--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Řehák Milan
Název: Krajskému soudu v Ostravě
Zdroj: NN Ročník........: 0005/013 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Krajský soud v Ostravě pob. Olomouc

Věc : J.Č. 12 Co 15/95

Dne 28.2.1995 jsem obdržel od Krajského soudu v Ostravě pob. Olomouc předvolání. Nebylo by na tom nic neobvyklého, kdyby...

Po listopadu 89 jsem věnoval svůj čas i peníze z mého inv. důchodu, abych pom ohl obnovit "Spolek kramářů na Sv. Kopečku". Až takto bylo učiněno a spolek by l obnoven, dostavila se na jeho asi již čtvrtou schůzi početná rodina Lachova, která si dělala nároky nejen vstoupit do tohoto spolku. Na adresu předsedy sp olku se Lachovi opakovaně dotazovali: "kdo dal panu Řehákovi právo za spolek j ednat ?" Od předsedy spolku dostali opakovaně odpověď, že "všichni členové zvo lili pana Řeháka jednatelem". Když Lachovi nebyli stále s odpovědí předsedy a členů spolku spokojeni, byl jsem nucen této vážené rodině odpovědět i já. Váže né rodině píši ne proto, co si pod tímto pojmem většinou každý představuje, al e proto, že každý dobře zváží, zda řekne, či neřekne pravdu těmto lidem do očí , neboť nejen na soudech a úřadech působilo a působí nemálo jejich dobrých sou druhů. Zvážil jsem tedy dobře a kousek od té pravdy jim do očí řekl. Nebyl tot iž čas na to, abych jim připoměl jejich četná nečestná jednání, jejich komunis tickou a prosovětskou minulost, díky které jsou zřejmě dnes (jak se později vy jádřila i paní Lachová) v ODS. Byl čas jen na to, abych o tom začal mluvit. Ok amžitě totiž zazněly vyhrůžky o zabití doprovázené smrští nejen vyřčených hajz lů atp., ale i smrští předmětů, které měla paní Lachová zrovna po ruce. Na tot o u slušných lidí nezvyklé jednání jsem reagoval písemnou výzvou předsedovi sp olku, který na základě ní vyzval, aby se mi omluvili. Po slovech předsedy však následovaly jen další vyhrůžky a výsměch. Zřejmě proto také mé podání u Úřadu města Olomouce ve věci přestupku proti M. Lachové a V. Lachovi bylo tutláno - avšak neututláno. To se podařilo až Svazačce a vedoucí přestupkového odboru O kr. úřadu Olomouc JUDr. Podivínské tím, že ve věci nejednala, ač jednat měla n echala záležitost promlčet - o čemž mě jen lakonicky vyrozuměla. Proto jsem po dal žalobu u Okr. soudu v Olomouci proti Okr. úřadu Olomouc. Začalo tedy nové tutlání. Když se ale Okr. soudu nepodařilo záležitost ututlat, došlo konečně k soudním jednáním. Při těchto "jednáních podávala tatáž JUDr. Podivínská v rol i zástupkyně žalovaného (tedy v podstatě sama sebe, ač již na Okr. úřadu nepra covala) lživé výpovědi, což je písemně doloženo! Soud to však neuráželo! Na mé jednání JUDr. Podivínské před soudem jsem byl dokonce pokárán já, s tím, že s e prý nesoudí s JUDr. Podivínksou, ale s Okr. úřadem! Soud se necítil být uraž en ani tím, když JUDr. Podivínská chodila do soudní síně jako do holubníka. So ud jsem však prý urazil já, v den vynesení rozsudku JMÉNEM REPUBLIKY! V ten de n bylo počasí pro můj zdravotní stav velmi nepříznivé. Nepříznivá byla i zpráv a se kterou jsem vcházel do soudní síně: Závislí na své minulosti a především tím i charakterových vlastenostech, které jsou ohebné a poplatné každé době - minulé, přítomné i budoucí, nejsou jen staří komunističtí - justiční kabrňáci, ale i náš justiční dorost! V mém případě je to JUDr. Radka Panáčková, která n a mě za dveřmi čekala, aby mi to nandala. Když jsem vstoupil do soudní síně, t ak již při chůzi mi řekla: "povstaňte - vyslechněte rozsudek".(což nebylo nutn é - vždyť jsem stál!) V tu chvíli jsem pochopil, že rozsudek zřejmě psala se s vou svazáckou kolegyní JUDr. Podivínsku, která se již ani neotěžovala přijít. Při pohledu do očí soudkyně Panáčkové se mi však udělalo již tak špatně, že js em byl nucen jít urychleně na čerstvý vzduch. Při odchodu jsem zřejmě podmíněn vědomím okolností vydával slova, která jsem se nakonec dověděl od samotné JUD r. Panáčkové. Ta mi sdělila, že jsem její zamítaný rozsudek požadoval písemně (měl jsem k tomu důvody) a s jejím soudem pohrdal (i k tomu jsem měl a mám dův ody - viz níže) "Odměnila" mě také usnesením, které ač si zasloužila její svaz ácká kolegyně JUDr. Podivínská, směřovala na mě a požadovala do 15-ti dvů od i nv. důchodce, kterého do inv. důchodu dohnali komunističtí a estébáčtí zločinc i 2.000 Kč pořádkové pokuty dle par. 53, 294 a 295. tak se celá záležitost zná mým to komunistickým trikem přenesla z občansko-právního sporu do trestně-práv ního sporu. A to proti mě! JUDr. Radky Panáčkové jsem se tedy dotázal je-li oc hotna poskytnout novinářům informace o své minulosti a práci. I přes mé poučen í, že je povinna o své práci - veřejného činitele informovat novináře, mi řekl a: "Nemám zájem". Když však tato mladá blondýna, býv. členka SSM a SČSP svazač ila a prostřednictvím kolaborantské organizace se přátelila se zemí jejíž vojs ka okupovala naši vlast - O TO ZÁJEM MĚLA ! A kdyby nepřišel 17. listopad, co by dnes už asi byla ?! (No přece to co je !!!) Je tedy opodstatněné pohrdání t restným činem?

Mé odvolání proti rozsudku a usnesení JUDr. Panáčkové dostal do rukou rovněž " nejpovolanější": JUDr. Josef Rakovský - dlouholetý komunista a přítel JUDr. No váka - ministra "spravedlnosti" a pravé ruky StB ! Pan doktor mi nyní mimo poz vánky zasílá i přípis ve kterém mě žádá o předložení dokladů o mém zdravotním stavu a potvrzení o výši příjmu, ač tato již má soud ve svém vlastnictví. Je t edy zřejmé, kam pan doktor směruje. Chce mi asi na základě toho poplatky a pok utu prominout, ale orzsudek potvrdit. A já tak dle něj budu rád, že jsem rád a celá záležitost bude konečně ututlána. Takže známá to politika cukru a biče! Mám však návrh jiného řešení: Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o dporu proti němu mimo jiné říká, že tento režim byl zločinný, nelegitimní a za vrženihodný. Logicky z toho vyplývá, že jej netvořil vítr co vál po lučinách, ale komunističtí zločinci a jejich pomahači. Proto jsou všichni tito s ohebným i charakterovými vlastnostmi nejen zvarženíhodní, ale i nelegitimní soudit a r ozhodovat o těch, kteří proti komunistickému režimu vedli odpor. Jelikož jsem prokazatelně proti zločinnému komunistickému režimu vedl odpor, vznáším námitk u zřetelné podjatosti vůči mé osobě ze strany komunistických a kolaborantských soudců a žádám, aby věc byla řádně znovu vedena soudcem bez komunistické či k olaborantské minulosti. To především! Berte tedy můj dopis také nejen jako oml uvenku, že se nedostavím, ale i jako odůvodnění - proč se nedostavím. Závěrem nebudu pokládat otázku, která zde již padla, ale pouze na ni odpovím: Opodstat něné pohrdání a opovržení není a v žádné demokratické zemi ani nemůže být tres tným činem!

Milan Řehák