--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/035 Str.: 002
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Čas letních veder a dovolených zapříčinil v měsících červenci a srpnu do značn é míry tzv. "okurkovou sezónu": Nejen v mezinárodně politickém dění ve světě, ale také v České republice. Byly zde ovšem i dovolené, a tak čtenáři Necenzuro vaných novin v čísle 34 zahraniční přehled díky tomu postrádali: Což teď vynah razujeme dvoustránkou, protože se za uplynulé dva týdny přece jen pár věcí, kt eré stojí za to, aby byly zaznamenány, přihodilo. V prvé řadě došlo k přiostře ní situace na území bývalé Jugoslávie, kde, zdá se, vývoj spěje k definitivním u rozuzlení. Rovněž čečenská krize není dosud, přes uzavřenou vojenskou dohodu této země s Ruskem, uspokojivě vyřečena: Jednání se totiž vlečou neúměrně dlo uho, s minimálním efektem, a se snahou Moskvy situaci spíše komplikovat. Navíc přibyly problémy kolem Iráku či ve vztazích mezi Izraelem a Palestinou, rozví řily se rovněž vztahy mezi Německem a Českou republikou. Prostě, končí léto a začíná podzim, a tudíž i zvýšená aktivita v řešení zahraničně politických otáz ek. Navíc, v našem státě se pomalu, ale jistě, rozbíhá předvolební kampaň... Obecně lze říci, že vedle Balkánu je snad nejvíce problematickou zemí Rusko. U ž proto, že například pernamentně odmítá jakékoliv "silové" řešení srbsko - ch orvatsko - muslimského konfliktu, nesouhlasí s uvolněním embarga na zbraně pro bosenské Muslimy, naopak podle rozhodnutí, učiněného v uplynulých dnech, hodl á samo porušit blokádu OSN vůči "zbytku Jugoslávie" a dodávat Bělehradu, údajn ě z humanitárních důvodů", zemní plyn a naftu: Čímž se zřejmě naplňuje usnesen í ruského parlamentu z 12. srpna o jednostranném zrušení sankcí vůči Rusy chrá něnému Srbsku.
(Není to však jediná komplikace v této zemi, jež se prohlašuje za "výhradního" dědice někdejší supervelmoci, Sovětského svazu. Můžeme konstatovat, že mnohem větší problém existuje kolem stále nevyřešené čečenské krize. Jistě, vojenská dohoda mezi Moskvou a Grozným byla už dávno uzavřena a čečenští bojovníci pos tupně, podle předem stanoveného harmonogramu odevzdávají těžké zbraně. Toť ale vše. Ruská vojska totiž nadála útočí, minulý týden například v Argunu poblíž Grozného, kde bylo zabito na 80 čečenských civilistů. Navíc vše nasvědčuje tom u, že Rusko chce svobodné volby v Čečensku realizovat ještě v době, kdy budou v zemi jeho tanky a "po zuby" ozbrojení vojáci: Zcela jistě proto, aby volby d opadly tak, jak si Moskva přeje. A pokud by ruská armáda musela odejít dříve, nechal se už president Boris JELCIN slyšet, že se parlamentní volby v Čečensku jen tak brzy konat nebudou. Inu, zdá se, že dědic sovětské "supervelmoci" svů j "stín" překročit v žádném případě nehodlá. A vzdát se Čečenska rovněž nechce ...)
Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
Jestliže v úvodu bylo řečeno, že v diplomatických vztazích "končí horké léto", a vše se začíná vracet do normálních kolejí, platí to do jisté míry také o Če ské republice. Byť jen zatím umírněně, protože Praha stále jaksi zůstává mimo rámec evropského a světového dění, spíše jen na úrovni středoevropského región u. Takže lze říci, že ze zahraničně politického hlediska největší pozornost za minulé dva týdny vzbudily snad pouze dvě události: Oficiální návštěva poského premiéra Józefa OLEKSYHO v České republice a důvěrné, zřejmě "neoficiální" se tkání premiéra Václava KLAUSE (ODS) s čelným představitelem bavorské Křesťansk o sociální unie (CSU) a předsedou zemské vlády v Bavorsku Edmundem STOIBEREM n a českoněmeckém pomezí v Domažlicích: Na onu poslední událost pak volně navazo valo i pražské jednání místopředsedkyně německého spolkového sněmu za stranu S pojenectví 90/Zelení Antje VOLLMEROVÉ, která je u nás na dovolené, s ministrem zahraničí Josefem ZIELENCEM, jež se uskutečnilo ve čtvrtek 24. srpna. Týž den se také ona politička setkala s místopředsedou Poslanecké sněmovny Pavlem TOL LNEREM (KDS).
(Premiéři Václav Klaus a Józef Oleksy spolu "konferovali" na zámku v Šileřicíc h na Opavsku dne 17. srpna. V podstatě řešili otázky vzájemných vztahů, kde ko statovali, že v této sféře nejsou významější problémy: Jediný sporny bod, otáz ka polských občanů při jejich cestách do České republiky po 1. září, kdy bude platit pro zahraniční turisty povinná výměna 7000 korun na celý pobyt, prý bud e řešena citlivě. Jak, to už Václav Klaus odmítl specifikovat. Rovněž tak pols ký dluh vůči České republice hraje vzhledem ke své pomíjivé výši údajně minimá lní roli. A ostatní záležitosti obchodního resp. celního charakteru? Ty budou probírány v září na konferenci hlav států CEFTA, jež se uskuteční v Brně...) * * *
Z tohoto pohledu je tedy možné vyvodit, že mnohem větší význam pro Českou repu bliku mělo zmíněné už "důvěrné" neoficiální setkání premiéra Václava Klause s jeho bavorským zemským protějškem Edmundem Stoiberem, které se uskutečnilo 15. srpna v Domažlicích. Nejen pro obsah, jež se týkal problému sudetských Němců ve vztahu k naší zemi a obráceně, otázek odškodnění obětí okupace Českých zemí německými fašisty či platnosti tzv. Benešových dekretů v letech 1945 a 1946. Mnohem důležitější u těchto rozhovorů je totiž něco jiného: Jednak proběhly be z předběžné konzultace premiéra Václava Klause s vládou a koaličními partnery, kteří se navíc o jejich obsahu dozvěděli až z tisku. Hlavně však, reakce před stavitelů naší politické síly a celé veřejnosti byly dosti rozporuplné. Dalo b y se říci, tradičně už negativní, zaměřené silně protiněmecky.
(Lze pak říci, že "podivnou" atmosféru, navozenou "soukromým sammitem" česko b avorským, nedokázala v Praze ve čtvrtek 24. srpna rozptýlit ani citované již r ozhovory Anje Vollmerové. Ta při setkání s Josefem Zielencem a Pavlem Tollnere m totiž konstatovala, že je důležité, aby společná česko německá deklarace byl a přijata ještě v letošním roce, v koncensu se všemi opozičními politickými st ranami, a aby se toto téma nestalo předmětem volebního boje v České republice v první polovině příštího roku. Ale o těchle otázkách podrobněji v našem zahra ničním komentáři na konci tohoto přehledu...)
UDÁLOSTI V "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ
A jak vypadaly v uplynulých dvou týdnech události u našich sousedů? O současný ch aspektech česko německých vztahů jsme se zmínili v předchozí části, o návšt ěvě polského premiéra v České republice rovněž. Zbývá tedy Slovensko, o němž b ude řeč už tradičně ve zvláštím přehledu QUO VADIS, SLOVENSKO. Takže se zaměřm e ještě na některá, dosud neuvedená fakta. Například na Polsko, kde se rozbíhá předvolební boj o křeslo presidenta. Informace o tom, že levicová koalice měl a nabídnout dosavadnímu presidentu Lechu WALESOVI prodloužení jeho mandátu o d alší dva roky, všichni zůčastnění popřeli. I když se zdá, že cosi pravdy se na tom asinachází: Lze totiž těžko předpokládat, že jak vládnoucí levice, tak i president Walesa, by riskovali volby v současné situaci, kdy ani jedna strana nemá šanci je vyhrát.
(Možná právě proto president Lech WALESA překvapivě koncem minulého týdne odvo lal z funkcí šéfa presidentského úřadu a státního ministra Mieczyslawa WACHOWS KÉHO, nota bene snad nejméně oblíbeného politika v Polsku, a tiskového mluvšíh o Leszka SPALINSKÉHO, své nejbližší spolupracovníky. Potřebuje si totiž vylepš it image, které není zrovna nejlepší. Což v okamžiku, kdy koaliční vládnoucí s eskupení Lidové strany a postkomunistické Strany demokratické levice není scho pno se sjednotit na jediném presidentském kandidátu, může být dost důležité. S tejně tak jako fakt, že termín voleb dosud nebyl polským Sejmem vyhlášen. A as i jen tak brzy nebude...)
* * *
Poněkud jiné problémy pak mají v sousedním Německu. Tam dne 20. srpna, v rámci 8. výročí úmrtí někdejšího muže číslo II. hitlerovského Německa Rudolfa HESSE , proběhly dost velké demonstrace neonacistů. Nejbouřlivější "pietní" shromážd ění však proběhlo dne 20. srpna jinde: V dánském příhraničním městě RISKILDE, kde se setkali neonacisté Dánska, Švédska, Velké Británie a Německa, pochopite lně za asistence a přímých zásahů policie... Mnohem větší rozruch ovšem v něme ckých sdělovacích prostředcích vzbudila informace jiná. Totiž, že Německo zvaž uje dovoz plutonia z ruských jaderných hlavic a jeho mírové zpracování na pali vo atomových elektráren v laboratořích Hannau v Hesensku. Oficiální německá mí sta jednání v tomto směru přiznávají, uzavřenou smlouvu nikoliv, veřejnost se však silně bouří.
(A Rakousko, kde byl poslední dva letní měsíce "bohorovný klid"? Z politického hlediska se v téhle zemi stále nic moc význačného neděje. Snad jen ve vztahu k našim turistům můžeme podotknout, že od poloviny srpna rakouská policie zahá jila přísnější kontrolu autokarů z České republiky a většinu jich pro špatný t echnický stav vrací z hranic zpět na naše území. Navíc rakouské úřady plánují, tak jak je tomu zde, zavedení tzv. dálničního poplatku, a to od 1. ledna násl edujícího roku: Dálniční nálepka na osobní automobil má činit přibližně asi 35 0 šilinků ročně...)
BALKÁNSKÝ KONFLIKT
Vedle standardně už "dosti chaotického" vývoje událostí v Rusku můžeme konstat ovat, že stejný, ba možná ještě větší charakter lze vystopovat i na území "býv alé Jugoslávie" A to nejen z hlediska bojových akcí jednotlivých zúčastněných stran, ale také vzhledem k postojům OSN, NATO a Evropské unie k probíhajícím b ojům. Navíc se zde projevuje stále více rozdílný přístup jednotlivých světovýc h mocností, stálých členů Rady bezpečnosti, ke konfliktu a příslušným zaintere sovaným zemím. Jak již bylo řečeno výše, Rusko jednostranně zrušilo sankce OSN vůči Srbsku, USA zase po rozhodnutí Senátu a Sněmovny reprezentantů hodlají, přes zákaz Rady bezpečnosti, dodávat zbraně do Sarajeva, tedy vládě Bosensko c horvatské federace: Stejný názor pak zastávají i asijské islámské země, které navíc hrozí vysláním svých vojenských sil na podporu bosenských Muslimů. (Je pochopitelné, že za takovýchto rozdílných přístupů se krize nadále přiostř uje. Bosenští Srbové, veřejně i skrytě podporovaní Ruskem, útočí jak na bosens ké muslimské území obývané převážně civilisty, tak také na tzv. "bezpečnéů mus limské enklávy, které jsou pod ochranou jenotek UNPROFOR. A výsledek? Napříkla d z Goražde se už minulý týden začaly stahovat všechny jednotky "modrých baret ů", zůstávají jenom neozbrojení pozorovatelé. OSN trpně přihlíží, NATO, které vyhrožovalo "ničivým" bombardováním", mlčí rovněž. Pouze francouzské jednotky "rychlého nasazení" odpověděly dne 23. srpna na bosensko srpské bombardování S arajeva těžkým dělostřeleckým útokem: Ovšem nikoliv proto, že byly napadeni ci viliní osoby, ale z důvodu ohrožení sil UNPROFOR. Avšak třeba týž den bosenští Srbové ostřelovali uprchlický tábor v Tuzle, další "bezpečné" zóně OSN v Bosn ě, a nic se, s výjimkou platonických protestů, nestalo...)
* * *
Stejně tak se nic neděje ani v případě, kdy Srbové "etnicky čistí", přesněji ř ečeno vyhánějí či vraždí Muslimy a Chorvaty v západní Bosně. Ostatně, "ticho p o pěšině" je i v případě obráceném: Z území někdejí "separatistické republiky Srbské krajina prchá přes 150.000 Srbů, svět se dovídá informace o vraždění a znásilňování krajinských Srbů, a všichni si hrají na "hluché a slepé". Jenom p robůh nezasáhnout, nepotrestat viníky, protože Balkán je přece daleko od Evrop y a USA, a těch se to zatím nijak netýká. Slovní proklamace a plané vyhrůžky p řece stačí...
(Což zejména platí o USA. Jistě, tři jejich diplomaté v čele s Robertem FRASUR EM dne 19. srpna zahynuli , údajně při nehodě, byli však promptně, bez komentá ře, nahrazeni jinými. Mimo pompézní účasti presidenta Billa CLINTONA na jejich "slavnostním" pohřbu se nestalo nic. Vlastně ano: USA v polovině minulého týd ne prohlásily, že pokud Srbové zaútočí na Bosensko chorvatskou federaci, bude následovat ze strany Washingtonu prý "drtivé a zničující bombardování" srbskýc h pozic. Jenomže, po kolikáté už takovéto "pevné" stanovisko bylo vyhlášeno? A kolikrát bylo splněno?)
SVĚT KOLEM NÁS
Ovšem nejenom Rusko a balkánský konflikt hýbe světem v období poslednch dvou t ýdnů měsíce srpna. Jsou i jiné důležité věci: Například situace na Předním výc hodě, která se zdá být v těchto dnech dosti silně přiostřená. Především ve vzt azích Izraele a Organizace pro osvobození Palestiny, mezi nimiž probíhají ofic iální rozhovory o tzv. palestinské autonomii. Jistě, jednání se vedou, ale zár ověň každou chvíli svět registruje informace o dalších atentátech palestinskýc h extremistů. Ten zatím poslední se udál 21. srpna v Jeruzalémě, zemřelo při n ěm zatím nejméně pět Izraelců, zničeny byly dva linkové autobusy. Přesto však podle posledních informací dohoda o palestinské autonomii byla v neděli 28. sr pna podepsána, což ze strany Izraele ve stávající situaci lze považovat za dos t velkou odvahu.
(Živo je ovšem také v Iráku. Zejména poté, co emigrovali do Jordánska dva zeťo vé iráckého presidenta Saddama HUSAJNA s manželkami, ministr průmyslu, vojensk ého průmyslu a nerostných zdrojů generál HUSAJN KÁMIL MADŽÍD a velitel republi kánské gardy podplukovník SADDÁM KÁMIL HASAN. Nezůstalo však ale pouze u toho, a minulý týden se k nim připojil i nevlastní bratr presidenta Saddáma Husajna , irácký velvyslanec při OSN, BARZÁN IBRÁHIM TAKRÍTÍ. Navíc egyptský president nabídl v rámci zabránění případnému krveprolití Saddámu Husajnovi při jeho ev entuálním "nuceném" odchodu ze země politický azyl. V této souvislosti je pak nanejvýš zajímavá také další informace: Rada bezpečnosti OSN totiž vidí stále reálněji možnost zrušit sankce proti Iráku. Údajně prý proto, že tento stát pl ní už všechny rezoluce OSN vyhlášené po porážce Iráku vojenskými silami OSN po jeho intervenci do Kuvajtu. Což zatím tvrdošíjně odmítají USA, protože podle nich nadále existuje reálné nebezpečí, že Irák přes opačná ujištění stále vyví jí jaderné, chemické a bakteriologické zbraně a porušuje lidská práva v zemi.. .)
* * *
Zajímavé zprávy pak také pronikají ze Španělska. Zde tamní baskitská separatis tická teroristická organizace ETA přiznala o předminulém víkendu odpovědnost z a přípravu atentátu na španělského krále JUANA CARLOSE, který se měl uskutečni t na Mallorce. Nelehko je však i současnému španělskému premirérovi Felipe GON ZALESOVI, proti němuž bylo v minulých dnech v souvislosti s tajnými policejním i protiteroristickými komandy zahájeno trestní stíhání. Což je pro Španělsko d ost nepříjemné, protože v druhém pololetí letošního roku tento stát prostředni ctvím právě Felipe Gonzalese přerdsedá Evropské unii.
(A jinde ve světě? Už nic moc. Snad jen stojí za pozornost ještě iniciativa ma ďarského postkomunistického socialistického předsedy vlády Guyuly HORNA, který v minulém týdnu vyzval k setkání své protějšky, premiéry Slovenska, Rumunska a Srbska k projednání situace maďarské národnostní menšiny, žijící na území tě chto států. A pak ekologická katastrofa v latinskoamerické Guyaně, kde ze zlat ého dolu uniklo dost velké množství kyanidu do řeky Essequibo, jež slouží hlav ně k zásobování pitnou vodou pro většinu místního obyvatelstva, které tak bylo přímo ohroženo na životech. A konečně, nelze ani zapomenout na stále sílící p rotesty mnoha států proti chystaným jaderným testům Francie v tichomoří, resp. proti už uskutečněným obdobným pokusům Číny poblíž ostrova Tchaj wan. Navíc, díky tomuto ostrovu se v posledních dvou týdnech rapidně zchladily také vzájem né vztahy USA a Číny, která tento ostrovní stát považuje za svou provincii. Ne vraživost asijské supervelmoci vzrostla do té míry. že Čína zatkla bývalého čí nského disidenta a dnes občana USA Harryho WU a odsoudila ho za údajnou špioná ž na 15 let do vězení. A nic na tom nemění skutečnost, že ho vzápětí po vynese ní rozsudku vypověděla ze země...)
------------------------------------------------------------ Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin
------------------------------------------------------------ NĚMECKÁ "MŮRA" STRAŠÍ PRAHU...
I tak by se dal nazvat status quo, jenž se v posledních dvou týdnech vyrojil n a "politickém nebi" České republiky. Lze totiž konstatovat, že jakékoliv jedná ní, ať oficiálně či neoficiálně, s představiteli "sjednoceného" Německa, vyvol ávají protichůdné, lépe řečeno spíše negativní reakce české politické scény, a tím i větší části naší veřejnosti. Prostě "strašák" německého nebezpečí, resp . nebezpečí oprášeného hesla "Drank nach Osten" se díky více než čtyřicetileté komunistické propagandě zahnízdil v hlavách drtivé většiny občanů tohoto stát u. O čemž svědčí i odezva na nedávné "důvěrné" rozhovory českého premiéra Václ ava Klause se svým bavorským protějškem, čelným představitelem CSU, Edmundem S toiberem. Snad až na presidenta Václava Havla totiž všichni koaliční či opozič ní představitelé se buď odmítli vyjádřit s odůvodněním, že byli informováni po uze z tisku, nebo to, co proniklo z domažlického jednání navenek, zpochybnili případně negovali přímo, aniž byli ochotni o čemkoliv seriózně diskutovat. (Jinak řečeno, jakákoliv zmínka o problematice sudetských Němců, pouhý náznak, týkající se zpochybnění tzv. Benešových dekretů z let 1945 a 1946 ve vztahu k odsunu německé národnostní menšiny z českomoravského pohraničí, jsou pro mnoh é politiky nepřípustné. Prostě, cosi jako zakázané ovoce pro Adama a Evu v ráj i... A to bez ohledu na to, odkudže oni politici pocházejí: Zdali z levého či pravého křídla politického spektra České republiky, nebo z koalice či opozice. Heslo, že Německo i dnes patří k nášim odvěkým nepřátelům, stále převládá v p odvědomí celé společnosti...)
* * *
Je však ještě cosi jiného, co budí pozornost v souvislosti s problémem česko n ěmeckých vztahů. Totiž ono tvrdošíjné setrvávání na principu kolektivní viny, na neměnnosti čehosi, co bylo uzákoněno těsně po skončení II. světové války be z ohledu na morálnost či amorálnost zmíněných aktů. Jako příklad může poslouži t třeba zákon, kterým jsou zvěrstva, spáchaná na civilních příslušnících němec ké národnostní menšiny při odsunu, omilostněna. Dalo by se ovšem říci, že v ko ntextu současného politického vývoje je to příznačné: Ti, co z pomsty resp. z pouhých emocí vraždili sudetské Němce, jsou dnes postaveni na roveň těm, co vr aždili po únorovém převratu v roce 1948 české lidi. Prostě, není ochota, byť d eklarativně, na viníky ukázat prstem, postihnout je, třeba pouze morálně. Stej ně tak jako není ochota přiznat, že odsun, vlastně vyhnání sudetských Němců z jejich domovů, probíhal na základě principu kolektivní viny, která je v normál ní demokratické společnosti nepřípustná. A to nejen proto, že odporuje Základn í listině lidských práv, kterou uznáváme. Odsun, resp. tedy vyhnání sudetských Němců, se totiž rovná tomu, co dnes provádějí Srbové na Blakáně s Muslimy pří padně Chorvaty a co nazýváme etnickými čistkami. Bohužel, taková je pravda, ať se nám to líbí, nebo ne.
(V této souvislosti však stojí za pozornost ještě další skutečnost. Totiž fakt , že ti čelní představitelé České republiky, kteří s Německem jednají, se k ob sahu svých rozhovorů de facto jakoby nechtěli přiznat. Nikdy jsme se zatím ned ozvěděli konkrétně a přímo, o čem se například premiér Václav Klaus bavil před nedávnem s předsedou CSU a německým spolkovým ministrem financí Theo Vaiglem: Prostě, český překlad se v našich sdělovacích prostředcích neobjevil a Václav Klaus, místo aby obhajoval své nározy, spíše je zamlžoval. Což se týká také z míněného již "důvěrného" setkání českého ministerského předsedy s jeho bavorsk ým protějškem. Čtenář znalý cizích jazyků se o tom dozví pouze ze zahraničního tisku, doma se však dočká jen toho, že Václav Klaus nakonec nepřímo popírá to , co bylo publikováno mimo hranice České republiky. Jako by se bál veřejného m ínění necelých tři čtvrtě roku před parlamentními volbami. Jako by všechny pol itické síly měly zájem v předvolebním boji argumentovat při získávání voličů n ěmeckou kartou. Jako by německá "můra", využívaná už tradičně od roku 1918 při konstituování novodobého Československa, nadále stašila Prahu... Poučení, že obdobnýmým "netolerantním" způsobem jsme kdysi postupovali vůči Slovensku a zt ratili jsme je, zdá se, nenachází na politické scéně tohoto státu živnou půdu. Škoda. Historie totiž šanci k čestnému se vyrovnání s negativními stránkami s vé minulosti nenabízí tak často. A další příležitost se už naskytnout nemusí.. .)
(zahraniční dvoustránku připravil)
Jiří F, PILOUS