--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Práce nebo lágry ?
Zdroj: NN Ročník........: 0005/025 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
PRÁCE NEBO LÁGRY Služební záznam ze dne 27.3.1990.Kpt.JUDr. M.Z. z oddělení obrany FMV na měn p ředkládá informaci, o kterou byl požádán pracovníky Inspekce federálního minis terstva vnitra :
Vznik opatření "Norbert"má kořeny v roce 1958,kdy tehdejší Hlavní správa S tB vypracovala návrh směrnic pro údobí branné pohotovosti státu.Akce byla schv álena usnesením vojenské komise obrany ÚV KSČ dne 9.1.1964.Poslední úpravu dos ud platnou, stanovila schůze rady obrany státu dne 22.9.1977, která přijala ná vrh "Zákonného opatření předsednictva FS ČSSR o mimořádných opatřeních v zájmu obrany a bezpečnosti v době branné pohotovosti státu."
Akce " Norbert" měla být odstartována zvkláštním rozkazem ministra vnitra - vy daným v době mimořádných opatření - s cílem preventivního zákroku proti osobám ohrožujícím vnitřní pořádek a bezpečnost státu.Hlavní důraz byl na opatření p o linii VB, směřujícím proti kriminálně - závadovým osobám. Po linii StB se je dnalo zejména o osoby, které se v minulosti dopustily trestných činů proti rep ublice. Proti těmto osobám se podle směrnice FMV z roku 1977 mělo užít opatřen í "Z", což je zajištění v nápravně - výchovných ústavech, nebo opatření ůPů, k teré znamená pracovní nasazení u příslušného ONV. Zařazení do uvedených skupin prováděli pracovníci VB a StB na všech stupních řízení - od FMV až po OS SNB. Kategorizaci osob, proti kterým byla akce "Norbert" namířena,řešilo nařízení ministerstva vnitra č. 21 z roku 1978.
Lidové noviny 20.10.1990
Chadimová Marta - Dvořák Vlastimil, lesk a bída sametu MOTTO : Občané si jsou před zákonem rovni !!
NESAMETOVÁ RESTITUČNÍ VAZBA BÝVALÉ DISIDENTKY Obě "restituční" kauzy začaly na počátku roku 1992 a jako první se objevil pří pad Marty Chadimové, která uplatnila svůj oprávněný restituční nárok po svém o tci, na nemovitost v blízkosti pražského hradu. K Martě Chadimové je třeba uvé st, že byla společně se svým manželem Mikulášem, velice aktivním a pronásledov aným oponentem minulého režimu a po jeho sametovém pádu se ihned zapojila do v eřejného života. Osudnou se pro ni zřejmě stala lukrativnost místa nemovitosti , na kterou si brousilo delší zuby jakési občanské sdružení nesoucí libozvučný název "Černínská jízdárna". (Nepochybně by měl z tohoto spolku pan hrabě Čern ín radost.) Zřejmě "pouhou náhodou" se údajně v jeho středu na samém počátku o bjevil i jistý pan Šula, shodou okolností též šéf hospodářsko-ekonomické rozvě dky české policie. (Zapamatujte si toto jméno, neboť náhodou se objevilo i v k auze "Dvořák-Ambasador".) V té době se již zřejmě začal strachovat o "svůj" ma jetek i řád premonstrátů, v jehož samém středu se těšilo a nadále těší vážnost i okolí a později i policejních a justičních orgánů, příslušný soud nevyjímaje , několik významných agentů StB s jejichž pomocí vytáhl řád velice pochybným z působem do boje o sporný majetek.
Dne 30. března 1992 je restituentka Marta Chadimová vzata do vazby. Po čtyřiad vaceti hodinách je zákonná lhůta prodloužena o dalších zákonně nezákonných čty řiadvacet hodin. (Vzpomněla si Marta na jí zcela jistě známé nezákonné zákonné praktiky StB a byla překvapena shodnými metodami "demokratické" policie ? !) Po těchto dvoudenních, údajně "ze zákona zdůvodněných" policejních obstrukcích , se hned následující den, tedy 1. dubna 1992 zavírají za Chadimovou brány ruz yňské vazební věznice na dlouhých padesát dní, tedy až do 20. května 1992. SAMETOVÁ RESTITUCE V REŽII AGENTA STB
Přesně týden po zatčení a uvěznění Marty Chadimové dochází v samém centru Prah y, na neméně lukrativním místě - Václavském náměstí, k vydání nemovitosti a to ne ledajaké (8.4.1992), a sice hotelů Ambasador - Zlatá husa, na základě zfal šovaných restitučních nároků jisté paní Ireně Neumanové. Nemovitost ji vydává osoba pověřená její správou, jistý pan JUDr. Vlastimil Dvořák, za účasti "stát ní" notářky JUDr. Heleny Čapkové. K vydání lukrativní restituce stačil v tomto případě jakýsi kus papíru, na kterém bylo rukou napsáno, že veškerý majetek p o Františku Weyrovi dědí již zmiňovaná podařená restituentka. Nic víc nic míň. Právě po tomto cáru papíru byla určitý čas sháňka, neboť nebyl údajně k nalez ení. A nyní pozor! Šéf hospodářsko-ekonomické rozvědky Šula o kterém byla již řeč v souvislosti s jeho účastí ve spolku "Černínská jízdárna", vystupujícímu tvrdě proti Martě Chadimové, se nechal slyšet, že "závěť" se nachází kdesi na jihoamerickém či středoamerickém území. Jeho podivně neprofesionální přehled p rofesionála vyvrátili po čase "amatéři" pánové Suchar a Tošovský z tehdejšího Němcova ministerstva kontroly, kteří zmiňovaný cár papíru našli řádně založený v notářském spisu.
Kdo je pan JUDr. Vlastimil Dvořák ? Vlastimil Dvořák ředitel hotelu Ambasador se mimo jiné zásluhy, proslavil svými aktivitami při pogromu na tzv. "Palachiá dě" (Leden 1989). Tehdy přes odpor zaměstnanců hotelu uvěznil velké množství d emonstrantů, hledajících v jeho útrobách ochranu před zdrogovanými a ožralými esenbáky, estébáky a "lidovými" milicionáři. Zůstal tehdy více než věrný svému podpisu pod vázacím aktem (k podpisu došlo až v roce 1976), stvrzujícím jeho více než čilou spolupráci se státní bezpečností a vystavil desítky účastníků d emonstrací zvůli represivních složek. ( Je třeba upozornit i na jeho neuvěřite lné polistopadové zviditelnění, neboť se i přes velký odpor oponentů komunisti ckého režimu ocitl načas v blízkosti tehdejšího národního idolu - pana prezide nta Václava Havla. Tehdy zřejmě poprvé zaúřadovali později mnohokrát zmiňované temné síly, etablující se právě ze složek StB.)
RYCHLOST SAMETOVĚ RESTITUČNÍ KOUPĚ
Údajně již po dvou hodinách dochází u stejné notářky, tedy JUDr. Heleny Čapkov é k podpisu kupní smlouvy, na základě které se stává novým majitelem hotelu za částku 100 000 000 Kčs jeho ředitel a správce v jedné osobě, významný agent S tB JUDr. Vlastimil Dvořák.(Pro zajímavost, nedaleká nemovitost, vzdálená cca s to metrů, byla prodána za 350 OOO OOO Kčs, a to má do secesních hotelů jakými jsou Ambasador a Zlatá husa asi tak daleko, jako dřevěná koloběžka k americkém u raketoplánu Chalander.) Ani zrnko pochybnosti o zákonnosti či právoplatnosti této uskutečněné transakce nevzbudila její záhadná a neuvěřitelná rychlost s jakou se odehrála u slovutné a schopné (lépe se hodí označení všehoschopné) šé fové Státního notářství v Praze 1. Ostatně proč také, vždyť s panem ředitelem se důvěrně znala a měla s ním z jiných transakcí velice dobré zkušenosti. Celá záležitost má však ještě jeden háček. Je totiž zajímavé, že se dodnes nikdo n ezajímal o to, jak může sociálně slabý občan, kterým v té době JUDr. Vlastimil Dvořák nepochybně byl ( o čemž ostatně svědčí šedesáti procentní úleva na clu při dovozu materiálu z Německa na stavbu pastoušky o pouhých dvaceti místnost ech v blízkosti pražského centra, kterou schválilo na základě jeho žádosti Gen erální ředitelství celnic ), dát během dvou hodin dohromady pouhopouhých 100 0 00 000 Kčs. Ani paní notářku, jak již bylo řečeno tato rychlost nepřekvapila. Nebo, že by to bylo všechno úplně jinak, než je doposud ve vyšetřovacím, dnes již ad acta odloženém soudním spise ?
"STÁTNÍ" NOTÁŘKA DVAKRÁT NA SCÉNĚ
Pojítkem se v obou kauzách, ve kterých šlo v jednom případě o přímou restituci a ve druhém o odkoupení restituované nemovitosti stala jak již bylo řečeno šé fová státního notářství Praha 1 JUDr. Helena Čapková. Vraťme se však opět ke k auze Marty Chadimové. Tam se významným způsobem, díky jemuž se ocitla Marta ve vazbě na dalších čtrnáct dnů ( 28. srpna 1992) zapojila do celého případu, pr ávě notářka, která čtyři měsíce poté precizně vykonala svoji práci pro podvodn ou restituci a následný pochybný prodej ve prospěch svého dávného přítele, výz namného agenta StB Dvořáka. Tentokrát si zřejmě náhodou vzpomněla na svoji obč anskou povinnost na kterou zcela pozapomněla později při restituci a následném prodeji Ambasadoru a oznámila neprodleně svoje podezření, že je ze strany Cha dimové páchán trestný čin, ne na policii jak by se dalo očekávat, ale přímo vy šetřovateli, který kauzu "Chadimová" v té době šetřil. Tehdy šlo o jakási razí tka notářství, která si údajně Marta Chadimová měla nechat vyrobit. Ta celou t uto záležitost označila za provokaci, závěr však přísluší soudu i když .... . Tam se totiž tento týden objevil svědek (15.6.1995), který v záležitosti "razí tka" zpochybnil výpověď dnes již soukromé úspěšné notářky, která před soudem t vrdila, že nikdy žádná razítka u dotyčné firmy neobjednávala. Údajně měl potvr dit, že naopak razítka několikrát objednala a vždy si pro ně poslala jakési po dřízené "pracovnice". Uvidíme co bude dál - hlavně co bude se "svědeckou" výpo vědí JUDr. Čapkové ?
VEŘEJNOST SE DIVÍ A SPRAVEDLNOST PLÁČE
Na restitučních kauzách "Chadimová" a "Dvořák" je obzvláště drastický a absurd ní, evidentně rozdílný přístup a postup policejních a justičních orgánů. Zatím co Chadimová tráví část svého života, dnes již potřetí za sebou v krátké době v cele vazební věznice (od 17.3.1995 na příkaz JUDr. Hodouška, pro údajné avša k naprosto neexistující a smyšlené ovlivňování svědků) - Dvořák se dnes již ko nečně může společně se svými kumpány válet smíchy nad tím, jak to s tou sameto vou "nezávislou" policií a justicí sváleli, a má možnost spřádat své další plá ny na podobně lukrativní "privatizace", respektive "restituční koupě". (Mimo j iné, dnes již dostatečně známé aktivity, jako např. provoz kasin a několika be nzinových pump atd., je údajně zainteresovaný v dalším privatizačním velkopodv odu, tentokrát jako společník Turfservisu s.r.o., jenž se stal majitelem Chuch elského dostihového závodiště. Díky tomuto spolku se letos poprvé od roku 1920 nepoběží nejvýznamnější dostih roku - České derby, jehož konání nezabránila a ni krize třicátých let, ani německá a poté sovětská okupace. Dokonce ani minul ý režim si nedovolil přerušit tuto významnou kulturně-sportovní tradici. Kauze V.Chuchle se budeme věnovat v samostatném materiálu.) Ostatně on se mohl vále t a to nejen smíchy po celou dobu svého trestního stíhání, dokonce měl možnost navštěvovat podvodnici Neumanovou v USA, neboť na rozdíl od Chadimové v jeho případě nehrozilo absolutně žádné nebezpečí, že by mohl ovlivňovat svědky. Na co taky, že soudruzi vyšetřovatelé a soudci ?
Shrnuto a podtrženo : Zatímco disidentka Chadimová je dnes odváděna každý den z vazební věznice k soudnímu líčení pro údajný restituční podvod, estébácký ho teliér si po celou dobu okázale užíval svobody a majetku, který prachsprostě v e spolupráci se svými kumpány ukradl na základě podvodné restituce. Použiji ob líbená slova naše milovaného premiéra - No coment.
SVĚDCI A "SVĚDCI"
Dalším důležitým aspektem jsou významné rozdíly ve složení svědků a "svědků" ž aloby a obhajoby obou restitučních kauz.
V kauze předlistopadové a dnes již zřejmě i polistopadové disidentky Marty Cha dimové na straně obžaloby - tedy státu, vystupuje nikoliv nevýznamná část "svě dků", v některých okamžicích s podivně mlhavou, v jiných pak exelentní pamětí, kteří byli v minulosti když ne v přímém, tak alespoň ve velmi úzkém kontaktu se státní bezpečností (označeni pro lepší pochopení jako "svědci"). Na straně obhajoby pak, tedy Marty Chadimové, svědci - vesměs její přátelé z disentu, př ípadně několik dalších morálně čistých lidí. Od těch prvních se liší jednoznač ně svým přirozeným zjevem a inteligencí, dále pak poměrně dobrou pamětí. V kauze významného agenta předlistopadové státní bezpečnosti a ví bůh zda ne t éž té současné, Vladimíra Dvořáka, je poměr sil na straně žaloby a obhajoby zc ela opačný. Zde totiž je pomyslný stát zastoupen skupinou čestných a odvážných lidí, zatímco ve prospěch hoteliéra, se objevují jeho před a polistopadoví ko legové se zcela evidentním cejchem složky StB.
Je zajímavé, že právě "svědci" s tímto cejchem jsou pro policejní a justiční o rgány věrohodnější než svědci, kteří hájili a nadále se snaží hájit pravdu pro ti lži a intrikám.
ZVÍTĚZÍ KONEČNĚ PRAVDA A LÁSKA NAD LŽÍ A NENÁVISTÍ ? V obou kauzách vstoupily na scénu občanské aktivity, snažící se hájit společno st před porušováním zákonů a lidských práv a občanských svobod. V případě Mart y Chadimové se exponoval reprezentativní spolek "Šalamoun", který požádal mini stra spravedlnosti JUDr. Jiřího Nováka o podání stížnosti pro porušení zákona nedůvodnou vazbu disidentky, čemuž pan ministr vyhověl a stížnost velice rychl e podal.
V případě Vlastimila Dvořáka podala okamžitě následující den po zastavení jeho trestního stíhání ze strany pražské městské zástupkyně JUDr. Máchové aktivní OIOK ministru spravedlnosti prostřednictvím svého předsedy žádost, o podání st ížnosti pro porušení zákona ve prospěch estébáckého hoteliéra. Na výsledek pod nětu, který je níže citován a postup pana ministra JUDr. Nováka si budeme muse t pochopitelně nějaký čas počkat.
Nezbývá než si položit otázku : Dočká se konečně spravedlnost a dojde k potres tání aktéra jednoho z největších restitučně - privatizačních podvodů, který ta juplně během dvou hodin získal za "pár šupů" několika miliardový majetek. Nebo bude nadále silnější tíha argumentů soukromého hotelierova archivu, pečlivě n ashromažděného v útrobách hotelu Ambasador - Zlatá husa či dalších lákavě expo novaných místech patřících jeho přátelům či společníkům, které kompromitují so učasné prominenty při různých salónních pijatikách a apartmánových objetích př itažlivých ženštin či gájů ?
ZATÍM JEDINÝ ODSOUZENÝ
Husarský kousek se povedl policejním a justičním orgánům v případě novináře St anislava Týbla, který se podrobně zabýval kauzou hotelu Ambasador a za svoji s nahu o nastolení spravedlnosti vyfasoval 3 měsíce s podmíněným odkladem na jed en a půl roku. Za údajnou pomluvu dle ş 206 trestního zákona v souvislosti se zmiňovanou kauzou. Zbývá si položit otázku, zda lze pykat za pravdu. Jak vidno , tak v "právním" státě v jakém se právě nalézáme ano. Další trestní oznámení se prý teď po Dvořákově "osvobození", podle jeho vlastních slov pohrnou jak na běžícím pásu. Zatím nám všem, ať věřícím nebo nevěřícím nezbývá nic jiného ne ž doufat, v imaginární spravedlnost tam nahoře, tam kde údajně existuje. Nebo se té nanejvýš potřebné, pozemské dočkáme i tady u nás dole ?
Přemysl Vachalovský