--------------------------------------------------------------------------------
Autor: -mk-
Název: Analýza činnosti KS SNB
Zdroj: NN Ročník........: 0005/015 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ANALÝZA ČINNOSTI KS SNB BRNO - od 13. sjezdu KSČ do r.1970 ÚVODNÍ ČÁST (pokr. z č.13/95)

Do ideologické diverze ve službách Západu je plně zapojena také NAŠE EMIGRACE. Na úseku propagandy se podřizuje AMERICKÉ LINII. Lze pozorovat intenzivní sna hu čs. emigrace o ideologické pronikání do čs. kulturních kruhů a jejich ovliv ňování. Určitou roli v této snaze sehrávají bývalé osobní styky a LIBERALIZAČN Í PROUDY, KTERÉ SE V ČSSR PROJEVUJÍ. Také SVOBODNÁ EVROPA (SE) přes své styky v ČSSR se snaží zatáhnout do ideologické diverze i čs. kulturní kruhy. S tímto cílem také jsou budovány další 4 vysílače SE s celkovým výkonem milión wattů. POSLÁNÍM SE je, aby "proměnám v komunistických zemích napomáhala a podporoval a je". K LIBERALIZACI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU MÁ DOJÍT "SUCHOU CESTOU". SE je př esvědčena, že v ČSSR jsou "zdravé síly", které budou dosti silné, aby tento vý voj urychlily. LENIN NA ADRESU KRITIKŮ SOVĚTSKÉ BEZPEČNOSTI (konkrétně ČEKY) V YJÁDŘIL TOTO STANOVISKO : "BEZ TAKOVÉ INSTITUCE NEMŮŽE EXISTOVAT MOC PRACUJÍCÍ CH, DOKUD BUDOU NA SVĚTĚ VYKOŘISŤOVATELÉ, KTEŘÍ NEHODLAJÍ DĚLNÍKŮM A ROLNÍKŮM ODEVZDAT SVÁ PRÁVA STATKÁŘŮ, SVÁ PRÁVA KAPITALISTŮ." (Spisy-svazek 33, str.172 ) Vývoj od počátku šedesátých let, zvláště pak v letech 68-69 u nás, zcela až krajně nebezpečně a naprosto prokazatelně potvrdil, jak neuvážené jsou některé názory, podceňování praxe a teoretických závěrů z jejich výstavby. KAŽDÝ ČLÁN EK V SYSTÉMU OZBROJENÝCH SIL MÁ SVÉ MÍSTO, ZVLÁŠTĚ V KRITICKÉ SITUACI. Ukazuje se, že řídící složky bezpečnostního aparátu, centrální a krajské, mohou sehrá t dalekosáhlou úlohu ať v pozitivním, či negativním smyslu. Z toho je třeba vy vodit nezbytnou náročnost na rozbor činnosti u bezpečnostních orgánů v uplynul ém období, hlavně jejich řídících složek. Úsilí KS SNB v Brně, i když ještě v mnohém směru vzhledem ke krátkosti doby nedůsledné, zaměřené na odhalení kořen ů a příčin vzniklých nedostatků, směřuje k tomu, aby bylo možné nastínit persp ektivy v dalším upevňování Bezpečnosti a s rozborem činnosti SNB mohly být pol oženy základy ke konkretizování jejího postavení a celkové funkce ve státním m ocenském aparátu ČSSR. Analýza, soustřeďující se na léta 68 a 69, vyjadřuje ji ž vlastně výslednou situaci celospolečenského pohybu, který započal již dlouho před rokem 68 a byl tehdy koncentrován ještě do ideologické oblasti. Politick é poměry v r. 68 a 69 se jeví jako ostrá konfrontace dvou ideologických systém ů, komunistického a buržoazního, současně však s touto konfrontací se vede boj o moc, v němž protisocialistické síly usilují o zvrat společenských poměrů. A nalýza činnosti KS SNB v JMK hledá odpověď na naléhavou otázku-JAKÉ MÍSTO ZAUJ ÍMAL V KRITICKÉM OBDOBÍ NAŠÍ STRANY VE SLOŽITÉ CELOSPOLEČENSKÉ SITUACI ŘÍDÍCÍ ORGÁN BEZPEČNOSTI V KRAJI. Analýza v podstatné části zahrnuje projevy pravicov ých tendencí a PROTISOCIALISTICKÝCH SMĚRŮ, především v Brně, které bylo MIMOŘÁ DNĚ SILNĚ ZASAŽENO OPRTUNISMEM A PROTISOCIALISTICKÝMI NÁLADAMI a konkrétními p rotisocialistickými vystoupeními a činy. Situace v kraji byla o to nebezpečněj ší, že pravicové síly ve straně našly velmi aktivní podporu v územních řídícíc h orgánech strany, v KV KSČ, MěstV KSČ v Brně a v řadě OV KSČ. NEZÁKONNĚ SE US TAVUJÍCÍ PROTISOCIALISTICKÉ ORGANIZACE ( K-231, KAN a jiné) fungovaly proto zc ela otevřeně a velmi negativně působily ve vývoji politické atmosféry. K TOMU PŘISPĚLO I PŘEDČASNÉ AMNESTOVÁNÍ A POVOLOVÁNÍ OBNOV TR. ŘÍZENÍ BÝV. POLITICKÝM PROMINENTŮM V MINULOSTI PROTISTÁTNĚ ČINNÝM. KS SNB a stranická organizace na KS nezůstala v tomto složitém období imunní vůči pravicovým tlakům, působícím nejen z celkového politického prostředí ve státě a v kraji, ale současně vůči tlakům ze strany pravicových sil na KV KSČ a MV v době, kdy MINISTREM BYL PAVE L. Na KS SNB lze zřetelně vyznačit dva základní proudy, prosazující se hlavně v CÚV a v některých jednotlivých základních organizacích KSČ. Specifická váha a formy působení obou proudů (POZITIVNÍHO, KOMUNISTICKÉHO, a jak analýza doklá dá, SILNĚJŠÍHO A NEGATIVNÍHO, PRAVICOVÉHO, omezeného na skupinky a skupiny pra covníků KS a v CÚV), se v analýze na konkrétních jevech a faktech dokládá.ROZB OR JE VÝSLEDKEM PRÁCE KOLEKTIVU KS SNB, SLUŽEBNÍCH A STRANICKÝCH ORGÁNŮ, JE ZA LOŽEN NA FAKTECH, KTERÁ LZE KDYKOLIV DOLOŽIT A PROKÁZAT. Základním smyslem roz boru je VYVODIT ODPOVÍDAJÍCÍ ZÁVĚRY PRO POLITICKOU I SLUŽEBNÍ ČINNOST TAK DŮLE ŽITÉHO ČLÁNKU STÁTNÍHO APARÁTU, JAKÝM KS SNB JE.

B.

SITUACE NA KS SNB BRNO V ROCE 1967

Analýza nepostihuje vývoj na KS SNB v Brně od 13. sjezdu a nezachycuje ani sta v politické a služební činnosti v roce 1967 a hlavně pak koncem tohoto roku, k dy se začínají rozvíjet první útoky proti SNB (v souvislosti s tzv. "strahovsk ými událostmi"). K analýze nebyly použity dílčí rozbory, charakterizující situ aci od r.1966 a zvláště pak z r.1967, který předcházel kritickému období ve vý voji naší strany. Vývojové tendence i formální řešení centrálních orgánů MV js ou dostatečně známy. Na základě jednání některých stručných rozborů stranickýc h a služebních orgánů lze konstatovat, že SLUŽEBNÍ ORGÁNY A CÚV ODPOVĚDNĚ ŘEŠI LY ÚKOLY, VYPLÝVAJÍCÍ Z USNESENÍ 13. SJEZDU, že však již tehdy měla stranicko- politická práce řadu slabin, KTERÉ JAK SE ZDÁ, nezůstaly bez vlivu na postoje mnohých soudruhů v kritickém období. Jde především o dlouhodobé podceňování id eologické práce, zřejmě jednoho z hlavních důvodů určité lability v mnohých zá važných problémech a jejich řešení v r.1968. Stereotypnost v ideologické práci , formálnost, nedůsledná snaha o účinnou politickou pomoc, to byly hlavní nega tivní znaky V IDEOLOGICKÉRM PŮSOBENÍ NA ČLENY STRANY I NESTRANÍKY. Nebyly plně respektovány normy stranického života a ve stranických organizacích se vždy n ejednalo v souladu se stanovami strany. Některé dokumenty také ukazují, že SE OPOMÍJELY V KÁDROVÉ PRÁCI CHARAKTEROVÉ VLASTNOSTI ČLENŮ STRANY, JEJICH OSOBNÍ PEVNOST A MORÁLNÍ HODNOTY. Kritika a sebekritika se nestala vždy skutečným a o pravdovým nástrojem výchovy členů organizace. Práce s aktivem, zvláště pak kon trola této práce, nebyla vždy na potřebné úrovni. NEBYLY TAKÉ ÚSPĚŠNĚ A VČAS Ř EŠENY OPRÁVNĚNÉ POŽADAVKY PŘÍSLUŠNÍKŮ SNB O POSTAVENÍ VÝKONNÝCH SLOŽEK V SYSTÉ MU STÁTNÍCH ORGÁNŮ I ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH PRÁVNÍCH NOREM PRO JISTOTU VÝKONNÝCH SLOŽEK V DENNÍ PRAXI SLUŽEB. (Zde chybí stránky : 9, 10, 11, 12, něčí zásluho u -pozn. M.K.) V březnu 1968 se objevují V TISKU ČLÁNKY O SOCIALISTICKÉ DEMOKR ACII, O SVOBODĚ PROJEVU, NOVÉM TISKOVÉM ZÁKONĚ, KTERÝ BY DEFINITIVNĚ ZRUŠIL MO ŽNOST PŘEDBĚŽNÉ CENZURY, O FEDERATIVNÍM USPOŘÁDÁNÍ ČSSR, NF A POLITICKÝCH STRA N, O SOCIALISTICKÉ ZÁKONNOSTI A OCHRANĚ PRÁV OBČANŮ a další.

(pokračování)

- MK-