--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Zametání před cizím prahem
Zdroj: NN Ročník........: 0005/037 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Zametání před cizím prahem
Minulý týden jsem se stal na zasedání parlamentního, branně bezpečnostního výb oru svědkem podivné zápletky. Parlament by měl v krátké době rozhodnout o záko nných normách, vymezující činnost soukromých bezpečnostních agentur, tedy prob lematiky na kterou Občanské komise upozorňovaly již v průběhu roku 1991 a 1992 . Soukromé bezpečnostní agentury (dále jen CBS) započaly svoji činnost současn ě s polistopadovými změnami, které částečně zasáhly do personální politiky rez ortů ministerstev vnitra. Není žádným tajemstvím, že prvními zakladateli CBS b yli převážně právě z vnitra "odešlí" nebo vyhození příslušníci.
Managment těchto původních "pionýrů" tržní bezpečnosti nesl sebou svého času v elké nebezpečí pro vývoj společnosti, zvláště poté, co zákony o policii značně omezily činnost policejních složek v oblasti ochrany majetku v návaznosti na probíhající restituce a privatizaci.
Vlastníky bývalých státních podniků se postupně stávali soukromé společnosti, a tak se v rámci rozvoje tržního hospodářství o ostrahu a ochranu jimi nabytéh o majetku začaly starat právě CBS, mnohdy dokonce v podivně úzké spolupráci s policií. Stačí namátkou si vzpomenout na aktivity vedení pražské policie, kter é svého času předalo záhadné česko - rakouské firmě Securiton své "zákazníky", o které se do té doby mělo ze zákona povinnost se starat a mezi kterými se na cházeli mimo jiné i zahraniční ambasády sídlící na území Prahy. Tehdy se o ten to podivný postup zajímala prokuratura a dokonce probíhalo trestní stíhání něk olika osob. Po známém likvidačním ataku na bývalého generálního prokurátora JU Dr. Šetinu, jenž se osobně v tomto případě angažoval, hlavně však po jeho odst oupení z funkce se velice rychle na vše zapomnělo a vyšetřovací spis leží "kde si" pokryt, dnes již silnou vrstvou prachu.
NESOUHLAS S PŘEDLOHOU ZÁKONA
Přenesme se však do prozatím posledního dějství, kterým bylo již avizované pro jednávání zásad zákona na parlamentní půdě.
Jemu předcházel červnový seminář, který se odehrál na parlamentní půdě a jehož se zúčastnili zástupci CBS z celé republiky. Tehdy nejpřesvědčivěji zapůsobil o vystoupení majitelky jedné severomoravské CBS, která se ostře ohradila proti předkládaným zásadám a argumentovala vlastními poznatky a zkušenostmi. Upozor nila předkladatele a poslance, že zaměstnává přibližně 600 pracovníků, z nichž téměř polovina má sníženou pracovní schopnost. Právě posledně zmiňovaná skupi na handicapovaných občanů přijde díky předkládanému zákonu o zaměstnání. Dále upozornila na zřejmě účelovou nepravdivost některých údajů obsažených v závěre čné zprávě předkladatele, hovořící o vytváření ozbrojených a nekontrolovatelný ch útvarů, jimiž mají být právě CBS. V případě "ozbrojenců" její agentury se j edná pouze o pět procent, tedy přibližně o třicet z celkového počtu šesti set zaměstnanců.
Podle statistiky, kterou vypracoval prezident Sdružení bezpečnostních agentur ing. Oldřich Dajbych (bývalý ředitel sekretariátu federálního ministra vnitra Jána Langoše), je do ozbrojených složek v CBS zařazeno maximálně deset procent pracovníků, což představuje přibližně pět tisíc osob (z celkového počtu cca 5 0 000 pracovníků).
Zřejmě v duchu těchto informací se v branně bezpečnostním výboru Parlamentu vy tvořilo zajímavé uskupení, sestávající se z koaličních i opozičních poslanců, kteří upozorňovali na neobvykle velké množství pochybných, v některých případe ch dokonce nesmyslných omezení, která předkládané zásady zákona obsahují. NESCHOPNOST ANEBO SABOTÁŽ ?
Při čtvrtečním zasedání, které bylo zahájeno bez účasti kompetentních funkcion ářů ministerstva vnitra, přednesl "ministrovo" úvodní slovo vedoucí legislativ ního odboru JUDr. Kramář, kterého doprovázel vedoucí nového odboru, zabývající ho se problematikou CBS Němec.
Z "ministrova" úvodního slova mne zaujalo několik citací, které lze označit ja ko totální selhání nejen logického, ale i reálného uvažování. Je zcela jisté, že ministr Jan Ruml obsah svého úvodního slova" vůbec neznal, a že jeho autore m byl zřejmě jeho "recitátor" JUDr. Kramář, alespoň tak usuzuji podle ministro vi reakce, která následovala po jeho příchodu a seznámením se zahajovacím proj evem.
Jako nejabsurdnější lze označit následující dvě citace : " ..., že soukromé be zpečnostní agentury jsou jediným druhem podnikatelských subjektů, u nichž si l ze objednat - jako předmět smluvního plnění v případě nutné obrany a krajní no uze - i usmrcení člověka. Přičemž tyto nejrazantnější zásahy do práv lidí nejs ou ze strany agentur činěny vůči zákazníkovi, který si službu objednal, nýbrž vůči třetím osobám ..... ".
( Tento, zřejmě účelově vyřčený absurdní nesmysl o legalitě zakázky na usmrcen í člověka, které mají být podle autora "úvodního ministrova slova" zřejmě běžn ou náplní CBS je téměř žalovatelný. Ztěží má ministerstvo vnitra k dispozici j edinou smluvní zakázku, která by takovéto tvrzení dokazovala. Nedovedu si před stavit, že by nějaká bezpečnostní agentura zakázku na usmrcení přijala. I když i takovouto eventualitu nelze do budoucna vyloučit, ale zcela jistě ztěží ofi ciální formou, tedy vyplněným zakázkovým listem, jak se snažil předkladatel př esvědčit poslance, ale "soukromou mimopracovní aktivitou" jednotlivce, kterou však nelze vyloučit ani u některého policisty či ostatního občanstva.) Jako druhé absurdum zaznělo následující :"... je třeba uvést, že v 1. pololetí roku 1995 bylo zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb spácháno 327 tres tných činů, a to například majetkových (116 činů charakteru vloupání, krádeže) a násilné povahy (49 činů jako např. loupeže, vydírání, úmyslné ublížení a po d.).
Stíháno celkem za 1. pololetí bylo 236 zaměstnanců, přičemž ke vznesení obvině ní dospělo trestní řízení u 125 osob.
(Dva uváděné příklady - celkem 165 tr.činů - jsou pouze polovinou z údajného c elkového počtu 327 spáchaných. Nespecifikovaný zbývající počet se zřejmě týká např. neplacení výživného apod., které ve statistikách policisty spáchaných tr estných skutků není uváděn.
Vzhledem k tomu, že se jedná o materiál předložený jako "úvodní slovo ministra ", který bude společně s ostatními dokumenty založen v parlamentním archivu, p ovažoval bych jej být ministrem za sabotáž. Pracovník, pověřený vypracováním t éto podivné a zřejmě i pochybné statistiky opomenul, že došlo k novelizaci tre stního řádu, podle které nelze nikoho stíhat aniž by mu bylo sděleno obvinění. Takže údaj o 236 stíhaných - z toho 125 obviněných - je dostatečnou ukázkou o nedostatečné odbornosti některých pracovníků ministerstva vnitra nebo o nečis tém záměru, který měl poškodit ministra. Ruml by měl z těchto zavádějících nes myslů, které mu kdosi zapracoval do "jeho úvodního slova" vyvodit velice rychl e patřičné závěry, nechce - li, aby "černý petr" zůstal na něm.)
PAPEŽŠTĚJŠÍ NEŽ PAPEŽ ?
Předkladatelé zákona zcela zapomněli, že se píše rok 1995 a situace v CBS, a t o jak personální tak profesní se na rozdíl od jejich resortu radikálně změnila . Většina CBS podle prezidenta "Sdružení" ing. Dajbycha provedla již dávno pře d projednáváním zmiňovaného zákona kompletní lustrace svých pracovníků. Toto o patření je údajně jednou ze základních podmínek přijetí do pracovního poměru. Jak známo tak právě ministerstvo vnitra zásady lustračního zákona ignoruje či podle "potřeby" účelově zlehčuje.
Jedním z diskutovaných článků připravovaného zákona je podmínka udělení licenc e, která se odvíjí od vysokoškolského vzdělání právního směru. Zatímco pro nám ěstky ministra a policejního prezidenta, stejně jako pro osmdesát procent poli cejních vyšetřovatelů je tato podmínka obcházena různými vyjímkami, tak podnik atel v soukromé bezpečnostní sféře by neměl mít bez jejího splnění možnost v t éto oblasti podnikat. Přitom soukromou bezpečnostní agenturu si může případný zákazník na rozdíl od policejní složky vybrat podle vlastního uvážení. Předkladatelé si zřejmě vůbec neuvědomili, že dnes je již zcela vyloučeno, aby se naše společnost bez služeb CBS obešla. Stejný trend je nastolen i v ostatn ích, převážně západních demokraciích, kde jsou CBS považovány za jeden ze zákl adních článků bezpečnostních struktur, bez jakýchkoliv zvýšených pravomocí a k ompetencí, které jsou zcela pochopitelně určeny pouze pro orgány státní moci. Přes tento "handicap" jsou neodmyslitelnou součástí společnosti, ve které mají pro výkon své činnosti stejná práva jako ostatní občané.
Z těchto důvodů jsou některá diskriminační opatření obsažená v návrhu zásad zá kona nepochopitelná a zcela zavádějící. Jedná se například o tzv. "výlučnost p ovolání" při podnikání v této oblasti. V případě přijetí tohoto článku, který je navíc v přímém rozporu s naší Ústavou, by totiž nemohl například majitel st avební firmy mimo budování a rekonstrukce objektů jako další svojí podnikatels kou aktivitu provozovat bezpečnostní agenturu.
(Dokonce se na obranu tohoto omezení ozval jeden z významných představitelů br anně bezpečnostního výboru, který překvapeným přítomným sdělil, že by mohlo př i souběhu výše uvedených povolání docházet k průmyslové špionáži. Údajně by to tiž mohl podnikatel využít svých vědomostí s projektem a stavbou objektu, kter ý by po jeho uvedení do provozu mohla případně jeho, tentokráte bezpečnostní f irma hlídat a vynášet odtud informace špionážního charakteru. Až do těchto, té měř sci - fi oblastí zacházejí ve své fantasii někteří "odborníci" na bezpečno stní problematiku ve svých usudcích a závěrech.)
Jedním z nejúsměvnějších a nejčastěji JUDr. Kramářem používaných argumentů byl ten, který hovořil o doporučeních Rady Evropy, týkající se problematiky soukr omých bezpečnostních agentur. Tento představitel rezortu, předladatel zákona a zřejmě i jeho spoluautor se snažil přesvědčit přítomné o dalším nesmyslu, pod le kterého nepřijetí předkládaných norem by mohlo ohrozit přijetí ČR do Evrops kého společenství. Jaksi nedokázal odpovědět na dotaz jednoho z poslanců, že n apříklad sousední Německo podobný zákon vůbec nemá a v ES zaujímá poměrně význ amnou úlohu.
Zcela však opomenul zajímat se o vlastní resort, který je povinován dodržovat "Deklaraci o policii", kterou vyhlásilo na svém zasedání Valné shromáždění OSN a jež je pro všechny členské státy, tedy i pro naší republiku, respektive pol icii závazná. Hodilo by se při této příležitosti doporučení, odvíjející se od starého přísloví, které hovoří o zametání před vlastním prahem. Na takový luxu s však nemá současné vedení čas a tak vyhledává zcela zástupné problémy, které by od žalostného stavu rezortu odváděly pozornost.
Předkládaná forma zákona přináší sebou další nebezpečí, na které upozornili sa mi poslanci a tím je korupce. Tímto fenoménem je státní správa silně zasažena již nyní a je proto nepochopitelné, že se vytvářejí další a další eventuální p odmínky pro její možný nárůst. Odbor, který se touto problematikou má do budou cna zabývat funguje bez jakýchkoliv opory v zákoně téměř rok, což představuje několika milionové ztráty pro rezort, který má tak obrovské problémy se svým f inancováním a vznáší neustále se zvyšující se požadavky na zvýšení svého rozpo čtu. Podobný postup, který byl silně napadán, zvolilo před časem Vodičkovo min isterstvo při zřizování "sociálních" útvarů ještě před schválením potřebných z ákonů. Na vnitru podobný proces probíhá mimo zájem veřejnosti a zákonodárců, j ak již řečeno téměř rok a není vůbec jisté, zda parlament předkládaný zákon vů bec přijme a zda v něm bude mít zřízený odbor oporu.
V případě, že zákon v předkládané formě přijat nebude a kontrolní či schvalova cí mechanismy budou mít úplně jinou funkční podobu, vyletělo několik milionů d o "luftu", což dnes u tohoto rezortu nikoho nepřekvapí a jen ztěží lze očekáva t, že by za toto nehorázné jednání byl někdo postižen.
Ostatně ani případné schválení zákona Parlamentem nebude konečné, neboť se jeh o právní nedokonalostí a rozporností s ostatními zákonnými normami bude muset zřejmě zabývat Ústavní soud. A tak zatímco se branně bezpečnostní výbor dokáza l probrat v průběhu dvou dní pětadvaceti paragrafy z přibližně osmdesáti předk ládanými, vedoucí odboru ministerstva vnitra, zabývajícím se problematikou CBS , doposud "bez náplně a zákonné opory" a bez jakýchkoliv kompetencí trávil, pl acen z peněz daňových poplatníků tento čas s poslanci, zatímco několik desítek jeho podřízených tlouklo zřejmě v "kachlíkárně" špačky. Nakonec proč ne, vždy ť ministr financí přidal když ne čtyři, tak alespoň jeden a půl miliardy. Zatím se zdá, že předkladatel - ministerstvo vnitra - chce na soukromých podni katelských subjektech v bezpečnostní problematice, aby byly dokonalejší než te nto represivní mocenský aparát. Museti být "papežštější než sám papež" není př íliš fér.
Přemysl VachalovskýHAVLIK.TXT
AŤ LŽE JAK KDYŽ TISKNE, HLAVNĚ, ŽE JE (SOUDRUH HAVLÍK) "NÁŠ" !!! Občanskoprávní spor o ochranu osobnosti, který proti již bývalému šéfredakt orovi "týdeníku komunistů a sympatizujících", třešničkami ozdobené tzv. "NAŠÍ PRAVDY" Ivo Havlíkovi vede redaktor NN Karel Hôfer se svými přátely ing. arch. Lumírem Šimečkem a Janem Honnerem, je již našim čtenářům dostatečně znám. Jed nání, jehož předmětem je žaloba proti autorovi uveřejněného článku, ve kterém Havlík ostře napadá účastníky tiché manifestace požadující po brněnském zastup itelstvu tzv. Pardubickou vyhlášku, zakazující projevy podpory a propagace kom unismu, fašismu a rasové nesnášenlivosti na území města Brna a nazývá je "boju vkáři s fašistickým ledvím", probíhá podle místní příslušnosti u Krajského sou du v Ostravě. Soud pokračoval ve středu a v pátek minulý týden výslechy svědků na základě dožádání u Krajského soudu v Brně.
Přítomní novináři, zástupci tisku a televize byli hned v úvodu nepříjemně p řekvapeni. Jednání, svolané za účelem provedení důkazů, se totiž odehrávalo za zavřenými dveřmi s poukazem na skutečnost, že se jedná o provedení důkazů na základě dožádání Krajského soudu v Ostravě. Zamezení v přístupu veřejnosti sou d však soud nepříliš logicky odůvodňoval tím, že k provedení důkazů při dožádá ní je soud povinen umožnit přítomnost jen účastníkům řízení. Zde totiž hovoří zákon pouze o povinnosti soudu umožnit účast stranám, přičemž zásada o veřejno sti jednání by tímto neměla být dotčena. Opět se zde projevil notoricky známý fakt, totiž, že soudci si občas zákony vykládají poněkud po svém, za současnéh o přehlížení právních norem vyšší síly, v tomto případě s ignorováním zásady d ané článkem 38 Listiny základních práv a svobod. V tomto řízení veřejnost vylo učena nebyla, přesto nebyli ani její zástupci novináři vpuštěni do jednací sín ě jen proto, že bylo jednání konáno na základě dožádání u jiného než procesníh o soudu. V tomto směru je nutné vyslovit výtku JUDr. Jiřině Benešové, která je dnání za zavřenými dveřmi řídila.
Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtah ů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veře jnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem. Článek 38, odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Z obsahu protokolů o jednání je však možné již dnes konstatovat, že exšéfre daktor NAŠÍ PRAVDY Ivo Havlík poněkud více než zdrávo překročil meze "novinářs ké nadsázky" a namísto objektivní informace o volbě brněnské primátorky předlo žil svým čtenářům snůšku vyložených lží a nesmyslů, z nichž vycházejí dokonce důvodné pochybnosti o jeho účasti při předmětném zasedání. Jinak bychom si jen ztěží dovedli vysvětlit "zpravodajství" redaktora, který na jedné straně použ ívá pojmu "fašistické ledví" pro skupinku čtyř lidí s transparenty požadujícím i jen důsledné dodržování zákazu propagace stran a hnutí, které evidentně směř ují k potlačování lidkých práv a svobod, a na straně druhé při tom používá dem agogických způsobů, jakými proslul nacistický dezinformátor Goebels a jeho kom unističtí následovníci, jejichž ideologie se paralele s fašismem rozhodně neub rání. Na článku Ivo Havlíka, který je předmětem jednání, je nejvíce pobuřující věta, která skupinu lidí, požadující zákaz propagace fašismu a samozřejmě též komunismu jako jemu podobného hnutí, doslova za fašisty označuje. Se svým, zd e prokázaným dezinformačním talentem bude Ivo Havlík po svém "vyexpedování" z Ostravské redakce "NAŠÍ PRAVDY" zajisté vítaným přínosem Miroslavu Štěpánovi, který mu promptně nabídl místo ve svém zakládaném týdeníku nově vytvořené Stra ny československých komunistů.
Všichni slyšení svědkové, kromě předsedy MO KSČM Josefa Kúty, prostřednictv ím svých svědectví již odsoudili tvrzení Ivo Havlíka o "povykující skupině dva ceti opilých mladíků - bojůvkářů s fašistickým ledvím" do oblasti dezinformací těžkého kalibru. Tyto a jim podobné výmysly a lži mají zcela zjevně za účel v zbudit v části špatně informované veřejnosti zdání, že skupiny požadující důsl edný rozchod s komunistickou minulostí, žádající potrestání zločinů komunismu a odmítající navázání kontinuity na komunofašistický zločinecký systém, použív ají fašistických metod. Způsob a formulace použité v inkriminovaném článku v k omunistické "Naší pravdě" tomu nasvědčují.
Ing. Jiří Horák, tehdejší primátor města Brna oproti tvrzení obsažených v č lánku naopak uvedl, že při volbě primátorky města Brna dne 6.12.1995 byly v za dní části sálu a v naprostém klidu vztyčeny dva transparenty skupinkou čtyř až pěti lidí, kteří v naprostém souladu s jednacím řádem, který umožňuje vstup v eřejnosti do zasedacích prostor a žádným ustanovením neomezuje demonstraci pom ocí plakátů nebo transparentů, rozvinuli tento plakát. Takovéto události byly i na jiných zastupitelstvech v minulosti běžné, ať už se jednalo o ekologické iniciativy, skupiny prosazující zájmy Městské hromadné dopravy a další. Ing. H orák rovněž uvedl, že článek v týdeníku NAŠE PRAVDA jej pohoršil a že jako pří mý účastník popisované události, která byla Ivo Havlíkem popisována jako fašis tická bojůvka, se znovu utvrdil v tom, že některé naše tisky nebo masmédia jso u vzdáleny svému účelu objektivně informovat veřejnost.
MUDr. Květa Kvapilíková, která jednání zastupitelstva řídila, uvedla, že žá dnou další skupinu kromě čtyř osob neviděla. Navíc zdůraznila, že o nějakém na rušení jednání nemohlo být ani řeči, což může dokázat její muž, který seděl v sále a protože byl obrácen čelem k předsednictvu, o manifestaci se dvěma trans parenty vzadu v sále ani nevěděl, stejně jako mnozí další poslanci. O této akc i se dověděl teprve až tehdy, když byla dr. Kvapilíková předvolána k soudu jak o svědkyně. O článku se dr. Kvapilíková vyjádřila tak, že se v každém případě jedná o nepravdivé vylíčení této události a bylo-li autorem článku prohlášeno u soudu, že tomu bylo tak, jak v článku píše, jedná se nepochybně o křivé svěd ectví v rámci proběhlé události.
Ing. Pavel Podsedník zvolený zastupitel města Brna byl jednání samozřejmě p řítomen a uvedl, že kdyby na čtyři manifestující občany s transparentem nebyl upozorněn, tak by o této akci ani nevěděl, jelikož se skupina nijak zvukově ne projevovala, oproti tvrzení Ivo Havlíka v článku. Ing. Posdsedník před soudem uvedl, že kdyby nečetl článek v novinách a nebyl předvolán k soudu v této věci , již by na událost dávno zapomněl. Zasedání dne 6.12.1995 naopak hodnotí jako jedno z nejdůstojněji proběhlých zasedání zastupitelstva města Brna, kterým b yl přítomen. Jestliže někdo vyjádří názor, že bývalý režim do právního státu n epatří, není to ani bigotní, ani nedemokratické, naopak je to výraz možnosti d emokracii vyjádřit. Výrazy Ivo Havlíka o bigotním antikomunismu, nedemokratičn osti a fašismu ing. Podsedník naprosto odmítl.
Daniel Šíma ředitel Policie města Brna, který byl vobě primátorky rovněž př ítomen jako člen zastupitelstva, uvedl: Průběh jednání nebyl nijak narušen neb o zpožděn, v sále bývá šum, když mezi sebou hovoří zastupitelé, nic zvláštního jsem nezaregistroval. Jako velitel městské policie bych sám musel dát pokyn k zásahu, kdyby k narušení jednání skutečně došlo, což se zatím nestalo, pouze jednou v minulosti při jednání okolo plaveckého stadionu museli upozornit poče tnou skupinu plavců o zklidnění svých projevů s pohrůžkou vyvedení ze sálu. Da niel Šíma odmítá názor, že slovo fašismus je možné spojovat s konkrétní skupin ou čtyř lidí, která tiše rozvinula transparent přim jednání zastupitelstva a t ím jen vyslovila svůj názor. Pardubická vyhláška a posléze i ta, která byla př ijata v Brně, zakazuje šíření, propagaci fašismu, komunismu a rasovou nesnášen livost.
PhDr. Josef Kúta, předseda městské organizace KSČ v Brně dokonce odmítl pře d soudem sdělit svoji adresu trvalého pobytu s odůvodněním, že "ji nehodlá zve řejňovat". V souvislosti s uzavřením jednací síně pro veřejnost, tento výrok p ůsobí poněkud úsměvně. Přestože byl Josef Kúta vyslechnut jako třetí, ponechme si jeho "svědectví" jako lahůdku na závěr:
Pan Josef Kůta před jednáním zaregistroval dva transparenty, na nichž bylo něco proti komunismu, text si přesně nepamatuje a chápal prý přítomnost skupin y těchto lidí jako nátlakový prostředek.
Již si přesně nepamatuje název vyhlášky, pouze ví, že šlo o zákaz činnosti s tran a hnutí, které propagují rasovou, náboženskou a politickou a ještě nějako u nenávist. Přítomnost skupiny prý způsobila rozruch, protože se prý nechovali zdrženlivě, ukázněně, přitahovalo to pozornost jak zastupitelů, tak i diváků. Přitahovalo to pozornost novinářů, fotografů, televize. Transparenty rozvinul i, ovšem podle J. Kůty se prý nechovali klidně, jelikož rozruch v sále "sluche m vnímal" a občas se (dokonce!) otočil dozadu. Takovéto jednání při zasedání z astupitelstva považuje Kůta za nepřístojné, ovšem k otázce, zda byla volba pri mátorky narušena, se nemůže vyjádřit a otázku považuje za zavádějící a sugesti vní. K otázce, zda považuje žalobce za lidi s fašistickým ledvím, uvádí, že ne může nést odpovědnost za někoho, kdo něco napíše, (myslí tím Havlíka), a tvrdí , že jejich přítomnost na jejich "řádně ohlášených a pokojných" shromážděních (kde představitelé KSČM obvykle otevřeně bagatelizují zločiny komunismu a prop agují hnutí dle ş 260 a 261 tr. zákona - pozn. autora) svědčí o netolerantnost i z hlediska občanské snášenlivosti (Zde Kůta zřejmě hovoří o "snášenlivosti" obětí se zločincem nebo pozůstalých s vrahem - pozn. aut.) Kdyby tomu prý bylo jinak, (kdyby byli zřejmě oběti tolerantní ke svým vrahům - pozn. aut.) nevid ěl by Kůta důvod jejich přítomnosti s transparenty v sále. O tom, kde se Ivo H avlík pohyboval a odkud mohl vidět to, co nikdo jiný neviděl a neslyšel, svěde k J. Kúta nevěděl.
Určitou pikantností připomínající doby hluboké totality zavání odpověď Jos efa Kůty na otázku zástupce žalované strany. Již dle formulace otázky si můžem e o právním obzoru vzhledem k světovému pojetí demokracie, udělat určitý obraz ...
Zástupce žalovaného JUDr. František Mader, komerční právník: Jsou transpare nty běžnou metodou k předkládání návrhů zastupitelstvu města Brna? Josef Kůta odpovídá: "Jak jsem již řekl, že je to velice obvyklé, chci říct , že můj názor je takový. Jakýkoliv veřejný projev a vystoupení v průběhu jedn ání zastupitelstva podle zákona o obcích a podle jednacího řádu zastupitelstva města Brna, podléhá předchozímu schválení zastupitelstva. Já si nepamatuji, ž e by zastupitelstvo s tímto veřejným projevem vyslovilo souhlas. Veřejný proje v může být ústní, písemný nebo formou transparentu." Zástupce žalovaného: "Bez dotazu".
Bez komentáře... Marek KOŘÍNEKT