--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Česká národní investiční zlodějna
Zdroj: NN Ročník........: 0005/020 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
ČESKÁ NÁRODNÍ INVESTIČNÍ ZLODĚJNA? DRUHÝ DÍL SERIÁLU PRO PLK. NECHANICKÉHO A AKCIONÁŘE ČNIS
Dne 30. března 1995 byl v MF DNES otištěn článek P. Šimůnka "ČNIS - smutek místo slibovaných zisků", z něhož vybírám:
Pokud by chtěl někdo natočit investiční horor, neměl by při obsazování hl avních rolí zapomenout na Českou národní investiční společnost Litoměřice. To je alespoň názor většiny akcionářů dvou korunových fondů, které tato firma spr avuje. Před čtyřmi lety vložili své úspory do rukou litoměřickýxh finančníků a dnes jen smutně zírají na to, jak se za tu dobu znehodnotily. Na burze se tot iž akcie dvou fondů ČNIS prodávají za třetinu (v dubnu už za čtvrtinu a pětinu - pozn. NN) jejich nominální hodnoty. Podle půlročních uzávěrek jsou oba fond y v milionových ztrátách. Tento fakt, sám o sobě dost skličující, je navíc oko řeněn důkladnou přezíravostí správců peněz k jejich právoplatným majitelům.... .
Přestože jsou v majetku ČNIS některé lukrativní objekty, společnost svým akcio nářům rozhodně nezajišťuje zisky na něž je nalákala. Jejím podílníkům dochází trpělivost a někteří se chystají navrhnout valné hromadě likvidaci fondů a uko nčení neslavné investorské historie, v níž se napálilo asi zatím nejvíce lidí. DO ČEHO ČNIS INVESTUJE
Fondy ČNIS, které patří mezi vůbec největší korunové fondy u nás, investovaly 1,7 miliardy korun téměř výhradně do nemovitostí. V jejich majetku najdete cel ou řadu sídlištních samoobsluh, ale i atraktivní hotely v Karlových Varech či Mariánských Lázních a budovy v Praze. Ovšem v době, kdy ČNIS tento majetek nak upovala, vládly na trhu s nemovitostmi vysoké ceny. Ty jsou dnes dávno minulos tí, odborníci hovoří o obecném poklesu cen o 40 až 50 procent. Podle Eriky Paz derové...atd., atd.
Panu Šimůnkovi je nutno poděkovat, že nahnal ředitelku ČNIS Eriku Pazdero vou do kouta natolik, že začala blábolit lži. Přes 4,5 tisíce dealerů ČNIS má totiž v barevném provedení propagační materiál, z něhož je možno vyčíst, že ji ž v roce 1992 (asi ještě před proměnou Českého národního investičního konsorci a v Českou národní investiční společnost) byly nakoupeny budovy: v Litoměřicíc h hostinec "Kalich" a budova ČNIS na Kostelním náměstí, hotel Slovan a Parkhot el v Mariánských Lázních, horský hotel Klínovec, v Karlových Varech lázeňský d ům Čajkovskij a sanatorium Elwa. Následně hotel Alfa a samoobsluha "U kuchyňky " v Třebíči, v České Lípě pak samoobsluhy v Dlouhé ulici a ul. Roháče z Dubé, samoobsluhy v Pelhřimově na ulici Osvobození a ul. Bratří Friedů, samoobsluha v Mrázově ulici v Litoměřicích, samoobsluhy na Kamenném vrchu a Na Skalce v Ús tí nad Labem, samoobsluhy a prodejna fy Mazda v Pardubicích, atd. Ředitelka Pazderová vypustila z úst podobný nesmysl, jakým by bylo tvrzen í, že je dávnou minulostí doba, kdy se čvrtka másla dala prodávat za 25,- Kč a dnes stojí polovic! Není pravdou, že hodnota nemovitostí obecně klesá, je spr ostou lží tvrzení, že to, co stálo před třemi lety 100 milionů, má dnes hodnot u třeba jen poloviční. Mohu totiž doložit znalecké odhady našeho rodinného dom ku. Na počátku roku 1993 měl hodnotu 670 tisíc a počátkem roku 1995 měl již ho dnotu bezmála 1,1 milionu. Ceny nemovitostí tedy obecně neklesly, ale byly zvý šeny cca o 60%. Toto jsem si potvrdil i u znalce a odhadce pana Libora Skácela v Opatovicích u Vyškova. Ten tvrdil, že ceny budov z nekvalitních materiálů b yly zvýšeny cca o 40%, ceny budov z kvalitního materiálu jsou v podstatě dvojn ásobné. Zcela logicky je tedy možno vyvozovat, že budovy, za které ČNIS zaplat ila 1,7 miliardy, mají nyní hodnotu cca 2,5 miliardy Kč.
Jestliže dochází k snižování hodnoty majetku akcionářů, pak se to děje as i jen "papírově" dle nějaké podivné "obchodní strategie".
V pondělí dne 10. dubna byly v S magazínu na ČT 1 odvysílány další inform ace o ČNIS v Litoměřicích, což bylo ve středu 12.
dubna zopakováno. Z magnetofonového záznamu vybírám: "Stínová reportáž Vám přiblíží osudy lidí, kteří důvěřivě investovali své životní úspory do společností slibujících pohádkové zúročení těchto vkladů. Transformací naší společnosti do tržní ekonomiky nevstoupily do našeho ži vota pouze zdravé ekonomické vztahy, ale i nové dosud nepoznané formy podvodů a hospodářské kriminality. Takovou formou jsou i pseudoinvestiční společnosti, které nabízejí neuvěřitelné zisky, jestliže si u nich uložíte své peníze. Dův ěřivci, kteří na nesolidní slib naletí, nejenže slibované úroky nedostanou, al e velmi často posléze zjistí, že povedená investiční společnost mezitím zmizel a i s jejich vklady.
Teprve počátkem tohoto roku Česká národní banka poprvé otevřeně varovala naši veřejnost před těmito podvodnými investičními společnostmi. Upozorňovala však také na to, že nemá vyhledávací povinnost, ale může tak reagovat jen na n áhodně zjištěné případy. Otázkou pak tedy je, kdo vlastně má zmíněnou vyhledáv ací povinnost? Kdo tedy má chránit občana?
Rozhodli jsme se udělat vlastní průzkum. Na naši výzvu reagovaly desítky rozhořčených diváků, kteří neuváženě investovali a cítí se být podvedeni... ...Takových osudů jsem vyslechl celou řadu. Nejednou se za nimi skrývala ČESKÁ NÁRODNÍ INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, která dle informací mj. předávala akcie j iž s odstřiženými kupóny a bez nich odmítala vyplácet dividendy. Hlas akcionář ky ze záznamu: "Poslali je poštou, ale kupóny si odstřihli. Poslali potvrzení, že peníze pošlou složenkou. To bylo v září a od té doby nic!"
Další případ byl obdobný - ČNIS se s akcionářem nemíní bavit. Hlasatel: "Akcio náře můžeme utěšit jen tím, že se zástupci litoměřické společnosti nechtěli ba vit ani s námi. Vzhledem k posledním zprávám v tisku ani není divu..." Se zřejmým záměrem pracovníci ČT 1 požádali o vyjádření JUDr. Tomáše Soko la.
Otázka: Mají tito napálení občané šanci dovolat se nějaké právní ochrany? JUDr. Sokol: "Dovolávat se mohou u soudu. Otázkou je, kdo je vyslyší, tedy jak ý bude faktický efekt. Rozsudek, že je někdo povinen mi vrátit peníze, mi ješt ě nezaručuje, že ty peníze dostanu. Faktická šance na to, že dostanu zpět pení ze - to já vidím se svými zkušenostmi jako šanci velmi velmi malou. Jestliže m i nějaká společnost nabízí mnoho procent a říká, že potřebuje můj kapitál do p odnikání, tak bych se měl optat, proč nejde do banky, která prodává peníze za 15% a mohla by být ráda, že dostane dvojnásobek. Jestliže je to pro banku risk antní kšeft, že za ní nejde, tak proč mám riskovat já, když nemám rezervní fon dy a všechno to, co má banka. Takže ta základní chyba je podle mého názoru, ať se nikdo na mě nezlobí, právě v těch lidech. Protože oni by si měli realitu t rochu lépe mapovat... Ta základní povinnost je bohužel na straně toho investor a ...
...Společnost musí reagovat na hromadnější jevy, kde dochází k podvodům a pokusit se tu situaci regulovat. Na Západě existuje celá řada omezení toho co se nesmí, co je pod kontrolou státních orgánů. Už 120 let jsou pod kontrolou akciové společnosti, aby nedocházelo k nejrůznějším transakcím, které jsou u n ás zatím velice volné. Na jedné straně musí být trh pokud možno svobodný, na s traně druhé legislativa ve shodě s dalšímí vyspělými zeměmi musí bránit tomu, aby eminentní způsoby zneužívání zákona byly eliminovány."
Krátce a srozumitelně řečeno: Exministr vnitra JUDr. Tomáš Sokol odpovědn ost za znehodnocení celoživotních úspor shodil na poškozené akcionáře a nedoko nalou legislativu. Nedivme se - vždyť JUDr. Tomáš SOKOL byl na valné hromadě v roce 1993 zvolen za člena představenstva či dozorčí rady ČNIS! Je dost možné, že tímto členem byl už dříve, že tedy nese odpovědnost za lživou propagandu. Tak se tedy nedivme, že dělá advokáta a brání zájmy finanční mafie, která se z a jeho vliv schovává.
(Pokračování příště) Karel Höfer