--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Komunofašistické zločiny
Zdroj: NN Ročník........: 0005/027 Str.: 003
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
K O M U N O F A Š I S T I C K É Z L O Č I N Y a POMÝLENÝ OSTRAVSKÝ SOUDCE
V posledním století tohoto tisíciletí se prosadily dvě zločinné ideologie , v podstatě velmi podobné, za kterými zůslaly milióny mrtvých a ještě větší m nožství neštastných lidí. Fašismus byl procesem v Norimberku odsouzen. Komunis mus doposud odsouzen nebyl, ikdyž jeho období bylo předlouhé a těch mrtvých a nešťastných bylo mnohem více.
V naší zemi byl ustanoven bezzubý Zákon o protiprávnosti komunistického r ežimu. Píše se v něm, že minulý režim byl zločinný a zavrženíhodný, a ti, kteř í se mu postavili na odpor si zasluhují úcty. Jelikož tento zákon nemá sankční paragrafy, žádná náprava v podstatě nenastala. Poslanci byli dokonce tak "pom ýlení", že nejprve k paragrafu 260 tr. zákona doplnili závorku, kterou za něko lik měsíců prohlásili za neplatnou.
ş 260
(1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod občanů nebo hlásá národnostní, rasovou, třídní, nebo nábožensko u zášť, (jako například fašismus nebo komunismus), bude potrestán odnětím svob ody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rezhlasem, televizí nebo jiným podobným účinným způsobem,
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo c) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
ş 261
Kdo veřejně projevuje sympatie k fašismu nebo podobnému hnutí uvedenému v ş 26 0, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až tři léta.
* * *
Jsme právním státem? Dodržují se u nás zákony? Jak je možné, že si komunisté o prašují svoji rudofašistickou ideologii a nikdo je netrestá ? * * *
A tak soudruzi, kteří pošlapávali základní lidská práva jsou v podstatě u moci i teď, bezostyšně si pořádají různé propagační akce. Nijak své projevy n ebrzdí, protože jsou si vědomi, že nedávní "soukmenovci" v talárech jim neublí ží.
Proto Městské zastupitelstvo v Pardubicích schválilo vyhlášku, která zaka zuje propagaci fašismu, rasismu a komunismu. Jiné okresy si vzaly z okresu Par dubice příklad. Tak vzikly vyhlášky podobného charakteru ve Vysokém nad Jizero u, v Jeseníku a jiných okresech.
Po ostudné "oslavě" výročí vzniku první republiky, pořádané komunisty dne 26. října 1994 na náměstí Svobody v Brně, mnozí občané požadovali zavedení "p ardubické vyhlášky" i zde. A tak se stalo, že v úterý 6. prosince po polední p řestávce na ustavujícím zasedání městského zastupitelstva před vlastní vobou p rimátorky jsme s tehdejším kolegou Janem Honnerem a dvěma přáteli rozvinuli tr ansparenty s nápisy: CHCEME PO RADNICI PARDUBICKOU VYHLÁŠKU a STOP KOMUNIZMU V PRÁVNÍM STÁTĚ.
Šéfredaktor komunistického týdeníku Naše pravda a "z rozhodnutí strany do ktor" RSDr. Ivo Havlík napsal článek "Dcera předsedy Ústavního soudu primátork ou Brna", který byl otištěn dne 15. prosince. Diplomovaný "doktor politických věd" prokázal své "kvality" tímto odstavcem:
"Důstojnost volby narušili známí brněnští bojůvkáři fašistického ledví, k teří v sále ve svých rukou natáhli transparenty s nápisy CHCEME PRO RADNICI PA RDUBICKOU VYHLÁŠKU a STOP KOMUNISMU V PRÁVNÍM STÁTĚ. Ten druhý transparent byl dokonce vyveden trochu v barvách. Neuměle na něj namalovali vlajku bývalého S ovětského svazu se srpem a kladivem. Mladíkům, z nicž táhlo pivo, však brzy ze mdlely ruce, transparenty, když ztichlo cvakání fotoaparátů, stočili do igelit ových tašek a na povel známého komunistobijce Honnera šli asi zpátky na pivo. V tomto odstavečku je "jen" 10 lží. Považovali jsme za ponižující doprošo vat se toho nactiutrhače o tiskovou opravu. Kdybychom žili skutečně v právním státě, tak by takovýto lžitýdeník nemohl existovat a "doktor politických věd" by asi seděl někde jinde. Proto jsem sepsal žalobu, kterou jsme všichni čtyři podepsali a podali u Krajského soudu v Brně. Ten se problému elegantně zbavil a předal případ Krajskému soudu v Ostravě.
Týdeník Naše pravda reagoval článkem "Antikomunističtí štváči po nás chtě jí 2 milióny". Ač šlo o společnou žalobu (šlo o jeden případ), JUDr. Václav Br hel s datem 9. 3. 1995 požadoval od každého z nás 4 tisíce Kč podle položky č. 6 písm. a) plus jeden tisíc Kč podle pol. č. 6 písm. b) sazebníku soudních po platků. Přítel Živan Loukota z Vyškova momentálně neměl dostatek peněz a do te rmínu poplatek nezaplatil.
V Naší pravdě se objevil článek: "Žalobce Loukota nezaplatil soudní popla tek" z něhož opisuji: "Šéfredaktor Naší pravdy obdržel v těchto dnech usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým se zastavuje řízení k návrhu žalobce Živana Loukoty z Vyškova o ochranu osobnosti a tiskovou opravu. Řízení je zastaveno, jelikož žalobce nezaplatil soudní poplatek....atd.
Jak jsem už psal v NN č. 8 na str. 31, třiatřiceti hlasy z jedenapadesáti přijalo 15. února Zastupitelstvo města Brna vyhlášku o zákazu propagace stran a hnutí šířících národnostní, rasovou, náboženskou, politickou a třídní nenáv ist na území města Brna. Předkladatel návrhu Pavel Podsedník byl spokojen, že vyhláška byla konečně schválena, což mělo kladný ohlas veřejnosti. Pracovník Ú V KSČM Josef Heller prohlásil, že KSČM nebude respektovat případné pokusy použ ít brněnskou vyhlášku proti této straně a "proti teorii a politice, směřující k sociálně spravedlivé společnosti a kritice kapitalismu".
Jak z úvodu mého článku vyplývá, komunisté si mohou s fašisty podat ruce. Nemají morální právo se vyjadřovat k 15. březnu 1939. K tomuto datu se měli v yjádřit rodinní příslušníci obětí druhého odboje bez ohledu na různost politic kých názorů. KSČM má morální právo dělat vzpomínkové akce na vlastizradu a rud ou okupaci v srpnu 1968 a na následnou normalizaci, mají se za co stydět, mají co odčiňovat.
Zcela proti morálce se však pohrobci zločinné KSČ snažili lacino zviditel nit, organizovali na 15. březen senzaci, kterou jsme jim s několika málo přáte li zlikvidovali. Dav přestárlých příslušníků zločinné KSČ nás slovně i fyzicky napadal, o čemž existuje dostatečná dokumentace. Nejen nás nazývali fašisty, ale soudruh Klanica tak dokonce nazval tajemníka Úřadu městské části Brna stře d ing. Františka Maška. A týdeník Naše pravda hlásal do světa:"Brněnští fašoun i zmařili vzpomínku na hitlerovskou okupaci", z něhož opisuji: Pokojné a mírumilovné shromáždění více než 2 000 občanů k 15. březnu 1939 pořádané městským výborem KSČM se od prvních chvil začalo měnit v nechutné di vadlo. Mítink, který byl první z řady akcí plánovaných v rámci oslav 50. výroč í ukončení 2. světové války a osvobození Československa, provázela několik dnů předem nenávistná a pečlivě zinscenovaná kampaň samozvaných ochránců "demokra cie" okolo nechvalně známých Necenzurovaných novin.... atd.
Článek je jako obvykle prolhaný, o čemž svědčí řada článků jiných redakcí , které by si zcela jistě měl JUDr. Vojtěch Brhel prostudovat. * * *
S datem 6. června jsme obdrželi pozvánku na první soudní líčení v Ostravě dne 27. června v 8. 45 hod.
Z Vyškova přes Fulnek přijíždíme autem do Poruby, pak sledujeme koleje do Slezské Ostravy. Hledáme Krajský soud a mladá žena nám radí přejet most přes Ostravici a po druhém mostě se vrátit - tam je vjezd k soudu. Na mostě zděšeně zíráme - z protějšího břehu na nás míří okupační tank - kdyby ta obluda byla alespoň natřena na růžovo! A pod tankem jsou bolševické znaky - hvězda, srp a kladivo. Jak vidět, do Ostravy ještě "balík sametu" nedovezli. * * *
Před budovou soudu už byli přátelé z Brna - jeli vlakem - museli z Brna o djíždět v noci krátce po druhé hodině. Zato místní sedmilhář Havlík se k soudu nedostavil, nebyl tam nikdo od společnosti Naše pravda. Oni si na smlouvu o d ílo sjednali soukromého advokáta "stejné krevní skupiny" JUDr. Františka Máder a, předsedu klubu poslanců KSČM ostravského zastupitelstva, který údajně znemo žnil starostovi prosadit v Ostravě vyhlášku podobného obsahu, jako mají výše u vedené vyhlášky v Pardubicích či v Brně.
PRVNÍ PODRAZ
Soud začal přesně ve stanovený čas. Samosoudce JUDr. Vojtěch Brhel mi zak ázal soudní líčení nahrávat na diktafon, zřejmě proto, že si v ten den přečetl v Českém týdeníku článek JUDr. Šárky Weberové "Soudy s vyloučením veřejnosti? ", z něhož opisuji prostřední odstavec:
Co je účelem veřejného procesu, když o něm neexistují žádné informace? Je stliže je například pořizování zvukového záznamu v ž d y zásahem do plynulosti řízení, pak je to důkaz naprosté nechopnosti soudce, který jednání řídí. ŠKOLENÍ PRO JUDr. VOJTĚCHA BRHELA
Z Bulletinu akvokacie č. 5 /1994 :
K otázce používání nahrávacího zařízení při soudním jednání Dáváme na vědomí část vyřízení stížnosti ministerstva spravedlnosti ČR k této otázce:
Podle ustanovení ş 8 odst. 3 zák. č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, předseda senátu rozhoduje o tom, zda je možné v průběhu soudního jednání pořiz ovat obrazové záznamy nebo uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy. Ustanov ení se tudíž týká použití videotechniky a v oboru audiotechniky jen přenosů na dálku (rozhlas, televize), nikoliv magnetofonových záznamů, pokud nejsou dálk ově reprodukovány. Soudíme, že jde v uvedeném rozsahu o lex specialis. Právní normu obecné povahy spatřujeme v ustanovení ş 117 odst. 1 o.s.ř. ( v trestním řízení obdoně ş 203/1, 2 tr. ř.) podle něhož předseda senátu řídí j ednání tak, "aby přispělo k spravedlivému rozhodnutí, aby splnilo výchovný úče l a aby probíhalo důstojně a nerušeně. Činí vhodná opatření, aby zajistil spln ění účelu a zdárné provedení důkazů...". Soudíme, že jenom v rámci tohoto usta novení může předseda senátu činit "vhodná" - nikoliv jakákoli - opatření, takž e jeho kompetence při řízení jednání nepovažujeme za zcela neomezené, nýbrž de terminované příslušnými právními normami.
Protože zákon č. 335/1991 Sb. o soudech a soudcích nepožaduje souhlas pře dsedy senátu pro pořízení zvukového záznamu (na rozdíl od pořízení obrazového záznamu nebo obrazového nebo zvukového přenosu) a nečiní tak ani jiný právní p ředpis, zastáváme názor, že je v kompetenci předsedy senátu pouze to, aby při splnění předpokladů k uplatnění ustanovení ş č. 13 odst. 6 vyhlášky ministerst va spravedlnosti ČR č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy ("...osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh soudího jednání,...") učinil ve smyslu ust. ş 117 odst. 1 o.s.ř . vhodná opatření, t.j. např. zakázal pořízení zvukového záznamu, pokud by jeh o pořizování (v důsledku nepřiměřeně doprovodných zvukových efektů nebo manipu lace spojené s obsluhou nahrávacího zařízení atp.) fakticky narušovalo průběh jednání. Naopak tudíž soudíme, že samotné pořízení zvukového záznamu bez podob ných rušivých jevů nelze považovat za jednání, které by mařilo výchovný účel, zdárné provedení důkazů nebo důstojnost soudního jednání.
Ministerstvo spravedlnosti ČR č.j. 3296/1993-OOD z 9.3.1994. JUDr. Jiří Linhart * * *
Soudní líčení začalo a já jsem přečetl mnou koncipovanou žalobu, z níž op isuji:
III.
Uvedené tvrzení v článku RSDr. Havlíka je lživé: 1) Důstojnost volby narušena nebyla. Transparenty jsme nad hlavy v naprosté tichosti zvedli až za poslední řadou sedadel ještě před volebním ak tem. Program nebyl narušen.
2) Nešlo o čtveřici z Brna. Dva byli z Vyškova. 3) Nešlo o bojůvkáře. Může snad někdo nějakou námi zaviněou bojůvku dokázat? 4) Jakým způsobem může RSDr. Havlík dokázat naše "fašistické ledví"? Požadavke m k zavedení pardubické vyhlášky zádali jsme zákaz propagace fašismu, komunism u a rasismu. Zcela protismyslně nás za to RSDr. Ivo Havlík označil za bojůvkář e s fašistickým ledvím.
5) Dr. Ivo Havlík asi neumí číst. Transparent, který drželi Jan Honner s Ing. arch. Lumírem Šimečkem z Brna měl nápis: CHCEME PO RADNICI PARDUBICKOU VYHLÁŠK U. Dr.Ivo Havlík si přidal písmeno"R".
6) Další transparent, který nad hlavami drželi Živan Loukota a Karel Höfer z V yškova měl nápis: STOP KOMUNIZMU V PRÁVNÍM STÁTĚ. Zase se dr. Ivo Havlík dopus til chyby, když místo "Z" opsal "S".
7) Na druhém transparentu nebyla neumělá malůvka, ale kousek vlajky bývalého S SSR, který byl černou barvou přeškrtnut.
8) Jestliže je mladíkem důchodce Loukota a čtyřnásoný dědeček Höfer, čím je po tom podstatně mladší dr. Havlík?
9) Karel Höfer je abstinent, Živan Loukota byl v Brně autem. Jako bývalý dopra vák u VB zásadně před jízdou nepije. Jak může dr. Havlík tvrdit, že z nich "tá hlo pivo"?
10 Existuje důkaz, že Jan Honner zbil nějakého komunistu? Naopak on byl v roce 1993 bývalým milicionářem fyzicky napaden a soud násilníka odsoudil. IV.
Jan Honner před listopadem 1989 byl mimo jiných tzv. "protisocialistických" ob čanských iniciativ členem hnutí za nenásilí. Po listopadu 1989 se podílel na č innosti sekretariátu Asociace radikálů za Spojené státy evropské, která má ve znaku Ghándího a úzce spolupracuje s Hnutím za občanskou solidaritu a toleranc i (HOST). Dlouhodobě poukazuje na porušování lidských práv a svobod a požaduje zákaz propagace hnutí s podobou fašismu, nacismu, komunismu a rasismu. Po něk olik roků upozorňuje, že není řádně dodržován ş 260 a 261 trestního zákona. V důsledku jednání RSDr. Havlíka utrpěla jeho důstojnost a občanská čest, a je n eustále vystaven teroru - anonymním telefonátům s vyhrůžkami fyzické likvidace celé jeho rodiny.
Živan Loukota považuje tvrzení dr. Ivo Havlíka za pomluvu. Jeho otec byl za války vězněn v hitlerovskél lágru. On sám byl pro nesouhlas s násilnou okup ací v roce 1968 propuštěn ze služby u VB a následně pak dne 8.5.1990 pod č.j. VO - 1 - 116/KM - 90 -RK komunistickým ministrem vnitra ČR JUDr. Antonínem Hra zdírou rehabilitován. Důchodce Živan Loukota se nepovažuje za mladíka s fašist ickým ledvím, z něhož táhne pivo. Na volbu primátorky přijel autem, jako býval ý dopravák zásadně před jízdou nepije.
Karel Höfer uvedl, že tvrzení dr. Ivo Havlíka se hluboce dotýká cti jeho osoby a cti jeho rodiny, která celým životem prošla poctivě. Jmenovaný je už č tyřnásobným dědečkem a tvrzení o mladících s fašistickým ledvím z nichž táhne pivo, považuje za pomluvu. Nepochází z rodiny alkoholika, fašisty či bolševika , ale z katolické rodiny stolařského mistra a funkcionáře Sokola. Jeho strýc b yl vězněn za Hitlera i za Gottwalda, komunisté okradli jeho rodiče o majetek a jeho tchán se nevrátil z jáchymovského gulagu. Karel Höfer nikdy nebyl členem strany či hnutí, která by propagovala násilí. Je abstinent. Pravdomluvnost a čestné jednání považuje za jednu z nejvyšších hodnot morálky člověka. Jednáním dr. Havlíka hrubě utrpěla jeho čest.
Otec Ing. arch. Lumíra Šimečka prošel třemi hitlerovskými koncentráky. V dubnu 1945, po 27 měsících věznění, byl americkou armádou osvobozen v Buchenwa ldu. S podlomeným zdravím se nedožil vysokého věku. V osmdesátých letech Ing. arch. Šimeček poukazoval na nedodržování lidských práv a byl za to šikanován a pronásledován. V době, kdy byl internován, jeho stará matka ve svém bytě zmrz la. Jmenovaný podnikatel považuje jednání RSDr. Havlíka za urážky nejhrubšího zrna, které jsou způsobilé přivodit mu i nemalou měrou hmotnou újmu. V.
Vzledem k tomu, že v článku šéfredaktora týdeníku "Naše pravda" dne 15. prosin ce 1994 byly o nás uvedeny nepravé údaje, což každý z nás považuje za vážnou ú jmu a urážku své osoby, která se angažuje ve veřejném životě a tyto nepravé úd aje, zcela hanlivé, jsou podle našeho názoru schopné být způsobilé přivodit ka ždému značnou měrou snížení důstojnosti, a tím i nemalou měrou hmotnou újmu ja k pracovníkům, tak redakci Necenzurovaných novin.
VI.
Na základě výše uvedeného navrhujeme, aby soud vydal tento rozsudek: r o z s u d e k
Odpůrce:
1) Je povinen zaplatit každému z navrhovatelů náhradu nemajetkové újmy v částc e 500 000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
2) Je povinen zaplatit navrhovatelům náhradu nákladů tohoto řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
3) Je povinen zveřejnit tiskovou opravu s omluvou v týdeníku "Naše pravda" v t omto znění:
"Dne 15. prosince 1994 zveřejnil náš týdeník článek šéfredaktora RSDr. Ivo Havlíka pod názvem "Dcera předsedy Ústavního soudu primátorkou Brna". V článk u na str. 4 zveřejnil dr. Ivo Havlík nepravdivé údaje o Živanu Loukotovi, Karl u Höferovi, Ing. arch. Lumíru Šimečkovi a Janu Honnerovi, když napsal: "Důstoj nost volby narušili známí brněnští bojůvkáři fašistického ledví, kteří v sále ve svých rukou natáhli transparenty s nápisy CHCEME PRO RADNICI PARDUBICKOU VY HLÁŠKU a STOP KOMUNISMU V PRÁVNÍM STÁTĚ. Ten druhý transparent byl dokonce vyv eden trochu v barvách. Neuměle na něj namalovali vlajku bývalého Sovětského sv azu se srpem a kladivem. Mladíkům, z nichž táhlo pivo, však brzy zemdlely ruce , transparenty, když ztichlo cvakání fotoaparátů, stočili do igelitových tašek a na povel známého komunistobijce Honnera šli asi zpátky na pivo." V tomto krátkém odstavci se šéfredaktor RSDr.Ivo Havlík dopustil deseti lží. Ž ádáme pana Loukotu a pana Höfera z Vyškova a Ing. arch. Šimečka a Jana Honnera z Brna, aby alespoň touto cestou přijali omluvu za nezodpovědný přístup k prá ci novináře našeho šéfredaktora RSDr. Ivo Havlíka.
Na žádost poškozených nahrazujeme lživý text textem pravdivým: Po polední přestávce, těsně před vlastní volbou primátorky města Brna, známá č tveřice antikonunistických aktivistů rozvinula za poslední řadou sedadel v nap rosté tichosti dva transparenty, Jan Honner s Ing. arch. Lumírem Šimečkem z Br na drželi nad hlavami nápis CHCEME PO RADNICI PARDUBICKOU VYHLÁŠKU a Karel Höf er s Živanem Loukotou z Vyškova drželi nápis STOP KOMUNIZMU V PRÁVNÍM STÁTĚ. V šichni čtyři jmenovaní jsou spolupracovníci redakce týdeníku NECENZUROVANÉ NOV INY. Na druhém transparentu byl nalepen kousek vlajky bývalého SSSR, který byl černou barvou křížem přeškrtnut. K přerušení programu schůze nedošlo, jen osv ětlovači a televizní kameramani se nápisům chvíli věnovali včetně asi patnácti fotografů."
Tisková oprava s omluvou musí být zveřejněna na stejném místě a stejně tu čným písmem, jak byly nepravdivé údaje zveřejněny a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
* * *
PODRAZÁCKÉ SNAHY RUDÉHO OBHÁJCE JUDr. Máder podotýkyl, že Vyškováci na brněnské radnici při volbě primátorky n ěměli co pohledávat. On zřejmě nepochopil, že jsem redaktorem rněnské redakce Necenzurovaných novin a Živan Loukota je dopisovatelem NN. Jako novináři jsme měli povinnost se této akce zúčastnit.
JUDr. Máder se snažil přesvědčit, že transparenty byly jakýmsi požadavkem či d iktátem, ke kterému jsme neměli právo. Občané prý mají právo sepsat petici, kt erou předají svému poslanci. Museli jsme ho spřesvědčit, že transparenty se po užívají i ve vyspělých demokraciích.
CÍTÍTE SE BÝT FAŠISTOU? Tuto otázku nedal samosoudce JUDr. Brhel členovi KSČM JUDr. Máderovi, nýb rž se tak otázal každého z žalobců. Tu odpověď měl již písemně a podepsanou v naší žalobě - patrně si (zcela jistě bývalý soudruh) JUDr. Brhel plete pojmy. My jsme byli žalobci - nikoliv žalovaní!!!
OBHÁJCE NAVRHL OMLUVU JUDr. Máder podal návrh, že se Naše pravda omluví a otiskne plné znění ti skové opravy, jak byla v žalobě požadována. Satisfakci však Naše pravda platit nebude. Žalobci s takovou polovičatostí nesouhlasili, tisková oprava je jen j edním ze tří požadavků.
NEÚCTA K SIGNATÁŘI CHARTY 77 Ing. arch. Lumír Šimeček byl signatířem Charty 77, za což byl komunisty p ronásledován, byl internován, poškodili mu zdraví,
a v podstatě zavraždili jeho matku. Podle zákona o protiprávnosti komunistické ho režimu si Ing. arch. Šimeček zasluhuje úctu. JUDr. Vojtěch Brhel však žádno u úctu neprojevoval - spíše naopak. Skákal panu Šimečkovi v průběhu výpovědi d o řeči s poznámkami: "to sem nepatří", "co to s tím má společného" atp. Nedikt oval do stroje, co bylo vypovězeno. Když bylo na otázku odpovězeno slovem "NE" - diktoval do zápisu dlouhou větu. Dlouhé věty naopak neúměrně zkracoval. Až po několikerém domáhání se nadiktoval do zápisu přídavné jméno "zločinná" do v ěty, kde se hovořilo o KSČ a pokračovatelkách KSČM a SČK. Taktéž pana Šimečka se soudce optal, zda je fašistou. Ing. Šimeček odpověděl, že y nikdy nešlapal po památce svého otce, který proti hitlerovcům bojoval a v koncentráku trpěl. Za odboj byl po válce vyznamenán a na následky poškozeného zdraví předčasně ze mřel.
Dopoledne byli vyslechnuti jen dva z žalobců, výslech Jana Honnera a svěd ka Loukoty se odehrál až po polední přestávce. Možná to bylo způsobeno dobrým obědem, možná faktem, že ostravští novináři už odešli - JUDr. Brhel byl jako v yměněný a výpovědi Jana Honnera a Živana Loukoty byly zapisovány podstatně pře sněji. Na odpoledním průběhu soudu nebylo co vytknout. Soudce dospěl k názoru, že je nutno vyslechnou i šéfredaktora Naší pravdy dr. Iva Havlíka a obhájce M áder si vynutil výslech manželky Ing. Šimečka. Druhé líčení se bude konat v út erý 25. července v 10.00 hodin. Předpokládám, že do té doby JUDr. Brhel zmoudř í a dovolí novinářům výslech RSDr. Havlíka natáčet na diktafony. Já se už těší m, až se optám, zda dr. Havlík droguje či je slepý, že nerozezná šedivého a pu pkatého dědka s pleší od podnapilého puberťáka!!!
Když jsme s Živanem Loukotou odjeli autem směrem na Přerov, dochvátali k budově Krajského soudu pracovníci České televize. Zašli s Lumírem Šimečkem a H onzou Honnerem k okupačnímu tanku, kde natočili reportáž.
Téhož dne večer byla na druhém programu České televize k 45. výročí potup né vraždy dr. Milady Horákové odvysílána velmi poučná reportáž. Předpokládám, že se na ni nedíval ani RSDr. Ivo Havlík, ani JUDr. Máder a je možné, že ani J UDr. Vojtěch Brhel. Pro ně přece zločiny komunismu jsou jen zlou pohádkou... Z cela jistě o tomto výročí Naše pravda nenapsala ani řádek.
Karel Höfer