--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/036 Str.: 004
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Lze říci, že konec srpna a začátek září stál tentokrát za to: Nejen díky dešti vě chladnému počasí, ale též událostem, které se v té době seběhly. Připomeňme třeba vyhrocenou situaci v Bosně, kde zavraždění 37 civilistů ze strany bosen ských Srbů v Sarajevu konečně vyvolalo dlouho očekávanou tvrdou reakci letecký ch sil NATO. Vedle toho však stojí za zmínku i jiné aktivity světového politic kého dění. Například ve Francii, kde už po prvních sto dnech nové vlády docház í ke změnám. Nebo v Číně, která je pořadatelem světové konference žen pod patr onací OSN. Než však k tomu všemu přejdeme, podívejme se ještě na poslední vývo j v Rusku: Tam je totiž, vedle Balkánu, situace nejproblematičtější... (Zejména z hlediska Čečenska. Jistě, v neděli 27. srpna se zde poprvé sešli ru ští vojáci s veliteli tamních ozbrojených oddílů, aby podle vojenské dohody zn ičili zbraně a munici, které odevzdalo místní obyvatelstvo. Jenomže: Tajemník presidentské Bezpečnostní rady a osobní zmocněněc Borise Jelcina pro Čečensko Oleg LOBOV je s tempem odzbrojování nespokojen a dne 29. srpna v Grozném nevyl oučil, že řešení čečenské krize by opět mohlo nabýt "silové podoby", pokud pro ces odzbrojování nebude "produktivní". V této souvislosti se však jeví coby zá važným další fakt: Čečenská vládní delegace podala ve čtvrtek 31. srpna na mír ových rozhovorech oficiální protest pro porušování vojenské dohody. Den před t ím totiž ruská vojska ostřelovala vesnici Orechovka na západě Čečenska, ve vsi Staryj Ačchoj pak zabili 8 lidí. Čili, jak vidno, situace ne zrovna příjemná. Zejména když president Boris Jelcin přislíbil osobní účast na rozhovorech, tv rdošíině však trvá na tom, že s čečenským presidentem Dudajevem jednat v žádné m případě nebude...)
Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
Obecně můžeme tady konstatovat, že "nic nového pod sluncem": Takže jsme nadále mimo dosah evropského diplomatického dění. Výjimku tvoří pouze dvě události. Dne 31. srpna president Václav HAVEL poprvé oficiálně přijal novou americkou v elvyslankyni Jenome WALKEROVOU. Ta při té příležitosti prohlásila, že hodlá po máhat rozvoji americké ekonomické role v České republice. A podotkla, že záměr ně nemluví o integraci naší země do evropských struktůr, protože Češi jejich s oučástí z historického a kulturního hlediska už jsou dávno. A druhá událost? Z a ni lze považovat cestu premiéra Václava KLAUSE do rakouského Alpbachu, kam d ne 30. srpna odjel na tzv. "Alpbašský evropský týden". I když s určitými kompl ikacemi: Jeho letadlo totiž po 20 minutách letu mělo poruchu amuselo se na čas vrátit zpět na letiště v Praze.
(Pak už ale vše bylo v pořádku a premiér se zúčastnil spolu s rakouským viceka nléřem a ministrem zahraničí Wolfgangem SCHLÜSSELEM, šéfem polské diplomacie W ladyslawem BARTOSZEWSKÝM a slovinským premiérem Janezem DRUNOVŠEKEM panelové d iskuse na téma rozšíření Evropské unie o evropské reformní státy. "Jsme opravd oví Evropané a chceme se aktivně podílet na procesu evropské integrace. Cílem České republiky je stát se rovnoprávným členem Evropské unie...", prohlásil Vá clav Klaus. A dodal, že nosným momentem celé akce byla "mimořádná shoda názorů " zúčastněných států na problematiku vstupu do Evropské unie...) UDÁLOSTI V "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ
Vynecháme-li Slovensko,o němž se píše jinde, a Polsko, kde vedle "alkoholické" autonehody Slawomira WALESY, syna tamního presidenta, se rovněž nic moc důlež itého nestalo, tak nejvíce pozornosti zaslouží Německo. Především pro znovu ro zvířenou aféru kolem někdejšího ministerského předsedy Šlesvicka-Holštýnska Uw e BARSCHELA (CDU), který zemřel 11. října 1987 v jednom ženevském hotelu za ve lmi podivných okolností. Diskuse se poslední dva týdny točí kolem problému, zd a to byla vražda či sebevražda, jak už téměř 8 let "neochvějně" tvrdí šlesvick o-holštýnské soudy, prokuratura a policejní vyšetřovací orgány, a v poslední d obě i Bonn. Přičemž je zajímavé, že dosud nikdo nevytáhl otázku, proč vlastně Uwe Barschel zemřel, co bylo příčinou jeho náhlé resignace na funkci premiéra, nebyly ani dostatečně vysvětleny další záhadné okolnosti případu... (K Německu se ovšem váže také jiná věc. Totiž skutečnost, že před vrchním zems kým soudem ve Stuttgartu stanula dne 29. srpna znovu bývalá členka teroristick é organizace Frakce Rudé armády - RAF - Sieglinde HOFMANNOVÁ. A to vzápětí pot é, co jí měl vypršet předchozí patnáctiletý trest za vraždu bankéře Jürgena Po nta. Teď je pro změnu obviněna z pětinásobné vraždy a osminásobného pokusu o h rdelní zločin, mimo jiné též z nepovedeného útoku na někdejšího vrchního velit ele NATO Alexandra Haiga v roce 1979. Zajímavé přitom je, že nová obvinění byl a vznesena na základě výpovědí jejích kolegů z RAF, začených na území NDR po s loučení obou německých zemí v roce 1990...)
* * *
Jistý pohyb mužeme však zaznamenat i na jihu. Například koncem minulého týdne předali ve Vídni za přítomnosti poslanců rakouského parlamentu francouzskému v elvyslanectví zástupci ekologické organizace GREENPACE protestní petici proti připravovaným jaderným pokusům v Tichomoří: Petici podepsalo na 750.000 rakous kých občanů včetně tří ministrů a řady poslanců resp. prominentů veřejného živ ota.
SVĚT KOLEM NÁS
Je pochopitelné, že z mezinárodního hlediska se v těchto dnech vše točí kolem bosenské krize, jež se dramaticky vyhrotila. Vlastně, začalo to 28. srpna, kdy bosenští Srbové zahájili teroristický útok na centrum Sarajeva a zabili 37 ci vilistů, dalších 90 jich pak zranili. Odpověď na onen zrůdný krok na sebe kupo divu tentokrát nenechal dlouho čekat: A tak již 31. srpna zahálilo na žádost O SN letectvo NATO mohutné útoky na pozice bosenských Srbů, především na vojensk á velitelství, radarové systémy, muniční sklady, těžké dělostřelectvo či správ ní centrum Pale.
(Letecké bombardování trvalo až do soboty 2. září, kdy spojenci učinili přestá vku a zahájili společně s UNPROFOR jednání s představiteli armády bosenských S rbů. Zdá se však, že bezúspěšně, takže lze očekávat, že už začátkem tohoto týd ne budou letecké nálety koordinované s dělostřeleckými útoky sil UNPROFOR rych lého nasazení pokračovat. Za drtivého souhlasu téměř všech zemí ve světě, s tr adiční už výjimkou Ruska, které, zdá se, stále více bere Srby do ochrany...) * * *
Staly se však i jiné věci. Například ve Francii, kde už po sto dnech po zvolen í Jacquese CHIRAKA presidentem byly první změny. Místo ministra financí Allain a MADELINA nastoupil jeho stranický kolega z vládního Svazu pro francouzskou d emokracii Jean ARTHIUS: Důvody "rošády" měly asi hlubší podtext, když premiér Alain JUPPÉ k ní přistoupil 20 dní před parlamentní rozpočtovou debatou. Franc ie má ovšem problémy také jiného charakteru. Stále více totiž sílí protestní h nutí odmítající zamyšlené zkoušky jaderných zbraní v Tichomoří. Například u at olu Muruora se nachází flotila lodí Greepace. Situace se dokonce natolik vyhro tila, že zasáhlo francouské válečné loďstvo, proti potápěčům Greepace pak spec iální jednotky francouzského námořnictva: Zahájení atomových testů čekává každ ý den...
(A jinak? Dost pozornosti vzbudila třeba Čína, a to v souvislosti s konáním 4. světové konference žen, jež se koná pod záštitou OSN v Pekingu, souběžně s kon áním Fóra nevládních organizací na dodržování lidských práv. Jenomže, další os ud obou akcí není jistý, protože čínské úřady nechaly sledovat několik desítek tisíc účastnic. Ještě v pondělí 4. září se zvažovlo, zda pokračovat v jednání , nebo je ukončit a zahájit v Pekingu sérii demonstrací. Což za přítomnosti ma nželky amerického presidenta Hillary CLINTONOVÉ může být dost zajímavé. Stejně tak jako zajímavý může být vývoj v Gruzii, kde na tamního presidenta Eduarda Ševardnadzeho spáchali 29. srpna pumový atentát. Ten sice vyvázl jen s lehkým zraněním, vzápětí však začalo zatýkání jeho politických odpůrců. Konečně, v ne děli 3. září bylo uneseno do Ženevy francouzské letadlo s 289 cestujícími na p alubě. Únosce byl zatčen a údajně svým činem protestoval proti francouzským ja derným testům...)
------------------------------------------------------------ Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin
------------------------------------------------------------ NATO BOJUJE V BOSNĚ O BUDOUCNOST
Až do posledního srpnového týdne se zdálo, že politická situace v Bosně patří nikoliv pouze k patovým, ale přímo k debaklovým: Jak pro OSN, tak i NATO. Ani jedna ze zmíněných organizací totiž nedokázala zastavit vraždění civilního oby vatelsva, a to bez ohledu na to, ke které z válčících stran patřilo. Nedokázal a se však rovněž vyrovnat s cynickým výsměchem Srbů všemu, co svět obvykle zah rnuje do kategorie dodržování lidských práv. Prostě, svědomím NATO a OSN nehnu ly desetitisíce mrtvých v Sarajevu, Goradže, či Srebrenici. Nehnuly jím rovněž etnické čistky Srbů vůči Muslimům resp. Chorvatům a naopak.
(Teprve 31. srpen znamenal zlom. Tehdy totiž NATO na žádost OSN konečně, v rea kci na brutální útok bosenských Srbů v Sarajevu, udeřilo. A lze řící, že dokon ale. Většina renomovaných politických komentátorů předních světových listů dok once tvrdí, že poslední letecké akce jsou vůbec největší, jaké NATO provedlo o d svého vzniku v roce 1949: Bez ohledu naskutečnost, že titíž komentátoři kons tatují, že operace NATO měla přijít mnohem dřív. Podle nich by se utrpení civi lního obyvatelstva na Balkáně tím podstatně zmírnilo a na daném území by už dn es možná vládl mír...)
* * *
Opusťme však prognózy a vraťme se k realitě. Ke skutečnosti, že to, co se ješt ě před více než týdnem zdálo utopií, se náhle stalo realitou. Nebo nadějí, jež uvítal téměř celý svět. I když také zde s jistou rezervou. Například s obavam i, že vojenský zásah může za jistých okolností znamenat přitvrzení balkánských válek či dokonce zatažení celé Evropy do onoho nesmyslného konfliktu. Argumen tují tím nejen němečtí sociální demokraté, ale zejména Rusko, tradiční ochránc e Srbů a stejně tak tradiční odpůrce všeho, co NATO a OSN v této oblasti podni kají. Ostatně, stejný názor zastává i naše KSČM, která dokonce tvrdí, že za vá lku v Bosně může Západ a jeho imperiální politika.
(Všechny tyhle aspekty, zdá se, v nejbližší době ukáží, zda se situace v Bosně díky tvrdým reakcím OSN a NATO zklidní a mírová jednání se konečně pohnou kup ředu s perspektivou kýženého definitivního ukončení bojů. Jedno je ovšem už ji sté: NATO po 46 letech své existence skládalo teprve teď "zkoušku dospělosti". Či jinak řečeno, zahájilo boj o svou budoucnost. Dosud totiž ozbrojenými sila mi členských zemí jen zabraňovalo globálnímu evropskému resp. světovému konfli ktu. V posledních několika letech dokonce ani to ne. Teď poprvé mělo tedy možn ost prokázat odhodlanost dostát své odpovědnosti za bezpečnost našeho kontinen tu...)
(zahraniční stránku připravil)
Jiří F.PILOUS