, tak v práci o perativních správ a odborů MV.
d) Spolupracovník pro pronikání a zajišťování nových i starých amaterských sí tí.
Zakazuji používat spolupracovníka tohoto druhu ve všech nebo většině kombinací ch pronikání operativní techniky do objektu. Spolupracovníci... musí být zvláš ť vybraní lidé s kladným poměrem k našemu zřízení. Jakmile přistoupí operativn ě-technický pracovník k rozpracování tohoto spolupracovníka, postupuje jako or gán VB, kriminálního odd., aby tím odvrátil pozornost, že jde o protistátní či nnost. Náčelník HS-VB (Hlavní správy VB) zajistí na základě písemného požadavk u náčelníka IX. správy MV zahrnutí určených příslušníků IX. správy MV do evide nce příslušníků kriminálního odb. HS-VB. Obdobným způsobem zajistí toto náčeln íci KŠ-MV."
ORGANIZACE IX. SPRÁVY MV Prvním odborem IX. správy se stal odbor agenturně operativní techniky. Jak již vyplývá z jeho názvu, zabýval se odbor nasazováním operativní techniky a dalš í s tím související činností, směrovanou jak proti vnitřnímu nepříteli, tak pr oti zastupitelským úřadům "kapitalistických" států (dále jen KZU). Odbor nasaz oval operativní techniku v Praze a metodicky řídil používání této techniky pří slušnými odbory na krajských správách MV (dále jen KS MV). Pomáhal také I. a V I. správě při akcích v zahraničí nebo ve vojenských objektech. Drtivá většina akcí se odehrávala v Praze nebo alespoň ve velkých městech. K přiblížení problematiky stručně uvedeme několik fakt z rozboru, nepřátelské techniky a spojení, který byl pod č.j. A/7-001246/01-63 zpracován v roce 1963. 24) První část tohoto dokumentu je věnována činnosti kontrarozvědných technick ých "orgánů" na KZÚ v Praze.
"Technickou obranu začali technici ZU provádět od roku 1949. O pět let později se jim poprvé podařilo odhalit nasazený bezdrátový vysílač VKV, zabudovaný na diplomatickém zastupitelství. V roce 1955 byl odhalen první mikrofon, který b yl zabudován klasickým způsobem, tzn. že k nasazení mikrofonů došlo při tajném vniknutí do objektu. Nevýhodou této metody byla poměrně snadná odhalitelnost montáže. Nejen, že se na stěně při maskování použilo značné množství sádry, kt erá měla jinou strukturu než původní zdivo, ale mikrofon se navíc nalézal přím o pod omítkou. Nalezení takového odposlechu proto nebylo příliš složité. Neustálým zdokonalováním techniky montáže se podařilo vyvinout podstatně bezpe čnější (pro StB) způsob nasazování odposlechů. Tento způsob spočíval v používá ní zvukovodů, které se nasadily před ústí mikrofonu. Vedení od mikrofonů se pr otáhlo provrtanými otvory a svedlo do opěrného bodu k centralizačnímu zařízení . Odtud se po telefonních linkách signál vedl až do objektu tzv. "těžení". Fan tazii se při těchto "operativních hrátkách" meze nekladly, a tak docházelo něk dy až ke komickým situacím. Je znám případ, kdy na pařížské rezidentuře čs. ro zvědky bylo odposlechové zařízení, připravené pro použití v akci PREMIER,25) aktivováno náhodným signálem z Eifelovy věže a spolehlivě vysílalo až do vybit í baterií. K této příhodě ovšem došlo poněkud později. Nový druh monzáže odpos lechových mikrofonů vydržel tři roky, odhalen byl v roce 1958. V průběhu let 1 954 - 1963 následovala celá řada odhalení, ve kterých bylo bezpečnostními tech niky velvyslanectví "kapitalistických" států nalezeno 72 mikrofonů, dva bezdrá tové přístroje ovládané po síti a bateriový bezdrátový prostředek s drátovým o vládáním.
Od roku 1959 byly nasazovány individuální prostředky, tzn. vysílače, vnášené d o zájmových objektů agenty II. správy. Mezi techniky obranáři StB nejvýše hodn otila Brity, neboť odhalili nejvíce nasazených prostředků.
Dne 7. března 1956 StB pracovníci 3. oddělení 1. odboru probourali při akci "C ENTR" do půdních prostor KZÚ tajný vchod o velikosti 57 x 43 cm. Otvor byl spo lu s nasazenými mikrofony odhalen necelý měsíc po dokončení prací. Již v této době se plně projevovalo technické zaostátání ve špičkových technologiích. Až na vyjímečné případy byly nasazené prostředky proti hlavnímu protivníkovi, tj. ZÚ poměrně brzy odhaleny. Těmito vyjímkami se staly v šedesátých letech např. akce ATOM26) nebo KLAUDIUS-ZORA-1.27)
Větší úspěchy StB zaznamenala proti tzv. malým ambasádám, diplomatickým bytům (DB) a při nasazování techniky klasickým způsobem. Některé akce uskutečněné ji ž v padesátých letech byly ještě v roce 1989 plně funkční.
Ve zprávě se konstatuje,28) že v roce 1963 bylo zpravodajskou technikou obsaze no "drátovým způsobem" 16 ZÚ a 34 DB, přestože "...výsledky z těžení DB nejsou téměř žádné..." Podobně se operativní složky vyjadřovaly k odposlechům v hote lových pokojích, který byl užitečný pouze pro sledování denního režimu "objekt u". Přesto se v plánu práce pro VÚ MV (Výzkumný ústav MV) na rok 1960 objevil úkol připravit technické podmínky pro nasazení centralizovaného odposlechu do kterékoli místnosti kteréhokoliv hotelu.
Příslušníci 1. odboru se také zabývali obranou budov čs. velvyslanectví a dipl omatických misí ve světě. Již v roce 1958 objevili technici na některých čs. z astupitelských úřadech v zahraničí "prostřelená" okna. Otvory vyražené pravděp odobně laserovým paprskem měly průměr do tří milimetrů a sloužily k odposlechů m hovorů v zájmových místnostech. Limitou této metody byla možnost využití pou ze u budov s jednoduchými okny. Simulování tohoto způsobu odposlechu se rovněž nacházelo v úkolech pro VÚ MV na rok 1960.
Druhý odbor IX. správy MV se zabýval operativní obsluhou a vytěžováním technik y.29) Do roku 1954 se pracoviště telefonního odposlech nacházelo na rohu ulic U kasáren a Loretánská. Poté bylo přestěhováno do budovy, která se nyní nacház í v areálu velvyslanectví ČLR. Již v plovině padesátých let se některé akce po kusně centralizovaly. Většinou se však obsluhovaly v místě nasazení úkonu, pří padně v jeho blízkosti, kde byl vybudován tzv. "opěrný bod". Vybudování opěrný ch bodů prováděli pracovníci montážního (1.) odboru především v bytech spolupr acovníků, na nejbližším oddělení VB, v místnostech archivů, blízké kanceláři a pod. K nahrávání se tehdy používaly převážně drátové magnetofony Paratus čs. v ýroby nebo dovezené magnetofony Webster, později páskové Revery nebo přístroje Vítěz, vyrobené VÚ MV. Vítěz byl, podobně jako Paratus, velmi těžký, ale nepo měrně menších rozměrů. Byl určen hlavně pro nahrávání, ale bylo možné na něm i přehrávat. Neměl však zpětné převíjení. Pro důležité akce byl k dispozici mag netofon Uher. Opěrné body bývaly často budovány v různých nevytápěných prostor ách, a docházelo proto někdy k situacím, že postava v kožichu s promrzlýma ruk ama a se sluchátky na uších poslouchala, bez možnosti jít na WC, nějaký "buržo azní večírek". Obsluha prováděla odposlech až do chvíle, něž byl v objektu kli d. Poté zavolala služební auto a ještě týž večer vypracovala zprávu. Zvláště " estébačky" stojící uprostřed noci na ulici s kufříkem v ruce a čekající na aut o, bývaly často považovány za příslušnice nejstaršího pvolání. Dlouho také trv alo, než se podařilo prosadit pozdější příchod na pracoviště po noční akci. Lz e se tedy domýšlet, že o nenávist k třídnímu nepříteli nebyla na odboru nouze. Po celou dobu existence technických složek StB, tedy až do roku 1989, se u toh oto útvaru projevoval nedostatek překladatelů. Zpočátku obsluhovali akce bytov ého odposlechu u cizinců příslušníci, kteří nebyli překladatelé, stávalo se tu díž, že se nahrané pásky hromadily a k "vytěžení" docházelo třeba až po týdnu. Tím ovšem unikaly aktuální informace. Již tehdy se používal bezdrátový odposl echový přístroj Jitřenka, který se ovládal po síti elektrického rozvodu. Signá l byl zachycován přijímačem Vltava.
Na základě rozhodnutí kolegia ministra vnitra ze dne 20. října 1955 došlo k re organizaci IX. správy. Dosavadní 3. a 4. odbor této správy byly přetvořeny v 5 . zvláštní odbor (radiokontrarozvědka) a 6. zvláštní odbor (radioobrana - ruše ní).30)
Třetí odbor IX. správy MV měl na starosti tzv. "operativně technický fotovýjem ". Úkolem odboru byl "výjem", tzn. tajná prohlídka bytu, kanceláře nebo zastup itelského úřadu. Tento úkol bylo nutné vždy velmi pečlivě naplánovat. V první řadě získat klíče od zájmového prostoru (např. agenturní cestou), nebo alespoň jejich otisky. Vlastník klíčů byl třeba předvolán na rentgen plic, během něho ž si operativci otiskli klíče. Další možnosti se naskýtaly v šatnách kin, diva del, restaurací...Existují rovněž různé způsoby, kterými lze zámky překonávat. Při tajných prohlídkách bytů rozpracovávanýhc osob se zjišťoval druh psacích s trojů a "oklepávaly" znaky, ofotografovávaly adresy, korespondence... Při pron ikání na velvyslanectví byl nejčastěji ofotografován materiál, který se nacház el v trezorech, případně byla nasazena odposlechová technika. Těchto akcí se n ěkdy účastnili odborníci na šifrovou techniku, kteří určovali, co je důležité k ofotografování. Při akcích, v nichž byli rozpracováváni občané podezřelíze š pionáže, věnovali operativní pracovníci velkou pozornost také rozhlasovým přij ímačům, nejsou-li upraveny pro jednostranný příjem špionážních zpráv. Čtvrtý odbor IX.správy se jako odbor speciální techniky zabýval výrobou faleš ných dokumentů, dopisů, cestovních pasů, různých průkazek a potvrzení, rozbory písma a identifikací psacích strojů.
Pátý odbor se pravděpodobně zabýval koordinací s ostatními správami. Tato ded ukce se ovšem opírá pouze o pozdější zaměření tohoto odboru, k němuž se již za chovaly informace v archivu MV.
PRVNÍ SMĚRNICE A-oper-IX-1 První obecná Směrnice o používání operativní techniky z roku 1954 zachovaná v archivu ÚV KSČ byla nahrazena Směrnicí o používání zpravodajské techniky A-op er-IX-1, kterou podepsal ministr vnitra R.Barák, dne 27. prosince 1955 a vstou pila v platnost prvního dne roku 1956.31)
Krycími názvy zde bylo opatřeno pět úkonů. Při použití operativní techniky je tajným opatřením, a proto je schvaluje pouze ministr vnitra či jeho náměstkové . Každé vyzrazení operativní techniky je nutno hlásit ministrovi vnitra nebo p říslušnému náměstkovi.
Směrnice vymezila působnost IX.správy vevztahu k regionálním útvarům: "IX. sp ráva působí pro všechny krajské správy MV v Čechách a v mimořádných případech na celém území ČSR". Byla zde zanesena i jistá organizační animozita: 9.odbor KS MV v Brně obsluhoval operativní techniku vevšech tehdejších krajích na Mora vě s vyjímkou Ostravy, která prováděla všechny úkony sama. 9.odbor KS MV v Bra tislavě měl naopak zajišťovat tachnické úkony pro všechny krajské správy MV na Slovensku.
Úkon 103 (dlouhodobý odposlech) směl být nasazen nejdéle deset dní. Prodlouže ní opět schvaloval ministr vnitra nebo jeho náměstkové. Výjimku tvořily "zvláš tní objekty", např. ZU, ve kterých mohl být úkon pod pravidelnou kontrolou i d éle.
Spolupracovníci se směli získávat jen na "vlasteneckém" podkladě. S jinými by lo při používání techniky zakázáno pracovat. Výjimku povoloval pouze ministr v nitra nebo některý z náměstků a přehled o těchto spolupracovnících vedlo evide nční oddělení IX. správy MV. Tito spolupracovníci nebyli registrováni v regist rech svazků operativních správ StB, ale jejich blokační karta se zařazovala do všeobecné evidence prvního zvláštního odboru. Tato karta byla po ukončení spo lupráce vyjmuta a přiložena k osobnímu svazku spolupracovníka. Stejným způsobe m se postupovalo při předávání spolupracovníků jiné správě. Výjimku tvořili "k rátkodobí" spolupracovníci, jejichž karta nebyla předávána do centrální eviden ce a které bylo možno vylustrovat pouze v evidencích IX. správy MV či 9. odbor ů KS MV.
"Veškeré dokumenty, získané operativní technikou, ukládají se pod jednotným k rycím názvem akce do technických svazků. Jinde nesmí být jakékoliv záznamy neb o dokumenty o operativní technice uloženy". Výjimku z tohoto nařízení tvořily pouze materiály zpracované pro I. správu. "Důležité stati z technických záznam ů si vypíše operativní pracovník sám s přizpůsobením charakteru agenturní zprá vy". Ve skutečnosti to znamenalo přepsat informaci do takové podoby, aby se ne lišila od hlášení agenta. Používaly se formulace typu: pramen byl přítomen při rozhovoru, nebo: objekt akce pramenu sdělil... "Po skončení úkonu vrací opera tivní součásti MV technické svazky nebo cívky nejdéle do 10 dnů zpět na operat ivní techniku, kde se záznamy zruší. Při vyžadování kontroly meziměstských neb o mezistátních hovorů a dálnopisného styku je třeba vyrozumět IX. správu MV ne jméně jednu hodinu před započatým hovorem. K tomu je třeba znát, ze kterého čí sla bude hovor prováděn a na jaké číslo má být voláno".
Z cenzury dokumentů prováděla IX. správa jen tzv. 3. stupeň cenzury. Tedy ten , při kterém bylo možno dokument viditelně poškodit nebo zničit. Ostatní cenzu ru prováděl 2. zvláštní odbor MV.
Všechny technické svazky se po ukončení akcí ukládaly do operativního archivu IX. správy MV.