--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/037 Str.: 002
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ V Evropě opět jednou po drahné době "přihořívá". Lze tak soudit nejen z dramat ického zvratu kolem situace v Bosně resp. v celé bývalé Jugoslávii, ale též z opětovného narůstání teroristické vlny: Což je v poslední době evidentní zejmé na ve Francii. Tahle země je ovšem v centru pozornosti světového mínění i z ji ného důvodu. Totiž, přes protesty většiny demokratických států zahájila ve stř edu 6. září dlouho avizované jaderné testy. Avšak zajímavá je také situace v P ekingu, kde celý minulý týden probíhala 4. světová konference žen a paralerně s ní světové fórum nevládních organizací. A ona zajímavost? Spočívala předevší m v tom, že se převážně jednalo o porušování lidských práv v zemi, kde se zmín ěné porušování stalo státním pravidlem...
Ve výčtu událostí však už tradičně nesmíme zapomenout na Rusko. A to nejen vzh ledem k Čečensku, ale především k jeho postojům,týkajících se současných událo stí v Bosně. Právě zde se stále více rýsuje odlišný přístup Moskvy od "zbytku" světa na řešení komplikované situace: Zatímco OSN a NATO ztratily trpělivost a rozhodly se tvrdě zakročit proti bosensko srbskému stupňovanému vraždění, Bo ris Jelcin a jeho podřízení včetně poslanců Státní dumy vzali násilí pod svou ochranu. Do té míry, že vyhrožují "odvetnými" kroky zaměřenými proti evropským strukturám a OSN, jestliže budou zmíněné organizace nadále "ubližovat" Srbům. (O tom však podrobněji v komentáři na konci našeho dnešního zahraničně politic kého přehledu. Teď se spíše zaměřme ještě na Čečensko, kde je rovněž dosud stá le "nejasno". Rozhovory o mírovém uspořádání poměrů váznou, narůstají informac e o porušování příměří: Minulý týden například Moskva obvinila čečenské bojovn íky ze zabití několika ruských vojáků. Přesto však, kupodivu, oslavy 4. výročí samostatnosti této malé zakavkazské země proběhly v relativním klidu: Jistě, byly demonstrace se silně protiruským akcentem, okupační armáda ale nezasáhla. Možná i proto ne, že vojácí oslavovali další start ruské rakety SOJUZ TM-22, jež začátkem minulého týdne dopravila na palubu kosmického orbitálního komplex u MIR z Bajkanuru tříčlennou rusko německou posádku...)
Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
Jestliže ve světě předešlých dnech "přihořívalo", v České republice ve vztahu k diplomacii a zahraniční politice přímo "hořelo". Snad za celé období prázdni n se neseběhlo tolik věcí jako v onom čase. Například už o předminulém víkendu a začátkem následujícího týdne probíhal v Praze za účasti asi 1000 delegátů 1 0. kongres Evropské ekonomické asociace: Za českou stranu na něm hovořili mimo jiné premiér Václav KLAUS a ministr průmyslu a obchodu Vladimír DLOUHÝ. Ten p rvní pochopitelně presentoval úspěchy transformace naší ekonomiky. Tvrdil třeb a, že po listopadu 1989 bylo hlavním úkolem najít první, nikoliv konečné vlast níky... Vladimír Dlouhý zase projevil obavy, že restrukturalizace české mikroe konomické sféry je pomalejší než ve sféře makroekonomické. Nebo že inflace je pod kontrolou a i v dalších letech se bude pohybovat v současném rozmezí. (Vedle toho uspořádala Čs. obchodní komora při přílžitosti Znojemského histori ckého vinobraní ve Znojmě dne 7. září společně se svým rakouským partnerem sem inář o ekonomické spolupráci obou zemí, zaměřený především na příhraniční obla sti jižní Moravy. A téhož dne přijal president Václav HAVEL na Pražském hradě bývalého rakouského presidenta Rudolfa KIRCHSCHL+GERA, který během sovětské ok upace Československa v roce 1968 coby rakouský velvyslanec v Praze umožnil mno ha našim občanům vycestovat do Rakouska: Vedle díkuvzdání za zmíněnou tehdejší bohulibou činnost se však hovořilo i o současnosti, například o ne zrovna dob rých současných česko rakouských vztazích či o zkušenostech našeho jižního sou seda s jeho členství v Evropské unii... Konečně, 8. září bylo v Praze za příto mnosti presidenta Václava Havla a dalších osobností z USA slavnostně zahájeno vysílání Radií Svobodná Evropa a Svoboda...)
* * *
Česká republika se ovšem tentokrát zaměřila také na "expanzi" mimo své hranice . Tak od 6.do 8. září pobýval v Římě ministr obrany Vilém HOLÁŇ: Zúčastnil se zahájení 1. světových armádních sportovních her na římském olympijském stadion u, setkal se rovněž s mnoha svými evropskými resortními kolegy, navštívil jako první představitel postkomunistických zemí vojenskou akademii NATO. A pochopi telně, coby lidovecký ministr byl též soukromě přijat papežem JANEM PAVLEM II. (Mnohem důležitější se ovšem jeví cesta 16 členů našeho rozpočtového parlament ního výboru do Bonnu: Poslanci tam jednali nejen o otázkách profesního charakt eru, ale též o perspektivě česko německých vztahů, resp. o přípravách společné parlamentní česko německé deklarace. Při této příležitosti předsedkyně Spolko vého sněmu Rita SÜSMUNDOVÁ prohlásila, že je přesvědčena o přijetí společné pa rlamentní deklarace, a to přesto, že jednání budou komplikovaná...) UDÁLOSTI V "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ
Zdá se, že s výjimkou Slovenska, o němž píšeme na jiném místě, a Rakouska, kde je dosud relativně klid, v Polsku a Německu "veselo" zrovna moc není. Zejména v Polsku se začínají stále více projevovat příznaky blížících se presidentský ch voleb. Po dlouhém očekávání totiž teprve teď, 6. září, maršálek polského Se jmu Józef ZYCH vyhlásil jejich termín: První kolo na 5. listopad a případné dr uhé kolo o dva týdny později, na neděli 19. listopadu.
(Což by samo o sobě nebylo nic tak důležitého. Nebýt skutečnosti, že tato země má už 32 kandidátů na onen zmíněný úřad presidenta. Tím předposledním se stal nedávný expremiér a předseda postkomunistické lidové strany Waldemar PAWLAK, čímž je současná vládní koalice složená z tohoto uskupení a rovněž postkomunis tickkého Svazu demokratické levice, za nějž pak kandiduje Alexander KWASNIEWSK I, rozštěpena. Ovšem to samo o sobě ještě nic není proti oznámení, že jako zat ím poslední kandidát se přihlásil byznysman a světoběžník s peruánským, kanads kým a polským pasem Stanislaw TYMIŇSKI, který už v minulých presidentských vol bách kandidoval a Lecha Walesy v prvním kole porazil, ve druhém pak současný p resident sotva prošel. Takže ten se má teď na co těšit...)
* * *
V Německu v minulých, a vlastně i v těchto dnech, mají problémy zase poněkud j iné. Zaplavila je totiž stávková vlna 65.000 zaměstnanců koncernu WOLKSWAGEN, kteří protestují proti více než pětitýdennímu vleklému jednání o pracovních a tarifních podmínkách. Pozornost však vzbudila i informace o tom, že v jihokore jském Soulu byl zadržen jeden z bratrů HELBIGOVÝCH, Gerhard, a zřejmě bude vyd án do Německa, kde je proti němu a Dietrovi vedeno trestní stíhání pro podvody , jež dosahují několika desítek miliónů marek. Což nechalo v "poklidu" napříkl ad Českou republiku, jíž oba bratři dluží na daních a clech více než 50 milónů korun. Jenomže, tady jsou do toho všeho namícháni čelní političtí představite lé, například Petr ČERMÁK, funkcionáři ministerstva vnitra, Pražský hrad atd.. .
(Neméně rozruchu ale způsobila i zpráva, podle níž Německá vláda přijala dne 7 . září "se zájmem návrh svého francouzského protějšku o francouzské jaderné do ktríně a jejího smluvního zastrašování": Což znamená, že Francie zaručuje z to hoto hlediska bezpečnost také Německu. To, že byl staronovým předsedou bavorsk é Křesťansko sociální unie o posledním víkendu zvolen Theo WEIGEL, už jaksi za niklo...)
BOSENSKÁ KRIZE VRCHOLÍ
Jak již bylo řečeno výše, největší pozornost v Evropě vzbuzuje situace v Bosně . Po leteckých úderech na pozice bosenských Srbů o předposledním víkendu velen í jednotek OSN a NATO učinilo přestávku a dalo vojenským velitelům bosenských Srbů ultimátum, aby do 23. hodiny v pondělí 4. září stáhli z pásma 20 kilometr ů kolem Sarajeva své těžké zbraně. Protože ultimátum se sekalo s negativním oh lasem, od úterka minulého týdne bomardování vojenských pozic bosenských Srbů p okračuje, ba v jistých fázích se stupňuje.
(Suběžně s tím ale probíhají též diplomatická jednání. Jednak se ve čtvrtek 7. září sešli v Paříži ministři zahraničí zemí kontaktní skupiny,tedy USA, Ruska , Velké Británie, Francie, Německa a nověji i Itálie, Španělska a Kanady se sv ými protějšky ze zemí Organizace islámské konference - Maroka, Egyptu, Íránu, Malajsie, Pákistánu, Turecka, Saudské Arábie a Senegalu. O den později došlo k jednání v Ženevě, kde diskutovali zástupci Srbska, Chorvatska a bosenských Sr bů o posledním plánu USA na mírové urovnání situace v Bosně. A zdá se, že se d ohodli, přinejmenším bosenští Muslimové uznávají stát bosenských Srbů. Vše ovš em možná zkomplikovali opět bosenští Srbové, kteří začali od pátku 8. září opě t, přes letecké útoky NATO na svá postavení, ostřelovat tzv.chráněnou zónu Sar ajeva včetně postavení jednotek rychlého nasazení OSN...)
* * *
Ovšem nejenom Bosna se dostává do pozornosti světového veřejného mínění. Haags ký mezinárodní tribunál pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii zahájil v úter ý 5. září obšírné vyšetřování zločinů chorvatské armády při nedávném obsazován í Srbské krajiny. Což je preceens. protože zatím onen tribunál vznášel obžalob y pouze proti Srbům. Navíc pozorovatelé OSN v uvedené oblasti předložili před několika dny důkaz o praktikách tzv. "spálené země", které chorvatské vojenské síly, policie a civilisté v Srbské krajině po jejím obsazení houfně realizova li...
SVĚT KOLEM NÁS
Snad největší ohlas vzbudila, mimo Balkán, Francie. Ta totiž, bez ohledu na pr otesty mnoha států světa, provedla první ze série ohlášených jaderných testů n a tichomořském atolu MURUORA. Pochopitelně za stejně neutuchajících protestů n ásledných: Dokonce ze strany francouzských spojenců z NATO, například USA, Vel ké Británie a Německa. V této souvislosti prý francouzský president Jacques CH RAC také ruší oficiální návštěvu Japonska, které se proti francouzským pokusům vyslovovalo nejhlasitěji. Francii ale sužuje v posledních dvou týdnech také v lna aentátů proti civilním objektům a obyvatelstvu. Začíná to být tak vážné, ž e se přijímají tvrdá opatření také pokud jde o školy. A v ulicích Paříže hlídk uje armáda...
(Komplikace se však vyskytly také v Číně, kde po konfliktech delegátek obou vý še už zmíněných akcí s pekingskými úřady vystoupila v úterý 5. září s nebývale tvrdou kritikou Číny pro porušování lidských práv manželka amerického preside nta Hillary Clintonová. Na což ragovala čínská oficiální místa velmi přecitliv ěle: Varovala Washington, aby už tak napjaté vztahy k Pekingu podobnými akcemi ještě více nezhoršoval...)
* * *
Z ostatních událostí ve světě pak stojí za pozornost snad ještě Kanada: Přesně ji Quebec, kde 7. září zveřejnil premiér provinční "frankofonní" vlády Jacques PARIZEAU tzv. "Prohlášení suverenity", které předpokládá plné osamostatnění t éto části Kanady: Referendum o tom má být pravděpodobně 30. října 1995... ------------------------------------------------------------
Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin ------------------------------------------------------------
RUSKO BALANCUJE NA "OSTŘÍ NOŽE"
Vzhledem k "ambicím" někdejší "východní supervelmoci" a ke zkušenostem tzv. "z bytku světa" s její politikou, by titul našeho komentáře nemusel být ani tak n eobvyklý. Nebýt ovšem jedné maličkosti: Dosud totiž Rusko, vystupující v roli výlučného "dědice" někdejšího Sovětského svazu, zmíněné, spíše jen formálně os tré balancování provádělo více méně pouze slovně, jakousi zvláštní formou dekl arací a doporučení. Což se projevovalo v poslední době zejména ve vztahu k Bos ně, Chorvatsku či srbskému národu obecně: Na příslušných mírových jednáních vš ak obvykle vždy, byť často s výhradami, participovalo, stejně tak jako se podí lelo svými vojáky na složení jednotek OSN v oblasti bývalé Jugoslávie, spolupr acovalo rovněž v Radě bezpečnosti.
(Jistě, v období několika uplynulých měsíců, kdy se situace na Balkáně vyhroco vala, přicházly z Moskvy rovněž signály více znepokojující. Stačí připomenout nedávná jednání dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy, jejíž závěry vůč i Západu měly charakter téměř ultimativní a vlastně poprvé vyděsily světovou v eřejnost: Například přijetím zákonů na podporu Srbů bez ohledu na sankce OSN v ůči nim. Nebo akce ruských diplomatů, kteří na příkaz svých nadřízených torped ovali snahy vyjednavačů OSN, NATO resp. Evropské unie dovést do přijatelného k once rozhovory o mírovém uspořádání poměrů v daném regionu: Údajně proto, že o ním mírovým uspořádáním by byly ohroženy zájmy "bratrského srbského národa". T edy i té jeho části, jež se nejvíce podílela na masovém vraždění, etnických či stkách, jež provokovala a soustavně vyvolávala ozbrojené srážky...) * * *
Lze říci, že minulý týden se postoj "východní říše" rapidně změnil a její vedo ucí představitelé přešli od protestů ke konkrétním hrozbám a v nejednom případ ě i k činům. Což dokumentuje především sám president Boris Jelcin: Člověk, kte rým se Evropa a USA zaštiťovaly coby garantem demokratického vývoje v Rusku. T en totiž schválil nedávno přijatý zákon o ruské pomoci Srbsku a zároveň dal ne kompromisně najevo, že ona pomoc "nemusí mít charakter jen humanitární". Návra t Ruska ke konfrontační politice ovšem deklarují i Jelcinova prohlášení, prone sená koncem minulého týdne v Moskvě v souvislosti s jeho nebývale ostrou kriti kou NATO za letecké útoky proti bosenským Srbům: "Situace v Bosně je první pří znak toho, co se může stát... NATO už ukazuje, čeho je schopno: Jenom bombardo vat a potom počítat trofeje, kolik bylo zabito civilistů... Jestliže se NATO t ěsně přiblíží k hranicím Ruské federace, pak počítejte s tím, e tu máme dva vo jenské bloky..." Navíc naléhání na rozšíření NATO označil Boris Jelcin za "vel kou politickou chybu", neboť v takovém případě "válečné plameny určitě vypukno u po celé Evropě..."
(Přidáme-li k tomu výzvu Vladimira Žirinovského, šéfa stále vlivnější "ultrana cionalistické" Liberálně demokratické strany, odvolat ruské velvyslance ze vše ch zemí sdružených v NATO, poslat do Dubrovníku ruské válečné loďstvo a zastav it práci Ruska z v Radě bezpečnosti OSN, jejíž je stálým členem, dostáváme obr az nejen více než plastický, ale hlavně děsivý: Totiž, ono nebezpečné balancov ání na "ostří nože". De facto ze strany Moskvy návrat ke studené válce ke konf rontační politice brežněvovy éry. Přitom například Jelcinovy prognózy, vyhrůžk y eventuálě už konkrétní činy nelze už v dnešní době brát na lehkou váhu. Proh lásil totiž, že tentokrát nehovoří pro uklidnění veřejného mínění či politický ch kruhů v Moskvě, ale vše míní smrtelně vážně. Smrtelně vážně by tedy měl Evr opa brát i výhrůžky z Moskvy. A poopravit tak svůj nároz, že s Ruskem je možná mírová koexistence. Zdá se totiž, že tomu je spíše obráceně. Ambice zneuznané někdejší supervelmoce převládají opět nad zdravým rozumem. Pozor tedy na to, aby nebylo zítra pozdě...)
(fakta a události ze zahraničí připravil)
Jiří F. PILOUS