--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Fuxa Bohumil
Název: O jedné besedě aneb staří Slované by zírali
Zdroj: NN Ročník........: 0005/021 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

O jedné besedě, aneb staří Slované by zírali. Pokud se předem nezasvěcení mšenští občané řídili údaji na pozvánce, šli 21.března besedovat s doc. dr. Klanicou DrSc o starém Hradsku. Úvodní před náška, jejíž osou byl odvěký zápas Slovanstva s Germánstvem, však nové poznatk y nepřinesla, takže posluchač, alespoň trochu seznámený s historií, odcházel z klamán. Zajímavá věta, že "jako červená nit se našimi dějinami táhne likvidace inteligence" byla ke škodě věci nedotažena do konce, neboť přednášející se ve výštu likvidovaných spokojil Komenským a nacistickou okupací, zcela pominuv d obu posledních desetiletí. Za závěrečné poctivé přiznání, že Hradsko zná vlast ně jen z literatury a snad i za vyslovení víry, že "národ, který překonal tisí c let, překoná i to nebezpečí, které mám na mysli "obdžel od pořadatelů jako p rojev uznání kytici karafiátů, čímž se zároveň uvolnil prostor pro další, před em neohlášenou část večera.

Ta začala vyznáním p. Sedláčka z Hradska, že "je mu trapné, když mu k oukají přes vrata na Kokořín a mluví o Sudetech", po kterém již bylo jasné, oč vlastně ve mšeně půjde. Jako mávnutím kouzelného proutku se poznáníchtiví "př átelé z Neratovic, Mělníka, Kralup i odjinud" zviditelňují - jejich tváře jsme vídávali na tribunách i jinde, odkud se poměrně nedávno vládno - sedí zde řed itel státního statku, pár příslušníků MV (vetně vědymilovné StB) předseda OV N F, vysoký důstojník ČSDA a neznámí další Ano - právě pro ně, členy organizace, která desítky let škodila této zemi, je zřejmě uren následující program. Na t omto místě je nutno říci, kdo je dr. Klanica - pořadatelé to cudně oznámili až na konci večera - je nejen významným archeologem, ale především místopředsedo u KSČM, frakce, kterou vede nechvalně známý s. Grebeníček. Proto ta slezina ok resního formátu!

Po emotivní kulturní vložce se chápe slova další historik - s. doc. A. Robgek ze Zeměch, podle vlastního vyjádření "pravděpodobně nejlepší český etnograf a etymilog". Ve fantastické směsici demagogie, fagulací a podlézání několika sta rším přítomným mšeňákům předvedl celou šálu "názorné komunistické agitace". Na dmíru agresívním projevem a konstatováním, že potomci Mšeňáků jsou usídleni do konce i na Kavkaze, potěšil soukmenovce a konsternoval neznalce. Kolik asi chy bělo k tomu, aby J.V. Stalina hrdě označil za potomka nějakého Mšeňáka, ví jen sám. Snad k tomu nenašel ještě vhodnou dobu a místo. Citát "historie nesmí vé st k nenávisti, je svědomím národa" i slova starého písmáka, který jeho ústy ř íká: "Co bych z toho měl, kdybych lež psal" jsou v příkrém rozporu se slovy to hoto internaionalisty. Sám ví nejlépe odpověď - kdyby pravdu psal, nepsal by. A mluvit o lásce zde? Zbytečné!

O něco mírnější byl zástupce NR KČP (Nár. rada Klubu čes. pohr.) Ten, snad aby vysvětlil absenci mladých lidí v tomto spolku, vyslovuje obavy blíže neurčené ho kantora kdesi v Čechách: "Nepropustí mě z práce, když budu funkcionářem tét o organizace?" Žel - mezi přítomnými chybí v tuto chvíli psychiatr. Již je zal oženo 80 klubů, ten zdejší bude prvním na okrese Mělník, další budou následova t.

Veřejná volba taujplně navržených budoucích neohrožených funkcionářů, višchni jsou důchodového věku, proběhla hladce, jako na Sjezdu. Patetická slo va: "Jsme Češi, synové a dcery této země, každý z nás, ať je členem KSČM, ODS, ODA, atd. má povinnost hájit a bránit vlast "však znějí nepřímně a cize z úst těch, kteří zde reprezentují organizaci, která zaprodala vlast okupantovi. Di vný pocit!

Z představy, že by se z takovýchto "houfování" mělo archeologům Klanicova typu podit vykopat zanikající minulost se vším tím zlem, které těžce překonáváme, mrazí. Tím spíše, že zde nacházejí prostor M. Štěpán a jemu podobní. Pan doc. Klanica vypadá však celkově sympaticky, je tolerantní, váží si názoru, který s rovnává obě zaniklé totality, usmívá se, bere argumenty protistrany. "ten by s nad ani nedovedl kroutit krkem jako jeho vzory" říkám si, když s ním v závěru besedy soukromě hovořím a ptám se na vysvětlení článků NN č. 52/94, 3/95 a dlš ích. Do toho již polozapomenuté: "Čest práci, soudruhu místopředsedo, čest prá ci, Zdeňku". Ač stejně staří, máme jiné zkušenosti i názor... a ten mi praví, že 21. března 1995 byla ve Mšeně založena kryptokomunistická organizace - snad to poznají i někteří z těch, kteří do ní vstoupili.

Od konce strašné války uplyne brzy 50 let - a to je dostatečně dlouhá doba k poznání, co bychom si měli s sebou do Evropy přinést: místo strachu, n enávisti a starého myšlení víru, že ta zlá doba, kdy lidská nenávist přinášela zkázu a smrt, navždy končí Je smutné, že toto poznání dnes ve Mšeně nebylo a ti občané, kteří přišli v naději, že se dozví něo nového, byli opět oklamáni - tentokrát za přímé účasti významného archeologa, byť místopředsedy KSČM, dědi čky smutně proslulé KSČ.

Mšeno,1995 Mgr. Bohumil Fuxa, U školy 396

Mšeno