--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Cihelková Dana
Název: Je komunální bytová politika komunální ?
Zdroj: NN Ročník........: 0005/020 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
II. Je komunální bytová politika komunální? V civilizované části Evropy, to je na západ od někdejší železné opony , bývá zvykem, že obce vlastní určitou část domů s takzvanými sociálními byty. Jsou součásti rozsáhlách sociálních programů, jejichž účelem je zabránit exis tenčnímu propadu nejnižších příjmových skupin obyvatel.
Například ve spolkovém státě Bavorsko je realizován program výstavby sociálních bytů, který se svou kvalitou přibližje našemu pojetí výstavby panel ových domů. Netřeba dodávat, že tyto domy jsou architektonicky přispůsobivější svému okolí než naše klasické paneláky a mnohem více harmonizují s klasickou zástavbou. Nájemné v nich se pohybuje v rozmezí 200 až 400 marek, zcela vyjíme čně o něco více. Prosím, odložte kalkulačky a vemte v úvahu, že pro bavorského občana je marka totéž, co pro nás koruna (vnímáno psychologicky). Podívejme se tedy z tohoto úhlu pohledu jak sociální bytévou politiku praktikuji obecní a obvodní úřady v našich městech. Hned v úvodu musím konsta tovat, že sociální vytová politika jako program opírající se o nějaké obecně z ávazné normy u nás neexistuje a obávám se, že za vlády ODS nikdy existovat neb ude. Stát sice předal někdejší státní byty obcím a tím se tichou cestou sprost il všech starostí za bytovou politiku. Ovšem jen zdánlivě. Všichni máme zajist é v živé paměti jak se nám vláda snažila namluvit, že byty jsou zbožím jako ka ždé jiné a tudíž není důvod proč by měla nějakým způsobem do tržních nechynism u s byty zasahovat. Teprve pádné důkazy o podstatně civilizovanějších normách btové politiky v EU přiměly vládu k tiché změně taktiky, která však nepřinesla nic nového. Obávám se, že ani nemohlo. Ve hře je totiž mnohem více než pouhý zájem o bydlení. Jde totiž o to, že mnohé domy se díky své poloze staly poknik atelsky lukrativním zbožím. položme si však otázku komu je toto zboží přístupn é? Obyvatelům těchto domů stěží. Všichni zajisté máme v živé paměti nekdejší O PBH, které se více než o byty staraly o kšefty. Nejeden z nich se po listopadu 89 jakoby zázrakem proměnil v nějaké to eseročko pod palcem nekdejších nomenk laturních kádrů a přeměnil se na správcovskou firmu. oponenti mohou navrhnout, že obyvatelé domů mají možnost založit si bytová družstva. Jistěže ta možnost zde je. Podívejme se však jaká tato družstva mají práva a jaké mají povinnost i. Řekněme si hned v úvodu, že kromě práva zametat chodník před domem a umývat schody, mají nárok akorát na smluvní odměnu okolo pěti tisíc měsíčně a jeden hlas z mnohých v rozhodování o vlastní budoucnosti. Za toto privilegium musí v šak složit u banky 50 000 Kč, což je nutnou podmínkou k založení družstva. Fak tickým majitelem však vždy zůstává obecní či obvodní úřad a praxe ukazuje, že si do dalšího rozhodování o těchto domech nenechá od nikoho mluvit, natož o do mech v podnikatelsky lukrativních lokalitách. Je jen s podivem, že takovéto do my se s železnou pravidelností objevují pod palcem správcovských eseroček, ted y někdejších OPBH a vzápětí jsou ve vší tichosti privatizovány, obávám se, že opět do těch nejpovolaněšjších rukou, tedy bývalé komunistické elitě. Možná, ž e se ozvou hlasy, že občanům už bylo prodáno mnoho domů a bytů aniž by šlo o p rodej jiným právnickým osobám. Obávám se, že pod touto rétorikou se skrývá oby čejný podvod. Jistěže jsou občanům prodávány domy a byty, ovšem podívejme se j aké a v jakýc lokalitách. V převážné míře se jedná o panelové relikty s kterýc h budou mít jejich novopečení majitelé brzy tolik problémů, že bolení hlavy bu de jim připadat jako rajský pocit. Životnost mnohých z nich se už totiž počítá na pouhé roky a zbourání takového paneláku stojí taktéž nějaký ten milión. Kd e na to tito majitelé vezmou peníze, když jeidným místem které jim může přinés t nějaký zisk jsou kočárkárny a to pouze v případě, že dům nestojí někde stran ou za humny: nikdo neví. Suma sumárum, je zjevné, že v případě odprodeje domů a btů nájemníkům se více než o vážnou věc jedná o kulišárnu jak to udělat aby vlk mohl sežrát kozu a ta si nesměla ani meknout.
S tímto problémem souvisí problém nebytových prostorů v obecních dome ch. Mnohdy se stalo vžitou praxí, že obecní úřady ve snaze zvýšit své příjmy l ikvidují bytový fond a pronajímají je jako kanceláře. Na í úkor se tak děje vi díme všichni.
Dalším závažným faktorem majícím korupční podtext je samotný proces u zavírání nájemních smluv s obecními či obvodními úřady. V tomto případě dodnes působí neblahé dědictví nomenklaturních výsad a v nejednom případě je možno k onstatovat vlastnictví několika uživatelských práv u jedné osoby. Je s podivem , že podnes nebyl v tomto směru učiněn pořádek. Proč? Inu proto, že mocní nikd y nepůjdou proti mocným, zato chdák někdy neví kde by jeho rodina hlavu složil a. Inu, kapitalismus po česky. Nutno dodat, že obsolventi VUMLŮ a vysokých ško l UV KSČ jinak myslet neumí. právě proto se jim musíme bránit a to nejen proka lmacemi, ale především jasnou politikou, odhalující a demaskující všechny šejd íře v růžovém hávu či v modrém peří. Jiná cesta z tohoto postkomunistického ma rasmu nevede a obávám se, že houfy někdejších estobáků se starají o to abhy ni kdy nevedla.
Krátce po volbách v roce 1992 se v tisku objevila správa, že pouze v Praze je neobydlených zhruba 2 300n bytů. Neudivuje rudíž, že v Anonci najdeme i takové inzeráty, které nabízejí nájem ve státním bytě za 500 - 1000 DEM. Ud ivující je však to, že tento zjevný trestný čin se ani jednou nesnažil někdo p rošetřit natož potrestat. Je nepochybné, že v těchto případech jde minimálně o nedovolené podnikání s cízím majetkem. Co na to páni starostové? Že máte sváz ané ruce? Pokud tyto šmejdy provádějí rudí bratři, tak bezpochyby ano. V této souvislosti bych jen ráda dodala, že v laciných státních bytec h mnohdy bydlí milionáři, pronajímající své luxusní vily cizincům, zatímco mla dí manželé, důchodci a sociálně slabé vrstvy všeobecně se mnohdy ocitají pod n elítostným tlakem soukromých majitelů. Je zjevné a neoddiskutovatelné, že jak stát, tak obce v tomto směru nevyvíjejí žádnou rozumnou politiku, už jen proto , že na ni prostě nemají intelektuální potenciál. O to větší potenciál však vy kazují v rozkrádání všeho, co se ukrást dá. netřeba zdůrazňovat, že takzvané o bálkové metody přihrávají do jedině správných rukou ty nejlukrativnější nemovi tosti a začasté se vítězi stávají všelijaké mafie a jejichž původu svědčí přem íéra matrjošek a podobného haraburdí. V této souvislosti je třeba dodat, že za tímco invalidnímu důchodci je skriktně odepřena trafika, takzvaní čepičkáři, p ropagující symboly zločinného komunismu, se usadili téměř všude. Západní turis té jsou pak konsternování z triček propagujících hašiš a marihuánu, sex a nási lí. Nutno dodat, že takovéto zboží se v civilizované cizině buď nesmí prodávat (propagace drog je zakázána zákonem) a nebo se prodává vyloženě v pochybných doupatech na periferiích měst. Kdežto pražští radní zřejmě usoudili, že Praha by měla být vyjímkou a tak se tento zvrácený nevkus objevuje všude tam, kde v evropských metropolích kralují věhlasné firmy světových značek.
Jak to spolu souvisí? Inu, kultura státní moci se pozná nejen podle ú rovně obecních toalet, ale především podle úrovně podnikatelských elit. ty naš e se zjevně stále inspirují v odkazu V. I. Lenina a J. V. Stalina. Bytový prob lém se zjevně nenachází o nic víc jinde.
Na závěr této kapitoly si dovolím konstatování, že bytová politika ob cí a měst se nijak nevymyká z postkomunistických praktik a je tudíž nejvysšší čas jasně a přesně říci kde jsou hranice a kde je třeba říci: "Soudruzi,k tak dost!"
Mnozí občané už pocítili nelítostnou ruku novodobých rudých zlatokopů a mají své neblahé zkušenosti. Vládnoucí garnitura se pochopitelně brání a tv rdí, že nic z toho se neděje a nespravedlnosti jsou pouze okrajovým jevem K to mu abychom tyto pohrobky bolševizmu usvědčili se lži a tím si zvýšili šance na nápravu věcí veřejných je nezbytně nutné abyste ůvy občané" přestali mít stra ch z těchto lidských hyen a napsali nám své životní zkušenosti s barbatrstvím a hulváctvím postkomunistické politiky ve vztahu ke svým bytovým problémům. Jedině vzájemnou solidaritou, postavenou na tradičních konzervativně pravicových hodnotách, oproštěných od rétorických divadélek vládnoucí elity v čele s ODS, můžeme tento smrtelný kruh, stahující nás do bažin asiatské proven ience, prorazit.
Naše redakce je připravena otisknout všechny věrohodná fakta usvědčuj ící vládnoucí garnituru se lži a podvodu. Už dnes dostáváme množství otřesných svědectví o zlovolných praktikách s obecními byty, které svědčí o naprosté zv rácenosti pohrobků komunismu, novodobých zlatokopů.
Pokud se domníváte, že vaše situace je už dál nesnesitelná neváhejte a zatelefonujte nám na tato čísla: 05/41211215 a nebo na 05/41221225. Budeme s e snažit udělat pro vás vše co je v našich silách, včetně zveřejnění vašeho př íběhu.
Dana Cihelková