--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/025 Str.: 004
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Svět je zhruba stejný jako před nedávnem, snad jen tragédií na něm v posledníc h dnech vyvrcholilo víc. Což platí zejména o bosenské krizi a o Čečensku, kde přibyly další stovky, ne-li tisíce mrtvých či raněných nevinných lidí. Jinak j e vše při starém včetně bezmocnosti, resp. nechuti OSN, NATO a Evropské unie c okoliv na status guo měnit. Nevyjímaje z toho ani lhostejnost uvedených organi zací resp. mezinárodní veřejnosti na vraždění v jiných částech světa. (Věru smutné to konstatování. Bohužel však, nic jiného, najmě z pozitivního hl ediska, nelze v současné době uvést. Jistě, v kanadském Halifaxu se například koncem minulého týdne sešli šéfové států sdružených v klubu nejbohatších G 7, ti však byli spíš zahleděni do vlastních problémů a s výjimkou proklamačních v ýzev nic konkrétního na zlepšení situace nevyplodili. Zejména i proto, že v mn oha případech, třeba v USA a Británii, mají svých problémů víc než dost...) Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
A jak už jsme uvedli mnohokrát, do značné míry stagnuje také úloha případně té ž aktivita České republiky na zahraničně politické scéně. Jako by tzv. "letní okurková sezóna" začala mnohem dřív, než je obvyklé. Prostě, žádný význačnější politik do Prahy opět nezavítal, nikdo vysoce postavený odtud na oficiální ná vštěvu rovněž nevyjel.
(Pokud se jakékoliv "zviditělnění" konalo, tak spíš na "neformální" úrovni. Tř eba předseda Svobodných demokratů Jiří DIENSTBIER, někdejší federální ministr zahraničí, se zúčastnil koncem minulého týdne coby osobní zmocněnec presidenta Václava HAVLA schůzky představitelů 15 států, vedle naší republiky a Švédska také například Indie, Irska, Japonska, Kanady, Mexika, Nizozemska. Konala se n a pozvání švédského ministerského předsedy Ingvara CARLSSONA ve Švédsku a týka la se možností společené iniciativy zmíněných zemí na reformu OSN. Další "zvid itelnění", ovšem s mnohem horším dopadem, se pak uskutečnilo v Thajsku: Tam 15 . června zahájili soud s českým občanem Emilem N., obviněným z pašování 6 kilo gramů heroinu z Bangkoku do Kambodže. Vzhledem ke skutečnosti, že nemáme s Tha jskem uzavřenu smlouvu o vzájemné právní pomoci, nebude delikvent České republ ice vydán a naopak mu hrozí až doživotní trest...)
* * *
Ještě chudší se bude zdát úroveň mezinárodní iniciativy přímo v naší zemi: Nep řijel téměř nikdo. Za pozornost stojí snad jen návštěva slovenského náčelníka generálního štábu generála TUCHYNI v Praze nebo štábní vojenské cvičení za spo luúčasti 14 důstojníků z Německa, Rakouska, Nizozemska a Francie ve Vojenské k ademii v Brně. Jinak nic...
UDÁLOSTI v "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ
Zdá se, že jisté "umrtvení" aktivity nastalo také u našich sousedů. Pochopitel ně s výjimkou "horké" slovenské půdy, o ní ale píšeme na předešlé stránce novi n. Třeba v takovém Rakousku se neděje zhola nic. Pokud ovšem nebereme v úvahu dopis, jež došel v minulých dnech rakouským úřadům a ve kterém bylo vyhrožován o novou vlnou teroristických atentátů nejméně na deset politiků, žurnalistů a význačných osobností z kulturního a uměleckého života země.
(Obdobně "chudě" na tom je i po nedávných "emocích" kolem vzájemných česko něm eckých vztahů sousední Německo. Tady snad jen dvě věci vzrušily tamní veřejnos t. Jde především o bojkot řidičů ve vztahu kbenzinovým čerpadlům koncernu SHEL L v souvislosti s rozhodnutím potopit ropnou plošinu Brent Spar ze Severního m oře u břehů Velké Británie. K bojkotu se připojila také část nizozemské veřejn osti a představitelé SHELLU jsou ochotni, pokud se dohodnou s britskou vládou, od záměru ustoupit: Hrozí jim totiž velké ztráty, navíc propouštění zaměstnan ců... A druhá záležitost? Při srážce vlaků před posledním víkendem poblíž Hamb urku bylo zraněno kolem stovky cestujících, z toho na 30 vážně: Jednalo se pře vážně o děti na školním výletu...)
* * *
Poněkud "živěji" je snad jen v Polsku. Už pro neustávající "kontroversní" post upy presidenta Lecha WALESY ve vztahu k vládě a parlamentu. V minulých dnech s e pak vyhrotily Walesovy vztahy i k odborové centrále Solidarita, jež mu na sv ém nedávném sjezdu odmítla podporu v nastávajících podzimních presidentských v olbách. Trochu rozruchu pak vzbudilo i strohé oznámení čínských oficiálních mí st o zrušení návštěvy premiéra Čínské republiky ve Varšavě, která se měla usku tečnit v těchto dnech. Důvod nebyl sdělen, předpokládá se však, že je to pro k ritiku Číny ze strany Polska na půdě OSN vzhledem k porušování lidských práv. (Mnohem důležiější se ovšem jeví pobyt bonnského ministra zahraničí Klause KIN KELA ve Varšavě v polovině minulého týdne. Nejen z hlediska perspektivně se ro zvíjejících vzájemných kontaktů obou zemí, ale hlavně v kontextu červencové pl ánované návštěvy německého kancléře Helmuta KOHLA v Polsku: Předpokládá se, že její dosah bude znamenat další přelom v už tak pozitivně se vyvíjejích vztazí ch...)
SVĚT KOLEM NÁS
Hlavní trendy vývoje ve světě jsme uvedli už na začátku tohoto přehledu. Tedy krizi v Bosně a kolem čečenských událostí. V prvním případě lze ještě doplnit, že do konce tohoto víkendu byli bosenskými Srby propuštěny zbývající rukojmí z řad ochranných sil OSN a že ve stejné době začínala nová ofenzíva vládní bos enské armády v okolí Sarajeva: Údajně coby odveta proti bombardování a ostřelo vání Sarajeva a dalších muslimských enkláv v Bosně.
(O krizi kolem Čečenska píšeme v následném komentáři, o schůzce představitelů ekonomicky nejvyspělejších zemí G 7 v úvodu tohoto přehledu, věnujme se tedy d alším událostem. Naříklad rozhodnutí francouzského presidenta Jacquese CHIRACA obnovit zkoušky s jadernými zbraněmi v Tichomoří, z čímž státy "postižené" ob lasti pochopitelně nesouhlasí, naopak Západní Evropa to převážně bere s pochop ením. Francie však v předminulém víkendu procházela rovněž prvním kolem komuná lních voleb. Pravice v nich získala 53,35 procenta hlasů, levice 40,86 procent , Le Penova ultrapravicová Národní fronta 4,3 procenta: Právě tady je ovšem př ekvapení, protože Národní fronta neobsadila všechny volební obvody a její kand idáti téměř všude prošli.)
* * *
K urnám šli také občané Itálie, kteří se vyjadřovali k masmédiím. Podle výsled ků referenda potvrdili status quo. Což znamená, že někdejší premiér Silvio BER LUSCONI může vlastnit tři celoplošné televizní kanály a omezena nebude nadále ani reklama. Vzhledem k tomu, že Silvio Berlusconi je jedním z hlavních předst avitelů pravice, lze očekávat v nejbližší době v Itálii předčasné parlamentní volby.
(Úplně na konec ještě zmínku o Iráku, kde došlo v minulých dnech k vojenské vz pouře některých armádních jednotek proti Saddámu HUSAJNOVI. Irácké vedení půvo dně, na rozdíl od nezávislých zdrojů, onu vzpouru popíralo, pak ji potvrdilo s tím, že byla potlačena a účastníci tvrdě potrestáni...)
____________________________________________________________ Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin
____________________________________________________________ RUSKO NA HRANICI ZDRAVÉHO ROZUMU
Čečenská krize vrcholí. Kupodivu ovšem nikoliv tak, jak si přálo vedení v Mosk vě, tedy úplnou porážkou Dudajevových bojovníků a proruskou pacifikací této ma lé kavkazské země. Dne 14. června se stalo to, co většina lidí, s výjimkou rus kého vedení, s obavami očekávala: Začaly teroristické akce čečenských partyzán ů na území Ruska. Napoprvé zatím asi 140 kilometrů od hranic s Čečenskem, v mě stě Buďonovsk, kde skupina zhruba 100 bojovníků pod vedením Šamila BASAJEVA, v elitele osobní gardy čečenského presidenta Dudajeva, zaútočila. Výsledek? Do n eděle 18. června zavražděno několik desítek lidí, další nejméně tisícovka ruko jmích držena v místní nemocnici. Včetně zdravotnického personálu, nemcných, že n, dětí, starých lidí. Podle vyjádření útočníků s jediným cílem: Donutit koneč ně Rusko, aby skoncovalo s genocidou v Čečensku, stáhlo odtud svá vojska a zač alo neodkladně jednat o mírovém ukončení konfliktu.
(A reakce ruské strany? Lze říci, že v první fázi negativní. Odmítli politické řešení, ruský president Boris Jelcin dokonce přes napjatý vztah v zemi odjel do kanadského Halifaxu na schůzku G 7 a nereflektoval na výzvu parlamentu, aby se okamžitě vrátil a osobně se ujal vyjednávání. Ruské představitele nevyvedl y z míry ani výstražná zastřelení zajatých ruských vojáků v okupované nemocnic i, ba ani popravy blíže neurčeného množství rukojmích...)
* * *
Naopak, na nátlak ministra obrany generála Pavla GRAČOVA, dvakrát zaútočily na nemocnici okupovanou čečenskými bojovníky speciální jednotky ministerstva vni tra. S tragickým důsledkem: Z tisícovky rukojmích na dvě stovky mrtvých, čečen ští partyzáni naopak s minimálními ztrátami. Teprve potom zvítězil rozum: Nejp rve Basajevovi muži propustili 200 rukojmích za oficiální závazek Moskvy prost řednictvím premiéra Viktora Černomyrdina okamžitě zastavit boje v Čečensku. V neděli potom souhlasila ruská vláda s požadavkem okamžitě zahájit přímá jednán í mezi zástupci Čečenska a Ruska o mírovém řešení konfliktu výměnou za propušt ění všech rukojmích. S osobními zárukami Viktora Černomyrdina, že nikomu z těc h, co okupují nemocnici v Buďunovsku, se nic nestane.
(Rozhovory v pondělí 19. června Grozném začaly a tím by vlastně mohla celá zál ežitost skončit. Nebýt ovšem několika "maličkostí". Například úporné snahy rus kého vedení řešit sporné otázky uvnitř vlastních hranic, a často i mimo ně, za každou cenu silou zbraní. A při té příležitosti postupovat bez ohledu na vlas tní ztráty. Čili opět v intencích někdejšího "stalinského kursu" z dob II. svě tové války resp. Brežněvovského z pozdější doby: "Nás je hodně, co na tom, kol ik lidí, ať vinných, či nevinných, při akci zemře. Ostatně, nelze zapomenout a ni na příslovečné ruské pohrdání světovým veřejným míněním, které celou dobu r uské "dobrodružství" v Čečensku kritizovalo. Zlí jazykové pak tvrdí, že útok Š amila Basajeva a jeho lidí naopak Rusko uvítalo, aby ono veřejné mínění přitáh lo na svou stranu. Možná dokonce je, podle starých zvyků, prý vyprovokovalo... )
(zahraniční stránku připravil)
Jiří F. PILOUS