--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilař Karel
Název: Není dobrý den jako dobrý den
Zdroj: NN Ročník........: 0005/043 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

N E N Í D O B R Ý D E N J A K O D O B R Ý D E N. Policie ve své starosti o naši bezpečnost bude prý předvádět hajlující mladíky na policejní stanici.

Je pravdou, že zejména starším našim spoluobčanům může připomínat zdvižená pra vice a pokřik přeložený do češtiny jako " SLÁVA VÍTĚZSTVÍ " doby protektorátu. Můžeme však o mladících, kteří často ani neznají uvedený český překlad jimi p oužívaného pokřiku říci, že by chtěli návrat do let 1939 až 1945 nebo že by pr o současnost usilovali o ustavení politického režimu těchto let? Tímto je nelze omlouvat, ale jejich skutčná nebezpečnost spočívá v něčem jiném , než v propagaci fašismu či rasismu. Jsou nebezpeční jen ve skupině. Jako jed notlivci mohou být nebezpeční jen po určitou dobu, zvanou puberta, u některých vyjímečných případů zastydlá puberta. Pravda, je-li jich více, vzbuzují možná oprávněný strach u občanů a určitě neoprávněné obavy o těch, kdož by si s nim i měli poradit jinak, než nějakým předváděním jednotlivců na policejní stanici . A motivací k zásahu radikálnějšímu, než je pouhé předvedení může být právě j ejich skupinové jednání zaměřené proti konkrétnímu majetku, proti konkrétním o sobnám, porušování obecně závazných předpisů či místních vyhlášek chránících r eálný veřejný zájem, jakým je pořádek na ulici, noční klid a t.d. Jejich politická nebezpečnost je nulová. Nemají svoji politckou stranu a ani o ní nestojí. Půjdou-li kdy k volbám, patrně budou volit sládkovce, a to jen ně kteří z nich. Jiní se přikloní Bůh ví kam. Ostatně, není jich tolik, aby mohli ovlivnit volební výsledky. Jsou však u nás jiní, kteří se zdraví jednotným po zdravem.

Zdraví se "ČEST PRÁCI". Mají svoji politickou stranu nemalého významu. Usilují o návrat k poměrům let 1948 až 1989. Tato jejich touha je motivuje nejen v pu bertě, jak se to kdysi stalo nepříklad panu Uhdemu, ale jsou jí vedeni po celý život, po celé generace, dokud nedosáhnou svého. Ne tím pozdravem, ale vešker ou svou činností propagují hnutí prokazatelně směřující k potlačení práv a svo bod občanů a hlásají třídní nenávist a navíc toto vše činí jako členové organi zované skupiny.

Hajlujícího skína to hajlování přejde zpravidla v okamžiku, kdy mu zdvižená pr avice bude vadit při činnosti jeho věku přiměřenější, kdy bude příjemnější mít tu pravici spíše níž než výš. Těm natvrdlejším může napomoci otcovská facka. Taková dobře mířená a včas vlepená by třeba zachránila život chlapci probodnut ému panem Opočenským. A není to pan Opočenský kdo ji měl vyfasovat. Skupině ha jlujících skínů by pak mohl napomoci včas a podle předpisů použitý služební ob ušek zvaný škaredě distanční tyč.

Co však pomůže těm, kteří se zdraví ČEST PRÁCI ? Kdo předvede je, když mnozí z těch, kteří by je předvést měli se zdravívali stejným pozdravem? Jak trapně b y si připadali kdysi soudružky a soudruzi soudci soudružským pozdravem se zdra vívající, kdyby měli nyní coby paní a páni soudci za pozdrav , který sami užív ávali, dát někoho zavřít?

V Praze dne 18. října 1995, pro NN Vladimír KolářVylučují se hřích a dobrota, humor a dokonalost?

Jistěže, zlo a nemorálnosti jsou a třeba je kritizovat. Ale kdyby se najednou všichni změnili podle zpovědního zrcadla, jaká by zavládla na světě nuda, neml uvě už o nedostatku humoru! Je zajímavé, že sám bezhříšný Ježíš se nejraději p ohyboval mezi kříšníky a kšeftaři - a tehdejší kérus v podstatě ignoroval, ba tak trochu si z něho dělal i srandu. A kdyby se teď znovu zjevil na světě, kdo ví, jestli by si učedníky zase nehledal mezi nějakými těmi rybáři a nebo taxi káři.

"Běda vám farizeji - pokrytci! Nebo nakládáte na lidi těžké břemena, které sam i nezvládnete snášet!" Na druhé straně svatý Petr, či ještě nesvatý Šimon, řík á: "Pane, odstup ode mně, protože jsem člověk hříšný!" Vemte si například leni vost. Je to do značné míry schopnost vrozená a někdy doopravdy pochybuji, jest li patří mezi sedm hlavních hříchů. Někdo je zkrátka "lempl", jiný snaživec - a je otázka, kdo z nich nadělá víc škody a který užitku. Je to blastnost daná i biologicky - organismus má fylogeneticky danou tendenci zbírat síly na horší časy. Pěkně to vyjadřuje rozprávka o lenivém Janovi, který se nejraději vyval oval na peci a nakonec se ukázal bystřejší než jeho usilovní bratři. Podobně t a kontroverzní sexualita, po starém nečistota. Jistěže přináší velké tragédie, ale přitom do jaké míry tlumí agresivitu a evokuje v lidech dobrosrdečnost! " Odpustí se jí, protože hodně milovala". Tato krátká úvaha se snažila trochu od krýt záhadu těchto slov. Protože člověk může mít hříchy, ba i slabosti, ba i v šechno možné za ušima a přitom může být laskavý a dobrý. A na druhé straně, vš echny nedokonalosti mu mohou být cizí, a přitom může být obyčejný studený psí čumák. Dokáže krásně hovořit jako třeba lidem pomáhat, ale přitom zkuste se u něho doprosit pomoci - ba co říkám pomoci ani jen teplého slova a přijetí pzvá ní na jednu míli cesty. Je zkrátka zaměstnaný zpracováváním programů zdokonale ní pro všechny lidi - jednotlivec je pro něho jen figurka na šachovnici jeho v elkolepých reformačních plánů pro širší okruhy.

P.S.: Ještě pár slov k předešlým úvahám (22-24): já nic z učení církve nepopír ám, stejně tak, jako nepochybuji, že i dobrý kůň potřebuje bič! Dávám jen nech ápavé otázky - tak jako Job či Abrahám - když špikuluje nad záchranou Sodomy. Vlado Gregor, BratislavaVážený pane šéfredaktore. Předem mi dovolte, abych Vás pozdravil. Dovolte, abych tímto zareagoval na člá nek ve Vašich "Necenzurovaných novinách" "Hypotéza 1995" pod zkratkou J.A. (už zase???). Berte ji jako odpověď římského katolíka. Na závěr článku je krásně napsáno už "třítisíciletá říše."

Neznám v dějinách žádnou obdobnou říši, ať po stránce údolí vlády rasy, národa nebo ideologie.

Měl byste se pozastavit nad tím, proč jsme ty léta ne vždy lehké přežili. Byly údolí celých věků pronásledování u různých ras a národů. Položíte-li otázku p roč - dojdete u všeho ke stejné a správné odpovědi, byla to idea. idea, která nás povznášela nad čas a prostor. Ta byla nápomocná při přežití jako i při z t oho vyplývající produkované morálce, kultuře a vědě. U nás se říká, že stranu poznáte po ovaci.

Ale byly i ideály druhé v staletích národů. Byli babyloňané, egypťané, řekové se svou stoickou filosofií. Byl Řím první republikou, stoikem Senegan. A já se ptám kde jsou všechny kde jsou všechny ty ideály poplutné době. Jistě Vám nen í neznámé, že celou kulturu v Evropě jsme vytvořili a formovali my a to ať z m enším nebo větším úspěchem. Je nám vyčítáno, že jsme nebrojili proti útlaku, a ť to bylo otroctví, feudalismus a jiná. My máme tisíciletou zodpovědnost a věd ěli jsme, že spupnost vládců těch starých až po dnešní demokraty nezná mezí. Ř íkali jsme člověku osvoboď se od hříchů těla ale ne od pána. Nikkdo nezaručí, že ten budoucí pán bude lepší.

A dnešní doba! Sami si ve Vašich novinách neustále stěžujete. Ale my Vám říkám e napřed na kolena a pak na studia a do zodpovědných funkcí. Protože na kolena snamená uznání své nedokonalosti a podřízení vyšším morálním pravdám. protože už vzpománaný stoik Senega vyučující maldíka Nera, spoléhající na svůj vlastní úsudek podléhající jeho valstnímu užitku, dopadl jak dopadl. Na tom n ic nemění "Dopisy Lukrecii". A to jsou osudy všech národů a říší spoléhající n a vlastní úsudek při užitku.

A dnešní demokracie už přeloženo doslovně vláda lidu, nikdy nemůže a nevytvoří svobodného člověka. Máte pravdu, že církevní moc má snahu vytvřit ze svých ov eček společenství jedinců zodpovídajících za své činy.

Víte za ty tři tisíce let jsme si osvojili jednu věc, která nám pomohla přežít , na rozdíl od všech mocnějších i ideově silnějších říší. Byl to příkaz, že vl áda a moc je služba

A co se politiky posledních staletí týče, to není nic nového. Náš úhlavní nepř ítel "zlo" a služebníci jen mění tvář a podobu.

Kdysi bylo opravdu dané vše; byli služebníci dobra a služebníci zla. Dnes je v še zamlžené. Novodobí Judáši vedou vlády, banky, staví nemocnice, dělají sponz ory dobročinných akcí. Je smutné, že tyto hodnoty ať úmyslně nebo z neznalosti nechcete rozeznat.

Bylo údobí dějin kdy lidé jako Wiclef, Hus Luter, Galileo, Bruno a další se po koušeli na osvědčené zásady tisíciletí trvajích zkušeností diskutovat a pokud se dalo a našli dost zpřízněných duší v národech i měnit. Jak to dopadlo není třeba delší diskuse. A pokud je i dnes zneužíváte pro své účely a spoléháte na to, že Vaše čtenářstvo je nedostatečně a mylně informováno, je to úmyslné mat ení historie. Pan J.A. se hluboce mýlí když se domnívá, že tyto změny by byly ku prospěchu naší věci. Pan J.A. tyto věci ať z neznalosti úmyslné, nebo prost é se sanží dobově posuzovat naši staletou praxi. Celý článek něčím zavání, nen í to jen nenávist ale i záměrné matení.

Copak nevíte, kdo byl Lenin, že byl v lóži "Velký Orient" v roce 1914 přijat m ezi zednáře. Vy jste neviděl film. dokument ČT jak Lenina vezouNěmci do Petroh radu. Vy nevíte o dopisu F. Ferdinanda publikovaném taktéž v naší televizi. Jsme u cíle staletí novodobých dějin. Je to vždy stejné jen formy se mění. Dnes a stále boj dobra se zlem. Římsko-katolickou církví na jedné straně a dne s světový kapitál a zednáři na straně druhé. Příkladů na miliony. Tisíce lidí a národů vehnaných do válek, vyvedených na poušť a ponechaných v hluboké bezna ději. Už Sherlok Holmes praví "kde vládnou liborálové jsou jen samé podvody, v raždy a násilí. Pokud je většina lidí v národě řím. katolíky a nestará se o to kdo jim vládne dopadne to jak ve Španělsku pčoátkem soletí a v Mexiku kde víc e jak třem tisícům malých dětí byly vyřezány jazyky jen pro to, že vyznali naš i víru (1932). Dívejte se pozorně na Jugoslávii není to nic nesnadného protože i šéf NATO je soiciální demokrat jak se chlubil lídr našich soc. demokratů bý valý soudruh. Největší zlo které řím. katolíci po tisíciletí nedělali bylo "na kolena národy".

S pozdravem

Karel Pilař Karviná