--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Brzobohatý Jan
Název: Převážná většina
Zdroj: NN Ročník........: 0005/026 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Převážná většina

Jarmila Křižanová, advokátka, připouští (LN, 7.6.), že na "listopadovém" večeru v brněnském HaDivadle byla kritika práce policie a soudů pravdivá, ale má zásadní výhrady proti "rozmáhající se generalizaci a zobecňování, že policie, soudy a vůbec všechny orgány činné v trestním řízení jsou k ničemu a jejich práce je špatná vždy. Mezi soudci, státními zástupci, vyšetřovateli a policisty je zajisté převážná většina těch, kteří pracují kvalitně." Nechť víra paní advokátky v převažující dobrotu orgánů uníší do snů o právím státu, ale občan, který narazil na soudce typu Klára, který byl uražen a bezdůvodně zmlácen policajtem, seděl z vykonstruovaných důvodů dlouhé měsíce ve vyšetřovací vazbě, byl vydírán úřadníkem..., nemůže samým děsem ani usnout. Kvalita státního aparátu je dána jeho nejslabšími články a stát se nemůže zbavovat odpovědnosti poukazem na to, že při porušení zákona orgánem státu jde o konání jednotlivých osob a ne o konání státního orgánu jako celku. Výčet "porušení zákona ze strany orgánů státu" je dnes již tak velký, že vede k všeobecnému pocitu ohrožení a signalizuje nejen systémové vady, ale i pšatné zákony či jejich účelový výklad. Džungle zákonných a podzákonných norem a jejich nepřehledných novelizací dává orgánům činným v trestním řízení téměř neomezenou moc. Občan, který si ve statistikách rezortních inspekcí ministerstev vnitra a spravedlnosti přečte, že naprostá většina stížností na orgány je neoprávněná, má zcela oprávněný dojem, že stěžovat si "stejně nemá cenu a ještě by měl popotahování...Lidé často nechtějí svědčit u soudu" nejen proto, že "mají strach z pomsty pachatelů trestných činů," ale že mají strach z policie a vyšetřovatelů. Nebo ze strachu z policie a vyšetřovatelů nějak svědčí. Za těchto podmínek posilování represivních složek postkomunistického státu, jednostranný růst jejich pravomocí bez souběžné účinné kontroly, vede k omezování občanských práv a svobod, směřuje k "diktatuře proletariátu." I já jsem se zasnil, paní advokátko! Zdálo se mi, že vaše převážná většina spravedlivých odmítla být v jednom sboru s Klárem a Horvátobou, že poctiví policisté se dokázali vypořádat se svými nepostradatelnými kolegy z estébé, s hulváty a úplatkáři, že se ve věznicích nikdo nemusí bát o život...a že se parlament začal zabývat právním řádem jako celkem.

Jan Brzobohatý