--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Nedílná součást právního řádu
Zdroj: NN Ročník........: 0005/016 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

NEDÍLNÁ SOUČÁST PRÁVNÍHO ŘÁDU. Opět se v tisku omílá staré téma. Poměr Němců a Čechů. Výročí konce války dává příležitost k diskuzím o mnoha problémech. Základním problémem, doposud nevyř ešeným je poměr Čechů k Němcům jak na počátku války, tak na jejím konci. Je pr oto třeba připomenout, že ani začátek války, ani její konec nybyly začátkem či koncem řešení vztahů obou národů. Platí však bezezbytku, že události předvále čné, k nimž došlo před a po Mnichovu byly určující pro to, co se stalo po kapi tulaci hitlerovského Německa v obnoveném Československu mezi Čechy a Němci. Stav vyhroceného nepřátelství, ať byly jeho příčiny jakékoliv, vedl obě strany ke snaze likvidovat jeden druhého. Zpočátku to byli Němci, kdo tyto vztahy po važoval za důvod k válce, nakonec, po porážce hitlerovského Německa to byli Če ši, kdo se snažil takto předkládaný problém, tedy důvod války odstranit. Žádná válka nekončí posledním jejím výstřelem. Tak, jako se snaží vítězný agresor p osvětit právním aktem stav, kterého vítězstvím dosáhl, snaží se napadený, ubrá ní-li se agresorovi, právním aktem odstranit důvod války.

Mezi Čechy a Němci vypukla válka dávno před 2. zářím 1939, kdy hitlerovské Něm ecko napadlo Polsko. Šlo o válku nevyhlášenou, vedeneou však s nemenší úpornos tí. Proto také Beneš ještě dříve, než zasedly vítězné mocnosti v Postupimi k j ednacímu stolu,aby právními akty, smlouvami upravily poválečný stav v Evropě, začal vydávat své dekrety, jimiž právně upravil poměry mezi Čechy a Němci způs obem odstraňujícím důvod k válce. Prvním z takových jeho dekretů byl dekret č. 12/1945 Sb., jímž byl pro účely pozemkové reformy zkonfiskovám zemědělský maj etek všech osob německé národnosti a to bez ohledu na jejich státní příslušnos t. Poté vydal dekret č. 33/1945 Sb., jímž zbavil československého občanství os oby národnosti německé. Pak následoval dekret č. 108/1945 Sb., jímž byl, konfi skován bez náhrady majetek osob německé národnosti, který nebyl konfiskován ji nak.

Dekrety Benešem vydané byly bezezbytku splněny. Ačkoliv již není důvod k jejic h uplatňování, jsou doposud součástí právního řádu České republiky. Mají jako takové své obhájce i odpůrce. Je proto třeba se zamyslet nad nezbytností dekte rů, jako součásti právního řádu.

Základním zákonem státu je ústava, jejíž součástí je Listina základních práv a svobod. Žádný zákon by tedy neměl být v rozporu s ní. V případě dekretů tomu tak není. Podle nich byl majetek Němců vyvlastněn bez náhrady, což ústava nepř ipouští. Ústava nepřipouští, aby byl někdo zbaven občanství proti své vůli. V případě dekretů tomu tak není. Dle dekteru č. 33/1945 Sb., byly zbaveni státní ho občanství všechny osoby národnosti německé. Tak co tedy s tím. Nemá-li být Listina základních práv a svobod pouhou proklamací, mrtvou literou zákona, musí být dekrety podle ní posouzeny jednoznačně jako jí odporující. A pak musí být dekrety z právního řádu České republiky vyřazeny.

Toto neznačí však nic jiného, než to ce je řečeno. Musí být vyřazeny s platnos tí ode dne, kdy se tak stane. Proto nejsou obavy ze zvratu stavu vzniklého na základě dekretů namístě. Pukud tímto někdo straší, jde jen o strašení minulost í, kterou nelze zvrátit.

Jinou kapitolou je hodnocení dekretů, jako aktů práva. Takové jejich hodnocení je třeba ponechat teoretikům dějin státu a práva, kteří se podle svého ideové ho zaměření s nimi ztotožní, jiní je odsoudí. Jejich hodnocení však nemůže mít žádný praktický dopad ani na změnu právních poměrů na základě dekretů vzniklý ch, ani nemůže být podkladem pro případné nároky na odškodnění.

V Praze dne 13. dubna 1995, pro NN Vladimír Kolář