--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Smutek Zdeněk
Název: Nebičovat vodu
Zdroj: NN Ročník........: 0005/037 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Nebičovat vodu. " Zdá se, že naše mozky jsou programovány přibližně v tomto rozsahu: máme sklo n si dělit lidi na přátele a lidi nám cizí ve stejném smyslu, v jakém mají ptá ci sklon učit se teritoriálním zpěvům a navigovat podle polárních souhvězdí. M áme tendenci velmi se obávat akcí cizinců a konflikty řešit agresí. Tato pravi dla učení se pravděpodobně vyvinula během posledních stovek tisíc let lidského vývoje a ti, kdo se jim nejlépe a nejvěrněji přizpůsobili, získali určité bio logické výhody." / E.Wilson: O lidské přirozenosti./

Místní organizace DEU v Prostějově se obrátila na parlament, aby estébákům a lustrovaným byla znemožněna účast ve veřejných a státních orgánech. V NN 34 j e dáván do klatby fedrální poslanec Dostál, že tuto výzvu ironisuje. V NN 35 j e zaháněn Dr. Vyhlídal, že této výzvě jménem vedení DEU bránil. Činnost posl. Dostála je známá - zvláště jeho boj proti klausovsko - mečiárské nedemokratick é manipulaci za rozdělení ČSFR. K Dr Vyhlídalovi : před třemi lety postavili j sme společně do cesty karieře konfidenta StB, který dosáhl hodně vysoké politi cké funkce : ten konfident už v politice není. Ne vše, co je důležité pro posu zování člověka, bývá na povrchu.

Státní služba není občanským právem, vyloučení estébáků z ní je možné právně i žádoucí politicky. Pasivní volební právo je základním občanským právem a ne lze je nějaké skupině obyvatelstva odebrat. Navíc by šlo o retroaktivitu, prot ože před únorovým pučem možnost vyloučení nějaké profesní skupině z občanských práv právní systém neynal. Kdykoliv se vytvoří precedens ve vylučování z obča nských práv, samospádem se rozšiřuje na další skupiny - dnes by byl tlak na pr ávní diskriminaci Romů. ČR by byla zanesena na seznam zemí porušujících lidská práva, komunistická propaganda by toho využila k melodramatickému nářku - a n a skutečné infiltraci totalitářů v mocenských orgánech by se nic nezměnilo. Ja ko celoživotní komunistožrout pokládám prostějovskou výzvu za nešťastnou. Nevím také, proč mám něco chtít po státu, mohu-li vyvíjet osobní iniciativu . Když účastník bolševických zločinů, soudce Dr. Klár, žaloval politické vězně pro urážku veřejného činitele, zvedl jsem uši jak kocour slyšící škrábání pod parketami: je to kořisť ? " Obhájca, kterého mal náš syn prideleného od saméh o začiatku, nemohol vobec konat svoju povinosť obhájcu, pod pohruškou, že bude vykázaný zo soudnej siene " píše mi jedna z osob poškozených soudcem Klárem." Vaše poslední terminologie v NN dává jasný podklad pro stíhání za několik d eliktů. Nejzávažnější je Váš podnět k aktivizaci temných sil " z půdy " a samo zvaných " soudců " kteří se již ozývají výhružnými dopisy na základě Vašich čl ánků, " hrozí mi soudce Klár. Dopředu se olizuji: je to kořist ! " Někteří naš i lidé kladou otázku, nač vlastně spoléhají tito lidé, odkud berou troufalost vrhnout našemu lidu do tváře snůšku lží, antikomunistických útoků a pomluv?... ..V plném souladu s naší ústavou i se závěry Helsink však nedopustíme jakékoli v vměšování do našich záležitostí, nedáme si rozvracet republiku, a budeme důs ledně vycházet ze zásady, že zákony platí pro každého.." / Informace pro zákla dní organizace KSČ 1977 /. Ajinak myslet nedovedou.....

Místo požadovkování na parlament je účelnější volit osobní souboje. Nalézt si někoho, kdo se v minulosti provinil, dosud má moc a hudry, hudry, pouští h růzu. Neporušovat zákony. Dodržovat pravidla Rytířského boje: neútočit na souk romý či rodinné příslušníky, nekrýt se anonymitou. Zatose spolehnout na strach pod kůži, vyvolaný špatným svědomým. Každý antikomunista svého Klára ! Zdenek Smutek, Brno