--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Šetek Václav
Název: Archivní materiály
Zdroj: NN Ročník........: 0005/013 Str.: 003
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Archivni materialy V roce 1983 ve srovnání s předchozím rokem StB zaznamenala snížený výskyt prot izákonných písemností. Tento trend se měl projevovat již od roku 1981, byl vša k v "přímé závislosti s růstem výskytu jiných nelegálních protispolečenských a protisocialistických materiálů. Jedná se především o materiály Charty 77, VON S, literárně a nábožensky zaměřené samizdaty, nelegální časopisy, petice, bull etiny."

V roce 1983 byl zachycen dvojnásobný počet materiálů AMNESTY INTERNATIONAL než v roce předešlém. Nejvíce zachycených písemností se týkalo konání "Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce", dále 15. výročí okupace a po depsání dohody mezi vládami ČSSR a SSSR o rozmístění raketových komplexů na úz emí ČSSR. Ojediněle byl zaznamenán výskyt písemností týkajících se např. Grena dy. Část písemností "hanobí a znevažuje jednotlivé politické a vládní představ itele". Pachatelé v roce 1983 v menší míře "reagovali na osobu s. ANDROPOVA a představitelů SSSR a častěji se zaměřovali na útoky proti vedoucím funkcionářů m ČSSR.

"Lze konstatovat, že protizákonné letáky a anonymní dopisy tvoří neorganizova ní jednotlivci a při výskytu se stále objevuje řada starších akcí (Praha - ŠIŘ ITEL, Brno - RAZÍTKO, Ostrava - ZNAK)." StB konstatuje, že se v průběhu roku 1 983 začala pozvolna vytvářet "nová koncepce nepřátelských sil, kdy na úkor pro tizákonných písemností stoupá výskyt tzv. samizdatů".

Obsah samizdatů se měl tehdy měnit z intelektuálského zaměření k obsahu čtivě jšímu, bližšímu širší čtenářské veřejnosti. Výrazněji bylo dbáno na dodržování konspirace, jednotlivé příspěvky byly podepisovány zkratkami a pseudonymy. "S talo se již pravidlem, že několikrát do roka se objevuje v různých nelegálních písemnostech návod, jak zhotovovat domácí rozmnožovací stroje a jak organizov at skupinky osob podílejících se na tvorbě a distribuci protizák. pís." Z těchto důvodů bylo v roce 1983 přistoupeno k budování "taktické operativní evidence" těchto písemností.12)

Nedílnou součástí písemností je tvorba samizdatově vydávaných časopisů, z nic hž ANALÝZA 1983 upozorňuje především na PROSTOR, jehož výskyt byl zaznamenán v rámci celé ČSSR. Mělo se jednat o cyklostylovaný časopis o 80 - 100 stranách. Koncem roku 1983 StB zaznamenala výskyt "Časopisu Společnosti pro šíření info rmací v ČSSR" a bulletinu "INOCENT VICUM - DUM - DUM", který má být určen "Deg enerované umělecké mládeži - Doufající v uplatnění mozku".

Již více než 5 let byl zjišťován výskyt Historických sborníků a již 3 roky by l vydáván Kritický sborník.

ANALÝZA za rok 1984 opět zaznamenává proti předešlému roku snížený výskyt pro tizákonných písemností, který má dle Analýzy několik příčin - mimo jiné i rozš iřovaný názor mezi "domácími představiteli tzv. opozice, kteří považují působn ost protizákonných písemností za druhořadou a upozorňují na skutečnost, že by kvůli tvorbě protizákonných písemností nemělo docházet k ohrožení závažnější p rotisocialistické a opoziční činnosti."13)

V druhé řadě se mělo stále více snižovat procento předaných protizákonných pí semností od institucí a podniků součástem SNB. STB odhadovala, že v současné d obě je SNB předáváno pouze 10 - 20% protizák. písemností a že se jedná zejména o anonymní dopisy.

Vývoj operativní situace v roce 1984 měl být poznamenán 4. výročím SNP, 16. v ýročím okupace, konáním LOH v USA a zdražením některých druhů zboží. Z roku 19 83 se měla přenést reakce na rozmisťování raketových komplexů v ČSSR. X. správa si ztěžuje, že se pouze nepatrně zvýšila účinnost operativních opat ření při evidenci a organizaci součinností, opatření při výskytu materiálů CH- 77 a VONS a další samizdatové literatury. Podle X. správy se jedná v rámci pro blematiky o jedinou organizovanou nepřátelskou činnost a jsou s ní v uvedené d obě největší problémy - řada S StB neplní základní nařízení nebo se omezuje na pasivní shromažďování těchto materiálů. Tento problém má nadále zůstat jedním z prvořadých cílů práce v dané problematice. Pokles výslednosti byl zaznamená n především u S StB hl. m. Prahy a Středočeského kraje.

Rok 1985 byl podle ANALÝZY poznamenán konáním oslav 4. výročí osvobození, Čs. spartakiády 85, XII. Světového festivalu mládeže a studentstva v Moskvě, 17. výročím okupace a byly zajištěny ohlasy k připravovanému XVII. sjezdu KSČ. Dál e mělo pokračovat snižování počtu výskytu "klasických protizák. písemností". T rend opačný byl zaznamenán u výskytu samizdatů a materiálů souvisejících s CH- 77 a VONS: od roku 1982 do roku 1985 zaznamenala StB pětinásobný nárust výskyt u těchto písemností. Opakuje se stížnost federální X. správy na S StB za jejic h pasivitu v uvedené problematice.

Pro rok 1986, který StB charakterizovala jako rok XVII. sjezdu KSČ a voleb do zastupitelských orgánů, se StB zavazovala k přijetí účinných opatření.14) ANALÝZA za rok 1986 konstatuje ve srovnání s předcházejícím rokem zvýšení výs kytu všech druhů protizákonných písemností kromě letáků. Toto zvýšení mělo být ovlivněno zahraniční dopisovou akcí, zaměřenou na havárii jaderné elektrárny v Černobylu a s tím spojenými protesty proti výstavbě JE Temelín. Dále explozí u KV KSČ v Českých Budějovicích, která motivovala další osoby k výhružným tel efonátům na útvary SNB, stranické a státní orgány.

Stejně jako v posledních letech byl i v roce 1986 zaznamenán zvýšený počet vý skytu samizdatů a materiálů CH-77 a VONS. Analýza konstatuje, že se zvyšuje pr ofesionální úroveň písemností, a to jak po obsahové, tak i grafické stránce. Obdobně jako v předcházejících letech si ANALÝZA stěžuje na nedůslednost přís tupu jednotlivých správ k dané problematice.

"Pachatelé" měli při vyhotovování protizákonných písemností používat tradiční ch způsobů zpracování - nový prvek, využití tiskárny počítače, bol zaznamenán u zpracování "Informací o CH-77".15)

Celkem bylo v letech 1982 - 1986 zjištěno: letáky 146/870 90/1371 62/291 54/1631 50/935

an. dopisy 495/795 379/1247 249/669 236/ 319 210/419 výhr. dopisy 39/131 50/ 84 28/ 56 17/ 44 34/ 52

nápisy 261/701 198/ 544 150/563 150/ 402 114/469 mat. CH-77 77 407 341 376 766

zahr. pís. 5.017 1.260 1.460 383 4.469

pís. AI 22.797 42.206 25.544 23.092 12.15716) Uvedená čísla mohou docela dobře dokumentovat rozsah neoficiální publikační č innosti v ČSSR a písemné materiály, které se do ČSSR dostávaly zvenčí. Přitom ovšem musíme vzít v úvahu, že se StB do rukou dostávala jen určitá část těchto materiálů. Podle odhadů samotné StB to mohlo být množství v rozmezí 20 - 60%. Z uvedeného přehledu je v období 1982 - 1986 patrný nárust zachycených materi álů CH-77. Ostatní druhy protizákonných písemností tak, jak si je StB rozčleni la, se přes některé značné výkyvy (např. nízký počet zahraničních písemností v roce 1985) pohybovaly na přibližné úrovni.

Škoda, že se nezachovaly analýzy z problematiky protizákonných písemností z l et 1988 a 1989, kdy byly ve velkém vyráběny letáky k protikomunistickým demons tracím. Procento StB zachycených letáků můžeme usuzovat jen z některých vyšetř ovacích spisů lidí obviněných z jejich výroby a distribuce (viz níže). U nápis ů musíme počítat s tím, že jde zřejmě skoro o stoprocentní zachycení jejich sk utečného výskytu a je překvapující jejich poměrně nízký počet. V letech 1983 - 86 analýzy uvádějí tyto vypátrané dlouhodobě rozpracovávané a kce s "vysokou společenskou nebezpečností":

Rok 1983: akce SIDO-VÝZVA (2.odb.S-StB Ostrava) akce ELEKTROLÝZA (2.odb.S-StB Ústí n/Labem)

akce AKTIVISTA (2.odb.S-StB Praha) akce VYHROŽOVATEL (2.odb.S-StB Plzeň)

Rok 1984: akce STRAŠÁK (2.odb.S-StB České Budějovice) akce HAD (2.odb.S-StB Ústí n(Labem)

akce MARCIPÁN (2.odb.S-StB Brno) akce SLOUP (2.odb.S-StB Ostrava)

Rok 1985: akce PODOLÁK,MASNA (2.odb.S-StB Praha) akce LUKÁŠ I (2.odb.S-StB Plzeň)

akce SVOD I (2.odb.S-StB Brno)

akce ZÁMRSK (2.odb.S-StB Hradec Králové) Rok 1986: akce ZNAK (2.odb.S-StB Ostrava)

akce DVŮR (2.odb.S-StB Hradec Králové) akce POETA, TRASA (2.odb.S-StB Ústí n/Labem)

Kromě těchto případů byly ve sledovaném období rozpracovány i další se stejno u charakteristikou:

akce MODEL (XII.S-SNB)

akce VULKÁN (2.odb.S-StB Bratislava) akce BUŇKA (2.odb.S-StB Plzeň)

akce NOVÝ ÚNOR (2.odb.S-StB Brno) akce JEDENADVACÁTÝ (2.odb.S-StB Hradec Králové)

akce ŠIŘITEL (2.odb.S-StB Praha) akce VÝBOR (2.odb.S-StB Banská Bystrica)

akce DEMOKRAT II (1.odb.X.S-SNB)17) Příloha I.

Evidenční karta TEPu (faksimile)

Na evidenční kartě je uvedena součást StB, která dala písmo zaevidovat (v tomt o případě S-StB Praha) a název akce, ve které se uvedený psací stroj s tímto p ísmem nachází.

Z ukazatelů obsažených v ročních přehledech mohou být zajímavé i vykazované p očty vypátraných "pachatelů - pisatelů a rozšiřovatelů protizákonných písemnos tí" a procenta objasněnosti případů (pro srovnání jsou tato čísla v přehledech vykazována zpětně od r. 1981):

Rok Vypátrané osoby Objasněnost případů

1981 257 16,6%

1982 228 24,2%

1983 350 24,7%

1984 281 33,9%

1985 239 37,1%

1986 265 42,5%

Tyto údaje se ovšem musí brát se značnou rezervou, zvláště údaje o objasněnos ti případů, které během krátké doby pěti let vzorstly z 16,6% až na neuvěřitel ných 42,5% přičemž počty vypátraných osob zůstaly prakticky stejné. X. správa to sice vysvětluje poklesem výskytu protizákonných písemností, ale skutečnost bude spíše taková, že jednotlivé správy StB centrále kontrarozvědky nevykazova ly zdaleka všechny případy, na které narazily - přednost měly pak samozřejmě t y, kde byl znám autor zachycené písemnosti. Důvod byl prostý - jednak šlo v mn oha případech i ze státobezpečnostního hlediska o skutečné prkotiny - a hlavně přidělávaly krajským správám práci. Socialistický šlendrián se nevyhnul ani t akové organizaci, jakou byla StB.

Důležitými údaji v ročních analýzách jsou přehledy "provedených opatření s vy pátranými pachateli", dokumentující rozsah perzekuce totalitního režimu v obla sti psaného slova. Kolik osob předaných vyšetřovateli bylo odsouzeno, podle ja kých paragrafů a k jakým trestům, to by muselo být obsahem další studie. Musel o by se též rozlišovat mezi osobami předanými vyšetřovateli StB a VB, kde šlo mnohdy např. o různé výhružné dopisy, bez politické motivace - i když to samoz řejmě neplatí úplně (z praxe je známo více případů, kdy byly politické věci kr iminalizovány a vyšetřovány příslušníky VB).

Zjímavý je údaj o předávání osob vypátraných v problematice nezákonných písem ností do PL (psychiatrické léčebny). Problém možného zneužívání psychiatrie to talitním režimem proti jeho odpůrcům (jak se dělo běžně v SSSR) je u nás dodne s tabu a zasloužil by si jistě větší pozornosti.18)

Jako další informace byly vypracovány přehledy o "verbálních trestných činech politické motivace", ke kterým se řadilo např. i ničení výzdob, transparentů, vývěsních skříněk či strhávání vlajek. Těchto trestních činů se měla dopouště t především mládež (nejvíce středoškolští studenti a učňovský dorost) a dále o soby v podnapilém stavu. V roce 1982 bylo z těchto důvodů vyšetřováno 306 osob , v roce 1983 206 osob, v roce 1984 239 osob, v roce 1985 217 osob a v roce 19 86 245 osob.

Všechny případy v problematice protizákonných písemností předávala kontrarozv ědka pro boj s vnitřním nepřítelem )X. správa SNB) Správě vyšetřování StB (KS StB svým odborům vyšetřování StB) k posouzení ohledně možnosti trestního stíhá ní.

Stanovisko Správy (v krajích odborů) vyšetřování StB o možnosti či nemožnosti trestního stíhání podle některého z paragrafů čs. trestního zákoníku bylo víc e či méně orientační, nevedlo automaticky k zahájení či nezahájení trestního s tíhání, které v konečné fázi (především u větších případů) záviselo na politic kém rozhodnutí, na tom, jaké formě represe dával totalitní režim vůči svým obč anům v dané chvíli, s ohledem na vnitrostátní a mezinárodní situaci, přednost. Přitom platila určitá nepsaná pravidla, která přihlížela např. k osobě autora či vydavatele samizdatu - všeobecně známá osoba, která navíc měla za sebou ně kolik let vězení (dá se říci, že odsezená léta do jisté míry "legalizovala" op oziční činnost určité osoby).

Záleželo též na součásti StB, která případ vyšetřovala. V zásadě platilo, že to, co bylo možné v Praze, nebylo možné mimo Prahu, kde byli lidé zavíráni nap ř. za pouhé sbírání podpisů pod petici - venkovská StB potřebovala při nedosta tku opoziční činnosti v krajích či okresech vykazovat nějaké výsledky. Tak nap ř. známý Petr Uhl, dvakrát dlouhodobě vězněný za jinou opoziční činnost, mohl v Praze vydávat základní periodikum domácí opozice tzv. INFOCH (Informace o CH ARTĚ), jehož vydávání mimo Prahu by bylo dle mého názoru nemožné. Také většina procesů proti samizdatu a jeho vydavatelům byla vedena v krajích mimo hlavní město. Tak František Stárek byl dvakrát odsouzen za vydávání časo pisu VOKNO, jednou v Severočeském kraji a podruhé ve Východočeském kraji. Ivan Jirous byl odsouzen v Jihlavě a po odvolání v Brně za autorství petice adreso vané státním orgánům ohledně smrti Pavla Wonky. Taktéž v Brně za rozšiřování s amizdatu a hudebních nahrávek byl několikrát odsouzen Petr Cibulka. V Praze byl v posledních letech výjimkou jen proces s vydavateli Lidových nov in - Jiřím Rumlem a Rudolfem Zemanem. V tomto případě šlo ale o nový prvek ve vydávání samizdatu se snahou po legálním vydávání opozičních novin. Na to ovše m nebyla tehdejší moc připravena a ve své neschopnosti vypořádat se s novými p odmínkami a novou situací reagovala tak, jak uměla - vězněním.19) Za výrobu a rozšiřování letáků nezávislé iniciativy České děti, vyzývajících občany k demonstraci 21. srpna 1988 za odchod okupačních vojsk a odstoupení vl ády, byla v Praze obžalována z tr. č. pobuřování dle ş 100 (trest do 3 let, ve 2. odst.- kdo pobuřuje účinným způsobem, tiskem atd. - do 5 let) Lucie Váchov á, přičemž vyšetřovatelé uvažovali o přísnější klasifikaci dle ş 98 tr. zák. - podvracení republiky (trest do 5 let, ve 2. odst. do 10 let). I když měli vyšetřovatelé v ruce zdánlivě všechny trumfy (L. Váchovou udal mu ž, který ji viděl zastrkávat do poštovní schránky uvedený leták, při následné domovní prohlídce u ní v bytě byly nalezeny použité rozmnožovací cyklostylové blány s textem letáku), dopadl celý případ pro státní orgány fiaskem a L. Vách ová byla nakonec odsouzena za přečin proti veřejnému pořádku k peněžité pokutě . Přispělo k tomu zřejmě to, že StB se nepodařilo objevit psací stroje, na kte rých byl text do blan vyražen (byly k tomu použity psací stroje, na kterých ne byl nikdy psán žádný samizdat - StB ho tudíž neměla v evidenci), a také výpově dí obžalované, která vše popřela, i ostatních vyšetřovaných osob. Jakou roli p ak sehrála slušnost soudce snad tušícího blížící se změny (říjen 1989), je těž ko říci. Soud konstatoval, přes veškerou snahu příslušníků SNB snažících se ve svých výpovědích obžalovanou co nejvíce poškodit, že nebylo prokázáno, že Luc ie Váchová uvedené letáky vyráběla a rozšiřovala - jen umožnila ve svém bytě j ejich výrobu.

Vyšetřovací spis L. Váchové obsahuje hlášení jednotlivých místních oddělení S NB ze všech pražských obvodů (s výjimkou Prahy 7 a 10) o nálezech letáků na úz emí hl. m. Prahy. Vyšetřovatelé měli k dispozici celkem 146 kusů letáků zajišt ěných příslušníky SNB nebo vydaných občany. Je to poměrně malé číslo, když uvá žíme, že uvedených letáků bylo vyrobeno a rozhozeno celkem 8.000.20) I tak je těžko pochopitelná motivace několika desítek lidí, která je přinutil a k tomu, aby po nálezu letáku ve své schránce vytočili linku tísňového volání SNB - většinou šlo o členy strany nebo důchodce, kteří navíc často obhospodař ovali byty svých sousedů na dovolené a kteří iniciativně Bezpečnosti předávali letáky i z poštovních schránek jim svěřených. Odměnou jim mnohdy bylo to, že se museli podrobit proceduře kontrolního sejmutí otisků prstů. Jednotlivá oddělení VB pak zasílala úřední záznamy o zachycení letáků a výsle dků šetření s tím spojených operačnímu středisku KS SNB v Bartolomějské ulici. Po oznámení nálezu letáku na linku 158 se na místo dostavila výjezdová skupin a s technikem, která měla zajistit všechny stopy po "pachatelích", vyslechla o byvatele domu, často prohlédla poštovní schránky i ve vedlejších domech v ulic i.

Tzv. problematika protizákonných písemností byla jen jednou z oblastí zájmu S tB. Přes torzovitost materiálů /operativní situace z této problematiky se zach ovaly jen z několika let, a i to je dost vzácné) můžeme nahlédnout do obludnéh o a absurdního rozsahu činnosti a zájmu státního aparátu totalitního režimu. V ytvoření ucelenějšího obrazu o celé době bude však práce na mnoho let.

Státní tajná (ne)bezepčnost nezanikla

Cituji z Mladé fronty Dnes ze dne 17.11.1994: Strana Důchodci za životní jistoty přišla tři dny před komunálními volbami o l ídra své pražské kandidátky - Mikuláše Titu. Ten všera oznámil, že stahuje svo u kandidaturu poté, co jej o to požádalo vedení strany.

Jejich rozhodnutí je reakcí na informace bývalého náměstka federální tajné slu žby Jaroslav Bašty, který Titu veřejně označil za vyšetřovatele bývalé komunis tické Státní bezpečnosti, jenž se podílel na politických perzekucích v sedmdes átých a osmdesátých letech.

"Nechci poškodit svou stranu, a proto odstupuji. Nikoli však proto, že jsem by l těsně před volbami neprávem nařčen z politických perzekucí," prohlásil Tita, který již v úterý přiznal, že byl vyšetřovatelem, ale odmítl, že by měl co do činění s politickými procesy.

Tita rovněž oznámil, že připravuje žalobu na ochranu osobnosti, neboť se cítí bezúhonným. "Pracoval jsem většinou na majetkových trestných činech, a v roce 1975 mě dokonce odvolali z funkce z politických důvodů, protože jsem nesouhlas il s trestním stíháním někteřých lidí," uvedl.

Tolik citát z Mladé fronty Dnes, který nemohu nechat bez odpovědi. Bývalý vyšetřovatel StB Mikuláš Tita tedy připravuje žalobu na ochranu osobnos ti? Zajímavé! On neměl co do činění s politickými procesy? Zajímavé! On byl do konce v roce 1975 odvolán z funkce z politických důvodů, protože nesouhlasil s trestním stíháním některých lidí? Zajímavé! Tak tyto zajímavosti musím uvést na pravou míru.

Mikuláš Tita nemohl být v roce 1975 odvolán z funkce vyšetřovatele StB a nikdy již v této funkci nepůsobit, když byl v druhé polovině roku 1982 hlavním vyše třovatelem mého případu, který byl politické povahy. Nebo-li Mikuláš Tita od A až do Z lže.

O co v mém případě šlo a jak se na něm Mikuláš Tita podílel? Začalo to tím, že jsem v roce 1982 předal Ústřednímu výboru KSČ jedno obsáhlé podání, v němž js em kritizoval politické poměry v zemi, jakož i politické poměry v SSSR. A přes pože jsem toto podání nepostoupil na žádné jiné místo, činitelé Ústředního výb oru KSČ usoudili, že je to pro ně nebezpečné a že za to musím být potrestán. I vyhotovili kopie několika vybraných stránek z onoho obsáhlého podání, ty post oupili hlavnímu štábu StB do Bartolomějské ulice, a tamní soudruzi to potom vš echno zařídili. Následovalo mé zatčení na Kladně, odkud jsem byl převezen do P rahy do Bartolomějské ulice, a tam mě major Tita předložil již připravené obvi nění, že rozvracím republiku. Když jsem si to přečetl, řekl jsem, že jsem toli ko nastavil činitelům Ústředního výboru KSČ zrcadlo, a jestliže se jim to nelí bilo, mohli to hodit do koše. Že bych tedy rozvracel republiku, toť vyložený n esmysl. Major Tita však ono obvinění ponechal v platnosti. Jenom z něj vypusti l paragraf "rozvracení republiky" a nahradil ho paragrafem "pobuřování". A dál e mě pak řekl: "Buďto s námi budete spolupracovat a ještě dnes půjdete domů, a nebo budete dlouho zavřený. Tak co si vyberete?" Odpověděl jsem: "Že bych měl s vámi spolupracovat? Tomu se musím od srdce zasmát." Major Tita řekl: "Tady, to je vědecké pracoviště." A já odpověděl: "tak v tom případě já nechci být v ědec." No a potom vstoupil do hry další vyšetřovatel StB - poručík Enžl. Ten s e mnou sepsal protokol o případu, který jsem však odmítl podepsat, s tím, že m oje výpovědi upravil aby mu to vyhovovalo. Hlavní vyšetřovatel major Tita to p oté zmuchlal a vhodil do koše, a napsal protokol jiný. Ani ten jsem však nepod epsal, ze stejných důvodů jako ten předchozí. I odvedli mě do cely předběžného zadržení, a tam jsem čekal, co bude následovat. Moje představa byla, že se na konec dostanu před soud, kde se to všechno vysvětlí. Avšak dopadlo to jinak. M ajor Tita a spol. vyřešili věc po svém, to jest nezákonně. Použili k tomu Kraj ského soudu v Praze, konkrétně soudce Josku, který jim na požádání napsal usne sení se zpětným datem, jímž se mě nařizovalo "ochranné léčení", přičemž to usn esení bylo vztaženo ke zhruba rok starému případu, ve kterém jsem se obhájil a na příkaz Kanceláře prezidenta republiky byl bezpodmínečně propuštěn na svobo du. A též tam stálo, že proti tomu není odvolání. Tedy hotové kouzelnictví, že ? A druhého dne mě to usnesení strčili do kapsy a odvezli mě do blázince, kde jsem dlouhá léta musel čelit různým zločinným praktikám tak zvaných lékařů, kt eré kdybych měl popsat a předložit to veřejnosti, mnoho lidí by poté přestalo navštěvovat lékařská zařízení, protože by z toho viděli, že na tak zvaných lék ařích je klasická akorát jejich přísaha. I oni činili estébákům pomyšlení, ste jně jako to před nimi učinil soudce Joska. A na svobodu jsem se nemohl dostat ani po Listopadové revoluci 89, byť jsem psal na všechny možné strany. Ani por adkyně prezidenta Věra Čáslavská a sám velký prezident Václav Havel nechtěli s lyšet, že bych měl být propuštěn na svobodu. I jim, stejně jako dříve vládnouc ím ortodoxním komunistům a estébákům, jsem byl trnem v oku. Až teprve když jse m se obrátil na Pražského arcibiskupa kardinála Františka Tomáška, dočkal jsem se propuštění na svobodu. Zařizoval to tehdy, bylo to 28.5.1990, prokurátor L ibor Grygárek.

A nyní se táži: Může Mikuláš Tita podávat k soudu žalobu na ochranu osobnosti? No jistěže může, ale co by to bylo za soud, který by mu to spolkl? A závěrem si dovoluji poznamenat: Listopadovou revolucí 89 zde činnost estébák ů neustala, neb nastoupili do významných politických funkcí, do významných eko nomických funkcí, včetně bankovnictví, jakož i do významných funkcí jiných, vč etně toho, že se přes noc stali majiteli obrovských majetků, přičemž v těchto nových funkcích usilují o to, aby dopomohli ortodoxním komunistům do mocenskýc h křesel, což by znamenalo jediné: náš stát by byl znovu zaprodán Rusku. Zatím co Václav Havel a spol. zaprodali náš stát Německu a vůbec Západu, tak ortodox ním komunistům a estébákům jde o to, aby byl znovu zaprodán Rusku A tyto dva p atologické směry se mezi sebou všelijak hašteří, a toho kdo je kritizuje, toho hledí klepnout přes prsty. Ano, moje maličnost Československo nerozvrátila, t o učinily zmíněné dva směry.

Václav Šetek

Červený Újezd 31

273 51 p. Unhošť