--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Znovu vo zasraným vobrazu vod much
Zdroj: NN Ročník........: 0005/037 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Znovu o "zasranym vobrazu vod much" (a zřejmě ne naposled) Když jsem v NN č. 35 popsal podivné zákulisí stíhání Dušana Šrámka v souvislos ti s "kauzou Šetina", chystal jsem se k podání vysvětlení na Úřadu vyšetřování k tomuto případu.

Předpokládal jsem, že po mé svědecké výpovědi dojde k dalšímu trestnímu stíhán í (již třetímu v pořadí, což se za celé předlistopadové období tehdejšímu repr esivnímu aparátu přes obrovské snahy nepodařilo), tentokráte pro změnu za obsa h článku "Zasranej vobraz vod much" v loňském čísle 51. NN (mimochodem, zmiňov aný článek měl vzhledem k obdrženým dopisům největší čtenářský ohlas). Původně jsem o svém vystoupení coby svědka nechtěl vůbec psát, ale po obvinění bývalé ho policejního prezidenta Stanislava Novotného v souvislosti s "kauzou Šetina" , jsem svůj záměr změnil.

NEPODJATÝ ŠMELHAUS

Po téměř dvouhodinovém pobytu na Úřadu vyšetřování Středočeského kraje, jsem s i odnesl směsici podivných pocitů. Nejdůležitějším poznatkem byl fakt, že vyše třovatel, který se "proviněním" novináře Dušana Šrámka zabývá, byl pod neustál ým tlakem státního zástupce JUDr. Šmelhause, který je klíčovou postavou v této kauze a zřejmě i autorem nesmyslných nařízení, která mohou dokonce být v rozp oru se zákony. Šmelhaus byl před časem pro svoje nepříliš čisté předlistopadov é zásluhy odsunut z pražské prokuratury na "vzdálenější" středočeskou, v rámci akce "škatule, škatule hýbejte se". Jeho podivný vstup do celého případu přin áší znaky zcela zřejmé podjatosti a to z mnoha důvodů. V zasvěcených kruzích j e známá nevraživost některých totalitních prokurátorů k JUDr. Šetinovi, který se pokoušel, bohužel nepříliš úspěšně o očistu tehdejších jednotlivých stupňů prokuratur. Nepříliš úspěšně proto, že nebylo kým nahradit komunistické prokur átory, z nichž nemalá část získala své doktoráty na nechvalně známých "vysokýc h" školách SNB. Jedním z těch, který se netěšil důvěře tehdejšího generálního prokurátora byl i jeho soused z barandovského paneláku Šmelhaus (bydlí o patro níže, přímo pod bytem Šetiny).

NOVÁ OBĚŤ KONSTRUKCE

Březnický případ se známým výrokem o "zasraných bolševicích" se měl stát klíčo vým v děravém a vykonstruovaném policejně justičním útoku na doktora Šetinu. Ú nikem informací o psychickém stavu tzv. korunního svědka, nadporučíka K., se i tato konstrukce zhroutila. Pozornost "nezávislé" justice proto úzkostlivě hle dala viníky diskreditace jejich "korunního" svědka aby proti nim použila tvrdý ch represí. Zachtělo se jim hlavy Šetinova kolegy z polistopadového federálníh o ministerstva vnitra mgr. Novotného, pozdějšího ředitele Úřadu vyšetřování ČR , který ještě loni na podzim zastával funkci policejního prezidenta. Nepochybn ě opět na nátlak Šmelhause vznesl vyšetřovatel Novotnému v polovině minulého t ýdne obvinění a to hned ze tří trestných činů (ş158, 173, 178).

A tak se stáváme v našem "právním" státě svědky podivného jevu. Lidé, kteří vy stupovali a dodejme, že velice odvážně, proti zcela evidentním zločincům, kteř í se z "neznámých" důvodů stali beztrestnými a nepostižitelnými, jsou vláčeni po soudech a trestně stíháni za neexistující skutky. Je to smutný obraz doby, kde počáteční nerozhodnost při vyrovnání s minulostí přináší své ovoce. S jídl em roste chuť a tak je jen otázkou času, kdy neustále se rozrůstající chapadla chobotnice uchvátí své další a další oběti. Rudohnědé bratrstvo dokázalo v mi nulosti jak se dokáže vypořádat se svými oponenty a dokazuje to brilantně i ny ní. Nejsou totiž jako my, slušní a naivní, navíc postrádají základní prvky toh o, co člověka staví do role "pána tvorstva", a sice charakter a svědomí. DOJEMNÁ STAROSTLIVOST PÁNĚ MINISTRA

Je až dojemná starostlivost ministr vnitra, který hodlá požádat svého kolegu, ministra spravedlnosti, aby nechal prověřit, zda středočeský státní zástupce n epřekročil své pravomoce v souvislosti s obviněním Novotného. Tento krok je vš ak příliš opožděný, neboť měl přijít již dávno a to nejen v případě Novotného, ale i Šetiny, Šrámka a dalších osob, které se dostali do mlýnice současné rep resivní moci, jež je bohužel identická s předlistopadovým represivním aparátem . A to nejen personálním obsazením, ale i praktikami, které si nikterak nezada jí s nezákonnými aktivitami StB a které je naopak v mnoha směrech dnes předčily. Jan Ruml by si měl konečně uvědomit, že vše, co se dnes v jím obhospodařované oblasti odehrává, je následek jeho nedůslednosti a zcela nepochopitelného sepě tí s představiteli předlistopadového teroru, kterým dal prostor na svém minist erstvu a policejních útvarech a to na nikoliv bezvýznamných funkcích. Dokonce na takových, ze kterých se jim podařilo ve velmi krátké době namísto plánované debolševizace nastartovat úspěšnou rebolševizaci.

ČEST VAŠÍ PRÁCI PANE NINISTŘE

Díky tomuto postupu padla zcela v niveč snaha několika, jak se bohužel postupe m ukázalo nerealistických idealistů, kteří se na krátkou dobu objevili v jeho rezortu a snažili se jej očistit od předlistopadových kreatur, stejně jako nez astupitelná a nedoceněná práce Občanských komisí. Výsledky dlouholeté práce jm enovaných subjektů jsou postupně revokovány a "odešlí" pracovníci aparátu, ozn ačováni jedním z polistopadových zákonů jako příslušníci zločinné složky, opět houfně zaujímají svá přechodně opuštěná místa.

Stali jsme se svědky situace, kterou jsme si vůbec nechtěli připustit - rudý r ezort, který bylo na nepatrný okamžik možno přebudovat na demokratický aparát se stává ještě zrůdnější než ten předlistopadový, díky neustále se zvyšujícím pravomocím, které jsou s narůstající intenzitou zneužívány proti uskupením svo bodomyslných oponentů.

"Čest Vaší práci" pane ministře a doufám, že v budoucnu bude vaše úsilí náleži tě oceněno.

*****

(Zbývá ještě dodat, že jsem při svém výše zmiňovaném podání vysvětlení u střed očeského vyšetřovatele udělal to, na co jsem upozorňoval v NN č. 35 a co podle mne bylo povinností státního zástupce a samosoudce, vystupujících při soudním líčení s bývalým generálním prokurátorem Šetinou. Podal jsem totiž podnět k t restnímu stíhání "korunního svědka" nadporučíka K. pro křivou svědeckou výpově ď před soudem a dále pro zneužití pravomoce veřejného činitele. Posledně jmeno vaný trestný čin jsem směroval dále též na nadřízené nadporučíka K., kteří jej i přes zdravotní handicap nasadili do přímého výkonu služby se zbraní, ačkoli v to bylo v přímém rozporu se služebními předpisy. V rekordně krátké době jsem obdržel oznámení vyšetřovatele, který se stal v této kauze evidentně nechtěný m aktérem, neustále donucovaným Šmelhausem k podivným procesním aktům, že můj podnět předal Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1. Zbývá jen si polo žit otázku, proč jsem to musel být opět já, kdo podává podnět k prošetření zce la evidentního porušení zákona ze strany policie a proč nesplnily svojí zákonn ou povinnost orgány k tomu určené. Proč se muselo doposud velké množství osob podrobit výslechu v celkem bezvýznamné záležitosti - únik informací - když evi dentně nebezpečnější porušení právních norem zůstalo bez zájmu kompetentních i nstitucí. Snad se na základě mého podnětu konečně rozhýbe podivná spravedlnost - nespravedlnost správným směrem a nechá padnout velice nechutnou konstrukci, ke které byl použit a zřejmě i zneužit policista o jehož duševním stavu zcela jasně hovoří jeho zdravotní kvalifikace.)

Přemysl Vachalovský