--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Kulisy a zákulisí OF ?
Zdroj: NN Ročník........: 0005/032 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
KULISY A ZÁKULISÍ OBČANSKÉHO FÓRA aneb jak se vyráběl samet
Pokračování z minulého čísla
Ještě dříve než se v rozboru událostí okolo vzniku a činnosti Občanských fó ra dostaneme k samému závěru a k důsledkům, ve které celý podvod zvaný "sameto vá revoluce" vyústil a které na naši více než neutěšené vnitropolitické situac i a mnozí z nás sami na sobě dodnes cítíme, udělejme si malou rekapitulaci z p oznatků, které vyplývají ze samotné Závěrečné zprávy vyšetřovací komise Federá lního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989.
Úloha StB v době příprav 17. listopadu
Hovoříme-li o opozici v tehdejším předlistopadovém Československu, rozumíme tím celou řadu nejrůznějších seskupení, která samotné materiály StB charakteri zují jako nesourodou směs nejrůznějších názorů, od konzervativně - křesťanskýc h po extrémně levicové. Určitou a rozhodně nezanedbatelnou úlohu v opozici hrá la samotná StB, která v rámci akce Klín v předlistopadové době sama zakládala některá opoziční sdružení a pomoci nich získávala kontakty na nejvlivnější opo ziční centra a snažila se je ovládnout. Pod tlakem totalitního režimu a jeho r epresivních orgánů však tyto opoziční proudy nejrůznějšího zaměření projevují silnou vzájemnou soudržnost, vyjádřenou zejména platformou Charty 77, ačkoliv jsou jinak jejich názorová východiska často zásadně rozporná. Jako příklad lze uvést právě úzkou spolupráci např. Václava Bendy a Petra Uhla nebo pravicově radikálního Petra Cibulky a levicově orientovaného Jaroslava Šabaty, který v d obě před rokem 1968 působil jako krajský tajemník KSČ. Období roku 1989 je cha rakteristické právě obrovským nárustem celé řady dalších opozičních seskupení a platforem, ve kterých se aktivovali mnozí další, ztejména mladší občané. Tat o nová seskupení se projevovala často výraznějšími a zjevnějšími akcemi než sa motná Charta 77, která se omezovala zejména na vydávání svých dokumentů a veře jných prohlášení k různým příležitostem a událostem anebo prostřednictvím Výbo ru na obranu nespravedlivě stíhaných. Tyto formy odporu ovšem nemají většího d opadu, kromě odvasílání v zahraničních stanicích anebo seznámení s texty Chart y omezeného počtu občanů, kterým se dostala do rukou domácí samizdatová litera tura (např. Infoch) anebo zahraniční časopisy vydávané exilovými nakladatelstv ími. Nově vzniklá seskupení, v mnoha případech organizovaná ze strany StB se v šak odlišují od Charty právě organizováním veřejných shromáždění a petičních a kcí. Charta 77 na tuto formu činnosti přistupuje až v posledním předlistopadov ém období několika uspořádanými veřejnými mítinky, např. na Škroupově náměstí. V Chartě 77 se začíná v období několika posledních let před listopadem 1989 projevovat vliv zejména mladších aktivistů, kteří chápou svoji účast v Chartě jako aktivitu zásadně odbojovou, nikoliv jako pokus o dialog se zločinnou moc í a navázání kontinuity s vývojem v roce 1968, ke kterému inklinují tzv. osmaš edesátníci poznamenaní svojí účastí na teroru padesátých let. Cílem radikálníh o proudu vzniklého v Chartě a reprezentovaného např. Petrem Cibulkou bylo a je bezprostřední odstranění hegemonie KSČ, odstranění vlivu jejich zkompromitova ných představitelů z veřejného života a důkladná očista státní správy od stran ickým vzděláváním nebo deformovaným socialistickým školstvím poznamenaných a v šehoschopných "odborníků".
Probíhající akce StB zvaná Klín a poměrně úspěšná infiltrace agentů mezi str uktury opozice měla za následek roztříštění do nejrůznějších proudů a skupinek se širokou škálou zaměření, které sice vyvíjely poměrně aktivní činnost, ovše m nebyly schopny se spojit v celek potřebný k účinné akci. Dá se směle říci, ž e v letech 1988 až 1989 proběhlo jen velmi málo akcí opozice, nad kterými by n eměla StB naprostou kontrolu. Množství skupin, diskusních klubů a opozičních a kcí mělo budit zdání mohutného a spontánního odporu obyvatelstva proti totalit nímu režimu, ovšem mechanismy StB zároveň pracovaly na plné obrátky, aby skute čnému převratu vzniklému jen na základě spontánního odporu bylo za každou cenu zabráněno. Zatímco vedení KSČ situaci očividně ignorovalo a nepřikládalo ji v ětší význam, výroky představitelů vlády nasvědčují podstatně větší znalosti vě ci, informovanosti a vznikající koncepci řešení. Tomu nasvědčuje i výrok Ladis lava Adamce, který již v červnu 1988 prohlásil: "Nebudeme-li s tím něco dělat sami, bude to řešit ulice."
StB v té době vynikala zvláštní aktivitou v oblasti dezinformací, pomoci kt erých se jí dařilo opoziční aktivity regulovat podle svých potřeb. V roce 1989 již byly tyto složky natolik pod její kontrolou, že nebylo pro ni zřejmě žádn ým problémem využít opozici pro jakýkoliv svůj záměr.
Jen těžko si lze představit, že by nomenklatura KSČ, která disponovala si lným ekonomickým potenciálem, ozbrojenými složkami a hustou sítí nejrůznějších agentů a důvěrníků, nechala proběhnout jakékoliv politické změny, ke kterým b y sama nedala svůj souhlas a ve kterých by neměla rozhodující hlas. Oddělení kontrapropagandy a JZD Slušovice
V dubnu 1989 bylo na Ústředním výboru KSČ zřízeno oddělení kontrapropagandy . V jeho čele stál PhDr. Rudolf Reiner, CsC., ředitel Městské policejní školy v Praze 8 - Karlíně. Ten vypracovával celkovou analýzu společenského vývoje v období osmdesátých let a zabýval se zejména důvodů neúspěchu vystoupení někter ých stranických představitelů (Milouš Jakeš) a navrhl vytvořit vlastní agitačn í skupinu ÚV KSČ, která se měla účastnit vystoupení stranických funkcionářů a nově pořádaných "diskusnich klubů". Úkelem této skupiny mělo být vytvoření vla stní klaky, která měla podporovat vystoupení řečníků, pokládat předem připrave né otázky, vytvářet atmosféru diskusí a jinak tyto akce dostat zcela piod svoj i kontrolu. Projekt byl schválen Milošem Jakešem.
Realizací projektu byl pověřen štáb lidí, v čele s dr. Reinerem, který prac oval na ÚV KSČ v odboru kontrapropagandy a plk. Kiliánem, bývalým šéfem ochran ky M. Jakeše, v té době stážistou ÚV KSČ na 13. poddělení - bezpečnost, které tehdy patřilo Rudolfu Hegenbartovi, zastánci perestrojko - gorbačovského proud u ve straně. Předtím, než se stal Rudolf Hegenbart vedoucím 13. oddělení, půso bil ve funkci okresního tajemníka KSČ v Gottwaldově a jeho styky s dnešním vel kopodnikatelem a dřívějším předsedou Agrokombinátu Slušovice Čubou byly dle do stupných informací velmi přátelské. Je pozoruhodné, že vždy, když narazíme na řešení nějaké obtížně vysvětlitelné záležitosti, ať se jedná o úlohu některých hlavních představitelů Občanského fóra při provádění tzv. "velké sametové" ne bo když jde o doposud ne zcela vysvětlenou záležitost listopadového organizáto ra KC OF Miloše Dražila, který byl nedávno dopaden německou policií a předtím se úspěšně pohyboval po celé Evropě aniž by byl na něj jako na uprchlého trest nce vydán zatykač (naopak mu byly vydány dva cestovní pasy a mezinárodní řidič ský průkaz), vždy dojdeme až do JZD Agrokombinát Slušovice, u kterého byl Milo š Dražil v roce 1988 po svém propuštění z vězení zaměstnán jako externí pracov ník.
Také školení zvláštní agitační skupiny 13. oddělení ÚV KSČ se konalo ve dne ch 6. až 10. června 1989 ve Slušovicích v hotelu Všemina. Projekt probíhal na náklady ÚV KSČ, avšak pod krycím názvem jednání Vědeckotechnické společnosti. Školení se zůčastnilo 34 účastníků, kteří byli uvolněni ze zaměstnání pod zámi nkou školení ekologů. Těmto pracovníkům byla nejen refundována mzda, ale navíc i vyplacena odměna za účast ve výši 300 až 400 Kčs. Náplň školení byla násled ující: kurz sebeobrany, školení ochrany před sledováním, rétorika, přednášky z psychologie provázené videozáznamy z různých oficiálních i opozicí pořádaných akcí, z demonstrací na Václavském náměstí apod. Poměrně velká část školení by la věnována disidentskému hnutí včetně rozboru chování jednotlivých představit elů opozice. V rámci školení byli účastníci rozděleni do několika skupin, každ á se svým vedoucím. Za účast na školení byla každému účastníku vyplacena odměn a 300 až 400 Kčs.
Účastníci školení se skutečně několikrát zůčastnili několika akcí. Např. 2 7. 6. 1989 diskusního klubu v domě U hybernů v Praze, 26. 10. 1989 v Celetné u lici, demonstrací na Václavském náměstí 21. 8. 1989.
Po 17. 11. 1989 byli členové této skupiny pozváni do Městské politické ško ly v Karlíně, kde se konalo dalších asi pět školení pro jejich činnost v novýc h politických podmínkách. Zde bychom mohli také hledat odpověď pro poněkud "zá hadnou" činnost některých představitelů OF, která byla zřejmě řízena z jednoho centra anebo byla pod vlivem jednotných výchozích instrukcí a směřovala převá žně k uchování vlivu komunistické moci přetransformované z politické do ekonom ické platformy. Členové dezinformační skupiny se po listopadě dostali do mnoha významných funkcí.
Z účastníků těchto školení lze jmenovat Jiřího Solila, který se později st al členem parlamentní komise pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopad u, Františka Adámka - poslance ČNR, plk. Kiliána - příslušníka StB apod. Mezi členy skupiny najdeme mnoho agentů a spolupracovníků StB, což jen znovu potvrz uje hypotézu o tom, že Slušovice byly významným centrem pro skrytou přípravu t ransformace moci.
Iniciativa MOST
Tuto aktivitu tvořili redaktor týdeníku Mladý svět Michal Horáček a hudební k Michael Kocáb. Idea iniciativy Most vycházela oficiálně z představy vrazit k lín mezi vládu, v jejimž čele stál Ladislav Adamec a Komunistickou stranu Česk oslovenska, v čele s Milošem Jakešem. Úkolem iniciativy Most byla zřejmě přípr ava půdy pro dialog s komunistickou vládou s optickým odstavením KSČ jako celk u mimo jednací prostor. K prvnímu setkání Kocába a Horáčka s předsedou vlády L adislavem Adamcem došlo již v září 1989 ve foyeru Nové scény Národního divadla . Jak je známo a není jistě bez zajímavostí, že v té době Michael Kocáb cestuj e po světě, navštěvuje Sovětský svaz kde údajně jedná s Gorbačovem a sděluje V áclavu Havlovi: "Vašku, budeš prezidentem, v Moskvě je to již Gorbačovem odsou hlaseno". Prostředníkem při některých jednáních se jim "náhodně" stal rezident StB s krycím jménem KALÁB a číslem svazku 8478, který působil ve funkci porad ce předsedy vlády. Po 17. listopadě to byla znovu iniciativa MOST, která zpros tředkovala setkání Ladislava Adamce s Václavem Havlem již 18. listopadu 1989, u kterého rovněž asistoval reziden StB Oskar Krejčí.
Pokračování příště Marek KOŘÍNEK