--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/016 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ
Lze říci, že podobenství s chladným počasím plně zapadá i do celkového kontext u evropské, vlastně celosvětové politiky. A nejde při tom jen o Balkán, kde se situace stále více přiostřuje. Obdobné nejistoty z rozvratu hrozí z Ruska, v posledních dnech pak také z Běloruska, kde dokonce policie zasáhla proti opozi čním poslancům, kteří vyhlásili okupační hladovku parlamentu. Po zdánlivě klid nějším vývoji začínají být znovu napjaté i vztahy na Předním Východě, zejména mezi Izraelem a Palestinou. Do komplikací se dostává také Turecko vzhledem ke své už neúnosně dlouhotrvající protikurdské invazi. A to už nemluvíme o rostou cí krizi v NATO zaviněné korupčním skandálem, do něhož je zapleten její součas ný generální tajemník Villy Claes...
(Je pochopitelné, že světový či přesněji řečeno evropský trend mezinárodních v ztahů má svůj odraz i ve střední Evropě. Nejen na Slovensku, kde destabilizace případně její protipól, diktatura, ohrožují už demokracii delší dobu. Jde tak é o Českou republiku a její vztahy k sousedům, například k Německu a právě zmí něnému Slovensku, jež jsou stále na bodu mrazu, nebo se, jako v druhém případě , nadále zhoršují. Ne zrovna příjemné kontakty se však formují také mezi Slove nskem na jedné a Maďarskem a Rakouskem na straně druhé. Západ se dokonce obává , že právě tento prostor může v budoucnu být dalším zdrojem zvýšeného napětí v Evropě...)
Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
A jak to vypadá s mezinárodní či zahraničně politickou aktivitou konkrétně u n ás, v České republice? Dalo by se říci, že nijak "růžově". Což mají ovšem na s vědomí nejen ony současně převládající negativní směry z "okolního světa", ale zcela jistě i právě probíhající Velikonoční svátky, kdy je vše jaksi umrtveno a veškeré kontakty minimalizovány.
(V podstatě můžeme snad jen evidovat pobyt vicepremiéra a ministra financí Iva na KOČÁRNÍKA (ODS) v Londýně, kde se počátkem minulého týdne zúčastnil coby je den z 52 guvernérů výročního zasedání Evropské banky pro obnovu a rozvoj a při této příležitosti odmítl pro Českou republiku její úvěry jako velmi drahé. A snad také návrat ministra hospodářství Karla DYBY (ODS) v téže době rovněž z L ondýna. V této souvislosti pak stojí za zmínku jeho rozhovor s někdejším předs edou představenstva Harvardských investičních fondů Viktorem KOŽENÝM, který je už druhým rokem švýcarsko severoamerickým "emigrantem": Ten by se prý rád vrá til zpět do Prahy, "bojí" se však negativního "veřejného mínění" u nás vůči sv é osobě, ba je jím přímo zhnusen...)
* * *
Velmi slabá byla ale i tzv. "domácí" zahraničně politická scéna. Vlastně, do P rahy nepřijel s "diplomatickým" posláním nikdo. Jen ministr průmyslu Vladimír DLOUHÝ (ODA) pozval rovněž počátkem minulého týdne do České republiky své reso rtní kolegy z Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska k jednání v rámci organi zace CEFTA, tj. volného obchodu a bezcelního pásma v této evropské oblasti. (Za pozornost ovšem stojí cosi jiného, co rovněž, byť nepřímo, náš stát reprez entuje v zahraničí. Totiž situace v českém praporu UNPROFOR v bývalé Jugoslávi i, přesněji řečeno v Chorvatsku. Po nedávné vraždě důstojníka této vojenské je dnotky došlo vzápětí po ispekční cestě ministra obrany Viléma HOLÁNĚ z KDU-ČSL k nové tragédii, přesnějí k pobodání jednoho z dalších příslušníků praporu: B ylo konstatováno, že odborná a morální úroveň velitelského sboru je na velmi n ízké úrovni a vojenská místa v Praze rozhodla o okamžité výměně části důstojní ků, působících u praporu v Chorvatsku. Takže, morálně politické problémy "úspě šně se transformující" demokratické české armády začínají pronikat i do její p ůsobnosti v zahraničí, do jednotek UNPROFOR...)
UDÁLOSTI V "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ
Tady, zdá se, je relativně klid. Tedy přinejmenším v Německu a Rakousku, částe čně také v Polsku. Za pozornost snad jen stojí situace na Slovensku. Nejen k u ž vzpomínaným komplikacím s Maďarskem vzhledem k nedávno podepsané mezistátní smlouvě, která, zřejmě, pro odpor Slovenské národní strany coby spojence HZDS nebude Národní radou Slovenska ratifikována. Vztahy se totiž vyostřují i s Rak ouskem, pro jeho silné námitky k dostavbě jaderné elektrárny v Mochovcích. Kon ečně, "ve hvězdách" je rovněž už dlouho avizované setkání premiéra Vladimíra M EČIARA (HZDS) s předsedou české vlády Václavem KLAUSEM (ODS). Podle Mečiara úd ajně pro hrubé slovní urážky Slovenska presidentem Václavem HAVLEM, které česk á strana odmítá "kompenzovat" jakýmkoliv vstřícným gestem. Spíš však jde o Cel ní unii či vzájemné hospodářské vztahy, o nichž Mečiar nechce jednat. (Avšak slovenská politická scéna je typická také dalšími vnitropolitickými "za jímavostmi". Například tím, že zde v poslední době sílí fašistické tendence, p ochopitelně rovněž prostřednictvím koaliční vládní Slovenské národní strany. Z dá se rovněž, že díky Sdružení dělníků Slovenska se rozpadá i vládní blok a op ět hrozí politická destabilizace.)
SVĚT KOLEM NÁS
A co se děje na mezinárodní politické scéně mimo prostor střední Evropy? V pod statě hlavní trendy už byly naznačeny v úvodu tohoto našeho přehledu. Snad jen můžeme ještě dodat, že začíná vrcholit oficiální předvolební presidentská kam paň ve Francii, kde už za pár týdnů půjdou voliči k urnám, aby rozhodli, zda p odle nejnovějších prognóz bude na dalších sedm let v čele státu za pravici Edo uard BALLADUR nebo Jacques CHIRAC, či za levici Lionel JOSPIN. K předvolební p residentské kampani se také pomalu schyluje v USA: Republikáni zde mají už šes t potencionálních zájemců o presidentské křeslo... Naopak ve Finsku koaliční " levopravá" vláda, vzešlá z nedávných parlamentních voleb, už ustavena byla a z ačíná fungovat.
(Takže, nejhůře na tom je zřejmě konzervativní strana Velké Británie, která v právě skončených komunálních volbách ve Skotsku utrpěla drtivou porážku. S něk dejších téměř 40 procent hlasů jich obdžela necelých patnáct. Vyhlídka k obdob ným volbám, jež se mají brzy konat i ve Walesu a Anglii, tedy pro Johna Majora není věru příjemná. A to už nemluvě o parlamentních volbách, kde by konzervat ivci, pokud by se konaly teď, podle prognóz rovněž drtivě prohráli...) -----------------------------------------------------------
Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin ___________________________________________________________
Z RUSKA OPĚT FOUKÁ "LEDOVÝ VÍTR"
Jak již bylo řečeno výše, situace ve světovém dění, resp. přímo v Evropě, není zrovna "růžová". Po jisté euforii z počátku devadesátých let dochází k vystří zlivění a dokonce se množí hlasy, že Rusko coby dědic bývalého Sovětského svaz u má zálusk na obnovu svého vlivu ve střední a východní Evropě. Což se prolíná i do vrcholících příprav na oslavy 50. výročí porážky fašismu a ukončení II. světové války. A pochopitelně také do jednání kolem rozšíření NATO, jak vyplyn ulo například z lucemburské schůzky ministrů zahraničí teto organizace počátke m minulého týdne, jíž se rovněž zúčastnil český ministr zahraničí Josef ZIELEN IEC (ODS).
(Nejvíc to však přímo čiší z rozhovoru, který v polovině minulého týdne poskyt l Lidovým novinám generál LEBEĎ, jeden z horkých favoritů při presidentských v olbách v Rusku, jež se mají konat v červenci roku 1996. Podle něj, pokud se NA TO rozšíří o Českou republiku a Polsko, Rusko si to nenechá líbit a učiní voje nská protiopatření. Ba víc: podle Lebedě vypukne III. světová válka. NATO má p rý totiž zájem o ruské zásoby přírodního bohatství, chce ukrást nejen ony záso by, ale i příslušná území, a to Rusko a jeho armáda nedovolí...) * * *
Ano. Z Ruska opět fouká "ledový vítr". A nejen to. Vážné varování zaznělo ve č tvrtek 13. dubna i z Prahy. Totiž, že lidé, kteří v naší zemi pracovali pro bý valou StB a KGB, mohou být kdykoliv zpravodajsky oživeni. Že ruská tajná služb a zná jejich minulost, může je tudíž vydírat a přinutit k provedení akcí směřu jících proti České republice. Bývalý důstojník československé zpravodajské slu žby, který v roce 1968 emigroval do USA, Ladislav BITTMAN, k tomu pak dodává: "Jsem přesvědčen, že tady dodnes existuje síť bývalých zpravodajských důstojní ků, kteří mezi sebou udržují přátelské a obchodní styky..."
(Suma sumárum: Vezmeme-li v úvahu hrozby Moskvy, slova, jež zazněla ve čtvrtek z prahy a v podstatě prokázané informace, podle níž v bývalém Československu působí dodnes zhruba 50 až 8O.000 "nelegálů většinou "sovětského" původu, z ni chž více než 5000 nelze identifikovat, člověku začne běhat "mráz po zádech". P rotože s pomocí těchto lidí by se Rusko mohlo pokusit, a zřejmě už se i pokouš í, ovládnout znovu Českou republiku. Možná proto také ono Lebeďovo prohlášení o eventuální hrozbě III. světové války, pokud Rusko nedosáhne svého. A že to n ení varování lecjaké, je zřejmé z toho, že Lebeď je nejen vážným presidentským kandidátem, ale i horkým aspirantem na křeslo ruského ministra obrany.) * * *
Na dokreslení výše uvedeného ještě malý citát: "Studie moskevského Institutu e konomiky světové socialistické soustavy z roku 1990 o novém přístupu Sovětskéh o svazu k východoevropským zemím konstatovala, že SSSR si musí svůj vliv ve vý chodní Evropě alespoň udržet a po určité době ho začít znpvu zvyšovat. K tomu by mělo být podle zmíněného dokumentu využito mj. ješitných lidí, kteří v revo lučních dobách vždy a všude usilují o politickou kariéru a jsou připraveni ke spolupráci za poskytování té či oné formy podpory." Nepřipomínají ony řádky po zornému čtenáři situaci, jež v posledních letech kulminuje v České republice? Zahraniční stránku připravil
Jiří F. PILOUS