--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/020 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
"SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI Lze říci, že interpelací, týkajících se vyšetřování či naopak nevyšetřování tr estných činů agrokombinátu Slušovic, a vůbec všeho, co se kolem tohoto družstv a dělo, bylo několik a podávali je mnozí. Mezi nimi například také dřívější za městnanec JZD Slušovice, poté poslanec někdejšího Federálního shromáždění a od roku 1993 pozatimní ředitel Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý ( ODS). Nebo poslanec České národní rady, později Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a předseda jejího poslaneckého klubu za Občanskou demokratick ou stranu Jiří Honajzer.
(Pokračování z minulého čísla)
(Většinu z oněch interpelací jsme už v našem seriálu o Slušovicích otiskli, ne bo se o nich alespoň zmínili. O téhle, s níž se čtenáři seznámí v následujícíc h řádcích, zatím nepadlo ani slovo. To, že tak činíme teprve teď, má ale svůj konkrétní důvod: Bezprostředně se totiž váže k okolnostem, faktům a údajům, je ž budou zveřejněny v následujících několika pokračováních.)
Část XVIII.
Zmíněná interpelace je však důležitá nejen kvůli svému obsahu. Velký význam má i z důvodů jiných. Jinak řečeno, oba jmenovaní poslanci, Stanislav Devátý a J iří Honajzer, byli s výjimkou několika členů agrokombinátu Slušovice jediní, c o podali na činnost a praktiky slušovických funkcionářů, pánů docenta ing. Fra ntiška Čubu, CSc., a Pavla Drhu, trestní oznámení. Díky Stanislavu Devátému a Jiřímu Honajzrovi bylo také nakonec zahájeno vyšetřování. Díky tlaku obou posl anců musel nakonec český ministr vnitra ustavit začátkem léta 1991 na "causu" Slušovice speciální vyšetřovací skupinu.
INTERPELACE, KTEROU SMETLI SE STOLU
Interpelace, o níž teď bude řeč, byla podána 9. dubna 1991 v České národní ra dě Jiřím Honajzrem a to právě českému ministru vnitra Tomáši Sokolovi. Zde je její doslovný text:
Vážený pane ministře,
v souladu s jednacím řádem České národní rady se na Vás obracím s následující interpelací.
Jedním z charakteristickch rysů dění v roce 1990 byl přesun bývalých nomenklat urních politiků a vyloučených policistů do ekonomické sféry. Tito lidé využíva jí svých dřívějších vztahů a vazeb se zaměstnanci státní správy, ministerstev, případně agenturní sítě a s jejich pomocí získávají výsadní postavení v podni katelské oblasti (např. neomezené úvěry, daňové úvěry, celní zvýhodnění a pod. ).
Jsem informován o o tom, že tento stav se plně odráží na situaci ve zlínském o krese, kde má sídlo i DAK Slušovice. Do tohoto družstva a z něho vzniklých neb o bývalými pracovníky založených společností se přesunuli také mnozí z propušt ěných důstojníků bývalé Státní bezpečnosti, část někdejšího vedení Okresní spr ávy SNB Zlín a dále vysocí důstojníci z Krajské správy SNB Brno. Za všechny uv edu např. podplukovníka Vladimíra Lauckého - dřívějšího náčelníka I. odboru sp rávy StB Brno, podplukovníka Václava Kiliána - před listopadem 1989 náčelníka V. správy federálního ministerstva vnitra, podplukovníka Karla Belatku, bývalé ho náčelníka VI. odboru Správy StB Brno a majora Josefa Vyorálka, někdejšího p olitruka Okresní správy SNB Zlín.
* * *
Proč našli tito lidé útočiště právě v DAK Slušoice a jeho dceřiných společnost ech, je zřejmé. Není žádným tajemstvím, že před několika lety byla uzavřena ko lektiví smlouva o spolupráci mezi vedením JZD Agrokombinát Slušovice a I. spáv ou Státní bezpečnosti federálního ministerstva vnitra, tzv. rozvědkou. Díky té to smlouvě získalo družstvo četné ekonomické výhody, které byly pro jiné organ izace nedostupné, a to např. bezcelní dovoz zboží, dovoz embargovaného zboží i poznatky zejména z biotchnologie. První správa StB totiž poskytovala Slušovic ím za jejich služby v rámci spolupráce výsledky vzkumů nebo vzorky materiálů, které se jí podařilo zcizit v zahraničí a tyto pak byly často prezentovány jak o výsledky slušovického výzkumu. Je přinejmenším zarážející, že tato spoluprác e pokračovala až do podzimu roku 1990.
V současné době probíhá vyšetřování trestné činnosti ve výrobním družstvu BETA Zlín - dříve Bojkovice (tím je myšleno období ze začátku jara 1991, pozn. aut or), v jehož vedení jsou bývalí funkcionáři JZD Arokombinát Slušovice. Podstat a vyšetřované trestné činnosti spočívá v tom, že určitý výrobek DAK Slušovice dle cenového výměru o hodnotě 1590 Kčs byl prodán přes několik organizací pros třednictvím výrobního družstva BETA zpět do slušovického družstva, ovšem již z a částku 3800 korun. Cenový rozdíl, který touto transakcí vzikl, pak zůstal v pokladně výrobního drzžstva BETA. V tomto konkrétním případě je prokazatelné, že na majetku slušovického družstva vznikla škoda nejméně 6 miliónů Kčs. Je na výsost pravděpodobné, že tento scénář podnikání je používán i jinými společno stmi, v jejichž čele stojí bývalí představitelé DAK Slušovice.
* * *
Za alarmující považuji skutečnosti, které dále uvedu: Šetřením výše zmíněného případu byl pověřen vyšetřovatel Okresní správy Zlín. (Jde o kapitána Alexeje Žáka, toho času československého "emigranta" ve Švýcarsku, o němž jsme se zmiň ovali už nejednou, pozn. autor.) Již krátce po zahájení vyšetřování mu začaly docházet anonymní výhružné dopisy i telefonáty, ve kterých je mu dokonce vyhro žováno fyzickou likvidací, pokud bude ve vyšetování pokračovat. Tyto poznatky byly předány inpekci miniserstva vnitra České republiky se žádostí o poskytnut í ochrany pro zmíněnéo vyšetřovatle. Ministerstvo vnitra však dosud na tuto žá dost nereagovalo. Naopak se stalo, že místo šetření byl dotyčný vyšeřovatel v průběhu měsíce února několikrát sledován orgány zvláštního odboru Krajské sprá vy VB Brno. Tyto poznatky byly opětovně oznámeny inspekci ministerstva vnitra České repuliky, a to i včetně státních poznávacích značek automobilů, které se sledování účastnily. Bohužel však opět bez výsledku. V průběhu vyšetřování by lo pak dále zjištěno, že dochází k úniku informací o stavu a průběhu vyšetřová ní ze strany pracovníků Okresní správy VB Zlín do Slušovic. Tyto informace byl y opět předány inspekci ministersvta vnitra České republiky - a znovu bez efek tu.
Vzhledem k tomu, že existují vazby mezi současným vedením Krajské správy SNB B rno a jejich vyloučenými kolegy - dnes zaměstnanci Slušovic (či zmíněných spol ečností), obrátil se velitel Okresní správy VB Zlín kapitán ing. Bedřich Koutn ý přímo na Vás se žádostí o vytvoření speciálního týmu, který by se zabýval zj ištěnými poznatky o trestné činnosti. Pomoc sice byla přislíbena, ale do dnešn ího dne nebyla účinně realizována.
* * *
(Tady malé autorské pozastavení: Tým byl nakonec začátkem léta roku 1991 ustav en, čili zhruba pár měsíců po téhle interpelaci, a to v čele s majorem Arnošte m Kukačkou. Ano. Stejný tým, který 2. dubna 1992, jak uvidíme později, smetl s e stolu všechny důležité podněty a poznatky či podezření o trestné činnosti sl ušovické "mafie" a jejích čelných představitelů. Ale o tom až v dalších částec h našeho seriálu, teď se vraťme k textu Honajzrovy interpelace...) * * *
Naproti tomu podal jeden z obviněných oznámení na vyšetřovatele (tj. kapitána Alexeje Žáka, pozn. autor), že se pokusil jeho prostřednictvím vydírat docenta ing. Františka Čubu, CSc. (podle deníku Mladá fronta Dnes se mělo jednat o čá stku milión dolarů). Příslušné orgány, na rozdíl od své dřívější nečinnosti ok amžitě zahájily šetření a během několika dnů provedly řadu tendenčně zaměřenýc h výslechů. Z celého postupu je jasně patrná snaha o to, aby tento případ byl vyšetřovateli Okresní správy VB Zlín odebrán a šetření ve Výrobním družstvu BE TA tak bylo zpomaleno, nebo dokonce úplně zastaveno. Uvedený bleskový zásah mů že nasvědčovat tomu, že vazby mezi některými pracovníky ministerstva vnitra a funkcionáři "slušovických" společností přetrvávají i nadále.
Situaci, kterou jsem popsal, považuji za velmi alarmující. Vzhledem k tomu, že hospodářská činnost provozovaná ve Slušovicích nedovoleným způsobem již přesa huje rámec zlínského okresu, a domnívám se, že i České republiky, žádám Vás, a byste v součinnosti s federálním ministerstvem vnitra věnoval tomuto případu z výšenou pozornost a aby Okresní správě VB Zlín byla v tomto směru poskytnuta u rychleně pomoc.
Vzhledem k závažnosti a aktuálnosti případu žádám o odpověď ve zkrácené lhůtě (alespoň ústně na plénu České národní rady ve dnech 23. až 26. duna 1991). * * *
(Tolik tedy k interpelaci poslance České národní rady Jiřho Honajzra. Odpověď na ni si přečteme v následujících řádcích. Teď jen malá poznámka na okraj. Pra kticky dodnes, tj. do roku 1995 nikdo pořádně neinformoval veřejnost o výsledk u šetření podezření z trestné činnosti výrobního družstva BETA. Jako by tento případ, který před roky tolik čeřil hladinu veřejného mínění, snad ani neexist oval. Zato kolem kapitána Žáka, od poloviny roku 1991 emigranta ve Švýcarsku, bylo rozruchu víc než dost. Trestní oznámení, zatýkač...)
MINISTR VNITRA JUDR. TOMÁŠ SOKOL ODPOVÍDÁ
A lze říci, že dost rychle. Už za osm dní, přesněji 17. dubna 1991, odesílá po slanci České národní rady Jiřímu Honajzrovi písemně svou odpověď. Kupodivu, př esto, že se jednalo o Slušovice (nebo právě proto), si český ministr vnitra JU Dr. Tomáš Sokol pospíšil. Na rozdíl u jiných věcí, majících bezprostřední vzta h k "horkému" problému "slušovické mafie". Například už k ustavení zmíněné spe ciální vyšetřovací skupiny, kterýžto problém řešil pan ministr nepochybně pods tatně déle... Ale přejděme ke konkrétním údajům a dejme konečně slovo JUDr. To máši Sokolovi, přesněji jeho odpovědi, kterou poslanci Honajzrovi předala přes edkyně Česé národní rady Dagmar Burešová.
* * *
Podle ş 89 zákona ČNR číslo 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, p ředkládám České národní radě odpověď ministra vnitra České republiky Tomáše So kola na interpelaci poslance Jiřího Honajzra.
Vážený pane poslanče,
obdržel jsem Vaši písemnou interpelaci ve věci vyšetřování trestné činnosti v DAK Slušoice a z něho vzniklých společnostech. Obdobnou interpelaci rovněž vzn esl poslanec Federálního shomáždění Stanislav Devátý. Zásadní problém je v tom , že sdělovací prostředky neinformovaly ve věci zcela úplně a s ohledem na pod statu věci nelze v současné době úplnou informaci zveřenit. Především není pra vda, že by nebyly vyvozeny příslušné závěry z vývoje situace v souvislosti s v yšetřováním trestné činnosti ve Slušovicích. Věc je sledována všemi odpovědným i pracovníky včetně Inspekce ministerstva vnitra, krajské a obvodové prokuratu ry. Vzhledem k současnému vývoji situace bylo rozhodnuto přistoupit k zásadním změnám ve způsobu vyšetřování. Byl vytvořen speciální tým, který dokončí zapo čaté vyšetřování. Jakékoliv další podrobnosi sdělovat nemohu, neboť bych tím m ohl průběh vyšetřování ohrozit. Mohu však dodat, že za přítomnosti prvního nám ěstka federálního ministerstva vnitra Jana Rumla, náměstka ministra vnitra Arn ošta Kohúta, generálního prokurátora České republiky JUDr. Ludvíka Brunera, mn e a několika dalších osob, byla celá záležitost detailně probrána, byla vyjasn ěna stanoviska a vytvořena koncepce dalšího postupu.
Omlouvám se za určitou stručnost své odpovědi a současně věřím, že pochopíte d ůvody, které mne k tomu vedou. S pozdravem
Tomáš Sokol, v. r.
* * *
(Je zcela logické, že poslanec České národní rady Jiří Honajzer ze "status quo " věcí běžících kolem Slušovic (tedy v dubnu 1991) nebyl spokojen: Proto musel vyvodit z odpovědi ministra vnitra České republiky JUDr. Tomáše Sokola závěry . Čili na ně reagovat, a to na nejbližším jednání pléna České národní rady. Uč inil tak dne 8.května 1991 svým zásadním stanoviskem, které se setkalo s bouřl ivou reakcí poslanců České národní rady.)
Vzhledem k tomu, že autor tohoto seriálu onen text odpovědi, či spíše "kontrao dpovědi", dostal od pana poslance Jiřího Honajzra k dispozici, dovolujeme si j ej zveřejnit:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové
Chápu a jsem ochoten přijmout odpověď pana ministra tak, jak ji České národní radě učinil. Doolím si pouze několik poznámek.
Pan ministr ve své odpovědi uvádí, že není pravda, že nebyly vyvozeny příslušn é závěry vývoje situace v souvislosti s vyšetřováním trestné činosti ve Slušov icích. Troufám si řici, že tyto ZÁVĚRY BYLY VYVOZENY POZDĚ, COŽ PATRNĚ SOUVISÍ S CELKOVOU SITUACÍ NA MINISTERSTVU VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY A VE VELENÍ POLICIE ZVLÁŠŤ.
Tento svůj názor opírám mimo jiné i o výrok generálního prokurátora České repu bliky pana Brunnera, který byl uveden v Občanském deníku dne 26. dubna 1991. C ituji: Po jednání výboru petičního, pro právní ochranu a bezpečnost České náro dní rady dne 18.dubna 1991 poznamenal generální prokurátor České republiky Bru nner, že bylo VELKOU CHYBOU, že tým odborníků nebyl v tomto případě nasazen hn ed zpočátku.
Žádám tedy ministra vnitra, ale i ministra zemědělství, generálního prokurátor a a premiéra, aby tomuto případu věnoali zvýšenou pozornost. Stejně tak bych c htěl požádat své kolegy z "bezpečnostního" výboru v čele s panem Jiřím Müllere m, aby vyšetřování bedlivě sledovali a průběžně kontrolovali.
Pana ministra Sokola si dovolím na závěr požádat, aby všechna zjištěná fakta, která bude možno publikovat, co nejrychleji zveřejnil.
* * *
Úplně na závěr mi dovolte krátké zamyšlení. Pan ministr Kubát v nedělním telev izním pořadu "Co týden dal" (5. května 1991, pozn. autor) vzpomenul něco, co m ne, a pevně věřím, že i mnohé z Vás, trápí již delší dobu.
Ano - většina mých voličů tak, jak jsem je měl možnost poznat, stále chápe, že je nutné a nezbytné utáhnout si opasky. Většina z nich i dnes ví, že pouze tu dy vede cesta ke splacení dluhů minulosti a zárovň cesta k budoucí prospeitě. Velice těžko se mi však těmto lidem, a obzvláště družstevníkům, vysvětluje, pr oč těmi, kdo si opasky vůbec nemusí utahovat, za to se jim klidně denně mohou smát do očí (ano, už nejenom za zády, ale přímo do očí), jsou bývalí nomenklat urní a estébáčtí darebáci, do jejichž kapes zmizely v minulosti nelegálně dese titisce a statisíce, a dnes tam mizí milióny a stamilióny.
A co my?! Prokuratury, vlády, parlamenty, policie? NÁM JE TO JEDNO? MY S TÍM S KUTEČNĚ NEDOKÁŽEME NIC UDĚLAT? V takovém případě jsem jenom zvědav, jak dlouho si ještě budeme myslet, že jsme to my, kdo má FAKTICKOU MOC V TOMTO STÁTĚ!?! Odpověď ministra Sokola přijímám. Děkuji.
* * *
Tady už skutečně, bez ohledu na interpelaci poslance České národní rady Jiřího Honajzra - spíše s přihldnutím k ní - zbývá zeptat se dnes už exministra vnit ra České republiky Tomáše Sokola a expremiéra české vlády Petra Pitharta: "Pán ové, co jste za dobu své vlády udělali, aby se situace změnila?" Proč komunist ické nomenklatury vládnou ve státě dál? Proč, místo aby se prokazovala trestná činnost slušovickým bossům, je policejní (a zřejmě i vyšší) orgány ochraňují? A legálně, veřejně a bez ostychu zahlazují stopy po jejich trestné činnosti! (Myslím, že i tohle by si měli všichni uvědomit. Stejně tak jako skutečnost, ž e obdobnou otázku je dnes nutné položit znovu. Garnituře, která je u moci od v oleb z června 1992 a v podstatě status quo nezměnila. Otázku je ovšem nutno po ložit také poslanci Jiřímu Honajzrovi, který k této vládní garnituře jako jede n z vedoucích funkcionářů Občanské demokratické strany a českého parlamentu, p atří.A připomenout mu jeho prohlášení před poslanci České národní rady ze dne 8. května 1991. Otázku je ovšem nutné také položit prozatimnímu řediteli Bezpe čnostní informační služby Stanislavu Devátému. "Pánové, s výjimkou interpelací a několika trestních oznámení, co jste z titulu svých funkcí udělali pro to, aby se causa Slušovice konečně dostala před soud? Aby ti, co kradli a podváděl i, byli potrestáni?)
(Pokračování příště)
Jiří F. PILOUS