--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/020 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Jestliže počátek května probíhal plně ve znamení dvou směrů, tedy sílícího ter orismu a rozrůstajících se válečných konfliktů ve světě na jedné, a blížících se oslav 50. výročí konce II. světové války na straně druhé, tak v minulém týd nu ony oslavy převládly. Nejen pro význam 8. května 1945 vzhledem k poválečném u vývoji v Evropě i mimo ni, ale také proto, že v úterý a středu, 9. a 10. kvě tna, se v Moskvě konal summit Billa Clintona a Borise Jelcina, presidentů dvou největších světových supervelmocí, USA a Ruska. Summit, který měl údajně přip ravit nové rozdělení vlivu po pádu "železné" opony na planetě Zemi... (A druhý směr, zmíněný terorismus? V Oklahoma City pokračuje vyšetřování zrůdn ého útoku na administrativní budovu, při němž zahynulo téměř 170 obětí, dva js ou dosud nezvěstní a několik set lidí skončilo se zraněním. Policie též obvini la dalšího podezřelého z atentátu, Terryho Nicholse. Naopak za oceáem, v Japon sku, pachatele atentátů v tokijském metru a v Jokohamě se dosud nepodařilo usv ědčit, i když indicie vůči podezřelé sektě Óm šinrikjó sílí...) Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
Z oslav 50. výročí konce II. světové války a vítězství nad německým fašismem v převážné většině vycházely také zahraničně politické události v České republi ce. Tak například president Václav HAVEL se zúčastnil slavnostních ceremoniálů 7. května v Londýně a o dva dny později v Moskvě: Tam ovšem odjel za dost zna čné nevůle některých koaličních politiků a části českého veřejného mínění. Na obdobných akcích v Paříži pobýval i ministr zahraničních věcí Josef ZIELENIEC (ODS), v Bratislavě pak předseda Poslanecké sněmovny Milan UHDE (ODS). (První dva výše jmenovaní měli však také jiné mezinárodně politické aktivity. Václav Havel ve čtvrtek 11. května spolu s německým expresidentem Richardem vo n Weizsäckerem přebíral v Barceloně Mezinárodní katalánskou cenu, Josef Zielen iec přicestoval poté téhož dne do Štrasburku na zasedání Rady Evropy, v níž bu de příštího půl roku předsedat výboru ministrů této organizace. Konečně, v úte rý 9.května jednal v Bratislavě šéf poradců českého premiéra Jiří WEIGEL o při pravovaném setkání obou předsedů vlád, avšak bezúspěšně: Prostě, Mečiar se s K lausem sejít nechce...)
* * *
A jak to v oněch dnech vypadalo v Praze? Ve spojení s citovaným už 50. výročím konce II. světové války nijak slavně. Vlastně zde 8. května pobýval pouze pře dseda Národní rady Slovenské republiky Ivan GAŠPAROVIČ, před ním pak jen velvy slankyně USA v OSN Madeleine ALBRIGHTOVÁ. Mimo to se ještě ministr obrany Vilé m HOLÁŇ setkal s našimi letci, bývalými příslušníky RAF, kteří od roku 1948 ži jí v Anglii.
(Takže nakonec nejdůležitější událostí v hlavním městě České republiky byla ko ncem uplynulého víkendu návštěva rakouského kancléře Franze WRANITZKÉHO. Jedna l zde se svým protějškem premérem Václavem KLAUSEM, presidentem Václavem HAVLE M a ministrem zahraničí Josefem ZIELENCEM: Hlavně o problému začleňování do Ev ropské unie, o systému rakouské neutrality a pochopitelně také o dostavbě atom ové elektrárny v Temelíně, s níž náš jižní soused nesouhlasí...) UDÁLOSTI V "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ
Tak, jak už bylo konstatováno mnohokrát v našem přehledu, nejbouřlivější vývoj u sousedů České republiky probíhá nadále na Slovensku. A to nejen ve vztahu v ládní koalice HZDS, Sdružení dělníků Slovenska a Národní strany k presidentu M ichalu KOVÁČOVI či k maďarské menšině na jižním příhraničí. Premiér Vladimír M EČIAR totiž, poněkolikáté už, když se dostává do "úzkých", začíná útočit na če ský stát. Jde opět o dluhy Slovenské národní banky vůči svému patrnerovi z Pra hy, České národní bance, a to ve výši hodně přes 20 miliard korun, které Slová ci odmítají uznat.
(Vše vlastně začalo tím, že česká strana navrhuje slovenské vládě oboustranně zrušit platební dohodu: Premiér Vladimír Mečiar je rozhodně proti a vyhrožuje, že pokud český kabinet nakonec onu platební dohodu jednostranně vypoví, budou následovat protiakce, dokonce i prý ve formě vypovězení Celní unie. Ostatně, z těchto důvodů se také Mečiar nechce setkat s KLAUSEM v dohledné době. Prý ch ybějí vstřícná gesta, jež by Slovensku kompenzovala ztráty vzniklé rozdělením federace resp. zrušením platební dohody...)
* * *
Relativní klid se však zdá být ohrožen také v Polsku. Nejen stávkovým hnutím p racovníků varšavského traktorového závodu Ursus, zaměstnanců některých zbrojní ch podniků a železničářů, ale i novou konfrontací mezi presidentem Lechem WALE SOU a předsedou vlády Jósefem OLEKSYM. O co že jde? Premiér totiž odjel do Mos kvy na oslavy 50. výročí vítězství nad fašismem, a to proti vůli presidenta, k terý pozvání naopak odmítl: Za to chce Lech Walesa Oleksyho postavit před ústa vní soud.
(Nelze ovšem zapomenout ani na Německo, kde oficiální vládní místa oceňují pro jev premiéra Václava Klause z 5. května, který přednesl v Bavorsku na téma ods unu sudetských Němců. Proslýchá se též, že kancléř Helmut KOHL by měl v létě p ronést zásadní prohlášení o česko německých vztazích, jež by znamenalo průlom v dosavadních chladných kontaktech...)
SVĚT KOLEM NÁS
A znovu, jak jsme už uvedli na začátku, hlavní důraz byl v minulých dnech klad en na zmíněné oslavy 50. výročí konce II. světové války. V Londýně se jich úča stnilo na 50 hlav států a předsedů vlád, v Moskvě 52: V čele s Billem Clintone m, Johnem Majorem Helmutem Kohlem, Václavem Havlem... V Berlíně přihlíželi cer emoniálu vedle Helmuta Kohla i Francois Mitterrand, americký vicepresident..., v Paříži též nově zvolený tamní president Jacques CHIRAC
(Ten dostal ve presidentských volbách 52 procent hlasů, jeho soupeř Lionel JOS PIN 47 procent. Předání moci se uskuteční v polovině tohoto týdne, ale už 10. května podal předseda vlády Edouard BALLADUR, další neúspěšný presidentský kan didát, demisi: Jeho místo má s největší pravděpodobností zaujmout dosavadní mi nistr zahraničí Alain JUPPE...)
* * *
O summitu v Moskvě jsme již rovněž psali a navíc se mu budeme věnovat v našem závěrečném komentáři, zmiňme se tedy stručně ještě o dalších zahraničně politi ckých událostech. Například o tom, že Velká Británie zahájila po 23 letech pří má jednání se SINN FEIN (Severní Irsko), politickým křídlem Irské republikánsk é armády - IRA. Mnohem větší pozornost však vzbudilo vyostření konfliktu na úz emí bývalé Jugoslávie. Tady jde především o obnovené ostřelování Sarajeva bose nskými Srby a zahájení útoku chorvatské armády proti enklávám, jež okupují kra jinští Srbové. V této souvislosti se pak dostal do přímého nebezpečí i český p rapor sil OSN, jehož jednotky byly až do konce tohoto víkedu blokovány u chorv atského města Gospič. Vše pochopitelně za bezradného mlčení jak Rady bezpečnos ti OSN, tak i států sdružených v NATO.
____________________________________________________________ Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin
____________________________________________________________ Summit v Moskvě: Rozpaky a strach
Málokdo očekával od posledního jednání presidentů Borise Jelcina a Billa Clint ona v Moskvě nějaké kolosální výsledky. Spíš naopak, kde kdo na druhé straně f ronty, tedy na sever a západ od hranic Ruska, se obával arogance bývalé světov é supervelmoci a jejích nereálných požadavků. Zejména proklamovaného práva spo lurozhodovat o tom, koho že NATO v budoucnu hodlá integrovat do svých řad. Ane bo neústupnosti v dodávkách technologie na výstavbu jaderné elektrárny Íránu p ři reálném nebezpečí z jejího zneužití k výrobě atomových zbraní. Největší str ach však vzbuzovala touha Ruska opětovně zasahovat do záležitostí někdejších s atelitů, ať už uvnitř, nebo vně hranic bývalého Sovětského svazu: Příklady Čeč enska a Tadžigistánu budiž toho konkrétním důkazem.
(V jistých zasvěcených kruzích se dokonce tvrdilo, že Jelcin spolu s "věrnými" budou na summitu s Clintonem prosazovat "novou Jaltu" tedy "zovurozdělení sfé r" v Evropě či ve světě, pochopitelně s ohledem na globální zájmy Ruska umocně né výsledky II. světové války. Ostatně, vstřícné postoje USA k eventuálnímu bu doucímu začlenění "ruského impéria" do NATO, se zdály zmíněné úvaze nasvědčova t...)
* * *
Jak víme, summit po dvou dnech pobytu amerického presidenta v Moskvě skončil d ne 10. května bez viditelných úspěchů, vlastně s debaklem. Tedy pro všechny za interesované s výjimkou Ruska. To, díky své neústupnosti, získalo de facto vše . Jistě, Clinton s požadavky druhé strany nesouhlasil. Avšak právě tohle je Je lcinovo vítězství. Bez ruského souhlasu si totiž nikdo netroufne přijmout do N ATO nejen Českou republiku a Polsko, ale též Maďarsko, nemluvě už o Slovensku, Rumunsku či Bulharsku. Bez ruského souhlasu dokonce nelze ani očekávat, že se do NATO dostane i dosud neutrální Rakousko, čerstvý člen Evropské unie. Suma sumárum lze tedy říci, že bez ruského souhlasu ve střední a východní Evropě k žádným výraznějším změnám už asi nedojde. A možná nejen tady, ale též v samotn ém NATO. Atomový zbrojní potenciál a ruské hrozby o protiopatřeních jsou toho dostatečnou zárukou. Vše ostatní jsou pouze zbožná přání, mající k realitě zat raceně daleko.
(A aby pilulka porážky demokratického světa nebyla tak hořká, slíbil velkomysl ně Jelcin přezkoumání prodeje některých částí k atomovým elektrárnám, jež mají být dodány do Íránu. Což je nejhubenějším výsledkem, jaký si kdo mohl, byť je n ve snu, představit. Svět tedy se opět ocitl, ve svých novodobých dějinách po druhé už, tváři v tvář hrozbě tzv. appaesementu, čili ustupování. Nikoliv vůč i fašistickému Německu, ale ve vztahu k vítězi nad ním, dnes nástupci Sovětské ho svazu, postbolševickému Rusku...)
(Zahraniční stránku připravil)
Jiří F. PILOUS