--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0005/043 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
UDÁLOSTI A KOMENTÁŘE TÝDNE Zdá se, že stejně jako ve světě, také v České republice je stále zřetelnější p ohyb: Často však protichůdný, někdy dokonce i těžko vysvětlitelný. Blíží se al e pomalu parlamentní volby, a těm je logicky vše podřízeno. Koalice chce posíl it své postavení, takže odmítá transformovat železnici. Naopak navrhuje proble matický tiskový zákon, aby si novináři nemohli moc "vyskakovat". Urychlují se určité soudní procesy, třeba ten s Jaroslavem Líznerem, aby státní moc ukázala snahu exemplárně trestat korupci. Politické strany, například Občanská demokr atická aliance, připravují generální předvolební strategii. Mimořádně zasedá p oslanecká sněmovna. Opozice nevybíravě útočí na koalici a naopak... Za jednou z nejdůležitějších akcí minulého týdne můžeme označit mimořádné zase dání Poslanecké sněmovny, které se konalo ve středu 18. října: Oproti původním u programu tzv. "prvního čtení" návrhu státního rozpočtu na rok 1996 totiž pos lanci rozhodli hlasovat o vetu presidenta Václava HAVLA, vysloveného novelám l ustračních zákonů. A podle očekávaní je přehlasovali. Pro lustrační novelu se v opakovaném hlasování vyslovilo celkem 128 poslanců, podle Ústavy bylo zapotř ebí 101 hlasů. Novelu o příslušnících policie a sboru nápravné výchovy pak ods ouhlasilo 127 poslanců. Pro zajímavost, lustrační zákon znovu podpořilo všech 64 přtomných poslanců Občanské demokratické strany, 15 z Občanské demokratické aliance, 22 z Křesťanské a demokratické unie - ČSL, 6 z Křesťanské demokratic ké strany, 2 z republikánů, 6 z Liberální strany národně sociální, z ostatních pak 7 z Českomoravské strany středu (jeden byl proti, 3 se zdrželi hlasování a 3 nehlasovali), jeden ze sociální demokracie (12 proti, jeden se zdržel hlas ování, jeden nehlasoval) a 5 z nezařazených (jeden proti, jeden se zdržel hlas ování). Všech 23 přítomných za Levý blok bylo proti, taktéž 8 komunistů: Z pří tomných 182 poslanců hlasovalo proti 45, 4 se zdrželi a 3 byli proti, zbytek 1 28 pro.
(A "hlavní" bod mimořádného zasedání Parlamentu? Návrh rozpočtu na příští rok poslanci v prvním čtení přijali: Příjmy a výdaje byly schváleny coby vyrovnané ve výši 497 miliard 641 miliónů korun, takže do prosince se bude diskutovat u ž jen o eventuálním přerozdělení celkové částky mezi jednotlivé resorty. Čili, když někde přidají, jinde musí ubrat. Dále poslanci kromě celkového salda roz počtu schválili ještě dotace rozpočtům okresů a obcí 16 miliard 848 miliónů a zmocnění vládě, aby vydala obligace v rozsahu 40 miliard korun k úhradě jistin státního dluhu...)
* * *
Týž den také zasedala vláda a odsouhlasila s jistými úpravami návrh nového tis kového zákona, který předkládal ministr kultury Pavel TIGRID. Ony "jisté úprav y" jsou však dost podstatné: Byla totiž vypuštěna povinnost státních orgánů př iměřeně o své činnosti informovat sdělovací prostředky, a odstraněna také možn ost, resp. právo a povinnost novináře utajit zdroj svých informací. Ale o tom podrobněji až v našem závěrečném komentáři.
(Místo úterý pak dost atypicky ve čtvrtek 19. října jednali též ekonomičtí min istři: Odmítli návrh transformačního projektu českých drah a uložili ministers tvu dopravy dokument dopracovat do 31. října. Podle premiéra Václava KLAUSE se ministři shodli na unitárním modelu železnice, čili že budou změněny na státn í podnik, rovněž tak se neočekává žádná zásadní deregulace v cenové oblasti... )
ČESKÉ AFÉRY A SKANDÁLY
Jsou skutečně "české", protože jejich charakter a množství se ve většině přípa dů vymyká tomu, co zná civilizovaná Evropa, ba často i postkomunistické země n ěkdejšího sovětského "ostbloku". Například případ Jaroslava LIZNERA, který min ulý týden ve středu skončil před obvodním soudem pro Prahu 7: Bývalý ředitel C entra kupónové privatizace a Sřediska cenných papírů byl uznán vinným z přijet í úplatku 8.334.500 korun za obstarání 40 procent akcií Mlékáren Klatovy pro f irmu TWI Luboše SOTONY a odsouzen za přijímání úplatku a zneužití pravomoci ve řejného činitele k trestu odnětí svobody na 7 let, k zákazu činnosti ve státní správě na 10 let a k finančnímu trestu ve výši jednoho miliónu korun. Rozsude k ovšem nenabyl pravomoci, protože obžalovaný Jaroslav Lizner se prostřednictv ím svého obhájce Jana LINDY odvolal, státní zástupkyně si to zatím rozmýšlí. (Mohlo by se zdát, že jedna aféra dospěla do svého závěrečného stadia. Možná. Avšak jiné, třeba ta kolem podvodů páchaných při provozování sázkové hry "Nová šance", zařazené do populárního programu TV BINGO NOVA, se zdárně rozvíjí: K původně dvěma obviněným přibyl další, skandál je doposud v šetření a podle prů zkumů veřejného mínění BINGO ztrácí poluparitu, navíc třetina hráčů odpadla ze strachu z následných podvodů. Zdatně však pokračuje také další "relativně" ml adá aféra kolem ČESKÉ BANKY. Tento peněžní ústav se totiž dostal do vážných po tíží a Česká národní banka proti němu nařídila v pátek 20. října správní řízen í, jež může skončit odebráním bankovní licence. A proč o tom hovoříme jako o a féře? Je totiž známé,že právě do České banky hodlá kapitálově vstoupit ruská b anka INTER TEK, která se nachází na tzv. černé listině finančních společností operujících s kapitálem z organizovaného zločinu. A lze též prokázat, že v Čes ké bance působilo, či ještě stále působí, hezkých pár bývalých důstojníků StB, Bezpečnostní informační služby a agentů Státní bezpečnosti...)
* * *
A další aféry případně skandály? Odečteme-li ony tři předešle citované, zůstan e jich ještě přehršle. Dodnes například není vysvětlena causa kolem "podivného " zásahu speciálních policejních jednotek v pražské restauraci U holubů: Šéf i spekce ministerstva vnitra Vladimír NECHANICKÝ je dosud mimo službu, státní zá stupce zatím obvinil dva policejní činitele, pochopitelně ty "malé ryby", mini str vnitra Jan RUML však protestuje a vyhlašuje, že Nechanický je státním zást upcem Karlem BRÜCKLEREM domluven. Nevíme zatím ani nic moc o pokračování vyšet řování skandálu kolem firmy bratrů HELBIGOVÝCH či kolem jejich "záhadného" útě ku z Prahy. Stejně tak odpovědná místa hrají "hru na mrtvého brouka", pokud jd e o fakta, týkající se některých "pochybných" priatizací, o nichž poslední dob ou stále víc pronikají informace do sdělovacích prostředků.
(A konečně, v uplynulém týdnu se "pytel přímo roztrhl" také se skutečnými či f ingovanými pumovými atentáty. O balíčku s "výbušninou" pro premiéra Klause jsm e už psali minule, od té doby vybuchla popelnice před divadlem v Příbrami, v p ondělí 16. října pak anonym vyhrožoval bombou v pražské nemocnici na Bulovce, v úterý musela ze stejných důvodů policie vyklidit ministerstvo spravedlnosti a budovu STP Telekom v Praze: Přitom zatím až na pár výjimek, kdy se třeba v B rně nedávno podařilo zadržet muže, který vyhrožoval použitím časované bomby, p achatelé oněch výhrůžek vypátrání nebyli..)
STRANY A HNUTÍ: JAK DÁL?
Jak už stereotypně opakujeme, volby do Parlamentu se pomalu blíží, a tím silně narůstá i aktivita politických stran: Vládních, opozičních resp. mimoparament ních. O posledním víkendu nás o tom třeba přesvědčila Občanská demokratická al iance, jež celostátně konferovala v Ostravě. S oficiálním cílem provést změny ve stanovách, připravit tzv. "vnitrostranické primárky" zaměřené na výběr kand idátů, hlavně však se záměrem připravovat předvolební strategii a program. Mož ná právě proto také předseda strany Jan KALVODA hovořil dost kriticky na adres u současné vládní koalice a zejména Občanské demokratické strany, že totiž mno hé z vládního koaličního programu nebylo právě díky ODS splněno. Ostatně, ze s tejného důvodu zřejmě také počátkem minulého týdne rezignoval čelný funkcionář ODA Michal PROKOP na křeslo náměstka ministra kultury: Je přece jen lepší při obecně známých potížích a nepořádcích v tomto resortu být pár měsíců před vol bami "mimo hru". A konečně, kdo ví, proč náhle "infekčně onemocněl" a bude nej méně týden mimo místopřadseda aliance a ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dl ouhý, který je znám svým velmi úzkým vztahem k premiéru?
(Lehké to však nemají ani v Občanské demokratické straně, resp. Křesťanské dem okratické straně a v KAN, jež mají v zimě splynout. Množí se totiž protesty čl enské základny proti ohlášené integraci. Jeden z iniciátorů zachování samostat né KDS, poradce jejího předsedy Ivana PILIPA Rostislav GARGULÁK tvrdí, že před stavitelé křesťanských demokratů, kteří již vyjednali integraci s ODS, mají z dvanácti oblastních organizací strany podporu pouze v Praze a Brně. Domnívá se proto, že na sjezdu KDS,který má probíhat 18. a 19. listopadu paralerně s kon gresem ODS a KAN, delegáti připojení k Občanské demokratické straně odmítnou a zvolí nové vedení. Přitom nejde pouze o křesťanské demokraty. Potíže totiž dě lá také KAN, jehož členové rovněž začínají protestovat proti spojení s ODS...) * * *
Jak již bylo řečeno, volby se blíží, objevují se tudíž i stále častěji provádě né průzkumy veřejného mínění. Ty poslední, realizované agenturami STEM a IVVM, byly zveřejněny počátkem minulého týdne a signalizují vzestup ODS a naopak út lum sociálních demokratů. Podle STEM si Občanská demokratická strana udržuje s tabilních 28 procent preferencí, podle IVVM posílila z 26 na 27 procent. Sociá lní demokraté v říjnu v prvém případě klesly z 21 na 20, ve druhém pak dokonce na 18 procent. Lidovci dosáhli shodně svého rekordu, plných 8 procent prefere ncí, stabilizovala se i situace u Občanské demokratické aliance, jež by podle STEM obdržela 7 a podle IVVM 6 procent hlasů. Pětiprocentní hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny by ještě překonali komunisté, kteří dokonce zaznamenali mírný vzestup: STEM jim přisoudil 9 a IVVM 7 procent hlasů: Z ostatních stran by získali republikáni podle STEM 3 a podle IVVM 4 procenta preferencí, Levý blok by měl po 3 procentech, Svobodní demokraté 3 a 2 procenta, Demokratická u nie po 1 procentu.
(A jak by tedy vypadala Poslanecká sněmovna? Podle výsledků STEM by koalice zí skala 119 míst - ODS 78, ODA 19 a KDU-ČSL 22, a opozice 81 - sociální demokrat é 56 a komunisté 25. U agentury IVVM by pak koalice měla 124 křesel - ODS 82, ODA 18 a KDU-ČSL 24, opozice jen 76 míst - sociální demokraté 55 a komunisté 2 1... Podle IVVM se voleb zúčastní 71 procent oprávněných voličů, 11 procent za tím neví, STEM uvedl, že s jistotou půjde volit 63 procent lidí, není rozhodnu to zatím 26 procent... Miroslav ŠTĚPÁN, někdejší pražský komunistický šéf a dn es generální tajemník Strany českých komunistů se však domnívá, že veškeré tak ovéto prognózy jsou zbytečné. Žádá odložení voleb o rok, protože v letošním pr osinci údajně bude odstartován proces obnovy Sovětského svazu, spojený s voleb ním vítězstvím komunistů v Rusku. A pak prý se rapidně změní i situace v České republiceě...)
Z DOMÁCÍ POLITICKÉ SCÉNY
Tady stojí za povšimnutí hned několik věcí. Například rozhodnutí Ústavního sou du ze středy 19. října, který vyhověl návrhu 44 opozičních poslanců na zrušení některých částí zákona o sdružování v politických stranách a hnutích a zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Takže tato instituce nebude mít napříště možnos t dohlížet na hospodaření těchto subjektů a nemůže tedy dávat podnět k pozasta vení či zrušení jejich činnosti pro zjištěné nedostatky ve financování. V rozp oru s Listinou prá a svobod je podle Ústavního soudu také zákaz podnikání poli tických stran, kterým zákon nedovoloval hledání jiných finančních zdrojů než p říspěvky od státu a členů či sponzorské dary: Nicméně, zákaz podnikání stran b yl ponechán v platnosti do konce roku 1996, aby bylo umožněno Parlamentu přijm out nové znění zákona.
(V pátek 20. října se také v Praze uskutečnilo po devítiměsíční přestávce zase dání česko slovenské celní unie. Což sice patří do zahraniční rubriky, ale pro tože se závěry z onoho jednání bezprostředně dotýkají naší ekonomiky, zařazuje me tuto událost sem. A o co že šlo tak důležitého? Ministři financí zúčastněný ch stran, tedy Ivan KOČÁRNÍK a Sergej KOZLÍK, konečně podepsali smlouvu o spol upráci a vzájemné pomoci obou států v oblasti celnictví: Podle mluvčího Generá lního ředitelství cel Karla THIELEHO smlouva ulehčí styky a pomůže prohloubit vzájmné vztahy...)
* * *
Je pochopitelné, že pozornost veřejného mínění byla zaměřena obzvlášť ostře ta ké na první dny "úřadování" nových ministrů zdravotnictví Jana STRÁSKÉHO a dop ravy Vladimíra BUDINSKÉHO. Ten první celý uplynulý týden věnoval jednáním jak s představiteli Všeobecné zdravotní pojišťovny, tak i s vedením Lékařské komor y a Lékařského odborového klubu. Stanoviska prý jsou vstřícná, požadavy lékařů údajně odmítnuty nebyly, rovněž však ministr zdravotnictví neučinil žádný pří slib: Takže stávka zatím odvolána nebyla, vzájemná výměna názorů a stanovisek ale bude nadále pokračovat. A ministr dopravy Vladimír Budinský? I ten se "int enzívně" seznamoval s novým resortem. Tady ovšem už začaly "padat" první hlavy . Zatím ve vedení Českých drah, kde bylo odvoláno pětš pičkových funkcionářů: Pikantní přitom je, že všichni se nacházeli mezi 14 "nepohodlnými" na tzv."čer né listině", kterou vypracovali železničáři a předložili bývalému ministru Jan u Stráskému při nedávných jednáních o stávce.
(A co se seběhlo na domácí politické scéně dál? V úterý 17. října přijal presi dent Václav Havel rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny v čele s Tomášem JEŽKEM , aby se nechal informovat o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Den na to se z iniciativy Hradu setkali Václav Havel a předseda Křesťanské a demokratic ké unie - ČSL Josef Lux: Impulsem prý byl presidentův zájem o lidovecký progra m sociálně tržního hospodářství. Konečně, těsně před svým odjezdem do USA se V áclav Havel setkal také s premiérem Václavem Klausem, aby spolu "doladili" pre sidentův program při jeho nastávající návštěvě, dohodli témata, o nichž bude p resident jednat a politiky, s nimiž se střetne. A konečně, večtvrtek 19. října schválil vládní Výbor pro evropskou integraci definitivní text memoranda, ve kterém kabinet vyjadřuje mj. své přesvědčení, že pro Českou republiku není jin é alternativy než vstup do Evropské unie: Memorandum bude přílohou k žádosti o přijetí, kterou v lednu příštího roku hodlá premiér předat italskému minister skému předsedovi, jenž bude právě v čele Evropské unie...)
NĚCO ZE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ
Jestliže jsme v předešlé části našeho přehledu hovořili o zákonu o politických stranách ve spojení s podnikáním, stojí za to si připomenout jejich financová ní z hlediska tzv. státní podpory. Pro jednoduchost se zabývejme pouze současn ými parlamentními subjekty. Tak například Občanská demokratická strana má stál ý roční příspěvek 4 milióny 333 tisíce korun, za poslanecké mandáty pak 32 mil iónů 500 tisíc, celkem 36 miliónů 833 tisíc korun. Občanská demokratická alian ce a Křesťanská a demokratická unie - ČSL získávají každá po 5 miliónech a 7 m iliónech 500 tisících, dohromady tedy po dvanácti a půl miliónech korun, Křesť anská demokratická strana 887 tisíc a 5 miliónů, celkem tedy 5 miliónů 877 tis íc korun. Sociální demokracie pak dostává pět a devět miliónů, celkem 14 milió nů korun, Levý blok 3 milióny 380 tisíc a jedenáct a půl miliónu, dohromady 14 miliónů 880 tisíc korun, Českomoravská strana středu 5 miliónů a 4 milióny 60 0 tisíc, celkem 9 miliónů 600 tisíc korun, republikáni pět a čtyři milióny, te dy 9 miliónů korun, komunisté milión 470 tisíc a 5 miliónů, celkem 6 miliónů 4 70 tisíc korun a Strana emokratické levice 150 tisíc a půl miliónů, dohromady 650 tisíc korun. Takže pouze na parlamentní strany stát ročně platí 122 milión ů 100 tisíc, společně se Svobodnými demokraty, Hnutím důchodců za životní jedn oty a KAN 129 miliónů 173 tisíce korun.
(Zůstaňme však ještě chvíli u politického spektra České republiky. Minulý týde n zveřejnily agentury STEM a IVVM průzkumy veřejného mínění o politickém rozdě lení naší společnosti. Podle STEM podíl pravice od roku 1992 klesl z 51 na sou časných 34 procent, nejvíce lidí, 45 procent, se řadí ke středu, levici prefer uje 21 procent občanů. Podle IVVM se v září letošního roku hlásila k pravici t řetina dospělé populace, v říjnu už 40 procent, u středu poklesl počet vyznava čů z 34 na 30 procent, u levice je situace stabilizovaná na 18 procentech. Nej pravicověji se deklarují voliči Občanské demokratické strany, jejich pravicové smýšlení v říjnu posílilo ze 68 na 81 procent, stouplo ale také levicové smýš lení sociálně demkratických příznivců, a to z 35 na 42 procent. Podle STEM se pak hlásí k pravici 71 procent potenciálních voličů Občanské demokratické stra ny, ke středu 66 procent stoupenců lidovců, 58 procent příznivců sociálních de mokratů a 52 procent těch, co by volili Občanskou demokratickou alianci: K lev ici se naopak řadí 82 procent sympatizantů s komunisty...)
* * *
A jak je to se současnou politickou situací? Podle průzkumů IVVM je spokojeno 47 procent z 2007 dotázaných, stejný počet je nespokojen: Z potenciálních voli čů Občanské demokratické strany se status quo souhlasí 85 procent, 13 ne, u so ciální demokracie 34 procent je spokjeno a 62 procent nikoliv, u komunistů, Le vého bloku a Strany demokratické levice 10 procent souhlasí, 86 procent je pro ti.
(Agetura STEM se zase zabývala tempem ekonomických reforem. Více než polovina dotázaných, 57 procent, je "vcelku spokojena", s dnešním vývojovým trendem spo lečnosti souhlasí pak 65 procent dotázaných, k práci vlády se vyjádřilo kladně 52 procent responentů: Spokojenost vyjádřilo 93 procent potenciálních voličů ODS, 87 procent ODA, 54 procent sociálních demokratů a 10 procent komunistů... )
------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje
------------------------------------------------------------ NOVÁ TOTALITA: BIČ NA MASMÉDIA?
Zdá se, že Česká republika se už od prvopočátku ubírá kamsi do "Absurdistánu": Přinejmenším ve vztahu k novinářům. Důkazů na toto téma bylo v kriticky laděn é části sdělovacích prostředků, tedy i v Necenzurovaných novinách, sneseno za necelé tři roky víc než dost. Ostatně, sami představitelé naší vskutku "pestro barevné" politické scény jich poskytují přehršle. Je přece známa nechuť premié ra k žurnalistům, jež považuje za největší nepřátele lidstva. Víme též o trest ním stíhání "nepohodlných" novinářů, kteří si dovolili odhalit, co mělo zůstat veřejnosti navždy skryto, a proto byli obviněni z prozrazování "státního taje mství" či žalováni pro odmítnutí sdělit "odpovědným orgánům" zdroj svých infor mací.
(A nejen to: Přestože několikrát už novelizovaný a dosud platný starý tiskový zákon zakotvoval povinnost institucí a úřadů masmédia, a prostřednictvím nich také veřejnost, informavat, stávalo se to velmi zřídka. Ba co víc, zvědavé nov ináře často dotazovaní vládní činitelé na tiskových konferencích ignorovali, n a otázky neodpovídali, odkazovali je na své mluvčí, jež obvykle nic konkrétníh o nevěděli...)
* * *
Návrh nového tiskového zákona, který minulý týden vláda po příslušných zásazíc h přijala a předala Parlamentu ke schválení, vlastně "nepsaný" status quo do z načné míry "uzákoňuje". Žurnalista je prý člověk jako každý jiný, má tedy mít právo na informace pouze z titulu ústavní Listiny základních práv a svobod. A jak či o čem bude ve sdělovacích prostředcích informovat veřejnost, je "údajně " už jeho věc. Stejně jako je věcí funkcionářů, co mu "laskavě" budou "ochotni " říct, a hlavně, co mu "laskavě" dovolí otisknout. A pokud se, nedej Bůh, něk de něco dozví navíc a publikuje to, půjde před soud: Navíc s povinností sdělit , odkud a od koho to má. Když ne, prostě ho odsoudí za porušení zákona... ("My prostě neumíme definovat rozsah povinnosti informovat... Při extenzívním výkladu takovéto informační politiky máme pocit, že by došlo k tomu, že na vše chno, co není označeno za státní tajemství, by potom existovala povinnost info rmovat..." oznámil stroze premiér Václav Klaus a dodal, že zákonná povinnost i nformovat by vyvolala "neřešitelné problémy". Jak pro koho, odpovídají novinář i. A doufají, že poslanci budou mít rozum a uvedou navrhovaný tiskový zákon do "netotalitní" podoby, tedy i s onou povinností informovat a právem novináře c hránit svůj zdroj informací. Pokud ne, doufají že rozum bude mít alespoň presi dent a zákon nepodepíše. Nebo nám nakonec zůstane Ústavní soud a jako obvykle "skupina" opozičních poslanců, kteří požádají o jeho zrušení? Koalici totiž, z dá se, vládní návrh plně vyhovuje. Zejména, když zase vyhrají volby...) (dvoustránku domácích událostí připravil)
Jiří F. PILOUS