--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Otázky na které nikdo nereaguje...
Zdroj: NN Ročník........: 0005/016 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
OTÁZKY, NA KTERÉ NIKDO NEREAGUJE "SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI
V několika minulých částech našeho seriálu byl podrobně rozepisován způsob, ja kým se někteří vedoucí pracovníci ZD DAK Slušovice snažili dosáhnout rozdělení majetku družstva na zhruba sedm samostatnýc celků. Pochopitelně, s cílem ales poň zdánlivě legalizovat vznik a existenci DAK MOVA, tehdy ještě "sídlícího" v e Slušovicích. A hlavně, zkoušeli maximálně využít času, který měli k dispozic i v období mezi 18. až 21. prosincem 1990 (usnesení "jakoby" dílčích členských schůzí o dělení agrokombinátu) a na začátku června následujícího roku, kdy se o této záležitosti jednalo znovu... Za šest měsíců se přece jen dá zvládout h odně v úniku kapitálu a většiny lukrativíh objektů. Zvláště, když docent ing. František Čuba, CSc., a jeho "kolegové" dopředu počítali se soudním zamítnutím registrace DAK MOVA...
(Pokračování z minulého čísla)
Jeden z klasických příkladů, jak se v uvedené době postupovalo, a přitom se ro zeštvávali družstevníci proti sobě, byl motorest VŠEMINA. Ten totiž při onom t zv. "dělení" majetkové podstaty bývalého agrokombinátu DAK Slušovice, "připadl " v lednu 1991 zemědělskému družstvu DAK (Start) Slušovice se sídlem ve Všemin ě. Jenomže, jak jsme už zdůrazňovali dřív, právní normy kolem agrokombinátu do st "skřípaly". Takže vzápětí poté začaly velmi zajímavé akce, čili dohadování ve stylu "co je koho a proč", včetně zasahování bezpečnostníc složek... Část XIV.
Nechme však hovořit úřední dokumenty. Třeba usnesení Obvodního oddělení Veřejn é bezpečnosti ve Slušovicích ze dne 16. května 1991 (čj. 29/91), které nám, al espoň z části, objasní, o co vlastně tenkrát šlo. V jeho úvodu se říká, že pod le ş 199 odst. 1 trestního zákona pánové major JUDr. Strnad a nadstrážmistr Ho rák odkládají věc "trestního činu poškozování cizí věci podle 257/1 trestního zákona, protože se nejedná o trestní čin ani přestupek". A odůvodnění? PŘÍPAD MOTORESTU VE VŠEMINĚ
"Na podkladě písemného oznámení Miroslava Kubíka, narozeného 18. ledna 1932, b ytem Slušovice..., zaměstnaného jako ředitel závodu FF 1000 Slušovice, a prove deným šetřením příslušníků Obvodního oddělení VB Slušovice bylo zjištěno, že v době od 11.30 hodin dne 6. února 1991 nechal Emil Filipec, narozený 18. ledna 1955, bytem Slušovice..., zaměstnanec zemědělského družstva DAK Slušovice se sídlem ve Všemině, z vlastního rozhodnutí odpojit u Jihomoravských energetický ch závodů v Otrokovicích odběr elektrické energie do objektu Motorest Všemina, následkem čehož vlivem nízkých venkovních teplot došlo k poškození zařízení o bjektu, čímž ZD DAK Slušovice vznikla škoda ve výši 62.632 korun 36 haléřů... Motorest Všemina byl komisí pro dělení majetku DAK Slušovice přidělen ZD DAK S lušovice se sídlem ve Všemině. Předsedou nově vzniklého zemědělského družstva se stal Emil Filipec, který vzhledem k odmítnutí vyklizení a předání motorestu dřívějším vedoucím Lubomírem Pokludou, narozeným 11. ledna 1961, bytem Březov á..., dal příkaz k odpojení elektrické energie do Motorestu, jehož následkem v znikla škoda..."
Až potud je to vcelku normální. Starý majitel, nový majitel... Není ani pro tu to chvíli důležité, kdo byl v právu a kdo nikoliv. Zajímavé to začíná být tepr ve v okamžiku, kdy příslušníci VB ve svém usnesení konstatují, že "v jednání E mila Filipce bylo shledáno překročení svých pravomocí, nebylo však takové, aby naplnilo skutkovou podstatu trestného činu poškozování pravomoci cizí věci po dle ş 257/1 trestního zákona. Emil Filipec před provedením odpojení elektrické energie vyslal na Motorest za vedoucím Pokludou svého zaměstnance s vozidlem s tím, aby celý objekt převzal a v případě, že mu nebude vyhověno, aby vedoucí ho upozornil na odpojení elektrické energie u Motorestu a dále na případné ško dy, které mohou vzniknout, a nabídl pomoc při vypouštění topení, odvozu květin a pod. Emil Filipec tedy provedl patřičné opatření k zabránění vzniku škody, vedoucí Motorestu však na ně nereagoval... Odložením případu podle 195/1 trest ního řádu nejsou nijak omezeny nároky Zemědělského družstva agrokombinát Slušo vice na náhradu vzniklé škody v pracovně právním řízení..."
* * *
(Lze říci, skutečně kuriózní výklad zákona pracovníky Obvodního odděení VB ve Slušovicích. Pan Emil Filipec škodu zavinil, vinen však není... Motorest Všemi na při dělení připadl družstvu, kde zmíněný Filipec "předsedoval", nárok škody však může platňovat "bývalý" majitel, DAK Slušovice. Emil Filipec přebíral ob jekt, který mu pravoplatně ještě nepatřil, protože rozdělení nebylo v té době dosud zaregistrováno... A tak dále. Nejsem právník, nerozumím tomu. Jedno však vím zcela jistě: Obvodnímu oddělení VB Slušovice nepříslušelo tenkrát vyšetřo vat podezření z trestného činu, při němž vznikla škoda v uvede výši, tj. téměř 63 tisíce korun. Tam jeho pravomoc nesahala. Tudíž případ měli slušovičtí pří slušníci tehdy ještě Veřejné bezpečnosti neprodleně předat na okresní policejn í ředitelství Zlín. Neučinili to, vydali dokonce o věci usnesení. Je nasnadě, že neplatné. Uvědomil si to tehdy někdo? Anebo jinak: Byla to chyba místní pol icie, či úmysl? Případ Motorest Všemina totiž ještě nejméně dva roky poté neby l ukončen. A obávám se, že právně není uzavřen dodnes.)
DRUHÉ KOLO ZÁPASU O MOTOREST
Případ Motorestu ve Všemině událostmi popsanými předešlé kapitole zdaleka nesk ončil. Naopak, pokračoval dál. A to přesto, že obě zúčastněné strany věděly - či spíše musely vědět - o protiprávním a hlavně neplatném Usnesení Obvodního o ddělení VB Slušovice, vydaném dne 16. května 1991. Navíc už v té době oficiáln ě vešla ve známost pochybnost o legálnosti dělění majetku "někdejšího" agrokom binátu. Třeba tím, že byla zrušena registrace DAK MOVA Slušovice u Městského s oudu v Brně. Vedoucí činitelé zemědělského družstva DAK Slušovice pánové docen t ing. František Čuba, CSc., Pavel Drha a další měli přesné informace o tehdej ší právně legislativní situaci s dělením majetku, snažili se však jet dál vyty čeným směrem. Bez ohledu na de facto protizákonnost své činnosti. Čehož výmluv ným důkazem je v mezititulu citované "druhé kolo zápasu o Motorest Všemina", j ež se odehrálo několik dní před už zmíněnou schůzí představenstva DAK Slušovic e, konané 29. května 1991, o níž jsme psali v předešlých částech seriálu. (O záležitosti Motorestu byl dne 24. května 1991, tedy osm dní po zmíněném Usn esení VB ze Slušovic, sepsán v budově výpočetního střediska družstva ve Slušov icích zápis, který podepsali Jan I., RNDr. Karel G. a jehož pořizovatelem je J UDr. Ivana D. Vzhledem k tomu, že přesně a výstižně ilustruje metody používané některými skupinami slušovických vedoucích funkcionářů resp. pracovníků, dovo líme si ho otisknout celý.)
* * *
Dne 23. května 1991 se na výpočetní středisko ve Slušovicích dostavili Lubomír Pokluda, vedoucí Motorestu ve Všemině a Richard Dostál, pracovník tohoto moto restu s tím, abychom pomohli v řešení situace, kterou vyvolala skupina členů D AK Start (jedno z tzv. nástupnických slušovických družstev v čele se zmíněným už předsedou Emilem Filipcem, pozn. autor) vedená panem M. Tato skupina měla v úmyslu fyzicky převzít veškerý inventář motorestu. S výše jmenovanými pracovn íky Motorestu Všemina odjel na motorest pan Jan I., kde se snažil přítomným vy světlit situaci. Své tvrzení podpořil rozhodnutím Krajského soudu v Brně, ve k terém se jasně říká, že žádná nová družstva z DAK Slušovice nemohla vzniknout, protože agrokombinát nebyl právoplatně rozdělen.
Jan I. požadoval po panu M (tedy zástupci DAK Start) pověření předsedy nebo př edstavenstva ZD DAK Slušovice (Pavla Drhu , čili dosud představitele vlastníka objektu nerozděleného družstva, pozn. autor), které by ho opravňovalo k převz etí majetku Motorestu Všemina. Pan M. žádné takové průkazné pověření nedoložil .
V průběhu akce se také na motorest dostavil "předseda tzv. DAK Start" Emil Fil ipec a jako další zástupce tohoto družstva JUDr. Štefka, jež se domáhali vydán í motorestu.
Na závěr do zmíněného objektu přišel RNDr. Karel Gebauer, pověřený zastupování m ing. Miroslava Kubíka po dobu jeho nepřítomnosti v důsledku pacovní neschopn osti... Tento znovu vysvětloval přítomným stávající situaci.
Vzápětí na to se objevil jeden pracovník DAK Start s vrtačkou s tím, že má za úkol odvrtat a vyměnit zámek ode dveří do motorestu. Celá skupina členů a funk cionářů "DAK Start" se dostavila v doprovodu své osobní stráže. Z těchhle důvodů byla proto o uvedené záležitosti informována policie ve Zlíně telefonicky. Na závěr popisované akce se pak do Motorestu Všemina dostavili d va zástupci policie...
Bylo dohodnuto, aby se JUDr. Štefka dosavil následující den, tj. 24. května 19 91, k jednání s RNDr. Karlem Gebauerem a aby s sebou přinesl pověření převzetí motorestu podepsaé předsedou DAK Slušovice Pavlem Drhou. JUDr. Štefka se však nedostavil...
Akce začala asi kolem půl dvanácté a skončila přibližně v patnáct hodin odpole dne.
* * *
(Tolik Zápis o jednom pokusu uchvátit protiprávně majetek slušovického družstv a jakýmisi v té době protiprávně vzniklými "pseudoobjekty"... Jak už bylo řeče no, celý případ charakterizuje metody používané ve Slušovicích už v minulosti. V současnosti se pouze dostaly do jiných dimenzí. A navíc, není to ojedinělá záležitost. Lze předpokládat, že podobných "Motorestů Všemina" bylo mnohem víc . Prostí členové agrokombinátu o nich vědí. Chyběly však dokumenty, aby mohly být zveřejněny. To je totiž, zdá se, už jediná možnost, protože vyšetřování ne vedlo k ničemu. A jak uvidíme později, skončilo krachem...)
VÁŽENÝ PANE GENERÁLNÍ PROKURÁTORE
Tak byl nadepsán v podstatě otevřený dopis JUDr. Ivanu Gašparovičovi, tehdejší mu generálnímu prokurátoovi ČSFR, který 23. října 1991 obdržel nejen onen pán, ale také některé redakce českých a moravských deníků. Autorem byl pan Vladimí r Pečírka, tehdy vedoucí provozu DAK Slušovice, jinak v té době předseda právn í a vyšetřovací komise tohoto družstva. Informovaly o něm však pouze Zemědělsk é noviny, ty tzv. "černé". Protože se tenkrát jednalo o vysoce aktuální a záva žný materiál, rozhodl autor tohoto seriálu, který v uvedeném roce působil ve f unkci šéfredaktora Zemědělských novin, po konzultaci s panem Pečírkou navíc ně které důležité pasáže dopisu co nejdříve zveřejnit. Lze oprávněně předpokládat ,, že citace onšch pasáží má svoje místo i v tomto seriálu o "slušovické mafii "...
* * *
"Dne 1. října 1991 jsem se na předvolání vyšetřovatele Okresního policejního ú řadu ve Zlíně dostavil k podání vysvětlení ve věci oznámení JUDr. Kaláče, ředi tele právního útvaru DAK MOVA Bratislava (předtím DAK MOVA Slušovice, pozn. au tor) k zahájení stíhání proti neznámému pachateli. Jednalo se o trestní čin po škozování práv cizí organizace a šíření poplašné zprávy. Čili jinak řečeno, šl o o leták s datem 29. května 1991, v němž je fotografie docenta in g. Františk a Čuby, CSc., zarámovaná titulem JSME DEFINITIVNĚ ZRUŠENI. Dále se v textu uvá dí, že DAK MOVA v důsledku zrušení bude družstevníkům vyplácet vložené podíly dvacet tisíc korun.
Chci zdůraznit, že toto podání JUDr. Kaláče naprosto postrádá logiku, protože žádost o registraci DAK MOVA byla skutečně krajským soudem zamítnuta, a to 30. dubna 1991 s definitivní platností a znovu podána až 7. června 1991 v Bratisl avě. Dne 29. května 1991 tedy žádná taková organizace neexistovala a nemohlo p roto dojít k poškozování jejích práv. Pokud se týká druhé části oznámení JUDr. Kaláče - šíření poplašé zprávy - jsem přesvědčen, že bylo právní povinností p ředstaitelů zrušeného DAK MOVA Slušovice, aby čestně přiznali svým členům, v j aké právní situaci se nacházjí. Z tohoto hlediska se tedy jednalo o šíření pra vdy...
Vylíčením těchto událostí však nechci upozornit na hlouposti JUDr. Kaláče, kte rými zbytečně a zcela neúměrně zaměstnává pracovníky prokuratury a policie, al e na velmi závažnou situaci, která ve Slušovicích trvá už 10 měsíců. Totiž na skutečnost, že v družstvu existuje bezprávní a opět bezprecedentní stav, kdy o rganizace, jež prokazatelně právně do 7. června 1991 nevznikla, jednala po cel ou dobu tak, jako by právně vznikla. Ekonomicky i fakticky: DAK MOVA dává podn ět k zahájení trestního stíhání, uzavírá smlouvy s jinými právními subjekty, p oužívá výrobních prostředků a prostor DAK Slušovice, vlastní reklamy, vydává s vé tiskoviny, kterými vědomě desinformje veřejnost...
* * *
Navenek se situace jeví tak, že DAK MOVA hospodařil s cizím majetkem. Zda je t omu tak, budete muset asi rozhodnout Vy, pane prokurátore, neboť toto vše se m ohlo uskutečňovat v následující konstelaci: Docent ing. František Čuba, CSc., je předsedou DAK Slušovice (původního a právně existujícího subjektu), od 7. č ervna 1991 pak DAK MOVA Bratislava (zde byla podána Generální prokuraturou Slo venské republiky stížnost pro porušení zákona Nejvyššímu slovenskému soudu) a akciové společnosti MORAGRO, jejíž vedení je identické s vedenímvýše jmenovaný ch organizací.
Na tuto a další okolnosti byla upozorněna jak prokuratura ve Zlíně, tak i gene rální prokurátor České republiky. Bez odezvy. Vznikl tedy precedens: jak napro sto zchaotizovat právní subjektivitu určité organizace pouhou žádostí o regist raci dalšího subjektu vyčleněného ze subjektu původního. Obracím se proto na v ás, aby jste :
1. Tuto situaci urychleně dořešil, jak jste slíbil v televizním vystoupení pre zidentu republiky.
2. Veřejně a jasně definoval, zda několikaměsíční pokusy DAK MOVA Slušovice, p ozději Bratislava, o registraci a její ekonomická činnost jsou či nejsou v roz poru se zákonem.
3. Pokud Nejvyšší soud Slovenské republiky uzná platost registrace DAK MOVA Br atislava dnem 7. června 1991, kdo a jak zaplatí původnímu a stále existujícímu DAK Slušovice za neoprávněné hospodaření s jeho majetkem v obdoí od 1. ledna do 7. červa 1991.
4. Na čí náklady existoval DAK MOVA od 30. dubna do 7. června 1991, kdy nebyl nikde registrován...
Závěrem žádám, abyste toto mé podání považoval za trestní oznámení na ing. Vla dimíra BASTLA, JUDr. Ladislava ČOČEKA, docenta ing. Františka ČUBU, CSc., Pavl a DRHU, ing. Milana FRNKU, docenta ing. Josefa HURTU, DrSc., JUDr. Jaromíra KA LÁČE, profesora MVDr. Petera POPESCA, DrSc., a další pro poškozování cizích pr áv a šíření poplašné zprávy, čehož se nepochybně dopustili shora popsaným jedn áním...
* * *
(Tolik tedy z dopisu pana Vladimíra Pečírky, tehdejšího vedoucího provozu DAK Slušovice a předsedy právní a vyšetřovací komise tohoto družstva generálnímu p rokurátorovi ČSFR JUDr. Ivanu Gašparovičovi. Dopředu už můžme prohlásit, že na jeho otázky generální prokurátor nezodpověděl. Nepomohl odhalit pravdu o DAK MOVA Slušovice, ani o DAK MOVA Bratislava. Naopak. Za rok a něco se stal předs edou Slovenské národní rady. Za Mečirovo hnutí HZDS, které pomáhalo docentu in g. Františku Čubovi, CSc., a jeho DAK MOVA Bratislava utéci z České republiky a zahnízdit se na Slovensku. Po 1. lednu 1993 samostatném Slovensku. Prostě, z řejmě další z "mocných", kteří drželi ochrannou ruku nad obrovský molochem, je hož politická a ekonomická "chapadla" sahaly daleko za hranice bývalé federace ...)
(Pokračování příště)
Jiří F. PILOUS