--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/025 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

OTÁZKY, NA KTERÉ NIKDO NEREAGUJE "SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI

Z toho, co bylo v několika předchozích částech našeho seriálu publikováno, je zřejmé, že major JUDr. Arnošt Kukačka, vyšetřovatel Úřadu vyšetřování pro ČR P olicie České republiky, ve svém "Usnesení" z 2. dubna 1992 legalizuje způsob " rozdělení" majetku JZD DAK Slušovice. Snad jen nepřesnosti v uvedených počtech členů družstva či účastníků dílčích schůzí se majoru Kukačkovi zdají "poněkud " podezřelé... Ale i tyhle skutečnosti, jak uvidíme v následujícím textu Usnes ení, se snaží co nejvíce zmírnit a celou záležitost obrátit ve prospěch DAK MO VA Slušovice, dnes Bratislava, a pánů docenta ing. Františka Čuby, CSc., a jeh o společníků či nejbližších spolupracovníků...

(Pokračování z minulého čísla)

(Panu vyšetřovateli, majoru JUDr. Arnoštu Kukačkovi ovšem an i nevadí, že z pr ávního hlediska platné stanovy slušovického družstva od roku 1990 neexistovaly . Že tudíž nahrazení docenta ing. Františka Čuby, CSc., ve funkci předsedy agr okombinátu Slušovice Pavlem Drhou bylo neregulérní. Že tudíž všechny právní úk ony, učiněné Pavlem Drhou, všechny jeho podpisy coby statutárního zástupce, ne majícího oporu v stanovách družstva registrovaných u příslušného obchodního re jstříku územního soudu, jsou nezákonné...)

Část XXIII.

Jak uvidíme v následujícím textu, majoru JUDr. Arnoštu Kukačkovi ovšem nevadil y také další věci. Prostě, všechny další důkazy případně fakta bagatelizoval a tam, kde to dost dobře nešlo, dělal, že neexistují. Avšak, nechme obecných úv ah a teoretizování, a vraťme se k citaci dalších částí jeho "Usnesení", které nese datum dne 2. dubna 1992:

DAK MOVA POPRVÉ NA SCÉNĚ...

"Protože tyto nepřesné údaje o počtech členů, pokud by byly úmyslně zkresleny, by za dalších okolností mohly zakládat skutkovou podstatu např. trestného čin u podle ş 209 tr. zákona, zabývalo se jimi i toto šetření. Neprokázalo však žá dnou manipulaci."

* * *

Údaj o počtech členů (6956) vycházel z osobní evidence. Podle zjištění revize Finančního ředitelství Brno čj. 2323/91-311 vykazoval DAK ke 31. prosince 1990 celkem 7021 pracovníků, z toho 6178 trvale činných (rozdíl tvoří důchodci), p řičemž je zřejmé, že většina těchto pracovníků byla současně i členy družstva. ..

(Tady malá otázka pro vyšetřovatele: Co znamená ono "je zřejmé"? V každé organ izaci, tedy i v DAK Slušovice, přece musí být evidence. Nejen zaměstnanců, ale v případě družstva také členské základny! Jak to, že její skutečný počet vyše třovací skupina nezjišťovala? Porovnáním by se přece hravě zjistilo, kolik ze zaměstnanců je vlastně členů. Takhle mají citované údaje nulovou hodnotu. Možn á však, že o to právě členům speciální vyšetřovací skupiny šlo...) Vyhodnocením usnesení 11 dílčích členských schůzí byla zjištěna také určitá te rminologická nepřsnost při zjišťování celkového počtu členů. To ostatně konsta toval i prokurátor ve svém odvolání ze dne 2. dubna 1991 čj. Pe 67/91 (týká se registrace DAK MOVA u Městského soudu v Brně, pozn. autor). V některých usnes eních se totiž uvádí nikoliv počet všech členů, kteří byli zařazeni do organiz ačních jednotek, o jejichž schůzi šlo, ale o počet pozvaných či zúčastněných, ovšem bez uvedení z jakého počtu. Navíc v usneseních z dílčích schůzí konaných dne 19. prosince 1990 v 16 hodin a 21. prosince 1990 v témže čase v Zádveřicí ch hlasovala většina přítomných pro rozdělení družstva jen na dva subjekty (DA K MOVA a DAK Slušovice) a proti rozdělení majetku způsobem navrženým ing. Sršn ěm: to znamená, že na těchto schůzích se hlasovalo proti usnesení, jež bylo na konec přijato coby společné; obdobný výsledek máme i ze schůzí konaných dne 21 . prosince 1990 ve 13 hodin v Zádveřicích a 20. prosince 1990 v 16 hodin v Sok olovně v Želechovicích. Společné usnesení bylo tedy přijato sedmi a v podstatě odmítnuto čtyřmi členskými schůzemi...

* * *

Výhrady resp. nesouhlas se způsobem rozdělení majetku DAK Slušovice tak, jak b yl navržen na všech dílčích schůzích ing. Sršněm spočívaly především v tom, že nebyl znám hospodářský výsledek roku 1990 a hojně se vyskytoval názor, že by se s dělením družstva mělo počkat, než bude hotova roční uzávěrka: Teprve po n í by měly členské schůze rozhodnout znovu. Nesouhlasilo se s ideálním dělením závazků a pohledávek podle procentního podílu, který připadl na každé nové dru žstvo podle počtu členů, jež se k němu hlásili (byly názory, že závazky mají b ýt hrazeny tím družstvem, jemuž připadl inkriminovaný objekt...). Tyto výhrady však vyjádřilo 1188 členů... převážně se hlásících k ZD Agrodružstvo, ZD Zádv eřice, ZD Želechovice a ZD Vizovice, jejichž zástupci odmítli později podepsat tzv. dohody u kulatého stolu a delimitační protokol, který měl být jejich pod kladem. Další zase odmítali zúčastnit se práce v sedmi komisích zřízených jako pracovní skupiny pro rozdělení jednotlivých hospodářských prostřdků (např. ZP , ŽV, finance a pod.). Přičemž hlavním sporným bodem se jevilo rozdělení závaz ků a pohledávek, což mělo později za následek velké komplikace... (Další, teď už evidentní rozpor ve zdůvodnění "legality" rozdělení slušovickéh o majetku. Jakékoliv účetní podklady, podle nichž se onen akt měl správně real izovat, prakticky neexistovaly: Nejen tehdy, ale ani později. Což bylo podle m ajora JUDr. Arnošta Kukačky v pořádku. Rovněž tak skutečnost, že chyběly, jak už bylo řečeno dříve, jakékoliv právní předpisy nebo směrnice. Prostě, nic se nedělo, pan docent ing. František Čuba, CSc., a spol. "údajně" postupovali spr ávně. Následující řádky psané majorem JUDr. Kukačkou nás o tom "velmi" důrazný m způsobem přesvědčují...)

* * *

V souhrnu lze konstatovat, že způsob a metoda rozdělení majetku a závazků půvo dního DAK Slušovice ve spojitosti s problémy kolem účetní závěrky za rok 1990, která nebyla a prakticky již ani nemohla být později schválena členskou schůz í ve smyslu ş 15 odst. 4 c zákona o zemědělském družstevnictví, jsou důsledkem patové situace, jež však nemůže být vyřešena orgány činnými v trestním řízení . Rozdělení družstva a jeho majetku je ve smyslu ş 9 odst. 1 citovaného zákona plně v rukou členské schůze, jejíž záměry jsou i nyní pro tyto orgány závazné (ş 9 odst. 1 tr. řádu), jestliže nezjistily úmyslné zásahy do výsledku hlasov ání na těchto schůzích. Na tom nic nemění ani pozdější rozhodnutí odvolacího s oudu, který otázku rozdělení majetku a závazků DAK Slušovice a způsob, jakým s e to stalo, dal do souvislosti s registrací zejména DAK MOVA a DAK Start... (Čili skutečně, šalamounské stanovisko Vše v pořádku. Podklady nepodklady. Hla vně, že hlasování bylo, podle názoru majora JUDr. Arnošta Kukačky, regulérní. Ale například, že s rozdělením majetku podle návrhu ing. Sršně souhlasili jen přihlásivší se členové DAK MOVA a DAK Start, kteří měli drtivou většinu, už ni koho nezajímalo. Pochopitelně. Tyto dva subjekty totiž získaly všechna pozitiv a a minimum dluhů... Tak proč se o tom zmiňovat v "Usnesení"...) * * *

V druhé části některých dílčích schůzí byla ve dnech 18. až 21. prosince 1990 ustavena tři nové družstva: DAK MOVA Slušovice, do něhož se mělo přihlásit 412 5 členů, DAK se sídlem ve Všemině, později DAK START Trenčín (1365 členů) a SY MAZ (48 členů).

Představenstvo DAK MOVA zvolilo dne 24. prosince 1990 v souladu s čl. 6/B, 4, 6 stanov za předsedu docenta ing. Františka Čubu, CSc., a generálního ředitele Pavla Drhu, kterému udělilo ve smyslu ş 241 hospodářského zákona prokuru. Pře dstavenstvo DAK START zvolilo v souladu se stanovami tohoto družstva (čl. 7/B) pak za předsedu Emila Filipce a jmenovalo ing. Karla Nedbálka generálním ředi telem...

DAK MOVA podal návrh na zápis do podnikového rejstříku dne 29. prosince 1990 M ěstskému soudu v Brně, ve kterém požaduje zápis dnem 2. ledna 1991. Téhož dne podává "místopředseda DAK Slušovice" Pavel Drha u téhož soudu návrh na výmaz D AK Slušovice z podnikového rejstříku, v němž byl veden v odd. Dz. vl. 1373 s o důvodněním, že se toto družstvo rozděluje k 1. lednu 1991. A konečně, téhož dn e vydává soudní tajemnice usnsení, jímž se výmaz DAK Slušovice povoluje. Proti zmíněnému usnesení o povolení výmazu podávají ve dnech 9. a 10. ledna 19 91 mimo jiné odvolání pět členů představenstva DAK Slušovice, několik dalších družstevníků a ing. Kubík, předseda DAK Slušovice (měl být zvolen na členské s chůzi konané dne 10. ledna 1991 ve Zlíně, na které se se sešli členové družste v z Agrodružstva, Vizovic, Zádveřic a Želechovic). Tímto odvoláním žádají v po dstatě zrušení usnesení o povolení výmazu s poukazem na nedostatky vzniklé při jednání o rozdělení majetku, jež vyústilo ve sporné rozhodnutí dílčích člensk ých schůzí z 18. až 21. prosince 1990.

* * *

Dnem 1. ledna 1991 povoluje Městský soud Brno zápis DAK MOVA Slušovice v podni kovém rejstříku v odd. Dz. vl. 2203 a dnem 7. ledna 1991 povoluje týž soud záp is do podnikového rejstříku DAK Start v odd. Dz. vl. 2207. O týden později, 14 . ledna 1991, podává proti těmto dvěma usnesením Městského soudu v Brně odvolá ní Městská prokuratura Brno (čj. Pc 65/91), které později zdůvodňuje nedostatk y v řízení soudu I. stupně, jenž se nezabýval dostatečně zkoumáním splnění pod mínek, které právní předpisy vyžadují splnit před rozhodnutím o provedení zápi su...

* * *

Dne 28. ledna 1991 podává právník DAK MOVA dr. Kaláč vyjádření k odvolání Měst ské prokuratury Brno ze dne 14. ledna, které doplnil svou výpovědí dne 6. únor a 1991; v podstatě v ní odmítá spojování registrace nového družstva s výmazem starého a s úplným rozdělením majetku a žádá prokuraturu, aby vzala zpět své o dvolání ve věci registrace DAK MOVA... Ze všech těchto jednání je sice zřeteln ě patrné úsilí vedení DAK MOVA docílit potvrzení registrace v podnikovém rejst říku povolené ke dni 1. ledna 1991, ale ani z takto projevovaného úsilí nelze dovozovat jakékoliv protiprávní jednání.

(Jenomže nikdo, pokud jsem si měl možnost pročíst dostupné dokumenty, neprotes toval proti úsilí DAK MOVA dosáhnout potvrzení registrace. Všichni se spíše za měřují na její neplatnost. Zdá se, že pan vyšetřovatel major JUDr. Arnošt Kuka čka nechce pochopit podstatu věci. Anebo ji naopak pochopil a snaží se ji zaml žit...)

* * *

Dne 7. března 1991 Krajský soud Brno svým usnesením čj. 19 Co 102/91... ruší u snesení Městského soudu v Brně (ze dne 1. ledna 1991). Téhož dne ruší Krajský soud Brno svým usnesením čj. 19 Co 104/91... usnesení Městského soudu v Brně, kterým byl povolen zápis DAK START do podnikového rejstříku dnem 7. ledna 1991 a vrací věc soudu I. stupně k dalšímu řízení; dne 11. března 1991 vydává Kraj ský soud Brno obdobné usnesení i ve věci registrace DAK MOVA pod čj. 19 Co 105 /91. V těchto zmíněných rozhodnutích zavázal odvolací soud nižší instanci I. s tupně k poměrně rozsáhlému dokazovacímu řízení, které prokurátor později označ il za neúplně provedené.

I přes namítanou neúplnost byl dnem 18. března 1991 povolen usnesením Městskéh o soudu Brno zápis DAK MOVA do podnikového rčejstříku. Z rubu tohoto usnesení je patrna i určitá rozporuplnost právní situace, když rejstříkový soud zasílá toto usnesení DAK Slušovice, jehož výmaz byl krátce předtím restituován, a čty řem zemědělským družstvům, které právně neexistují, ale jsou součástí původníh o DAK.

Proti tomuto usnesení městského soudu v Brně, jímž byl po druhé povolen zápis DAK MOVA do podnikového rejstříku, podává dne 2. dubna 1991 Městská prokuratur a v Brně odvolání čj. Pc 67/91 na základě něhož Krajský soud Brno rozhoduje us nesením čj. 19 Co 195/91 ze dne 30. dubna 1991 o tom, že se návrh na zápis DAK MOVA do podnikového rejstříku zamítá...

(Čtenáři se třeba bude zdát, že předcházející řádky jsou zbytečně rozvláčné a do jisté míry i nudné. Možná má pravdu. Ovšem k pochopení celé "absurdity" toh oto případuje nutné uvádět všechny detaily, tedy i přehled veškerých soudních jednání kolem DAK MOVA a někdejšího slušovického agrokombinátu. Přinejmenším v podobě, jak je podchytil vyšetřovatel Úřadu vyšetřování pro ČR Policie České republiky major JUDr. Arnošt Kukačka. Pouze tak vynikne nesmyslnost celé situa ce. Zejména pokud jde o závěry oné speciální vyšetřovací komise. Soudy rozhodn ou, prokuratura má názor... a pan major JUDr. Arnošt Kukačka udělá závěr podst atně odlišný. Definitivní. Na jeho základě pak vše smete ze stolu. S předpokla dem, že je to konečné.)

* * *

A vlastně, major JUDr. Arnošt Kukačka konstatoval pouze to, co se stalo zhruba o sedm týdnů později. Totiž, že "dne 24. května 1991 byl Okresním soudem Brat islava 1 převzat návrh na registraci DAK MOVA do podnikového rejstříku tohoto soudu. Obsah návrhu se v podstatě shodoval s návrhy, které byly již dříve podá vány u Městského soudu v Brně...

(Pokračování příště)

Jiří F. PILOUS