--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Valenta Ladislav
Název: Vážená redakce,
Zdroj: NN Ročník........: 0005/036 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Vážená redakce. Dovoluji si napsat, čtvrtý díl: Jak Němci dělali v Rusku revoluci Petrohrad če rvenec 1917 a německý agent - propagátor Lenin.

Ruský národ dýše osvěžující vzduch Svobody plnými plícemi, jarní Petrahrad se svými světlými nocemi, kdy ještě v pozdní noci konají se na ulicích shromážděn í, při níž se živě hovoří o osudech svobodné veleříše, obyvatelstvo Petrohradu za prozatimní vlády přímo se píjelo mladým vínem svobody.

Do základů vyhořelé domy policejních komisařství ukazují, kde se nalé zala nebolestivější místa za vlády carů.

Je vůbec možné, aby bez otřesu, bez jakohokoli proušení organismu snesl zotroč ený národ nesmírné toto štěstí, je možno aby se vyhnul horečce po tak důkladné politické operaci? Je divu, že nedovede udržeti rovnováhy?

Blíže finského nádraží v ulici "na třetí rotě" jsou kasárny Preobraženského pl uku. Mladí červenolící chlapci. Rozestavují se na velikém nádvoří, aby vyslech li řeč ministra války Karenského. Karenský v modrém civilním kabátě vykládá ho chům o revoluci, mluví nadšeně, mluví dlouho a vojáci naslouchají doprovázejíc e řečníka bouřlivým urá! A když toho revoluce bude vyřadovati a já vezmu zbraň do ruky, postavím se vám v čelo, budete se mnou bojovati proti monarchistické mu Německu? Budeme! Budeme! Budeme! nadšeně zní ze všech hrdel mladých vojáků. A když bude revoluce ohrožena a bude na nás žádati, abychom za ni položili své životy, budete za revoluci umírat? Umřeme, přisáháme! Znovu zní davem. Korens ký odchází spokojen!

Po několika dnech na témže nádroří titíž vojáci poslouchají nového řečníka. Ml uví německý agent Lenin. Jen mluví o revoluci, i on mluví se zápalem, mluví dl ouho i jemu naslouchají vojáci se zájmem a doprovázejí bouřlivým urá! Již dost teklo krve, proto heslem naším musím být: pryč s válkou" Prač s Kerenským ! A vojáci opakují: Pryč s válkou, pryč s Kerenským. I Lenin odchází spokojen. Pe trohrad je ve varu. Všude se hemží vojsko, všude ruch, šum, schůze a tábory. M inisterská rada prozatimní vlády, zasedá celé noci, ve vládě se střídají noví lidé. Nikdo neví, co zístřek přinese. Tu docházejí zprávy o nepokojích ve Fins ku, tu Ukrajina podává ultimatum, tu z ronty docházejí zvěsti Jobovy. A co Petrohrad schůzuje a debatuje, křičí a zmítá sebou. Tam na frontě u Zboro va a Koňuch hrstka odvážných českých junáků bije Němce. Čeští funáci bijí se j ako lvi, probíjejí se v před sami, zrazeni ruským spolubratrem bijí se za svou českou otčinu: za svobodnou Rus.

Pod dojmem těchto zpráv se hýbe i Petrohrad. Rychle se formují dbrovolnické sb ory, procházejí petrohradskými ulicemi, nesouce velké standarty s překrásnými hesly o svobodě a lidství. Petrohrad je doprovází a žehná jim. Nejdou bojovat za cara, nýbrž za velkou svoji revoluci, Vilémovým vojskem ohroženou. Jde i že nský batalion, mladé dívky gymnastky, švadleny, chdé i zámožné, všechny v plné zbroji.

Leč záhy dochází zpráva z hlavního stanu, že na frontu dojela jen hrotka z těc hto dobrovolníků, rozutekli se po cestě, jsou hlášeny i případy, kdy z batalio nu se octly na frontě jenom standart a seznam dobrovolníků. Jen ženský batalio n dojel v plném počtu.

A němci psotupují, loupí a plení!

V Petrohradě hemží se desetitisíce vojáků mladých, statných, urostlých, divadl a jsou přeplněna, všude veselé a rej. Všude je vidět mladé zdravé muže. Petrohrad posílá do okopů ženský batalion. německé vojsko se valí dál a dále, jim odpor klade hrstka českých junáků a dívky petrohradské se svou velitelkou Bočkarevou.

Již dosti tekla krev. A proto každý, kdo se brání Germáncům zrádně prodlužuje válku. Na frontě se hlasuje, má-li se bojovat či nikoli. V kritickém okamžiku důstojníci nastupují sami. Leč běda! Kruté odplaty dostává se jim od vlastních vojáků!

Nastupuje ženský batalion ale běda! Z jedné strany Německo strojní pušky kosí řady odvážných dívek a ze zadu rozdrážedění ruští vojáci střílejí na zrádné ru šitelky míru. Paněným bojovnícím odpírá ruský voják obvaz a ošetření, plije po nich. Zbroceny krví, zrazeny a zneuctěny vlastními bratry, ustupují oddíly Bo čkarevové. A Petrohrad schůzuje a řeční, sní o světové revoluci. Petrohrad se kochá pohledem na tanečnice a baví se v kabaretech.

Byla to kletba carismu negramotnost a toho němečtí agenti z řad bolieviků s pr ogramátorem Leninem využily pro svoji demagogii bolševismu. Docílivše převratu 25. 10. 1917 Němci se s pomocí bolševiků německých agentů stali pány situace v Rusku. Němci se stali pány situace v Rusku 1917 a bolševiků. tento fakt je h istoricky pravdivý. Pod vedením Německého agenta - propagátora Lenina. Má-li r edakce zájem o další svědectví pro čtenáře NN. Poslední hodiny života učitele socialismu a ruského revolucionáře Plechanova po 78 letech je to varující meme nto jak se mu odvděčily bolševici před smrtí na lůžku.

Děkuji za pochopení a také chci připomenout smutné výročí: které se blíží bohu žel, zůstává v zapomění po "Sametu 89!!! V den 28. října v den, kdy se rodilo Československo a kdy davy jásaly na Václavském náměstí v Praze národnímu jaru vstříc byl v Čeljabinsku v Rusku konán pohřeb plukovníka Švece, najvětšího hrd iny svého národa.

Uplynulo pak patnáct let, dne 1. října roku 1933 se konal národní pohřeb pluko vníka Švece na Václavském náměstí v Praze největší v dějinách na Václavském ná městí, protože Sovětská zem vydala laskavě jeho tělo toužícímu národu. Plukovn ík Švěc napsla před svou sebevraždou:

Svobody zaslouží a bude svoboden ne ten, kdo ji dobyl, nýbrž kdo si ji dovede uhájiti. Nebyl to pohřeb, byl to návrat vítěze, to se vracelo domů kus českých dějin a také příklad veliké lásky, která se pozná jen ve velké oběti, hrdina od Zborova a na Sibiřských pláních.

S pozdravem Valenta Vladislav

Ostrava Hruškov