--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vaněk Ladislav J.
Název: Nepostradatelní pěvci Internacionály
Zdroj: NN Ročník........: 0005/037 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"NEPOSTRADATELNÍ" PĚVCI INTERNACIONÁLY - EUROKOMUNISTÉ (BEZ BOJE NENÍ CESTY KE SVOBODĚ!)

Již tehdy, za vlády tzv. "národního porozumění", nás mělo napadnout, co se tady s námi hraje. Mělo nás napadnout - KDO S KÝM - si tak náramně (po)rozumě l!...

Zatím, co my jsme se potáceli v radostném opojení, za našimi zády se děli věci prapodivné. Mělo-li dojít k nějaké dohodě nebo "porozumění", tak zcela ji nak, než to zrádně provedl tzv. demokratický disent, který nás prodal bolševik ovi. Je i naší chybou, že jsme pustili bolševiky do parlamentu, nejen prostřed nictvím jejich KSČ, ale i prostřednictvím tzv. pravicových demokratických stra n, kam se snažili rychle zakuklit. Tento, znovu komunistický parlament si už s nadno nadeklaroval mnohá jiná "porozumění".

"SAMET" JAKO PŘEDEHRA EUROKOMUNISMU.

Především bylo nutné odstranit ty skostnatělé komunisty typu Jakeše a spol ., kteří se zesměšnili před národem a kteří lpěli tvrdošíjně na marxismu-lenin ismu. Pragmatičtí komunisté, za podpory Havlových disidentů pochopili, že stát neovládnou už politickými a mocenskými prostředky a že jediná cesta k tomuto cíli vede přímo ... Nestačí být správci národního majetku, ale musí se stát fa ktickými, svrchovanými vlastníky - k čemuž, jak známo, k našemu neštěstí došlo .

Abychom pochopili oč tu vlastně šlo, musíme se vrátit mnohem dál, až do le t kolem roku 1977. V srpnu r. 1977 vyšla v londýnské revue Encounter stať Lesz ka Kolakowského o totalitním charakteru politických systémů komunistických stá tů. V pozdějších letech tato úvaha kolovala v překladu u nás. V tomto překladu Jiřího Kovtuna je vyjádřena absolutní nedůvěra ke všemu, co pochází z oblasti mezinárodního komunistického hnutí. A tak v jejím závěru čteme: "Mají ti, kdo uznávají hodnoty demokratického socialistického ideálu, dostatek důvodů k tom u, aby důvěřovali ujišťování západních eurokomunistů?" Stanovisko eurokomunist ů zní přibližně takto: "Jsme pro reprezentativní demokracii a svobodu, ale věř íme, že sovětský systém je nejvyšší forma, zcela dokonalá a zcela prosta omylů ."

Již tady vidíme, o čem byla tehdy řeč a do jaké doby sahá zrada V. Havla a jeho stejně povedených kamarádů, mezi něž počítejme zejm.: A. Vondru, J. Ruml a, S. Devátého, P. Uhla, J. Křižana, J. Šabatu a hlavního ideologa Jiřího Dien tsbiera. Skupina těchto lidí, spolu s dalšími, tvořila předvoj pozdějšího list opadového puče v r. 1989. K nim musíme samozřejmě přiřadit hlavní protagonisty a tzv. "těžké kádry" druhého sledu, kteří po listopadu vystoupili ze stínu a ujali se svých předem připravených postů, jimiž jsou nechvalně známí - V. Klau s, V. Dlouhý, I. Kočárník, K. Dyba, M. Zeman, M.Uhde a další, které známe z bo lševické ČT.

SOCIALISTICKÝ LIBERALISMUS -

NOVÝ POLITOLOGICKÝ POJEM?

Rudověrní politikové a politologové nám předvádějí ve svých televizních tr agikomediích celou paletu pojmů, přičemž se úzkostlivě vyhýbají pravdě a jakém ukoli podřeknutí. Především mluví neustále o tzv. "liberalismu". Tento pojem u žívají ve vztahu uvolňování ekonomiky, kdy se ekonomika "uvolňuje" v souladu s tím, jak a kolik komunisté získávají ze státního majetku. V tomto podivném tr žním prostředí bychom tomohli nazvat komunistický monopolismus. pod pojmem (so cialistický) LIBERALISMUS se skrývá EUROKOMUNISMUS. Tato ekvilibristika slov n eplatí pro vědecký politologický slovník, ale takto tomu musíme rozumět a poro zumět. Cílem těchto lidí je budování eurokomunismu, do kterého chtějí vehnat s polu se západními socialisty celou Evropu - tak si představují EU. Samoyřejmě se nemohou přiznat k těmto jejich zvrhlým záměrům a nemůžeme čekat, že senám d obrovolně přiznají a budou se k eurokomunismu otevřeně hlásit. Je na nás, abyc hom jejich špinavou hru prokoukli a veřejně o ní mluvili. Reformističtí komuni sté na tuto variantu přistoupili a mohli jsme zaznamenat zvolání Milouše Zeman a - Do zbraně!, kde se volá do řad eurokomunistů v ČSSD všechny Grebeníčkovy k omunisty. Že by došlo v takovém případě k výraznému sloučení celé politické sc ény je nasnadě.

Co skrývá pojem - "tolerance"?

Tento pojem, který dnes rovněž často slýcháme, bychom měli důrazně odmítnout - PROČ?

Už proto, že toto slovo má v našich dějinách neblahý zvuk. Neznamenalo plnost občanských práv a rovnoprávnost (dle práva) pro "tolerované", nýbrž jejich trp ění na okraji společnosti. Tito tolerovaní si na své ušlápnutí tak zvykli, že dnes o toleranci mluví jako o ideálu. Berme slova vážně a zdůrazňujme: Odmítám e takový ideál! Nutno

připomenout, jak často bylo toto slovo zneužíváno pro zdůvodňování přítomnosti komunistů ve vládě a ve vrcholových funkcích ve státní správě. K čemu a ke ko mu máme tedy být tolerantní? - K zločinnému komunismu - ke komunistickým zloči ncům?!!

Usilujme jen a jen o pravou podstatu demokracie a svobody, kde jde o dobro u věc pro všechny slušné lidi. Kde má každý právo vyjadřovat se k nim a kde je každý zván k duchovnímu zápasu. Demokracie má jen tu "malou" vadu, že je demo kratická i k nedemokratům, nicméně, i zločincům zaručuje právo na spravedlnost a řádný soud.

Odmítejme tedy takto budovaný socialistický parazitismus - eurokomunismus, který nám tito eurokomunisté připravují a který tady kvete všude. Který je ty pický pro demoralizovanou společnost, který má vždy pouze jinou TVÁŘ. K social istickému parazitismu NESMÍME mít úctu - ba ani tu toleranci NE! CO PATŘÍ K EUROKOMUNISMU?

Již dnes můžeme hodnotit to, co se v České republice děje, co pociťujeme - a namnozí na vlastní kůži. ----- Příčiny a důsledky:

- snaha udržet komunistickou nomenklaturu a estébáky (včetně agentů) ve státní správě nebo v čele managementů privatizovaných podniků.

- snaha zachovat komunistické právo a jeho zákony. Novelizovat je tak, aby sam otná podstata a účinnost zůstala nedotčena.

- manipulace s občanem.

- korupce a propojení státní byrokracie s organizovaným zločinem. - likvidace svých odpůrců a kritiků - paralizování a ovládnutí všech masmédií nebo je likvidovat

- lhaní a předstírání demokracie (a dodržování lidských práv) před světem. DOVĚTEK

Z tohoto velmi stručného popisu lze i tak vyvodit jediné: - Komunisté se n ezměnili a nikdy se nezmění! Jejich touha po moci je tak zřejmá, že se stává h rozbou velmi naléhavou. Jejich bohapustá touha po vládě nad světem - a tentokr át aspoň nad Evropou - je víc než zřejmá, pouze trochu ustoupila po rozpadu bý valého Sovětského svazu. Jejich snění o komunistické Evropě se tak již brzy mů že změnit v naše snění po SVOBODĚ! Mějme proto na paměti, s blížícími se parla mentními volbami, že bolševik nám vládne dál, ikdyž dnes jako "kapitalista". A mějme také na paměti, že BOLŠEVIK SLUŠNĚ VLÁDNOUT NEUMÍ - A PROTO V ČESKÉ REP UBLICE VLÁDNOUT NESMÍ!

Ladislav J. Vaněk