--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/015 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Obecně bývá zvykem, že v první dekádě dubna dochází k prvnímu většímu oteplení . Zdá se, že tentokrát to neplatí. Ani u počasí, tím méně v mezinárodně politi ckých sférách. Naopak, v Evropě padá sníh a teploty se pohybují na hranici bod u mrazu. V Bosně se stupňuje napětí a hrozí další vzplanutí bratrovražedných b ojů. V Čečensku ruská vojenská mašinerie demoluje jednu vesnici za druhou, obě ti na civilním obyvatelstvu už nikdo nespočítá. Pozice generálního tajemníka N ATO Villyho Claese je ve vztahu k aféře s prodejem zbraní Belgii už téměř neud ržitelná. Rusko kategoricky odmítá souhlasit s připojením zemí střední a výcho dní Evropy k NATO a vyhrožuje protiopatřeními. V Izraeli se opět vzedmula vlna atentátů, při nichž tekla krev nevinných obětí. Šoko Asahara, šéf japonské se kty Óm šinrikjó, důvodně podezřelé s nedávného atentátu jedovatým plynem v tok ijském metru, se pokoušel utéci do Ruska...

(to je jen zlomek toho, co se v posledních dnech stalo důležitého ve světě. A nejen důležitého, ale též krajně nepříjemného. Bohužel. Vše totiž, zdá se, spě je k tomu, že oněch optimistických a radostných zpráv bude stále méně. Jako by s koncem tzv. "studené války" přišlo jakési přechodné období, poznamenané sam ými negativními jevy...)

Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ

A u nás v České republice? Lze říci, že přes různá to "radostná" prohlášení ve doucích představitelů pesimismus převládá také tady. I když třeba, zahraničně politické kontakty Prahy mohou čas od času svědčit o opaku. Například výjezdy politiků a jejich vyjednávání se svými protějšky.

(Třeba taková více než dvoutýdenní cesta presidenta HAVLA po Austrálii, Novém Zálandě, Filipínách a Singapuru, která skončila v neděli 9. dubna, by mohla zn amenat oživení obchodních a hospodářských kontaktů s tímhle koutem světa. Nebo oficiální pobyt ministra zahraničí Josefa ZIELENCE (ODS) v USA, kde se koncem týdne setkal mimo jiné se svým americkým kolegou Warrenem CHRISTOPHEREM a dos tal od něj ujištění, že Česká republika spolu s Polskem jsou nejžhavějšími kan didáty na přijetí do NATO. Prý bez ohledu na odmítavé ruské postoje.) * * *

Za zmínku však stojí i jiné věci. Například jednání ministra financí Ivana KOČ ÁRNÍKA (ODS) v Londýně při příležitosti víkendového zasedání guvernérů Evropsk é banky pro obnovu a rozvoj, při němž odmítl úvěry tohoto finančního ústavu co by pro náš stát příliš drahé. Premiér Václav KLAUS (ODS) zase v pátek 7. dubna krátce pobýval v Nizozemsku, ministr obrany Vilém HOLÁŇ (KDU-ČSL) naopak navš tívil naši vojenskou jednotku v Chorvatsku, ministr zahraničí Zieleniec po své cestě do USA odletěl v pondělí 10. dubna do Lucemburska...

(A "domácí" zahraničně politická scéna? Za zmínku stojí především nedělní setk ání ekonomických ministrů zemí CEFTA, tedy České republiky, Polska, Slovenska, Maďarska a potencionálního zájemce Slovinska, při příležitosti zahájení brněn ského mezinárodního veletrhu spotřebního zboží: Jednání se 9. dubna a týkala s e otázek kolem liberalizace obchodu průmyslových, zemědělských a potravinářský ch výrobků. Jinak ještě do Prahy přiletěla britská ministryně pro rozvoj zámoř í baronka CHALKEROVÁ, která zde za účasti ministra školství Ivana PILIPA v pát ek 7. dubna znovuotevřela anglické gymnázium...)

UDÁLOSTI V "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ

Zdá se, že tady, zejména na Slovensku, se situace poněkud přiostřuje. Premiér Vladimír MEČIAR totiž obvinil presidenta Michala KOVÁČE a někdejší vládu Jozef a MORAVČÍKA ze zneužívání slovenské kontrarozvědky proti své osobě a HZDS: Pře dpokládá se však, že nově vyvolaný skandál je pouze záminkou, která má odvést pozornost od připravované tzv. "divoké" privatizace, při níž má být v mnoha př ípadech "rozdáván" majetek stoupencům stran současné vládní koalice. Ve "hvězd ách" je zatím rovněž avizované setkání Václava KLAUSE s Vladimírem MEČIAREM. A rovněž tak další existence česko slovenské Celní unie je prakticky před rozpa dem...

(U našeho severního souseda, Polska, se zase naplno začíná rozvíjet "předkampa ň" podzimních presidentských voleb. Zatím oficiálně svou kandidaturu oznámilo šest politiků, mezi nimi i jeden z tzv. rychlozbohatlíků" , bývalý agent tamní Státní bezpečnosti. V Rakousku se hrozící krize po nedávných zemských volbách uklidnila, "spořádaně" proběhla i výměna čtyř socialistických ministrů ve vlá dě kancléře WRANITZKÉHO. Bezproblémový vývoj je rovněž v Německu, kde v Berlín ě skončila světová konference OSN o podnebí. Takže, tiché vody snad jen občas "kalí" diskuze o česko německých vztazích či o sudetoněmeckém problému z "hled iska" České republiky.)

SVĚT KOLEM NÁS

A nejnovější zahraničně politické dění v Evropě či ve světě vůbec? Něco už byl o naznačeno na začátku našeho přehledu. Připomeňme si tedy ještě některé další důležité mezinárodně politické momenty: Například začínající presidentskou př edvolební kampaň ve Francii, kde se za pár týdnů má rozhodovat, kdo na příštíc h sedm let obsadí Elysejský palác. Bude to jeden z kandidátů pravice, dnešní p ředseda vlády Edouard BALLADUR či pařížský starosta Jacques CHIRAC, nebo repre zentant levice, socialista Lionel JOSPIN? Zatím nejvíc šancí údajně má Jacques Chirac.

(Starosti poněkud jiného druhu však prožívá britský konzervativní premiér John MAJOR. Nejen že se mu v parlamentu rozpadá už tak velmi křehká vládní většina , ale nemůže se v poslední době shodnout ani s USA. O čemž svědčí poslední jeh o jednání s americkým presidentem CLINTONEM, kde jasně pro Velkou Británii vyp lynulo její nedobrovolné vyklízení pozic spojence USA ve prospěch Německa a Fr ancie.)

* * *

Úplně na konec tohoto přehledu ještě jednu malou perličku, která sice nepatří do této kategorie informací, nicméně stojí za povšimnutí. Jde o nic míň než o aktivity někdejšího předsedy představenstva Harvardských investičních fondů Vi ktora KOŽENÉHO, toho času českého "emigranta" ve Švýcarsku a Spojených státech . Tedy myslíme tím aktivity "slovního" charakteru, spojené s jakoby radami naš im ekonomům, co a jak mají dělat. I když, jedna aktivita zde přece jen konkrét ně podnikatelská je: Harvardské investiční fondy totiž koupily na Slovensku ne okomunistický deník PRAVDA a týdeníky NOVÉ SLOVO a NEDĚLNÍ PRAVDU, prý za sto miliónů korun...

------------------------------------------------------------ Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin

------------------------------------------------------------ PADESÁT LET PO PORÁŽCE FAŠISMU

Pomineme-li úvodní, nikoliv zrovna optimistické shrnutí současného vývoje ve s větě, můžeme konstatovat, že zejména v Evropě moc důvodu k radosti v poslední době nenacházíme. Vlastně, většina problémů se neustále točí kolem Ruska, kter é den ode dne "bouřlivěji" a důrazněji dává najevo své obnovené "supervelmocen ské" aspirace. Čečenský konflikt pak jasně ukazuje také na obnovené pohrdání v eřejným míněním zahraničních kritiků. Navíc, stejně jako v nedávné minulosti, v rámci nedráždění onoho znovu "vzkříšeného" obra dnes ruským zahraničně polit ickým ambicím opět kde kdo ustupuje. Bývalí "přátelé", stejně jako někdejší pr otivníci.

(Výmluvně to lze prokázat například na přípravách spojeneckých oslav padesátéh o výročí porážky německého fašismu a ukončení II. světové války. Budou se kona t nikoliv v Londýně, kde se původně plánovaly ale na přání ruských vůdců v Mos kvě. Přes zmíněné vyvražďování Čečenců "hrdinnou" rudou, pardon, ruskou armádo u: Pochopitelně za účasti presidentů USA a Francie Clintona a Mitterranda, něm eckého kancléře Helmuta Kohla, a, jak vidno podle posledních informací, také č eského presidenta Václava Havla. Možná se dokonce, přes ujišťování o opaku, ti to pánové účastní také vojenské přehlídky, na níž budou vedle veteránů II. svě tové války pochodovat ruku v ruce také vrazi z Maďarska, Afganistánu, Čečenska a účastníci okupace Československa...)

* * *

Čtenář možná namítne, že přece bývalý Sovětský svaz patřil k těm, kdož nesli v elkou tíhu bojů proti německým fašistům a zaznamenal největší materiální a lid ské ztráty. Jistě. Existuje však ještě druhá stránka mince: Ono obrovské utrpe ní, které komunismus prezentovaný právě Sovětským svazem přinesl stovkám milió nů lidí. Těm, které v podstatě osvobodil od hrůz diktatury a okupace, aby je v zápětí uvrhl do nových hrůz stejné diktatury a okupace, tentokrát ovšem coby v čerejší osvoboditel. Ony statisíce lidí, které Sovětský svaz těsně po válce ne chal na území osvobozených států bezdůvodně postřílet či odvlést do koncentrač ních táborů, tentokrát sovětských. Nemluvě už o zmíněném vraždění v Maďarsku v roce 1956, o okupaci Československa v roce 1968, o vyhlazovací válce v Afgani stánu, o Čečensku...

(Za nic z toho se začátkem devadesátých let nejen Sovětský svaz, ale i jeho dn ešní vědomý dědic Rusko, neomluvili. Neprojevili špetku pokory a lítosti. Naop ak, znovu obnovují arzenály zbraní z dob studené války, znovu začínají suverén ně a arogantně vystupovat v roli světové supervelmoci, mající právo na své sfé ry vlivu. Němečtí fašisté tomu říkali "Lebensraum". Koncentračním táborům Sově ti zase gulagy. Fašisté vymysleli "Drank nach Osten, Sovětský svaz "Konečné ví tězství světového proletariátu". A místo fašismu vymysleli socialistickou demo kracii... Dnes jejich dědici, Rusové, opět pomýšlejí na světovládu. Za tiché o devzdanosti Západu.)

Zahraniční stránku připravil

Jiří F. PILOUS