--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0005/040 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
UDÁLOSTI A KOMENTÁŘE TÝDNE Lze říci, že uplynulé dny už zdaleka postrádají poklidné letní dny: Spíš naopa k, místy připomínají málem smršť uraganového charakteru. Zejména ve skandálech , kterých jaksi stále přibývá, aniž ty staré doznaly jakéhokoliv konce. Což do kazuje nejnovější z nich, obvinění náměska ministra vnitra a tří dalších vysok ých policejních důstojníků z porušování pravomocí. Pozornost ovšem vzbudily na domácí politické scéně také jiné věci. Například zasedání Poslanecké sněmovny , které v posledním zářijovém týdnu schválilo několik důležitých zákonů. Nebo různorodě interpretovaný víkendový sjezd vládní Křesťanské a demokratické unie - ČSL, který současné rozložení sil neozřejmil ani nepotvrdil, spíš do něj vn esl ještě větší zmatek. Na rozdíl od přestřelek Občanské demokratické strany a sociálních demokratů, jež působí naopak úsměvně až komicky. Ale vážně, přihod ily se i věci nanejvýš důležité: Například nesmírně cenný signál byl vyslán za čátkem minulého týdne výměnou prvního náměstka ministra obrany a zmenšením pra vomoci tohoto resortu v rámci modernizace armády: Zdá se, že ta byla konečně p o dlouhé době "zvážena a shledána nesmírně lehkou"...
To vše zhruba stojí za pozornost a dokazuje, že i u nás se "nespí" a jisté udá losti přímo gradují. A protože se kvapem blíží termín parlamentních voleb, zač něme posledním jednáním Poslanecké sněmovny, které probíhalo od úterý 26 září do pátku 29. září. Tam totiž bylo schváleno několik velmi důležitých zákonů: N apříklad novela o volbách do Poslanecké sněmovny a Senátu, změna devizového zá kona, prodloužení lustračního zákona do roku 2000, smlouva mezi Českou republi kou a Ruskem, novela zákoníku práce, zákon o neziskových právnických osobách, některé další byly naopak odloženy na později či zamítnuty úplně.
(Z výše uvedeného počtu se zdají být pro další vývoj naší země nejpodstatnější první dva zákony. Zejména ten o volbách: Byla totiž konečně stanovena jasná p ravidla, poprvé za existence samostatného "česko moravsko slezského" státu do Poslanecké sněmovny, konečně také bude naplněna Ústava a v příštím roce občané přistoupí k urnám, aby dvoukolově zvolili 81 senáorů: Zatím sice není rozhodn uto, kde bude onen parlamentní orgán sídlit, ani v jakém termínu se volby do n ěj uskuteční, což sevšak vzhledem k peripetii tohoto zákona zdá zanedbatelnou maličkostí...)
* * *
Velký význam ovšem má i novela tzv. devizového zákona. A to nejen pro řadového občana, ale též vzhledem k transformačnímu procesu české ekonomiky. Od 1. říj na totiž padl limit 100.000 korun na nákup cizí měny pro fyzickou osobu, soukr omníci i firmy mohou bez omezení své koruny vyvážet do zahraničí a dovážet za ně zpět valuty, mohou nakupovat v zahraničí cokoliv a platit korunami od nás c okoliv také v cizině, postupně má být koruna směnitelná i u zahraničních bank. Prostě, stáváme se od dob "první republiky" znovu konvertibilními: I když, k tehdejší "korunové tvrdosti" máme ještě hodně a hodně daleko...
(Jednání Parlamentu ovšem nepostrádalo často též humorné stránky. To například , když se ve čtvrtek 28. září ostře střetli premiér Václav KLAUS se "sociálně demokratickým" poslancem Jiřím VYVADILEM. V této souvislosti není důležité, že šlo o "podivná jednání" ministerského předsedy se svým bavorským protějškem. Důležité je, že Václav Klus odmítl poslouchat, co že mu to poslanec vyvadil v interpelaci vlastně vytýká a jeho otázky označil coby lži. . A hlavně, důležit á je reakce Jiřího Vyvadila na premiérovo extempore: "Je zcela nepodstatné, co hodláte nebo nehodláte poslouchat, protože vztah mezi výkonnou mocí a Parlame ntem je takový, že bez ohledu na Vaše subjektivní pocity Vy prostě budete muse t poslouichat..." A ještě něco, co do jisté míry nepostrádá špetku humoru. Bud e totiž zajímavé, zda president Václav HAVEL podepíše či nikoliv novelu lustra čního zákona...)
ČESKÉ AFÉRY A SKANDÁLY
Jak jsme již uvedli na začátku, afér neubývá, spíše naopak. Čehož důkazem budi ž ta poslední, která se vyvinula z causy už poněkud omšelé a zastaralé. O co ž e šlo? O květnový zásah policie v pražské restauraci U holubů, vlastně o to, z da byl zákonný či nikoliv. Policie tehdy zasáhla na "údajně" anonymní udání, ž e v restauraci se koná jakýsi sjezd ukrajinské mafie a jeden z bosů tam má být zavražděn. Zasáhla tudíž, zajistila v podstatě bezdůvodně na 200 osob, aby je vzápětí, aniž jim cokoliv prokázala, propustila. Podle posledních šetření ins pekce ministerstva vnitra se zdá, že vše bylo protiprávní. Vyplynulo totiž na povrch, že ono anonymní udání nepocházelo od Ukrajince hovořícího špatně česky , ale od manželky dnes již "exšéfa" policejního týmu Jaroslava HERDY a že ho d oručil policii její agent s krycím jménem JAROSLAV, později obviněný z krádeže osobního automobilu. Navíc jsou z porušení svých pravomocí v této souvislosti důvodně podeřelí náměstek ministra vnitra a "pravá ruka" Jana RUMLA Martin FE NDRYCH, zástupce ředitele policejnáho presidenta Jan ZÁTORSKÝ, který se měl "s polupodílet na likvidaci předešlého policejního presidenta Stanislava NOVOTNÉH O, velitel zásahu Zdeněk MACHÁĚK a pravděpodobně i šéf útvaru pro odhalování o rganizovaného zločinu Jan KUBICE. Prvně jmenovaný Martin Fendrych obvinění pop řel a označil ho za nesmysl, ostatní do uzávěrky Necenzurovaných novin mlčeli. Zareagoval však ministr vnitra Jan Ruml. Místo aby ho zajímalo, zda byl poruš en zákon, snažil se vehementně přijít na kloub, kdy, jak a prostřednictvím koh o ony informace o porušení zákona pronikly na veřejnost. A výsledek, V pondělí postavil mimo službu ředitele inspekce ministerstva vnitra Vladimíra NECHANIC KÉHO, jeho náměstka a další čtyři pracovníky inspekce a ustavil speciální vyše třovací tým. Nikoliv však proto, aby vyšetřil eventuální vinu Martina Fendrych a a spol, ale aby usvědčil ty, co zavinili únik informací...
(A další skandály? V posledních dnech se rýsuje aféra rovněž nespornš divoká. Podle ní byl v minulém roce ministry financí Slovenska a České republiky Julia THOTA a Ivana Kočárníka pověřen Radek K. z jisté brněnské firmy, aby vyzvedl v zahraničí více než jednu miliardu dolarů z pohledávak, vyplývajících z prode je našich tanků T-72 do Sýrie. V zápětí poté, 24. ledna 1885, onoho pána zadrž eli pracovníci Bezpečnostní informační služby na hranicích s Rakouskem při paš ování starožitností v hodnotě nejméně čtvrt miliónu korun, v jeho brněnském by tě pak našli šeky na 600 miliónů dolarů a 10 miliónů britských liber, vystaven é Českou národní bankou. Pikantní na tom je skutečnost, že údaje o celém přípa du vyplavaly na povrch teprve teď...)
* * *
Z ostatních afér či skandálů stojí za to připomenout ještě onu tzv. "Čekanovu, kdy na část majetku známého fotbalového mecenáše Vratislava ČEKANA byl po mno ha měsících tahanic uvalen konkurs. Soud s někdejším šéfem Centra kupónové pri vatizace Jaroslavem Liznerem, podezřelým z přijímání mnohamiliónových úplatků, se dosud nachází ve stádiu přerušení, nebylo zatím definitivně skončeno ani v yšetřování tzv. causy někdejšího policejního presidenta Stanislava Novotného. (Na mrtvém bodě však stanulo také podezření ze spáchání trestného činu republi kánského poslance Jana VIKA. Naopak šéfredaktor bulvárního deníku Špígl Ladisl av FRONĚK byl konečně zase jednou odsouzen, i když ke směšnému trestu: Za poku s podvodu dostal pouze 10.000 korun pokuty nebo 7 dní vězení. Inu, má někdo št ěstí, když nad ním nepochybně kdosi drží ochrannou ruku a on si může dělat, co chce...)
STRANY A HNUTÍ: JAK DÁL?
V posledních týdnech můžeme konstatovat, že i v této sféře politického života naší země převažuje hledisko blížících se parlamentních voleb. Vytypovávají se lídři jednotlivých stran ve volebních krajích, opozice a koalice začíná být m ezi sebou stále agresívnější, konají se sjezdy politických stran. V posledním případě jde například o Křesťanskou a demokratickou unii - ČSL, jejíž sjezd se konal o posledním víkendu v Brně: Staronovým předsedou zde opět zvolili vicep remiéra a ministra zemědělství Josefa LUXE, místopředsedy pak místopředsedu Po slanecké sněmovny Jana KASALA, šéfa poslanecké frakce Miloslava VÝBORNÉHO, a m inistry obrany a pro hospodářskou soutěž Viléma HOLÁNĚ a Stanislava BĚLEHRÁDKA , zcela propadli exministr obrany Antonín BAUDYŠ a někdejší místopředseda Křes ťanské demokratické strany a Poslanecké sněmovny Pavel TOLLNER.
(Hosty na sjezdu byli mimo jiné předsedové koaličních stran Václav KLAUS, Ivan PILIP a Jan KALVODA, z těch ostatních se zúčastnili také šéfové Svobodných de mokratů a Liberální strany národně sociální, na televizní obrazovce byl k vidě ní i předseda slovenské KDH Ján Čarnogurský. Jinak, sjezd schválil nový progra m strany zaměřený na sociálně tržní hospodářství, zrušil zemské organizace a v rátil se znovu ke krajskému uspořádání: Hlavně však, nedal jasnou odpověď na p roblém, s kým lidovci půjdou do koalice po volbách, pokud se dostanou znovu do Parlamentu. Podle Josefa Luxe tato otázka bude řešena až po volbách...) * * *
Avšak nejenom vážné věci produkuje spaktrum našich koaličních, opozičních či m imoparlamentních stran: V poslední době jistou pikantérii představují zejména vzájemné přestřelky mezi sociálními demokraty a "odeesáky", především mezi šéf y obou seskupení Milošem ZEMANEM a Václavem KLAUSEM. Prvně jmenovaný například minulý týden při rozhovoru s agenturou REUTER prohlásil, že si dovede po volb ách představit tzv. "velkou" koalici složenou ze sociální demokracie a Občansk é demokratické strany, ovšem rozhodně bez Václava Klause: Místo něj by prý uví tal v čele ODS například takového Josefa ZIELENCE. A "oheň byl na střeše", pro tože Zeman s Klausem se nesnášejí na život a na smrt, takže dalších pár dní js me byli svědky vzájemných, ne zrovna lichotivých slovních přestřelek v masmédi ích.
(A nakonec ještě trochu nezbytných statistik: Podle agentury FAKTUM by výsledk y voleb, kdyby se konaly v červnu příštího roku, vypadaly následovně: Občanská demokratická strana nejméně 28,5 procenta, nejvíce 30,8 procenta hlasů. Sociá lní demokracie pak 21,8 resp. 24,8 procenta, komunisté 10,5 resp. 11,3 procent a, lidovci 7,4 resp. 8,1 procenta, Občanská demokratická aliance 5,7 resp. 7,1 procenta a republikáni 4,6 resp. 5 procent. Za tohoto předpokladu by "hypotet ická" koalice sociálních demokratů, lidovců a Občanské demokratické aliance po třebnou většinu nezískala, v případě neúspěchu republikánů by současná koalice naopak získala v Parlamentu třípětinovou většinu, tedy 122 hlasů.) Z DOMÁCÍ POLITICKÉ SCÉNY
Vedle událostí, zmíněných v předešlých řádcích, existovaly však i jiné, které stojí za pozornost. Například pravidelné zasedání vlády, jež se uskutečnilo ve středu 27. září. Bylo na něm rozhodnuto, žě ministerstvo obrany v následxujíc ách letech objedná pro naši armádu 72 letounů L-195 české provinience a kabine t ručí za úvěr na onu zakázku. Dále se diskutovalo, zřejmě pod dojmem návštěvy předsedy sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA Johma SHALIKASVILIHO v Pra ze o prioritním nákupu amerických bojových stíhaček F-16, a to zřejmě do roku 2005. Mimo to vláda též schválila zprávu o plnění státního rozpočtu České repu bliky za první pololetí roku 1995: Hospodaření skončilo k poslednímu červnu s přebytkem 10,4 miliardy korun, přičemž příjmy tvořilo celkem 211,1 miliardy a výdaje 200,7 miliardy korun. K 26. září by mělo kladné saldo dosáhnout pak při bližně 10 miliard korun.
(Jinak od pondělka tohoto týdne zahájily nezávislé ekologické iniciativy bloká du stavby jaderné eledktrárny TEMELÍN: Zajímavé přitom je, že oné začátku oné blokády se zúčastní i někdejší premiér české vlády Petr PITHART, tedy člověk, za jehož předsedování se výstavba elektrárny realizovala: Hned v pondělí 2. ří jna pak policie proti demonstrantům několkrát zasáhla. A v minulém týdnu se za se představila v "podivném" světle pražská radnice: Přesto, že bylo prokázáno, že v tamní městské policii není zdaleka vše v pořádku, zejména pokud jde o fi nance, radní, u nichž převažuje vliv Občanské demokratické strany, odmítli jej ího ředitele Rudolfa BLAŽKA odvolat...)
* * *
Ovšem, pikantní se jeví také informace z kuloárů sociální demokracie. Ta, po v zoru západních demokracií, sestavuje tzv. stínovou vládu. Nikoliv ovšem po jej ich vzoru, ale podle měřítka zcela úplně jiného: Většina jejich členů totiž má být někdejšími komunisty či "zneuznanými" politiky polistopadového období. Na příklad na post místopředesedy vlády v případě Zemanova volebního vítězství je designován Jiří VRANÝ, údajně "poslední marxista" v Čechách, ministrem vnitra má být "vyhozený" náměstek ředitele Federální bezpečnostní informační služby Jiří BAŠTA, ministr zahraničí někdejší disident Jan KAVAN, jehož jméno je zane seno v seznamech agentů Státní bezpečnosti, na další funkce se také počítá se spolutvůrcem komunistické ústavy z roku 1996 a polistopadovým místopředsedou F ederálního shromáždění Zdeňkem JIČÍNSKÝM, někdejším místopředsedou federální v lády Pavlem RYCHERTSKÝM, bývalým komunistickým poslancem Vladimírem ŘEZÁČEM, k terý by měl být ministrem obrany, na post šéfa resortu kultury aspirují dnešní redaktor Rudého práva, pardon, teď už jen Práva Pavel DOSTÁL nebo Václav ERBA N, finance prý mají být svěřeny "rváči" Václavu GRULICHOVI či exkomunistovi Vě nku ŠILHANOVI resp. Květě KOŘÍNKOVÉ, ministerstvo rodiny chce Vlasta ŠTĚPOVÁ.. .)
NĚCO ZE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ
Pochopitelně, veřejnost se zajímá nejen o to, co se v tomhle státě seběhlo, či o aféry nebo různé pikantérie. S povděkem bere i informace poněkud jiného cha rakteru. Třeba, kolik kdo z ústavních činitelů bere teď, s jakým platem se poč ítá do voleb a co bude pobírat po volbách: Tak president má měsíčně 85.000 kor un, a po červnu 1996 dostane 107.000. Příjem poslance a senátora se zvýší z 16 .100 na 29.700 korun, ministra z 31.000 korun na 56.430, premiéra a předsedy S němovny z 38.500 přes 46.500 až na 86.130 korun po volbách a místopředsedů Sně movny z 33.500 na 56.430 korun.
(Jiná čísla se ovšem třeba týkají předpokládaných výdajů na nadcházející parla mentní volby. Například v roce 1994 vydala Občanská demokratická strana na kom unální volby přímo z centra 25 miliónů koru, do těch parlamentních se chystá i nvestovat kolem 90 miliónů. U Občanské demokratické aliance to činilo 15 milió nů, výdaje na parlamentní volby zatím tají, u sociálních demokratů 5 miliónů r esp. 70 až 90 miliónů, u lidovců 2 milióny rersp. víc než 20 miliónů, u Levého bloku 1 milión res. 20 miliónů a u komunistů 1 milión resp. 15 miliónů korun. ..
* * *
Institut pro výzkum veřejného mínění pak v pondělí 2. října zveřejnil ještě ji ný průzkum. Bohužel, nikoliv zrovna příjemný, Podle něj jen 21 procent našich občanů pociťuje hrdost na svou republiku, naopak 25 procent dotazovaných se už v minulosti v určitých situacích za příslušnost k České republice styděla: Za hanbení vyvolává především jednání některých Čechů s cizinci, zejména podbízen í se jim. Dalším důvodem hanby jsou kriminalita, krádeže Čechů v zahraničí neb o různé aféry spojené s neschopností policie...
------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje
------------------------------------------------------------ STOIBER HROZÍ, KOHL SLIBUJE: A CO VÁCLAV KLAUS?
Sudetoněmecká otázka, nebo jinak řečeno jednání o globálním česko německém vyr ovnání, nepatří pouze do sféry zahraničně politických vztahů: Už proto ne, že touto záležitostí hezkých pár měsíců žije převážná část naší veřejnosti. A zdá se, že ještě hezkých pár měsíců žít bude. V okamžiku, kdy se zdálo, že tenhle "choulostivý" problém může být vyřešen a doveden do zdázného konce, totiž vyv staly nové komplikace. Na jedné i druhé straně. Nutno přitom s politováním kon statovat, že hlavní příčinu oněch komplikací mají na svědomí čeští politici. N ikoliv snad pro neochotu o věcech jednat, to ne. Jde spíš o hlediska diplomati cké neohrabanosti, v mnoha případech přímo o hru "na obě strany", spojenou čas to s neférovostí a vědomým šířením nepravdivých či zavádějících informací. Ost atně, poslední týdny jsou toho přímým důkazem.
(Václav Klaus jedná s bavorským ministerským předsedou Edmundem Stoiberem, cos i tam dohodne, vzápětí však úplně něco jiného prohlašuje v tisku či v televizi NOVA. Při parlamentních interpelacích, když je na onen problém dotázán, nepří četně se rozčílí a dotyčného poslance označuje za lháře a málem provokatéra. P ři jednáních s Němci sice přiznává, že s Benešovými dekrety všechno nebylo "fé r", doma však o nich polemizovat nehodlá. Při diskuzi s německými představitel i premiér uznává pro sudetské Němce termín "vyhnanec", v Praze se však pro tut o skupinu někdejších československých občanů křečevitě drží označení "vysídlen eci" případně "odsunutí". A společně s dalšími českými předními koaličními pol itiky přitom stále tvrdí, že máme eminentní zájem se s Němci ve sporných otázk ách domluvit, udělat za minulostí tlustou čáru...)
* * *
Ne, nechci v žádném případě sudetským Němcům dělat advokáta. Toho jim ostatně více než úspěšně supluje právě bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber. J enomže, oné skutečnosti si český premiér Václav Klaus zřejmě dosud nevšiml. Ji nak by musel zcela jistě zaregistrovat několik závažných maličkostí. Například Stoiberovo prohlášení z počátku minulého týdne, že Bavorsko má "vybudovaný dv ojí blok - jak po stránce exekutivy, tak po stránce Bundestágu - aby dokázalo, pokud by to bylo v rozporu se zájmy Bavorska, zastavit jakékoliv jednání o če sko německých vztazích..." Stejně tak, zdá se, nikdo, tím méně premiér Klaus, nebude chtít brát na vědomí jiné prohlášení Edmunda Stroibera, tentokrát ze so boty 1. října, jež učinil v Hofu. Totiž, že další jednání Německa s Českou rep ublikou o společné dohodě nemají zřejmě smysl. Důvod? Podle bavorského předsed y vlády česká strana neprojevuje žádnou ochotu ke vzájemnému přiblížení stanov isek, výraz "vyhnání" nahrazuje nadále termíny "odsun" nebo "vysídlení" a není připravena jednat o odškodnění sudetských Němců.
(Ne, opravdu nechci dělat sudetským Němcům, a tím méně Edmundu Stroiberovi, ad vokáta. Chci jen, aby představitelé české politické scény, zejména premiér Vác lav Klaus, hráli fér. Hovořili stejným jazykem a stejnými slovy jak pro občany tohoto státu, tak i pro politické představitele Německa resp. její největší s polkové země, Bavorska. Aby si byli vědomi, že problém sudetských Němců nemůže být smeten se stolu naší přezíravostí či odmítáním se o této záležitosti bavi t. A že konec konců právě bez Stoiberovy Křesťansko sociální unie, která je dů ležitým článkem bonnské vládní koalice, onu sudetoněmeckou otázku a potažmo pr oblém společné česko německé dohody nevyřešíme. Spoléhat na smářlivá až vstříc ná gesta německého kancléře a předsedy Křesťansko demokratické unie Helmuta Ko hla nemá smysl. Sliboval už mnohokrát, dosud zatím nesplnil nic... A navíc i o n, stejně tak jako Edmund Stoiber, potřebuje sudetoněmecké voliče. A těch je n ěkolik miliónů...)
(dvoustránku domácích událostí připravil)
Jiří F. PILOUS