--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kočík Milan
Název: Režimová konkubína - Psychiatrie
Zdroj: NN Ročník........: 0005/013 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

REŽIMOVÁ KONKUBÍNA- PSYCHIATRIE V popřevratové eufórii, nadšení a očekávání lepšího bytí se zapomnělo (mimo ji né) ná vážné nebezpečí, které se skrývá v tolik pochybném " zdravotnickém odbo ru" PSYCHIATRII. Vždy byla a zůstává poplatna jakémukoliv režimu, nemluvě již o tom, že celý kádrový profil bývalých bolševických tzv. znalců přežívá v čist ém eráru a teple, při dobré stravě a platu z peněz daňových poplatníků. 8. bře zna 95 TV NOVA v pořadu NA VLASTNÍ OČI představila jednoho z těchto nebezpečný ch úchylů, doposud vlastnící protekční komunistický titul MUDr., angažujícím s e nadále v oblasti psychiatrie (drogy, hrací automaty apod.). Tato zrůda, závi slák a narkoman měl tolik drzosti ( v současnosti je přece možné vše), že se z cela demokraticky pasoval na šéfa "svého oddělení" a pokoušel se oficiálně zar egistrovat, otevřít soukromou kliniku. Neumím si to opět jinak vysvětlit, nežl i vzhlédnutí se v "zápaďáckém stylu a hororových bracích", že si dokázal již t ypovat lidi a vyhrožovat jim likvidací v uzavřeném oddělení. Třesoucí se rukou si zapaloval cigaretu a přiznal vyzkoušení všech měkkých i tvrdých drog (včet ně cracku). Nevěřím tomu, že by si tyto drogy kupoval. On se přece "obětoval" v rámci výzkumu a budoucího "citlivého přístupu se znalostí věci". Potom by mě ani nepřakvapilo, že personál na protialkoholní či záchytné stanici (jedno z dalších odvětví psychiatrie) musel být také často na mol, když si neuvědomoval předávání střízlivého zadrženého. Jak se událo 21.8.89, kdy jsem byl zatčen a bez prokázání alkoholu vysvlečen, uvržen za mříže mezi opilce, kteří byli pro puštěni všichni přede mnou a já až poslední. Nejvíce je dráždila trikolóra, kt erá demonstrovala odpor proti vstupu okupačních vojsk. Abych ji uchránil, vsun ul jsem si ji do úst a napodobyl polknutí. Na cele jsem ji poté měl připnutou na slipech. Ochotu a odbornost jihlavského záchytného oddělení snad nejlépe př edstavím tím, že když se střízlivějící a dehydrovaní frekventanti domáhali vod y, nezbylo jim, nežli pít z nášlapného, tzv. francouzského záchodku po spláchn utí. Nepodařilo se mi zjistit zdali zřízenci pili ze svých či státních zdrojů. Doposud se mi ani Prim. MUDr. Josef Hádlík CSc., neomluvil, ani s.MUDr. Karla Dvořáková vedoucí odboru zdravotnictví ONV Jihlava, která tuto protiprávnost ještě zdůvodňovala a kryla. Hodně napovídá i současné počínání a obžérství stá tníků, určitě si to nehradí ze svých "skromných platů". 9.3.95 jsem si byl ově řit svoji případnou evidenci v psychiatrickém odd. Polikliniky Žďár u MUDr. Zr nečkové ( je zajímavým, že zde v dobách minulých pracovala p. MUDr. Adámková, matka Petra Pospíchala, byla mi nápomocna v tzv. "ututlání" protialkoholní a a mbulantní evidence za moje již zmiňované zadržení. Dále následoval i postih na pracovišti v nemocnici v Novém Městě na Moravě za tzv. "absenci", přestože js em měl asi 12 hod. odpracovaných přesčas - MUDr. Kozár a Jebavá soudružka, hla vní sestra), kde si sestra až moc dobře pamatovala a její slova zněla: " Byl j ste tam, tak co, byl jste zavřenej a snědl jste trikolóru". Žádal jsem v důsle dku svobodné volby lékaře vydání lékařské zprávy a dokumentů, což odmítla i MU Dr. Zrnečková, chtěla vědět koho si zvolím a že prý mu to zašle. Zprávu ze zác hytky prý již " roztrhaly a hodily do koše, když jste si to zařídil." Vskutku zajímavá skartace. Nezbylo mi tedy, nežli si svoji zprávu převzít sám a pro au tentičnost ji předat redakci NN. Že se jedná skutečně o aroganci, pokračující registraci a index nepohodlných, posluhování režimu v tomto formálním svazku s mocí, bez oficiálního přiznání, je více než jasné a velice nebezpečné. Je na čase, aby již otevřeli kolegové redaktoři své archívy a začali zveřejňovat zvě rstva na lidech páchaných. Ať na konkrétních případech je patrno porušování li dských práv v té nejzákladnější a nejcitlivější podobě - právu na zdraví (viz případy pana Růžičky a pana Trávníčka, jenž jsou drženi v PL Havlíčkův Brod i mnoho dalších), likvidace lidí za názory, nebo jenom proto, že někomu vadí a p řekáží . . .

Milan KOČÍK