--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kočík Milan
Název: Analýza činnosti KS SNB
Zdroj: NN Ročník........: 0005/017 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ANALÝZA ČINNOSTI KS SNB BRNO od 13. sjezdu KSČ do roku 1970 SITUACE NA KS SNB BRNO V ROCE 1967 - pokračování z min.č.

- Do útoků proti mocenským orgánům, zejména proti Bezpečnosti se velmi aktivně zapojuje televize i rozhlas, značnými pořady o smrti Jana Masaryka (Kadlčák), o životě vězňů v NZ apod. Čs. rozhlas vysílal na pokračování různé "drastické " případy příslušníků Bezpečnosti.

- Ke skandalizování a hanobení bezpečnostních složek a jejich příslušníků bylo použito všech forem, až po výhružné anonymní dopisy, telefonáty, návštěvy v b ytech příslušníků a jejich hrubé urážení, vyhrožování apod.

- V té době vrcholí situace, kdy se mocenské orgány státu dostávají pod kontro lu a přímý vliv pravicových sil a jsou jimi ochromovány a přestávají plnit spo lečenskou a ústavní funkci socialistické společnosti. Na ÚV KSČ se dostává do vedení odd. státní administrativy gen. PRCHLÍK a doc. MLYNÁŘ se stává sekret. v jeho předsednictvu.

Široká veřejnost byla sdělovacími prostředky soustavně zpracovávána k tomu, ab y nabyla přesvědčení o apriorně negativní činnosti bezpečnostních orgánů v pře dcházejících letech a na druhé straně o čistotě lidí trestaných podle zákona n a ochranu lidově demokratické republiky (231/48 Sb.). Obsah dotazníků K-231 jd e v tomto "poznání" ještě dále a zavilé nepřátele našeho socialistického státu označuje za bojovníka za svobodu, demokracii, pravdu, právo a spravedlnost. V orgánech vlády a NS se projednává zákon o soudní rehabilitaci, a to pod silný m vlivem různých nátlakových skupin i sdělovacích prostředků. Pravicovým a ant isocialistickým silám se podařilo vyjádřit v zákoně o soudní rehabilitaci, že všechny věci protistátní povahy, tedy i ty, které spáchal třídní nepřítel, byl y označeny za tzv. politické procesy. Tím byly uvedena v pochybnost všechna ro zhodnutí ve věcech protistátního charakteru a třídnost přístupu a nedotknuteln ost revolučních aktů se pouze proklamovala. PŘIJETÍM REHABILITAČNÍHO ZÁKONA A VZNIKEM REHABILITAČNÍCH SENÁTŮ, KDE V MNOHÝCH PŘÍPADECH ZASEDALI SOUDCI, DŘÍVE REVOLUČNÍM AKTEM UVOLNĚNÍ, POPŘÍPADĚ I BÝVALÍ ODSOUZENÍ PRO POLITICKÉ ČINY (p roto si soudruzi dali záležet, aby po zinscenovaném listopadovém převratu to b ylo přesně naopak - pozn. M.K.), TLAK PROTI MOCENSKÝM ORGÁNŮM STÁTU, ZEJMÉNA P ROTI BEZPEČNOSTI, JEŠTĚ ZESÍLIL. Nastalo přímé vyhledávání pracovníků Bezpečno sti, kteří byli činni v trestných případech, objasňovali a zpracovávali případ y, předkládané revolučním senátům. Vedení KS stálo proto ve velmi složité situ aci, kdy na jedné straně za otevřeného souhlasu pravicových sil KV KSČ je umož ňována nepřátelská činnost protisocialistickým organizacím a na druhé straně j e veden přímý útok pravicovými silami na jednotlivé funkcionáře ve vedení KS. Po prvním otevřeném zásahu do jednoty KS SNB, který učinil na aktivu příslušní ků Bezpečnosti v JMK dne 19.1.1968 ŠPAČEK, se jeho důsledky projevily na služe bně-politických aktivech, na okresech v kraji, kde vznikaly nesprávné názory n a obrodný proces, docházelo ke sporům i k vyřizování si starých účtů mezi přís lušníky. Téměř na všech okresech se žádalo zrušení KS SNB, včetně S-VB, jako z bytečného mezičlánku, bez něhož se O-VB obejdou. Tzv. obrodnému procesu v ČSSR a pravicovým silám přispěchaly v zápětí na pomoc nejrůznější kontrarevoluční síly, které se organizovaly pod různými názvy v klubech, kroužcích, spolcích a dokonce i v politických stranách, které se výrazným podílem zasadily o ochrom ování mocenských orgánů státu. BYLY TO : Klub 231, KAN, Kroužek nezávislých sp isovatelů, Klub angažovaného myšlení, Organizace na ochranu lidských práv, Pří pravný ústřední výbor sociálně demokratické strany, Orel, Sokol, Selské jízdy, Dílo koncilové obnovy a další. Všechny tyto organizace se snažily urychleně l egalizovat a rozšířit svou činnost. I když se tyto organizace ve své většině o ficiálně hlásily k politice KSČ r.1968, je skutečností, že jejich záměry a cíl e neměly nic společného se socialistickou výstavbou v ČSSR, i když to v zájmu oklamání veřejnosti proklamovaly. Provedení rehabilitací v pravičáky prosazova ném pojetí bylo jasně orientováno i na podlomení národního hospodářství (předp oklad vyplatit 7 miliard Kčs). Největší škody byly spáchány ve vědomí prostých občanů i stranických funkcionářů, ktří podléhali psychóze nátlaku a uvěřili, že 50. léta byly černou skvrnou ve vývoji socialistického zřízení v ČSSR. Z uv edených organizací se na tomto podílel zejména K-231. Tento klub se ustavil 31 .3.1968 v Praze bez příslušného povolení MV a soustředil ve svých řadách přes 40 000 lidí, mezi nimi mnoho kriminálních zločinců, přímých agentů západních r ozvědek a jiných protistátních elementů, v minulosti právem potrestaných pro z cela konkrétní protistátní činy. K-231 vytvořil v krátké době početnou síť svý ch poboček v krajích a okresech, které velmi aktivně vyvíjely činnost. - K-231 , podle svého vlastního prohlášení, chtěl pomoci lidem k rychlé a důsledné reh abilitaci, odškodnění za vazbu a trest, ale také k potrestání těch, kteří měli nějakou účast na vzniku tzv. "nezákonností" v minulých letech, převážně přísl ušníků Bezpečnosti.- Tak z ústředí K-231 byl rozeslán všem předsedům, členům d okumentačních komisí SPB a členům K-231 dotazník, orientovaný k soustředění př ehledů o trestné činnosti a rozsudcích, bez ohledu, o jaké šlo trestné činy. Z ávěr dotazníku vyzněl v upozornění, že rekviem za popravené a zemřelé i všechn y oběti v útisku se bude konat dne 20. června 1968 v 18.00 hodin v chrámu sv. Víta. Mše bude věnována všem těm, kteří položili své životy v boji za svobodu, demokracii, pravdu, právo a spravedlnost. V Brně vzniklo, z podnětu kanovníka brněnské kapituly prof. ThDr. Frant. FALKENAUERA, dne 9.4.1968 "Sdružení křes ťanských pedagogů při ČSL a K-231" s adresou Brno, Chorázova č.7. Činnost toho to sdružení se zaměřovala převážně na problematiku školství. Cílevědomě a syst ematicky napadala svými přípisy úřady a instituce, různé veřejné činitele (a n a to jsou soudruzi bolševici zvláště citliví i v současnosti - pozn M.K.), jak o děkana pedagogické fakulty UJEP - doc. dr. F. FRENDLOVSKÉHO CsC., okresní in spektory a jiné školské pracovníky, a to pro jejich aktivní účast na plnění úk olů socialistické společnosti, uložených jim ústavou, školskými zákony a předp isy. Dále byli napadáni pro svoje politické přesvědčení a veřejnou činnost, ja ko je konání ateistických přednášek, publikování prací o výchově k vědeckému s větovému názoru apod. Bylo zcela zřejmé, že úmyslem "Sdružení" je zastrašit i jiné pracovníky od plnění úkolů socialistické společnosti, výhružkami a psychi ckým působením je odvrátit od úkolů, uložených jim zákony a také od úkolů, vyp lývajících z členství v KSČ . . .

(pokračování)

M.KOČÍK