--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Valenta Vladislav
Název: Vážená redakce
Zdroj: NN Ročník........: 0005/038 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Vážená redakce
V čísle 36 byl uveřejněn dopis panu Cibulkovi, kauza bratrů Mašínových. Škoda, že se pisatel dopisu nepodepsal jenom Váš bývalý čtenář. A tak bych chtěl odp ovědět bývalému čtenáři NN. Byla to osmělá válka proti všem.
Po vzoru svého otce se rozhodují pro ozbrojený boj. Po únoru se začalo velmi r ychle potvrzovat, že diktatura proletariátu není jen prázdné heslo. Lidé se za čali ztrácet. Byli vězněni, třeba jen proto, že odmítli dobrovolně vydat svůj majetek. Bratři Mašínové slyšeli o popravách známých osobností. Byly uzavřeny hranice, střílelo se. Školní vzdělání bylo jen pro ty, kteří se podřídili reži mu. To všechno ukázalo v plném rozsahu bezohlednost a brutalitu komunismu. Neb ylo slyšet o nějakém odporu, a přesto komunisté si počínali jako zběsilí. Bylo celkem jasné, že vyjednávání s takovými lidmi není možné. K bratrům Mašínovým se připojuje několik bývalých spolužáků a strýc Ctibor Novák, který za války spolpracoval s Balabánem, Mašínem a Morávkem. Právě on provedl za okupace pumo vé atentáty na polucejní ředitelství a Ministerstvo letectví v Berlíně. Při út ěku s Německa na Západ byl na hranicích postřelen a zbytek války strávil v něm eckém žaláři. Německou policii však nikdy nenapadlo, že mezi ním a atentáty je nějaká spojitost. Skupina Bratří Mašínů se snaží získat zbraně, proto se vlou pají na stanici SNB v Chlumci nad Cidlinou a v Čelákovicích. Při akce jsou zab iti dva policisté.
Je to osamělá válka proti všem ve strachu a lmčení 50 let, až člověk těžko rozezná, kdo je přítel a kdo nepřítel. Starší z bratrů Mašínů, Ctirad má smůlu, naraží na provokatéra, je zatčen, obviněn z pokusu o útěk za hranice a ztráví dva a půl roku v jáchymovských dolech. Skupina však prozrazena není. P řepadnou auto s penězi, kterými chtějí financovat Ctiradův útěk. Při přepadu j e zabit jeden muž doprovodu.
Po návratu z lágru čeká Ctirada povolávací rozkaz. To rozhodne. Dne 1. října 1 953 vyrážejí Milan Paumer, Zbyněk Janata, Václav Švéda a oba Mašínové na dlouh ou cestu. Chtějí se dostat do západního Berlína vstoupit do americké armády a spolu s ní se vrátit, až vypukne očekávaná válka proti komunismu. 31 dní se probíjejí východním Německem. Na jejich dopadení je nasazena východo německá Volkspolizei i sovětská armáda. Je vypsána odměna. Těžce raněný Václav Švéda je spolu se Zbyňkem Janotou dopaden, Mašínové a postřelený Paumer se vš ak do západního sektoru Berlína přece jen dostanou. Na jejich "teroristické" k onto jsou připsáni čtyři mrtví příslušníci východoněmecké policie. Po válce 1945 jsme si mysleli, že všechny hrůzy jsou konečně za námi. Ale režim, který přišel po únoru 1948, byl opět nelidský. Nutil lidi lhát, ok rádal je, zavíral a vraždil za jejich politické přesvědčení. Čili byla to přec e úplně analogická situace s tou za protektorátu. Jestliže uznáváme právo Kubi še, Gabčíka a dalších, kteří stříleli i ze zálohy na Němce, musíme stejné práv o přiznat i těm, kteří se tak chovali proti reprezentantům komunistické moci. Nemůžeme přiznávat statečnost jenom těm, kteří byli režimem ubiti, umučeni a p opraveni. Byli i takoví, kteří dokázali bojovat, nejenom hrdinně mlčet, když j e zatkli. Prostě šli první a odpověděli na teror. Jejich vystoupení přecházela už řada zatčení, ubitých a popravených. Ctirad a Josef odpověděli tím, že vza li zbraně a šli bojovat. I když samozřejmě můžeme říci, že třeba ten strážmist r SNB, kterého zabili konkrétně předtím nikoho nezabil. Ale v pojetí třetího d oboje jako války proti komunismu tohle přece nemohlo hrát roli. Ve válce nepře mýšlíte, jestli voják, na kterého střílíte, aby nezastřelil on vás, předtím už někoho jiného zabil, nebo ne.
Po listopadu 1989 se zdálo, že všechno se rychle umění. Rehabilitace pani Maší nové se však táhla přes dva roky. Nakonec byli rehabilitováni i popraveni Ctib or Novák, Zbyněk Janota a Václav Švéda. omu poslednímu však soud vyměřil in me moriam "zbytkový trest"!! 15 let za to, že v boji proti komunismu používal bra ň. Vdova po V. Švédovi byla propuštěna po 10 letech vězení. Dočkala se listopa dového zvratu, ale v květnu 1991, v den manželovy popravy zemřela. Po litopadovém převratu 1989 jsem se domníval, že lidé z odboje proti nacismu a komunismu dostanou konečně satisfakci. Ale znovu se o nich mlčí. Z protektor átního odboje byli někteří vyznamenání později. A jak dopadli to z odboji třet ího po Únoru 1948? O bratrech Mašínových se dodnes na veřejnosti hovoí velice špatně.. Své jistě udělala dlouhodobá propaganda. 40 let byl jejich případ vzo rovou ukázkou teroru "třídního nepříteleů. Dnes se jim vy čítá, že prý střílel i v době hlubokého míru, že tady nebyl otevřený boj a žádná válka. Ano, je pra vda, že někteří lidé normálně žili, chodili v prvomájových průvodech, jásali, ale na druhé straně byli jiní zavíráni, mučeni a popravováni Jako důvod k boji to snad stačí. Většina společnosti dnes vůbec neví, co je dobro a co zlo, co je morální a nemorální. Dát život za svobodu, to v téhle zemi po "sametu 89" z ní jako planá fráze.
Bratři mašínové se domnívali, že jejich příklad bude následován. Netušili, že zůstane tak osamocený a Křiklavý. Společnost pořád posuzuje po "sametu" 89 jej ich čin jako sprostý terorismus, což oni nemohou brát jinak, než jako velkou n espravedlnost a urážku!! Bývalému čtenáři NN (anonym) chci napsat toto: Podle statistiky ministerstva spravedlnosti z roku 1968. Bylo v Československu v letech 1948 - 1967 z politických důvodů pronásledováno a odsouzeno 451.000 občanů, bylo popraveno, zavražděno nebo "zastřeleno" na útěku, umláceno při vý sleších "zemřelo" ve výkonu trestu celkem 14.726 mužů, žen a dětí. Děkuji bývalému čtenáři NN a "anonymovi" za pochopení. Proč nezveřejní svoje j méno? Čeho se bojí? Dialogu?
S pozdravem
Valenta Vladislav Plovárenská 12
711 00 Ostrava - Hrušov