--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/021 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Minulý týden, lze, zdá se, celkem bez nadsázky nazvat poněkud atypickým. Nejen z hlediska mezinárodní angažovanosti Prahy, ale též pokud jde o nakupení důle žitých událostí mimo hranice České republiky. Jistě, stále ještě do značné mír y odeznívaly následky teroristických útoků v Oklahoma City či v japonském Toki u, dále narůstala krize v bývalé Jugoslávii resp. v Čečensku. Ovšem dominovat začaly i jiné věci: Například inaugurace nového francouzského presidenta Jacqe se Chiraca a v té souvislosti také sestavení nové francouzské vlády, výsledky zemských parlamentních voleb v severním Porýní-Vesfálsku a Brémách, volby v Bě lorusku, návštěva papeže v České republice...
(I když, na druhé straně, pozornost k teroristickým činům neochabla úplně. Zej ména v Japonsku, kde se po dalším útoku otravným plynem v tokijské podzemní dr áze podařilo policii zatknout prakticky celé vedení podezřelé náboženské sekty Óm Šinrikjó včetně jejího kultovního vůdce Šoko Asahara. Navíc však přibylo d alší nebezpečí, tentokrát zdravotního charakteru: V africkém Zairu se totiž ob jevil smrtící vir EBOLA, kterým se v krátké době už nakazilo hodně přes sto li dí, kolem stovky jich dosud zemřelo. Jeden infikovaný byl zadržen v Kanadě, čt yři prý odjeli do Rumunska, kde však zmizeli, snad i do Londýna se Ebola prý d ostala...)
Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
Z hlediska aktuálních událostí v Evropě, zejména rostoucího nebezpečí z imperi álních choutek Ruska, můžeme také posuzovat současnou mezinárodně politickou a ktivitu Prahy. Tak například počátkem minulého týdne se ministr obrany Vilém H OLÁŇ (KDU-ČSL) zúčastnil konference členských a přidružených států Západoevrop ské unie v portugalském Lisabonu: Na pořadu dne byl zejména přibližovací proce s oněch přidružených zemí k systému evropské kolektivní bezpečnosti. Z obdobný ch důvodů jednala delegace Poslanecké sněmovny, vedená jejím předsedou Milanem UHDEM (ODS), o několik dní později také v Dánsku, kde byla přijata jak předse dou tamního Parlamentu, tak i premiérem a královnou. A do jisté míry sem spada jí i dohody o hraničním odbavování v silniční, vlakové a vodní dopravě a O vzá jemné pomoci celních správ: Obě podepsali v bavorském Furth im Wald 19. května ministři vnitra a financí Jan RUML a Ivan KOČÁRNÍK (oba ODS) s německým zástu pcem, ministrem Theo WEIGLEM.
(Obavami z ruské "nevypočitatelnosti" je prostoupena také další událost, přesn ěji "rozhořčený" protest presidenta Václava HAVLA adresovaný presidentu Borisi JELCINOVI. O co že šlo? Jelcin slíbil, že vojenské přehlídky veteránů II. svě tové války se nezúčastní ti, co bojovali, či spíše vraždili v Čečensku, svůj s lib však nedodržel, tudíž přihlížejících 52 hlav států a premiérů podvedl...) * * *
Ovšem, živo bylo tentokrát i v samotné Praze. Už v úterý 17. května sem přices toval na třídenní oficiální návštěvu švédský král Carl XVI. Gustav s královnou Silvií, v jejich doprovodu též ministryně zahraničí Lena Hjelmová-Wallenová. A 20. května pak přijel vzhledem ke svatořečení Jana Sarkandera a Zdislavy z L emberka na několikadenní návštěvu Prahy a Olomouce papež Jan Pavel II. UDÁLOSTI V "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ
Tady lze říci, že se nic moc nezměnilo. Vlastně trochu ano, protože se znovu d ostává do popředí zájmu veřejnosti situace v sousedním Polsku. Jednak konečně oznámil svou kandidaturu na úřad presidenta v podzimních presidentských volbác h předseda polské sociální demokracie Aleksander KWASNIEWSKI. Ovšem nejen to: Nadále pokračuje i stávkové hnutí, zejména ve varšavském traktorovém závodě UR SUS, pokračuje též krize vztahů mezi presidentem Lechem WALESOU a premiérem Jó zefem OLEKSYM, který se proti vůli presidenta zúčastnil 9.května oslav vítězst ví v Moskvě: Oba pánové se sice v polovině minulého týdne sešli, ovšem s výsle dkem prakticky nulovým. Za zmínku však v Polsku stojí hlavně jiná událost: Pos tkomunistická vláda totiž konečně schválila dlouho odkládaný návrh zákona o re stitucích, tj. o vrácení majetku zabaveného komunistickým režimem v letech 194 4 až 1963.
("Horko" bylo ovšem také v Německu, kde v severním Porýní - Vestfálsku a Brémá ch probíhaly o předposledním víkendu zemské parlamentní volby. Zvítězili v nic h, byť se ztrátou absolutní většiny, sociální demokraté, kteří však budou muse t jít do koalice se Zelenými: Ti zaznamenali prudký vzestup, v obou případech získali nad 10 procent hlasů. Naopak do zemských sněmů se nedostali svobodní d emokraté, takže jejich předseda a zároveň německý vicekancléř aministr zahrani čí Klaus KINKEL už oznámil, že nebude kandidovat na funkci předsedy strany na jejím sjezdu v červnu 1995...)
* * *
Pokud jde o Slovensko, tak tam je situace už několik měsíců "standardní", tedy v podstatě vyhrocená. V polovině minulého týdne se v Bratislavě a vzápětí i v Košicích konaly pod záštitou KDH a Demokratické unie demonstrace na podporu p residenta Michala KOVÁČE, který je pod silným tlakem premiéra Vladimíra MEČIAR A a vládnoucích HZDS a Národní strany. Pokud prý Kováč neodstoupí, koalice bud e iniciovat na podporu jeho odvolání referendum.
(Ale ani vztahy k České republice tady nedoznaly podstatných změn. Slovensko s ice revalvovalo svou měnu vůči EKU, čímž se snaží zachránit Platební dohodu, o všem k setkání obou premiérů, kvůli obstrukcím Vladimíra Mečiara, zřejmě jen t ak brzy nedojde. A tím také k řešení problémů, jež slovenský premiér stále ult imativněji předkládá, či naopak které odmítá úmyslně brát na vědomí..) SVĚT KOLEM NÁS
Jak již bylo řečeno v úvodu, v globální mezinárodní politice po dlouhé době ve dle teroristických útoků v Oklahoma City a v japonských městech Tokio a Jokoha ma převládly jiné události. Například výsledek presidentských voleb ve Francii , který nejméně na sedm příštích let bude silně ovlivňovat situaci v Evropě: N ový president Jacques CHIRAC si za svého předsedu vlády totiž vybral dosavadní ho ministra zahraničí Allaina JUPPÉHO a tím, zdá se, dosavadní kontinuita fran couzkého vývoje zůstává zachována. Poměr sil se však v budoucnu změní v Běloru sku, kde v referendu výraznou většinou zvítězil trend znovusloučení této země s RUSKEM. Naopak v Argentině se rovněž nic nezmění: Staronovým presidentem se tam stal opět Carlos MENEM.
(Nelze však pominout ani další ohnisko napětí v Evropě, oblast bývalé Jugosláv ie. A to nejen ve vztahu Chorvatska a krajinských Srbů, kde ti první přes slib y presidenta TUDJMANA velmi liknavě opouštějí nárazníkové pásmo mezi oběma str anami. Vyostřuje se totiž situace i v Bosně: Srbský president MILOŠEVEVIČ sice oznámil, že je ochoten uznat Bosnu coby stát, bosenští Srbové však prohlásili , že v případě jakéhokoliv vojenského zásahu "zbytku" světa do konfliktu budou všichni příslušníci sil OSN zajati...)
* * *
Úplně na konec pak ještě pár událostí: Například, že USA vetovaly v Radě bezpe čnosti rezoluci, odsuzující vyvlastnění 54 hektarů půdy izraelskou vládou v Je ruzalémě. Nebo sílící eskalalaci války v Čečensku, kde ruské ozbrojené síly do byly další opěrné body čečenských obránců...
Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin NA VÝCHOD OD HRANIC: ZNOVU MRÁZ?
Vzhledem k tomu, co se dnes a denně děje v Rusku, by se dalo usuzovat, že onen "mráz", uvedený v titulu, nám hrozí právě odtud. Jenomže, doby se poněkud změ nily a hranice s Ruskem už nemáme, byť ono "chladné" nebezpečí odtud hrozí tak é: "Moskva" je však přece jen daleko a mezi Českou republikou a někdejší sovět skou komunistickou říší leží už téměř tři roky některé nové země. Například Sl ovensko: Stát, který si dal už při svém vzniku koncem roku 1992 do vínku demok racii, dobré sousedské vztahy, prosperitu. Jak ovšem vidno z posledního vývoje , něco jiného jsou předsevzetí, jimiž se snažíme o čemsi přesvědčit občany, co si úplně jiného pak skutečnost. Zejména, pokud jde " o snahy současné vládnouc í "bratislavské" koalice získat neomezenou moc. Navždycky.
(Dvakrát už Vladimír Mečiar stál na výsluní coby premiér: Pokaždé padl díky sv é nezvratné touze stát se diktátorem. A pokaždé se díky slibům, které nikdy ne splnil, znovu vyšvihl na vrcholek vládnoucí pyramidy. Naposledy na podzim loňs kého roku. Co však je pro Slovensko důležité, vždy po svém návratu na "pomysln ý" trůn osnoval pomstu proti těm, kteří jeho absolutistické choutky prohlédli a demokratickou cestou ho o funkci předsedy vlády připravili... Což se v souča sné době týká hlavně presidenta Michala Kováče a celého poslaneckého klubu Dem okratické unie. Tedy politiků, kteří kdysi s premiérem spolupracovali a právě pro nesouhlas s jeho metodami od něj odešli...)
* * *
Lze ovšem říci, že nejen tím je vývoj ve Slovenské republice už od jejího vzni ku typický. Můžeme zde totiž v hojné míře vidět i narůstající nacionalismus v té nejhrubší podobě, sílící fašistické tendence, uplatňování metod, které si n ic nezadají s komunistickou totalitou posledních desetiletí. Avšak nejen to: M ůžeme zde také v hojné míře vidět snahu hledat v případě vlastních problémů "n epřítele za každou cenu". V České republice, Maďarsku, na Západě. A to vše poc hopitelně v režii vladní koalice. Tedy Slovenské národní strany, Hnutí za demo kratické Slovensko a neokomunistického Sdružení dělníků Slovenska. (Člověku až zamrazí v zádech, když si uvědomí, co by nás čekalo, kdyby federac e pokračovala. A řekne si, zaplať Bůh, že jsme dnes rozděleni. Jenomže: Máme s e Slovenskem společnou hranici. Hlavně však, vládne tam de facto ideologie, kt erá je identická tomu, co se stále více opět prosazuje nejen v "moskevském Kre mlu", ale též v Bělorusku, resp. na Ukrajině. Čili s "blokem" zemí, s nímž Slo vensko sousedí a s nímž udržuje vztahy více než přátelské. Ostatně, idea spoje ní všech Slovanů, s kterou přišel běloruský president a jež dokonce v tamním r eferendů získala nebezpečnou podporu téměř 90 procent hlasů, je blízká i slove nským vládním kruhům. Proto onen "mráz z východu". Abychom totiž najednou nezj istili, že místo Slovenska sousedíme s "všeslovanskou říší" pod vedením Ruska...) (Zahraniční stránku připravil)
Jiří F. PILOUS