--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Morávek Jaromír S.
Název: Jaké ceny platí ?
Zdroj: NN Ročník........: 0005/013 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Jaké ceny platí ? Relativní neplatnost cen vydávaných věcí v rámci restitucí či transformačních podílů je častý spor mezi oprávněnými osobami a osobami povinnými, t.j. zemědě lskými podniky.

V oblasti cen vydávaných věcí z účetních sestav povinných osob dochází často k volné tvorbě cen, a povinná osoba, která má v povinnosti vydávat věci ze záko na a v cenách stanovených v zákonu, se chová k oprávněné osobě tržně a výdejem věcí s vyššími cenami, něž jak jsou označeny ke dni výdeje v účetnictví povin né osoby, oprávněnou osobou jako věřitele poškozuje a to vědomě. Zásadní při výdeji restitučního majetku je to, že se jedná o výdej ze zákona a ne o výdej z dohody, jak se mylně velkoagrární lobby a její zastánci domnívaj í. Zvláště pak, poškozují-li se jednostranně ti, kteří se rozhodli hospodařit inidividuálně.

V dohodě, kterými věcmi bude plněn nárok oprávněné osoby jsou pouze označeny v ěci, které má povinná osoba na sestavě a k dispozici. Zákon o půdě ve znění po zdějších novel a předpisů jasně stanovuje, že ceny vydávaných věcí jsou jednak takové, které byly platné ke dni účinnosti zákona (obiloviny, krmiva, steliva , ceny zvířat a pod.) anebo u základních prostředků je již v ust. ş 28a či 33a odst.2 zákona 195/93 Sb. jednoznačně stanoveno, že základní prostředky (trakt or, pluh, radlice, technologie apod.), zásoby, či DKP, PPS a další se vydeji v edeny v účetní evidenci povinné osoby jako správce cizího majetku. Také u inve stičních prostředků t.j. u nemovitostí (hospodářské budovy a stavby) je výše c en při výdeji ze zákona pro jednotlivé případy výdejů resp. převodů stanovena. Převody nemovitostí z majetku státu (PF ČR) jsou stanoveny na výši dle soudní ho odhadu dle vyhl. č. 182/88 Sb. ve znění vyhl. č. 316/90 Sb. Převody nemovit ostí na základě výdeje majetkových podílů z transformace jsou-li dohodou, se p rovádejí v zásadě v souladu se zákonem o účetnictí, tedy v zůstatkových účetní ch cenách, pouze jedná-li se o převod stavby družstva na pozemku vlastníka za podmínek daných ust. ş 22 ods. 8 zákona o půdě, stanovuje se převodní cena dle vyhl. č. 316/90 Sb. soudním odhadem. V zásadě však platí ten princip, že tak jak byly věci zařazeny do transformace družstva, tak by se měly, snížené o odp isy, vydávat.

Současná praxe úředníků správce cizího majetku je však jiná, a v zásadě povinn é osoby nutí přebírat oprávněné osoby věci v cenách i mnohonásobně vyšších než jak jsou oceněny v účetnictví k aktuálnímu dni výdeje. Že tímto dochází k zís kání neoprávněného prospěchu na vrub oprávněné osoby jest zřejmé. Z účetního hlediska a dle zákona jest jednoznačně kvalifikován vědej majetku j ako výdej ze zákona. Tento musí být proveden řádnou výdejkou s označením věci, inv. čislem věci a zůstatkovou cenou věci ev. i pořizovacího protokolu vyřaze na ze sestavy povinné osoby. Jiný způsob je ze zásady v opoře o zákon o účetni ctví a zavedenou praxi nepřípustný. Ceny vydávaných věcí jsou sjednávány tedy dle ş 589 obč. zákoníku a v souladu závaznými právními předpisy, jinak je smlo uva, dohoda či právní úkon, ktrým byla věc vydána neplatný podle ş 40a občansk ého zákoníku.

Poškozená oprávněná osoba se může dovolat mimosoudně (popřípadě soudně) relati vní neplatnosti výdajového právního úkonu. Mimosoucní dovolání se neplatni po doručení povinné osobě má za následek neplatnost tohoto úkonu od samého počátk u. U tohoto úkonu platí obecná lhůta na promlčení, která je tříletá, počínaje dnem podepsání napadeného úkonu oběmi účastníky. Nedovolá-li se oprávněná osob a mimosoudní relativní neplatnosti, může se jí následně dovolat negatorní určo vací žalobou u soudu a to většinou i za souvislosti s ust. ş 49a obč. zákoníku , když byl právní úkon učiněný v omylu.

Při soudním projednávání věci soud nerozhodne o ceně vydávané věci, ale jen o tom, zda je cena platná či nikoli. Při úspěchu žalobce, je žalovaný povinen se dále chovat dle ustanovení přísl. zákona. Při neúspěšné žalobě se považuje ce na, která byla dříve k vydávané věci přiřazena za platnou, tak jako celá dohod a resp. právní úkon.

Dovolání se neplatnosti je jednostranný úkon ze strany oprávněné osoby, která se neplatnosti dovolává, a dovolání může podat jen ten kdo byl právním úkonem dotčen a to i když není účastníkem právního úkonu ( v našem případě většinou o právněná osoba). Pokud povinná osoba popírá mimosoudně uplatněný důvod relativ ní neplatnosti, pak teprve nastává důvod k žalobě.

Při podání žaloby na určení neplatnosti právního úkonu je naléhavost právního zájmu ( ş 80 o.s.ř.) na jejím určení dána naléhavosti neplatnosti právního úko nu, kterou však musí žalobce soudu prokázat.

Oprávněné osoby si tedy při převzetí věcí od povinné osoby v režimu zákona o p ůdě a o transformaci musí být vědomy, že by se znalostí platného práva neměly přistupovat na jiné cenové relace něž na ty dané zákonem.

Protože však právní vědomí většiny restituentů a oprávněných osob je chabé, je -li vůbec nějaké, je proto třeba krajní obezřetnosti pře podpisem nějakého prá vního úkonu s právníkem či odborným poradcem.

Stane-li se chyba a pod nátlakem, či jinak jste byli uvedeni v omyl, máte možn ost se do tří let od provedené chyby se dovolat nápravy. Osvobození od soudníc h poplatků je možno i na tyto případy vztahovat, pokud jste byli uvedeni v omy l a tento prokážete.

Je pravdou, že povinná osoba ve značné míře nadsazuje ceny záměrně i proto, ab y zvýhodnila sebe tím, že sama si ponechává od jiných věci v zůstatkovýchúčetn ích cenách, na rozdíl od tohoto však vydává opravněným osobám k individuálnímu podnikání věci v nadsazených cenách, čímž způsobí poškození oprávněné osoby, která za stejné peníze dostane méně věcí. Pozdíl mezi nadsazenou cenou věci a její zůstatkovou cenou v účetní sestavě se tak stává ziskem povinné osoby. Zře jmě nezákonným !

Oprávněné osoby pozor! Při převodu majetku od povinné osoby do právnického sub jektu v rámci tzv. druhé vlny transformace, kterou si pro sebe založili finkio náři družstva, jsou vždy a zásadně převáděny všechny věci a nemovitosti v zůst atkových cenách, a pokud jsou v nulových cenách, tak zadarmo. Takový je princi p rovnosti ražený velkoagrární nomenklaturou. Povinné osoby jsou si rovnější. Všichni víme kdo je dovedl do hrobu socialismu, a všichni víme kdo dnes a napo sledy připravuje oprávněné osoby o majetk ve svůj prospěch. Nomentklatura na v esnici privatizuje zadarmo nejem restituční majetek, ale i transformaci změnil a na privatizaci pro sebe.

Nikdy není pozdě na to, aby vláda a parlament mohly ještě zakročit. Pokud se t ak nestane, obě složky nejsou tohoto lidu a vůbec již ne lidu venskovského. Da rmo, aby stále jen komunisté se odbolávali na demokracii. Ten, kdo ještě dnes tvrdí, že majetek restituční a transformační dostane jen ten, kdo bude zajišťo vat nebo provozovat nějakou tu zemědělskou činnost za nečlenství v družstvu, n ení demokrat a dnes již protiústavně stále na cizím majetku zajišťuje jakousi státem požadovanou výrobu ne nepodobnou jak za éry socialismu. Ani za Gottwald a ale ani dnes, ještě sedláci ani oprávněné osoby neženou zrádce venkova od sv ého majetku. A vláda se již těší, že všechno vyřeší již viditelná ruka trhu Ev ropské unie. Máme se ještě na co těšit, my venkované !!!!

Ing. Jaromír S. Morávek