--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Havrda Vladimír
Název: Pochopení 17.listopadu je klíčem
Zdroj: NN Ročník........: 0005/020 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Pochopení 17. listopadu je klíčem... Pouze kolem dvaceti lidí se sešlo v pátek 7. dubna t.r. v sále libere cké radnice na besedě s Petrem Cibulkou. Byla pořádána libereckou krajskou rad ou Demokratické unie (KR DEU), jejíž funkcionáři se ještě pře tím sešli na krá tké poradě o dalším postupu vzhledem k trvající roztržce s republikovým vedení m DEU. Předsedu KR DEU ing. Rostislava Olivu jsme po jejím skončení požádali o rozhovor.
Pane předsedo, jaký byl účel této porady, co řešila a co vyřešila? Šešli jsme se, abychom zhodnotili naše poslední poznatky a stanoviska . Vývoj v DEU v nás už od listopadu m.r. budil větší nebo menší pochybnosti i obavy, proto jsme se rozhodli ustavením připravené organizační struktury na úr ovni KR Liberec tento vývoj ovlivnit a případně identifikovat. Ačkoliv náš pos tup vycházel ze stanov DEU, vrcholové vedení na nás bez jakékoliv diskuse tvrd ě zaútočilo prostřednictvím Českého týdeníku. Zřejmě jsme nějak narušili scéná ř vedení strany. My se dnes domníváme, že šlo o jakousi formu zpravodajských h er."
Můžete tuto závažnou domněnku nějak doložit? Tvrzení v ČTD se neopíra la o pravdivá fakta?
"Náš postup byl zcela regulérní, na ustavující schůzi v Liberci bylo vedení pozváno, ale bez omluvy či vysvětlení se nezúčastnilo. Doklady o ustave ní a výsledku voleb předsedy jsme jim neprodleně odeslali. Dalšího jednání se zůčastnil místopředseda strany ing. Majzlík, který se nás snažil zviklat, zda máme dosti odvahy na takto exponovanou politickoorganizační činnost. Pak zhrub a po deseti dnech, 27. prosince najednou bez jakékoliv snahy o diskusi, bez na pomenutí či varování jako blesk z čistého nebe vyšel Kudláčkův článek v Českém deníku, který zpochybnil existenci celé KR a mojí osoby jako předsedy." Domníváte se tedy, že příčinou útoku nebyla vaše osoba ani organizačn í chyby, ale přílišná samostatnost?
"Po tomto výpadu mi docházely dopisy od podobně postižených lidí z Ka rlových Varů, Pardubic, atd. Vyplývá z nich, že jakákoiv iniciativa nebo schop nost samostatného organizačního konání jsou v rozporu s představami vrcholovéh o vedení, které funkcionáře navrhuje ke zvolení či vyloučení osobními dopisy, a pokud to nepomůže, jsou ti nepohodlní ostouzeni. Vidím v tom záměr." Vyskytly se podobné případy i jinde?
"Náš případ nemá v republice obdoby, protože KR DEU Liberec byla usta vena jako první. Zkrátka jsme kousek poutekli. Potom už vedení nepustilo režii ustavování krajských rad z rukou. V rozporu s tím, že by mělo jít o demokrati ckou volbu, zásadně navrhuje kandidáty na předsedy samo, těchto aktů se účastn í a ještě v úvodní diskusi je ovlivňuje. Každá část programového prohlášení ka ndidáta je předsedkyní komentována a kvitována do mikrofonu. Pokud se v sále o bjeví kandidát "samozvanec", jsou jeho sebelépe myšlené záměry bagatelizovány a snižovány s tím, že je to rozvleklé, nezajímavé, že se opakuje atd." Jaký má podle vás toto jednání smysl a jaký smysl pak mělo vůbec zalo žení DEU?
Jak už jsem říkal, máme obavy, že se jedná o další kapitolu zpravodaj ských her. Více lidí z celé republiky se domnívá, že šlo o to znovu rozhodit s ítě a zachytit zde pravicově smýšlející občany. Z členské evidence, zápisů ze zchůzí a z programových prohlášení bylo možno získat přehled, sestavit databáz i, udělat si představu, jak je kdo činný, jaké jsou jeho schopnosti, nač je po užitelný, kdo je nebezpečný atd. Od republikového ustavujícího sněmu 18. červn a 1994 nedostaly organizace v organizační struktuře jediný závazný dokument, j ediný zápis z porady, žádný materiál z ustavujícího sněmu, nic. Většina z nás je z tohoto vývoje znechucena, řada lidí opouští členskou základnu a postižení asi dlouho nebudou chtít o žádné politické činnosti ani slyšet." Jak je to s vyloučením liberecké DEU kvůli nezaplacení členských přís pěvků?
"Jeto účelová dezinformace postavená na vytržených souvislostech. Pod le stanov člena může vyloučit pouze místní organizace (MO). Toto není vylučová ní jednotlivých členů, ale hromadné vyloučení všech místních organizací začlen ěných do KR. Skutečnost je taková, že MO se rozhodly neodesílat na ústřední úč et vybrané členské příspěvky, dokud předsedkyně strany ing. Hromádková nezdůvo dní a nevyjasní členské základně svá tvrzení v tisku a dokudnebudou splněny ně které základní náležitosti, jako vystavení od července m.r. chybějících člensk ých legitimací, dokladů o registraci, výroční zprávy o hospodaření DEU atd. Na místo jednání byla jedinou reakcí na tyto požadavky informace o vyloučení otiš těná v ČTD. Rozhdnutí, jaké budou naše další kroky, na dnešní poradě nepadlo." Děkuji za rozhovor.
Následovala diskuse členů a funcionářů KR s řadovými členy DEU, kteří se scházeli na besedu. Hovořilo se o autokratickém jednání vedení DEU, které představují dva zvolení funkcionáři ing. Hromádková a ing. Majzlík (ti jsou mi mochodem neodvolatelní, protože nejsou členy žádné MO) a jmenovaným p. Šafránk em. Toto vedení bez zmocnění sněmem provedlo změnu stanov, které jsou nedemokr atické, neregulérně a bez zdůvodnění exkomunikovalo ze strany celou libereckou DEU a její demokraticky zvolené představitele, nepodalo zprávu o hospodaření a finanční situaci strany. V ovzduší všeobecného zklamání a deziluze zazníval a zanikal jako volání žiznivého na poušti hlas jedné členky, že by měly být sv olány členské schůze MO a ty by měly rozhodnout, co dál, jednat samostatně a n ezávisle na sporech vyššího vedení. Tento přirozený demokratický požadavek zůs tal nevyslyšen a "nepochopen" a nežádoucí přehnaná iniciativa byla umlčena řeč nickými výkony v podobném stylu, za jaký je kritizována předsedkyně Hromádková . Do této atmosféry vstoupil očekávaný Petr Cibulka se dvěma kolegy z Necenzur ovaných novin. V úvodu odpovídal na otázku, kam podle jeho názoru směřuje DEU. "Kdyby DEU byla stavěna zdola, směřovala by tam, kam chce členská zák ladna. Protože je ale postavení centra řídícího DEU naprosto dominantní a nezá vislé na členské základně, bude spíše směřovat tam, kam chce ne DEU, ale vedou cí centrum, které ji představuje. Osobně se domnívám, že to nebude ten směr, k terý je proklamován. Za pět let, kdy jsem mohl porovnávat slova a skutky V. Ha vla a OF, V. Klause a ODS, B. Dvořáka a KAN, M. Sládka a republikánů, jsem vel mi skeptický, když slyším efektní politické fráze. Mohl bych s nimi souhlasit, ale nevidím nic za nimi a hlavně nevidím žádnou radikálně novou kvalitu, kter ou by tito mluvčí přinášeli na politickou scénu. Konkrétně k DEU se domnívám, že pouhým proklamováním toho, proti čemu jsme nemůžeme vytvořit žádnou novou h odnotu. Co odmítáme, je samozřejmě nutno vědět, ale jenom proto, abychom řekli , co chceme přinést o co budeme usilovat a jakými prostředky toho hodláme dosá hnout. V tom se domnívám, že DEU říká příliš málo, pokud vůbec něco. pokud byc hom chtěli postavit politickou alternativu oligarchickému systému, který tu dn es vládne, máme dost zářných příkladů, jak je možno to udělat, co je naprosto neúčinné. A já se právě obávám, že to, k emu směřuje špička DEU, už dávno prok ázalo svoji neúčinnost. Prostě klasická parlamentní demokracie nikdy nemůže oh rozít mocenské a hospodářské pozice komunistické oligarchie, která nám vládne. Naopak. Tohle je ideální hrací prostor pro tyto síly, protože se hraje podle jejich pravidel a na jejich hřistí. Tam nebezpečí, že by mohly být poraženy, v ůbec nehrozí. Rád bych zváraznil pozitivní vzory. Je to hlavně příklad ameriké a švýcarské demokracie s maximální decentralizací státní moci, jejím přerozdě lením co nejníže k občanům. Vytvoření prostoru pro systém referend na všech úr ovních a dalších mechanismů kontroly moci občany, jako je systém volitelnosti soudců, policejníhc ředitelů - známý šerifský systém v Americe, co se týká arm ády, zdá se nejdokonalejším švýcarský systém. To je ta nová kvalita, po které vyoláme. Pokud chci ohrozit pozice komunistické nomenklatury, agentů a přísluš níků StB a jejich spojenců, musím proti nim postupovat podle svých pravidel a na svém hřišti. Tam mám šanci, že nebudu vytlačen a zničen."
Jaký je váš názor na stanovy DEU?
"Domnívám se, že zaregistrované stanovy jsou úplný výsměch demokracii . Dávají-li svým členům méně práv podílet se na tvorbě rozhodnutí uvnitř vlast ní strany, něž jim jako občanům dává platná ústava, je zde něco v nepořádku. J e třeba se ptát, jestli členská základna je spolek malých dětí, které je třeba vodit za ručičku, aby byly poučeny, co je a co není demokracie." Na ustavujícím sněmu severočeské KR paní ing. Hromádková prohlašovala , že naše stanovy jsou nejlepší a nejdemokratičtější na světě, a až to ostatní pochopí, budou se chtít od nás učit.
"To je kouzelné, že až lidi pochopí blaho demokracie DEU, tak jí přev ezmou všude. Tohle jsem slýchával dvacet let - až zpad pochopí vyspělost naší socialistické demokracie, tak ji od nás převezme."
Dodnes nebyly zveřejněny dokumenty z polistopadových politických jedn ání. Proč?
"Něco málo bylo zveřejněno ve Svobodné Evropě, ale končilo to určitým datem. Ty nejdůležitější věci, které následovaly, samozřejmě zveřejněny nebyl y. My máme informace, že 13. prosince 1989 byly ve Valdštějnském paláci podeps ány dohody mezi vedením OF, které tehdy reprezentoval Saša Vondra, a KSČ, zast oupenou Vasilem Mohoritou a tiskovým mluvčím KSČ dr. Horou. Tyto smlouvy bohuž el nemáme k dispozici, ale domníváme se, že zřejmě obsahovaly to, co dnes vidí me všude kolem sebe."
Jak se má člověk vyznat v dnešním politickém zmatku? "Ten politický zmatek, o kterém mluvíte, je zmatkem pouze z hlediska neinformovaných. Z hlediska moci, která nám vládne, je to naprosto organizovan á činnost, kdy moc vyhrává kolo za kolem. Vyhrála koli s OF, vyhrála další kol o s ODS - a jmenoval jsem ještě B. Dvořáka a KAN, Sládka a republikány, Kudláč ka a DEU. Domnívám se, že jsou to všechno tatáž kola jedné hry. Pouze nás je s tále méně. Je otázka, jestli bude potřeba ještě další kolo."
Co počít, když je tak málo lidí ochotno pracovat pro demokracii? "O tom jsem samozřejmě také hodně přemýšlel. Kdybych těch dvacet let za bolševiků pracoval proti nim až tehdy, když bych kolem sebe shromáždil dost lidí podle vlastních představ, tak bych byl neudělal vůbec nic. Na skutečný b oj proti komunismu bych potřeboval desítky lidí, ale většinou jsem neměl vůbec nikoho, všechno jsem musel oddřít sám. Ale nečekal jsem, až se někdo objeví, a tak jsem udělal kus práce. Kdyby v Brně po 17. listopadu Jan Honner a arch. Šimeček čekali, až se kolem nich shromáždí desítky lidí, které by donutily udě lat čistku soudu, prokuratury, policie, správy města,atd., tak se dodneška v B rně nic nestalo. Ale protože nebyli ochotni čekat, až to udělá někdo za ně, ta k ve dvou, ve třech, málokdy více, dělali demonstrace před krajským soudem, an gažovali se v občanských komisích, demonstrovali při všech komunsitických mani festacích se sirénou a tlampačem. Díky jim bylo vyraženo pět, šest nejhorších soudců, došlo ke změnám v policii a lidé si začali uvědomovat, že působení kom unistické strany v dnešním státě je něco nepatřičného a poprvé od roku 1989 by la zakázána demonstrace KSČM. pokud chceme upozornit na něco škodlivého, nepot řebujeme plný Václavák. Když je člověk odhodlán bojovat za své přesvědčení, mů že udělat velký kus práce sám, ve dvou či v pěti. musí prostě chtít a začít. T ím bojem se učí. Já jinou cestu neznám."
Dobře, ale vy jste vyjímečný případ, to pro průměrného člověka není. "S tím bych skutečně zásadně nesouhlasil. To, co děláme, je ta nejoby čejnější činnost, kterou může občan dělat. Že to v tomto státě normální není, to není problém něčí vyjímečnosti, ale spíše problém nedozrálosti této společn osti - její apatie, poraženectví, demoralizace. Pokud jichceme hodnotit z hled iska normálnosti, musíme ji s nějakou normální srovat. Třeba s Holandskem nebo skandinávskými státy. A pak se ptejme, jestli je normální, že občan není scho pen zaujmout stanovisko ke skutkům své vlády, není schopen se zasadit o svá pr áva, není schopen jako člen odborové organizace hájit svá práva na pracovišti. Jestli jsou normální Holanďané, kteří tohle všechno dělají, nebo naši občané, kteří z toho nedělají vůbec nic. Myslím, že kdybych se v Holandsku choval, ja k se chová normální Čech, budou se na mě dívat jako na dementa. Zatímco když s e tam budu chovat, jak se chovám dnes tady, nikdo nebude říkat - ten Cibulka, to je něco absolutně vyjímečného. prostě budu normální občan.
Co by měl dělat Václav Havel, když vidí, co se dnes děje? "Oběsit se. Je to jeho systém. On se podílel na jeho budování, on hra je podle jejich pravidel, jejich hru, on neohrožuje zájmy zločinu. V Necenzuro vaných novinch převažuje názor, že změny, které v roce 1989 proběhly ve východ ní Evropě, byly na základě dohod mezi Spojenými státy a uzbrojeným Sovětským s vazem, ovšem za sovětských podmínek. A dvě základní sovětské podmínky, u který ch západ garantuje, že budou vždycky dodrženy, jsou: Za prvé - komunističtí zl očinci nebudou za svoje zločiny voláni před spravedlnost. Za druhé - zájmy sov ětského impéria nebudou po vyklizení střední a východní Evropy ohroženy. A o H avlovi si už dlouhou dobu, zhruba od 91. roku, myslím, že Václav Havel se spoj il se zločinci, kteří ho dosadili do čela výměnou za vlastní beztrestnost. Záp ad samozřejmě dobře ví, kdo je to Václav Havel, dobře ví, kdo je to Václav Hav el, dobře ví, jaké jsou jeho povinnosti, co musí dodržovat v rámci dohod. Prot o se nemusí obávat vystoupit v americkém Kongrasu, protože kongresmeni ví nebo tuší, jakou roli v této špinavé hře hraje."
Jak víte, že je to takhle? Máte nějaké dokumenty? "K dokumentům jsem nepřišel žádným. Ale je to jednoduchá logická úvah a. Pedstavte si, že vládnete naproto absolutně nad čtvrtinou zeměkoule, a na v ás záleží, jestli budete vládnout dalších 20, 30 či 50 let, anebo uděláte něco úplně jiného. Jaký důvod byste měl vzdát se vlády nad svým impériem, když bys te věděl, že pět minut nato budete zatčen a postaven před soud a za nesčetné z ločiny pověšen? Já si myslím, že absolutní vládce nemá nejmenší důvod jít tout o cestou. A pokud se jí nakonec dal, musí tam být nějaká garance, která ho zba vuje obavy z takového vývoje. Druhou věcí, kromě logické úvahy, je praxe. Podí vejte se, jak to tady vypadá. Byli komunističtí zločinci postavení před soud? Nebyli. Byli zbaveni moci? Nebyli. Byli zbaveni majetku? Naopak. Já dnes mluví m o 17. lsitopadu jako o privatizačním puči KGB. Protože o moc nešlo, moc jim zůstala. Tady šlo o to, aby se ze správců této republiky stali jejími majiteli . To se podařilo dokonale."
Ruský velvyslanec nedávno dementovat informace o nové Jaltě. "A co měl dělat? Navíc má pravdu. Protože v 90. roce vyšel v britském nebo americkém tisku zásadní redakční článek pod titulkem Končí éra Jalty, za číná éra Malty. Takže on nelhal, říkají tomu dnes jinak. Je to Malta." Liberec je pohraniční město. Jak se díváte na iniciativu Smíření 95? "Jde o to, s kým se smířit. Já nemám potřebu se na německé straně s n ěkým smiřovat, já tam mám přátele. pokud má někdo potřebu se s někým smířit, a ť se s ním smíří, ale mě ať do toho netahá."
(Další diskuse byla vedena v hostinci U Pivrnce ve Smržovce, kam P. C ibulku pozvali členové DEU z Jablonecka.)
Jsme tady v pohraničí. Jak se díváte na německou otázku? "Jestliže má ČR někdy patřit do Evropy, tak musí pro české občany pla tit stejná a povinnosti jako pro každého občana Evropy. To znamená, že když če ský občan může přijet do Španělka, usídlit se tam a koupit třeba fabriku, tak totéž můžeudělat Španěl, popřípadě Němec u nás. Oba za stejných podmínek. Niko ho neprotěžovat. Cibulka v Mnichově, stejně jako Franz v Aši."
Jak se díváte na články, které zpochybňují vaši věrohodnost tím, že v aše žena byla členkou KSČ?
"To jsou zástupné problémy. Velmi těžko se útočí přímo na mě a na NN. Mnohem efektivnější je útok oklikou. Ale pořád jde o to jedno - o umlčení a l ikvidaci NN. Protože dokud tady budou Necenzurované noviny, tak nebudou mít ni kdy klid. Nikdy nemůžou vyloučit, že se nakonec rozhodnu zveřejnit fond Z nebo 1. správu StB nebo X dalších věcí. Kamarád, který studuje mnichovnskou polito logii, mi řekl, kdyby v Německu nějaký časopis zveřejnil desetinu toho, co vy vydáváte v každém čísle, tak tam padají ministři vlády a vypisují se předčasné volby. U nás se pět let mlčí, ať se stane cokoli. Ale to nejde donekonečna. O ni vědí, že s tím jednou musí přestat. Pokud chtějí vzbudit zdání na západě, ž e jsme evropská zem a ne střední Asie, budou muset z odhalení vyvozovat důsled ky. A když to nebude jasné jim samotným, tak to rozhodně bude jasné jejich str anám, které jinak ztratí hlasy ve volbách. Do určité míry jsme narušili inform ační blokádu a začínáme pronikat i na západ. Posíláme NN např. do Polygonu ve Švýcarsku nebo do Denního hlasatele v Americe a dalších exilových periodik.A z exilového tisku to pronikne do oficiálního, což je věc , které chtějí zabráni t. proto nás musí zlikvidovat dřív, než dojde k tomu, abychom přes tisk zpětně ze zahraničí ovlivňovali situaci tady. To je hrozba, které se boji." Koho budete volit?
"Na místní úrovni v Jundrově bych věděl. Ale do parlamentu? Budu se r ozhodovat, až přijdu na to, zda je mi sympatičtější Krjučkovovo křídlo KGB neb o Ševarnadzeho. Já si fakt myslím, e to mají pod kontrolou."
Alke volby jsou přece jediná možnost, kde se můžeme projevit. "Pokud přijmeme tezi, že 17. listopad nebyl protikomunistickou revolu cí, ale privatizačním pučem KGB, tak je jasné, že volební záon je tady postave n tak, aby zájmy KGB, tak je jasné, že volební zákon je tady postaven tak, aby zájmy KGB nebyly nikdy ohroženy. Takže tu nikdy nebude strana, která by mohla ohrozit monopol KGB na moc a nikdy tu nebude takový volební zákon, pokud si h o nebyvojujeme. O účast v parlamentu se reálně uchází deset stran, ale to je j en zdání plurality a politické alternativy. je to pořád jedna hra. Jestli tam bude kágébák první, druhý nebo třetí, je v podstatě jedno. Já tvrdím, že odpov ěď na ozázku, čím byl 17. listopad, je naprosto klíčová pro pochopení všeho, c o se tu dnes děje. Za předpokladu, že to byla protikomunistická revoluce, tak nám dnes vládnou hrdinové protikomunistického odboje, banky, privatizační puč KGB, tak v čele státu stojí agentura KGB a vše patří estébákům a komunistické nomenklatuře. Člověk nemusí moc vědět, stačí se podívatkolem sebe. pokud dojde me k druhému závěru, musíme z něj vyvodit důsledky a nemyslet si, že KGB dopus tí vytvoření takového právního a mocenského prostoru, kde by mohla být poražen a. Oni jsou ti, kdo lajnují hřiště, píší pravidla a třeba je i během hry měni. "
Tomu nasvědčuje i vývoj v DEU, která najednou začala ujíždět jinam, n ež jsme chtěli.
"Politická strana, která se nemá vymknout z pod kontroly, musí být vy stavěna ultracentralisticky. Kdyby byla vystavěna demokraticky, tak nikdy nema jí záruku, že ta garnitura, kterou dostanou do čela, tam také vydrží. Proto ta supercentralistická výstavba strany, kde tři lidé ovládají čtyři a půl tisíce lčenů. Myslím, že za daného rozložení sil usilovat o vytvoření silné pravicov é strany, která by mohla ohrozit pozice KGB, je ztráta energie a času. Jejich pozice není schopen ohrozit ani západ, protože jsou dohodami se Spojenými stát y garantované."
Když říkáte, že nemá cenu nic zakládat, proč píšete? "Myslím, že jediná šance jak postupovat s minimem jejich kontroly, je nenechat se přesto vytlačit z veřejného politického života. Ať už jako jednot livci, iniciativy nebo i části politické strany. Protože místní organizace zda leka nikdy nebudou pod kontrolou. Pokud je centralizovaná výstavba strany, tak pro ně ani nejsou důležité. Ten filtr nasadí od okresních organizací, další f iltr v kraji, no a v centru už to mají zaopatřené úplně. Takže za prvé - nenec hat se vytlačit ze společenského a politického života. Na komunální úrovni pro stor vždy bude, záleží na naší aktivitě a nemusí nás být ani stovky. Pět lidí dokáže udělat v obci pořádný kus práce. A za druhé - být aktivní v ekonomické sféře, pokud možno jako podnikatel, stát se ekonomicky silným a nezávislým. pr otože ekonomická síla bude násobit sílu našeho hlasu i v politické oblasti. Po kud budeme žebráci na podpoře, tak je nikdy nedokážeme ohrozit, i kdybychom mě li tisíckár pravdu, protože nebudeme mít ani na dopisní papíry a známku. Tyto dva body jsou podle mě úkol na celý život. Přitom si představují práci semd dn í v týdnu, šestnáct hodin denně. A za deset, dvacet, za třicet let začneme být vidět. začne se konstituovat střední vrstva o počtu statisíců a miliónů, kter á tvoří páteř každé demokratické společnosti. Je složena z lidí, kteří v hospo dářské soutěži prokázali svoji odolnost, pracovní výkon, schopnost samostatnéh o myšlení a jednání. A to už na politickou scénu vstupuje nová kvalita, tehdy začne kágébákům docházet dech. A pokud to má být za dvě tři gnerace, tak my mu síme položiz základ té prvé. pokud to nedokážeme, je to ztracené." Vladimír HAVRDA
(text pod fotkou)
Petr Cibulka jako jeden z mála bývalých disidentů zůstává věrný své p ověsti nesmlouvaného bojovníka proti komunismu. Je mluvčím Charty 77 a Hnutí z a občanskou svobodu, ale především vydavatelem Necenzurovaných novin, které za ložil po zjištění, že přes údajně protikomunistickou revoluci v r. 1989 nemá p řístup do tisku, rozhlasu ani televize. V. Havel označil NN za "stoku", druzí v nich nacházejí zdroj informací, které jiný tisk neposkytuje. Snahy o likvida ci NN ze strany vydavatele ČTD prý nejsou nic nového, ale v periodických krizí ch, kdy k němu přecházejí částí redakce, se opakují už od konce roku 1992. Úto ky jsou též vedeny přes tiskárnu i finance ("Každý agent StB pro začátek alesp oň milion.") NN přežily tolik vlastních smrtí, jaké žádné jiné," přiznal. "Ned okázali bychom to ustát, kdyby to nebyl náš život." O tom, že má stále co říci , svědčí m.j. okamžitě a opakovaně strhávané plakáty na jeho besedu v Liberci, ale též záznam z ní. (viz článek Pochopení 17. listopadu je klíčem..)