--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vaněk Ladislav
Název: Kaplan U.S.Army vidí spásu v nás samých
Zdroj: NN Ročník........: 0005/020 Str.: 002
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Kaplan U. S. ARMY vidí spásu v nás samých (Netolice - reportáž z oslav k výročí - 50. let ukončení II. světové války - o svobození města americkou armádou.)

Je pochmurný, deštivý den - pátek 12. května 1995. Náměstí malého města Netolice žije svým životem všedního dne. Potkávám pár náh odných známých a dozvídám se, že se ve 13,00 odin chystá slavnost...Přijedou p rý američtí vojáci. Před budovou Čs. spořitelny - před nově přibudovanou pamět ní deskou, s poděkováním americké armádě za osvobození města - má hrát americk á vojenská hudba. K místním občanům má promluvit starosta města. Ač jsem bedlivě pátral po zdech, informačních tabulích a ve všech výv ěsných skříňkách, nikde jsem jakékoli oznámení o této akci nenašel...Zmocnilo se mne podezření, že to bylo "spíchnuté" narychlo. Ale nebudou předbíhat. Při své (informační) obchůzce jsem narazil na dva místní příslušníky Policie ČR (jeden z nich bývalý prac. StB). Byl jsem vypeskován za to, že jsem přecházel liduprázdné náměstí metr od vyznačeného přechodu. S těmito policist y jsem měl tu čest, setkat se již v minulosti...Také je jim známo, že pracuji pro Necenzurované noviny. Musel jsem se v duchu usmát, když další občané, dopu stivší se stejného přestupku, přešli bez jejich povšimnutí. Zamířil jsem do po dloubí, kde postávalo několik místních důchodců. tam na mne z vývěsné skříňky uhodila z minulosti známá úderná hesla. Majitele skříňky KSČM zde reprezentova ly plátky, jako jsou - LISTY PRACHATICKA a HOLA NOVINY. Vystřižené články zde hlásaly "lesk mocných a bídu bezmocných" a oplývaly steskem po nereálných výdo bytcích socialismu. "Překřikovali" se tam takové "super-plačky", jako je předs eda OV KSČM soudruh L. Velech a okresní hygienička (předsedkyně kontrolní komi se MěÚ) soudružka RNDr. J. Krejsová. Pod obsažný článek, onu - propagaci KOMUN ISMU viz. ş 198, 260 aj., se podepsali redaktoři: soudruzi J. Jelínek, J. Humh ej, K. Přibil a dokonce i řidič K. Němeček...

Jestliže tito zastuzení "nostalgici" nadávají na současnou vládnoucí garnituru, měli by si uvědomit, že nadávají na své podrazné soudruhy - dnes tz v. (pragmatické) transformované. (Když nadává komunista a antikomunista na "TO TÉŽ" - není to TOTÉŽ.)

Těsně kolem 13. hodiny se začala sjíždět auta s americkými vojáky. Žá dné Jeepy, ale civilní vícemístná osobní auta. Vojáci vystoupili, postávali v hloučcích a čekalo se (jak se později ukázalo) na oblastního předsedu ODS posl ance V. Trojana a Ministra životního prostředí F. Bendu. Zatímco zastupitelé r adnice pobíhali horečně po náměstí, snažíc se dohnat svou nepřipravenost, využ il jsem svého - opět "zakopnutí" o dříve zmíněné policisty a požádal jsem je o krátký rozhovor.

L.V.NN: - Myslíte si, že je tato slavnostní akce dostatečně bezpečnostně zajiš těna proti případným provokacím nebo narušením extrémisty?

Policista p. Liška: - Na to vám nebudu odpovídat, k tomu je zmocněn pouze náš tisk. mluvčí nebo vrchní inspektor. Plníme jenom své rozkazy...Asi tak nějak.. "

L.V.NN: - Jak Vy osobně...jako občan..vnímáte tuto oslavu? Policista p. Liška: - Jak vám říkám ...Jsem ve službě...Na to vám odpovím po 1 4,30 hod. - No comment...

Poděkoval jsem policistům za "vyčerpávající" odpovědi a zamířil jsem ke skupince amerických vojáků. Zatím bylo vše ve stadiu příprav - narychlo se instalovalo "řečniště" a oznučení. V duchu jsem si dával dohromady inprovizova né anglické věty - ale, bylo to zbytečné, protože jeden z vojáků mluvil česky. Požádal jsem jej, zdali mi odpoví na pár otázek pro NN. Odkázal mne na tisk. mluvčího nebo jejich velitele. Mají prý zakázáno hovořit o vojenských věcech s civilisty a cokoli sdělovat novinářům. Vysvětlil jsem mu, že se nechci ptát n a věci vojenské (tajné), že mne zajímá názor na průbeh těchto oslav a pod. Voj ák se začal šacovat...prý nemá cigarety...Stáli jsem blízko vchodu místního ob chodu a tak jsem tam skočil koupit cigarety (petry). Dal jsem mu je...a hned b yl "povolnější"...(halt tržní ekonomika je..) Představil se mi jako Michal Kal ousek, pochází prý z Prahy. Rodiče emigrovali v roce 1970 - to mu bylo pět let . Slouží v americké armádě dislokované v Německu, u tzv. Logistické jednotky - jako kaplan (kněz).

to již začala vlastní oslava a před Pamětní deskou začala hrát americ ká vojenská kapela (americký pochod). Shromáždila se tam asi stovka lidí a dal ší přicházeli. My jsme se tam též přesunuli. (Později jsem s "Míšou" ještě hov ořil a dozvěděl jsem se další zajímavosti.)

V tomto okamžiku začala hrát mladá skupina - kapela (děti školního vě ku) Státní hymnu. Jako bývalý muzikant jsem to hodnotil po technické - hudební stánce jako velmi kvalitní výkon.

Přidal se ke mne jeden místní fotograf - rád jsem přijal jeho nabídku, že mi p oskytne fotodokumentaci z těchto záběrů a po chvíli tam vznikl z nás hlouček s dalšími fotografy. Z jiných novin jsem tam nikoho neviděl - Hola noviny asi p rávě vymýšlely nový díl komunistického manifestu...Místní (starší) komunisté s e "taktně" zdržovali v loubí náměstí.

Když dozněla hymna ČR, slova se ujal starosta města pan O. Petrášek. Přeetl "obligátní" řeč (z papíru), což mi potvrdilo to, že bylo toto celé osla vování "spíchnuto horkou jehlou"...(Pane starosto, kdyby jste mluvil spontánně z hlavy - přirozeně od srdce, bylo by to nejen vkusnější, ale i věrohodnější. - pozn. autora.)

Krátký proslov drželi i pánové - poslanec V. Trojan (ODS) a MŽP F. Be ndovi a hlavnímu velídímu důstojníkovi III. divize armády U. S. panu plk. E. E ndlmanovi i jeho kolegovi, veliteli logistické jednotky - důstojníkovi pro XXI . TAA/COM. plk. C. J. Broderickovi, jeddnotky dislokované v Německu. Využil js em jazykových znalostí jedné přítomné známé (starší místní paní), která hovoří plynně německy a anglicky, která bylo ochotná tlumočit náš rozhovor s velitel i U. S. armády. Oslovil jsem pana plk. E. Endlmana a zeptalk jsem se - "jaký j e jeho osobní vztah k osvobozovacím bojům bývalého Československa". Odpověděl, že bojů ze zůčastnil tehdy jeho otec a další z rodiny. Má v ČR přátele a hodl á sem soukromně některé navštívit. Je velmi rád, že je tady, že může být na mí stech, kde jeho otec bojoval. Přeje nám (ČR) všechno dobré... Přidružil se k nám plk. Broderick, mnoho o sobě neřekl, ale líbí se m u naše krajina - zejména Šumava. Čtenářům NN přeje hodně dobré vůle, přátelstv í a demorkacie...

K této skupince, která se vtvořila kolem amerických velitelů, se po c hvilce připojil pan ministr F. Benda a já jsem spěchal, abych mu položil rovně ž pár otázek (doufám, že "nepříjemných"...).

L.V.NN: - Pane ministře, jaký máte vztah k Jižním čechám a jak vnímáte tuto os lavu?

MŽP F. Benda: - "Jsem rodákem z Jižních čech - pocházím z Vlachova Březí. Naše celá rodina pochází z Jihočeského kraje (...jmenuje své příbuzné...) Velmi ča sto sem jezdím, mám Jižní čechy rád.. Na tak malé město se tu sešlo dost lidí. ..!

L.V.NN: - "Co mi můžete říci, pane ministře, k pokraující stavbě jaderné elekt rárny Temelín, na stavby čerpacích stanicí - na těch nejnevhodnějších místech v přírodě a k pokračujícímu drancování a devastování přírody?" MŽP F. Benda: - (úsměv) "K Temelínu se vyjadřovat nebudu - o tom nerozhoduji s ám..Prostě se tak rozhodlo...K těm dalším jednotlivým případům toho říci příli š nemohu, já o ních mnoho nevím...neznám je blíže.."

L.V.NN: - (zjevně jsou mu otázky nepříjemné - chystá se vzdálit) "Jaký máte ná zor (event. vztah) na NN a co by jste mohl vzkázat našim čtenářům?" MŽP F. Benda: - "Já ty noviny neznám.."

(k tomu netřeba komentář, když víme, kolik toho NN na téma - ekologie - už nap saly - pozn. autora)

Poté se "vrchnost" odebrala do místního MUZEA, kde bylo připraveno "m alé sezení".

S kolegou fotografem jsme se vrátili k našemu čecho-amerianovi Míšovi . Docela rád nám poskytl další své informace o jeho rodině a jeho osudech. V k rátkosti - V roce 1970, jako pětiletý chlapec odešel - rodiče emigrovali - do Holandska. Tam nějaký čas žili, ale příliš se jim nedařilo, měli potíže s úřad y. Rodiče dali dohromady nějaké peníze a tak odjeli do U.S.A. Otec získal zamě stání a později začala pracovat i matka. Když se jim začalo žít lépe - to již byl Míša starší - přihlásil se na theologickou konzistoř, kde vystudoval. Nast oupil později do armády, kde prodělal základní výcvik. Jeho rodiče byly velmi věřící lidé, kteří jej k víře vedli. On sám je oddán katolické církvi. Chtěl v yužít svých studií a tak přijal nabídku v armádě jako kaplan (kněz). Se svou j ednotkou před časem odjel do Německa.

Navštěvuje často své příbuzné v Praze a rád se stýká s mladými lidmi. (Na otázku: Zajímá-li se o politickou situaci u nás v ČR, odpověděl...) "Myslím, že mladí lidé tady, ještě dost nechápou nutnost zajímat se o dění dolem sebe. Ty věci se přeci týkají každého a jedině oni sami je mohou z měnit. Jejich spása je v nich samotných! Ti starší již to nějak dožijí a budou to ti mladí, kteří zde budou žít.

Mluvím s mnoha lidmi, kteří si stěžují...Je zde mnoho korupce a skand álů, které nidko neřeší...Pořád vám vládnou komunisti! Na mne to dělá dojem, ž e žijete v takovém novém socialismu..ale utrženém ze řetězu... Protože náš přítel Míša již pospíchal, poděkoval jsem mu za jeho krát ké povídání a věnoval jsem mu poslední číslo NN. (Rád si je prý přečte). Rozeš li jsme se s jeho slovy: "Držím vám pěsti - ahoj!"

Není toho příliš, co k tomu dodat...Všechny tyto slávy znějí jaksi st udeně a falešně. Naše vlastní posttotalitní minulost nás stále ve všem svazuje a dusí, jak se v podstatě vyjádřil i náš americký krajan Míša. Když jsem potom poslouchal v nedělní sedmičce na TV Nova "sociálního demokrata" - soudruha Jiřího Svobodu (rudého režiséra), zdálo se mi, že předún orové události v roce 1948, chápu poněkud hlouběji!...

Ladislav J. Vaněk (NN)

Necenzurované noviny -

Jihočeská redakce, Prachatice