--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Kulisy a zákulísí Občanského fóra
Zdroj: NN Ročník........: 0005/028 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

KULISY A ZÁKULISÍ OBČANSKÉHO FÓRA aneb jak se vyráběl samet

Veškerá činnost koordinačního centra OF v Prostějově se od svého vzniku až do přelomu roku 1989 prakticky omezovala zejména na celkem bezduchá prohlášen í k událostem 17. listopadu, výrobu plakátů, tvorbu hesel a několik podpisovýc h akcí, z nichž byla nejvíce propagovaná petice pro jmenování prognostika Walt ra Komárka předsedou vlády. Již v této "plakátové" a "petiční" době sílil odpo r prostějovské verřejnosti k vyloženě andidemokratickým praktikám skupiny mluv čích koordinačního centra. Odmítání dialogu na téma odškodnění politických věz ňů a bagatelizace požadavků očisty společnosti od zkompromitovaných stranickýc h živlů, to byly jen jedny z nejvýznačnějších důvodů odporu skutečných antikom unistických bojovníků proti těmto samozvaným "zástupcům" občanů, kteří svoji u zavřenou "zednářskou lóži" poněkud nemístně nazývali občanským fórem. Pomocník ů, ochotných nabízet služby propagačnímu centru utvořeném z bývalého Intim klu bu v Knihařské ulici, bylo sice poměrně dost, ovšem většinou ti nejaktivnější, kteří si za minulého režimu prožili pravá muka a peklo, byli skupinou aparátč iků, valnou většinou pocházející z pracovníků Okresního kulturního střediska, učitelů, funkcionářů SSM a bývalých pracovníků národních výborů, velice rychle odstraněni jako "nepříliš vhodní pro politickou reprezentaci OF". Není divu, že jako demokratická protiváha, snažící se nastavit alespoň zrc adlo koordinačnímu centru OF a přimět je k nějaké viditelné činnosti, vznikaly alternativní skupiny, které chtěly zpočátku pracovat po hlavičkou OF. Takovou aktivní skupinou bylo např. FÓRUM PROTI BEZPRÁVÍ, kterému se podařilo uspořád at i několik veřejných akcí, na kterých byly nastíněny cesty k vytvoření organ izace pro odškodnění politických vězňů, byly zde připomenuty komunistické zloč iny a také zde samozřejmě zazněly kritické ohlasy na činnost koordinačního cen tra OF, které se těmto problémům vyloženě vyhýbalo. Další takovou skupinou byl KLUB NRZÁVISLÝCH OBČANŮ, který se vážně zabýval otázkou znovuobnovení přízniv ého klimatu v oblasti mezilidských vztahů a uspořádal na téma činnost KC OF an ketu, ve které se občané mohli sami vyjádřit k otázce, zda se cítí být KC OF z astupováni, zda KC OF skutečně reprezentuje jejich zájmy a mohli se zde vyjádř it i k jednotlivým mluvčím, jejichž minulost byla obecně znána a po stránce mo rální čistoty byla velice diskutabilní. Další kritika na adresu KC OF, vedenéh o technikem JZD Agrokombinát Slušovice Arnoštem Kohutem, (Není žádným tajemstv ím, že vedení slušovického Agrokombinátu mělo kolektivní smlouvu s I. správou StB - rozvědkou, a na základě této spolupráce vnitro umožňovalo Agrokombinátu dovoz embargovaného zboží, celní úlevy a přísun různých materiálů z oblasti bi otechnologií. Slušovice je potom vydávaly za výsledky svého výzkumu. Po listop adu začali do Slušovic proudit vysocí důstojníci StB a VB a tito lidé měli kon takty na vedení Krajské správy VB V Brně i přímo na ministerstvo vnitra - dle vystoupení poslance federálního shromáždění Vladimíra Lakoty dne 5. dubna 1991 .) zazněla z úst zakladatelů STRANY ZELENÝCH, kteří pro své ekologické projekt y nenalézaly u KC OF náležité pochopení. Pro ilustraci: Přestože byl mluvčí KS OF ing. Miroslav Zikmund vedoucím hudebního souboru vlastnícího výkonnou zesi lovací aparaturu a samotné KC OF nějakou aparaturu při veřejných shromážděních vždy používalo, nebyla ze strany KC OF představitelům Strany zelených, přes j ejich žádost aparatura zapůjčena ani pro ozvučení manifestace proti zbytečným přeletům vojenských bitevních vrtulníků přes město, přestože se navenek KC OF jakoby k ekologickým maktivitám hlásilo. Celková situace dávala dost důvodů k závěru, že samotná činnost KC OF vyloženě bojkotuje jakékoliv aktivity, směřuj ící proti stranickým špičkám v armádě, zdravotnictví, justici, národních výbor ech apod. KC OF vedené bývalým vyšetřovartelem StB Jiřím Zaoralem a signatářem Charty 77 Arnoštem Kohutem (podpis z konce roku 1988, stejné číslo dokumentu, na jakém je podpis dalšího diskutovaného chartisty Karla Outraty), naprosto i gnorovalo zájmy občanů zespodu a naopak vždy jednalo jen podle instrukcí přich ázejících z pražského špalíčku, ve kterém tou dobou "kraloval" Petr Pithart s Petrem Pospíchalem a dalšími. Je rovněž prokázáno, že alternativní seskupení v znikající jako skupiny zastupující zájmy občanů, byly ze strany KC OF již v zá rodcích pravděpodobně infiltrovány agenty, kteří měli za úkol v těchto skupiná ch převzít iniciativu a informovat o situaci. Obvykle se tito agenti do altern ativních skupin dostávali s obvyklou legendou, že byli Arnoštem Kohutem z OF " vyhozeni". Je naprosto příznačné a usvědčující, že po zániku alternativních sk upin, se tito "přeběhlíci" velice rychle vraceli zpět na místa členů KC OF. Ta k se např. stalo, že hlavní slovo ve Fóru proti bezpráví převzal "odejitý" čle n KC OF dr. Jaroslav Nečas, syn bývalého ředitele Střední průmyslové školy str ojnické Miroslava Nečase a učitelky ZDŠ - poslankyně KNV Věry Nečasové, který již v lednu 1990 po zániku Fóra proti bezpráví samozřejmě dále pracoval v KC O F, stejně se projevil i člen KC OF Pavel Pilný a další, kteří se starali zejmé na o to, aby Arnošt Kohut dostával magnetofonové nahrávky všech shromáždění al ternativních skupin na svůj stůl, pokud možno ještě v hodinu ukončení akce. Ja k již bylo řečeno v úvodu článku v minulém čísle, místnost nacházející se v su terénu domu na Svatoplukové ulici, zaplněna počítači, faxy, modemy, kopírkami a další technikou dodanou JZD Slušovice, byla k dispozici skutečně jen jemu, a pro ostatní členy KC OF byla dokonalé tabu. O tom, komu a kam A. Kohut po več erech a nocích modemoval a faxoval veškerá sesbíraná data, nikdo nevěděl. Pro tento, vyloženě nedemokratický, přístup i k členům KC OF, byl také několikrát samými členy KC kritizován a bylo podniknuto několik pokusů o jeho odvolání z funkce, v níž pověsti OF rozhodně neprospíval. Všechny tyto pokusy byly ovšem záhadným způsobem zlikvidovány již v počátcích a co je na věci nejzajímavější - vždy byl o podobné akci včas informován a buďto se jednání vyhnul, nebo byla akce někým zmanipulována do ztracena.

NAVÁZÁNÍ KONTINUITY SE ZLOČINEM

K první akci KC OF, která vzbudila poměrně velký zájem ze strany veřejnosti, byla tzv. rekonstrukce rady Okresního a Městského národního výboru. Již dopole dne před jednáním 3. ledna 1990 se sešel Arnošt Kohut a další zástupci KC OF s vedoucím tajemníkem OV KSČ v Prostějově Zdeňkem Uherkem. Proč se KC OF radilo o obsazení národních výborů s vedoucím tajemníkem okresního výboru zločinecké partaje ještě 3. 1. 1990, když článek ústavy o vedoucí úloze KSČ byl zrušen j iž v prosinci a na hradě již seděl Václav Havel, bylo sice jen dočasnou a pozd ější krutou realitou vysvětlenou "záhadou", ovšem u osoby Zdeňka Uherka bychom mohli přece jen nad něčím alespoň pouvažovat.

Zdeněk Uherek byl na místo vedoucího tajemníka OV KSČ v Prostějově jmenován na konci roku 1988 a přišel z Uherského Hradiště, kde předtím vykonával stejn ou nebo podobnou funkci. V době, kdy s mluvčími KC OF rokoval nad "počtem komu nistů" v radách národních výborů, již František Čuba zakládal akciovou společn ost MORAGRO, jejimž členem se stal nejen tento okresní tajemník Uherek, ale i další vedoucí partajníci z Prostějova. Na prostějovsku měla společnost MORAGRO provozovnu v areálu zrušeného cukrovaru v Bedihošti, kde byla později zaměstn ána velká část pracovníků stranického aparátu OV KSČ. Později tato a.s. zakoup ila proslulou továrnu na zápalky SOLO LIPNÍK v Lipníku nad Bečvou. A z Lipníka nad Bečvou přece pochází nejen příští ministr vnitra Tomáš Hradílek, ale i ná š nejvyšší "spravedlivý" Jiří Novák. Může sice jít púouze o náhodu, ale není t ěch "náhod" v celém tom sametovém scénáři příliš moc?

Na úvod shromáždění občanů referovali mluvčí A. Kohut s JUDr. F. Látalem o tom, jak se dopoledne dohodli s tajemníkem Uherkem na počtech komunistů v obou radách.

Jména, jako Miroslav Grepl (předlistopadový tajemník MNV), Ing. Vojtěch Čechák (rovněž předlistopadový předseda JZD Budětsko, které bylo partnerem a "žákem" Slušovic, zejména v chovu závodních koní a jejich vývozu do zahraničí) a dalš í, vyvolala ve velké části veřejnosti, která si od rekonstrukce obou rad slibo vala poněkud více než staronové obsazení, přebarvené z rudé barvy narůžovo ve stylu špatně žvýkatelné buble gum, pochopitelně bouři nevole. Ovšem jelikož za sedání moderoval bývalý zkušený vyšetřovatel a také v jedné osobě i agent StB Jiří Zaoral, byla všechna rozhodnutí, předtím dohodnutá na sekretariátě KSČ a ještě dávno předtím někde v Moskvě, nikoliv odhlasována, ale jednoduše skupino u mluvčích veřejnosti nadiktována a diskusní příspěvky vyzněly naprosto napráz dno.

PANICKÝ STRACH Z OTÁZKY LIDSKÝCH PRÁV

Další samostatnou kapitolou byla tvorba tzv. sekcí OF, které měly rozšířit zá kladnu KC OF a specifikovat jeho činnost na jednotlivé hospodářské a státosprá vní oblasti. Projednávání této otázky se ujal Ing. Miroslav Zikmund. Po napsán í seznamu devíti názvů činnosti navrhovaných sekcí na školní tabuli, např. eko logické, průmyslové, zdravotnické, školní,

sportovní a pod., jsme v seznamu marně hledali sebemenší stopu po sekci, která by se zabývala některou z otázek nepříjemně znějící exponentům všech totalitn ích, fašistických, komunistických a jinak zločinných režimů, po otázce lidskýc h práv. Ze strany přítomné veřejnosti zazněl důrazný návrh, aby sekce zabývají cí se otázkou lidských práv, byla napsána na seznam jako první, protože tato o tázka byla minulým režimem nejvíce pošlapávána a stmeluje dohromady vlastně vš echny lidské a prospěšné činnosti. Za velkého projevu nevole části obecenstva, mezi kterým se nacházela spousta politických vězňů a jinak komunismem postiže ných osob, Miroslav Zikmund zařazení sekce lidských práv na seznam sekcí jedno duše neprovedl, při čemž ho jednomyslně podporovali ostatní členové KC OF. Dis kuse se vedla asi takto: "Žádám, aby na seznam byla zařazena sekce pro otázku lidských práv, a to na jedno z nejpřednějších míst". Miroslav Zikmund odporova l: "Ale, prosím vás, k čemu? Vždyť lidská práva jsou obsažena v práci všech os tatních sekcí!" Veřejnost: "Právě proto chceme, aby tato sekce působila napříč všemi ostatními a stmelovala jejich činnost". M. Zikmund: "Ale znovu vám říká m, že je to naprosto zbytečné"! Atd, atd. Nakonec, když bylo zřejmé, že tuto o tázku nenechá publikum přejít jen tak, bez náležitého projednání, Zikmund část ečně kapituloval: "Tak, když mermomoci chcete, napíšeme zde sekci právní". Ale my nechceme nějakou všeobecnou právní sekci, my chceme sekci zabývající se do držováním mezinárodních dokumentů o lidských právech, tedy sekci lidských práv ", nedal se odbýt vox populi. "A vy byste chtěl v takové sekci pracovat?", sna žil se "hodit rukavici" Zikmund. "Ano, chtěl bych v takové sekci pracovat!" Te nto hlas patřil mladému právníku Radku Švalbemu. "A nejste na to moc mladej?", již docela podrážděně reagoval tento budoucí starosta Prostějova. Nakonec kap itulovala veřejnost, protože moderátor, známý též ve svazcích StB pod krycím j ménem Miluše, debatu rázně ukončil a jak s oblibou říkával Arnošt Kohut, byla veřejnost úspěšně zmanipulována.

pokračování příště Marek KOŘÍNEK