--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Stížnost proti usnesení
Zdroj: NN Ročník........: 0005/044 Str.: 003
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Policie České republiky
Úřad vyšetřování pro ČR
ČVS:ÚVV - 30/10-94
Stížnost proti usnesení
Usnesení ve kterém mne bylo sděleno odložení mého podnětu, vedeného pod ČVS: ÚVV - 30/10-94 jsem obdržel dne 5. ledna 1995. Následující den, tedy 6. ledna 1995, jsem se telefonicky obrátil na náměstka ředitele Úřadu vyšetřování České republiky, JUDr. Kuběnku a upozornil jej, že nesouhlasím s odložením mého pod nětu vyšetřovatelem s tím, že následně vypracuji písemné zdůvodnění. Z rozhodn utí vyšetřovatele není totiž vůbec patrno, jak po právní stránce hodnotí násle dující skutečnosti:
1) Vyšetřovatel se při posouzení ilegálního a nezákonného výjezdu pracovníků i nspekce ministra vnitra odvolává na čl.11 a 12. mezinárodní dohody, mezi vládo u ČSFR a SRN, ze dne 13.9.1991, která upravuje spolupráci policejních orgánů o bou států.
Neuvedl však ve svém usnesení, zda se citované články 11. a 12. mezivládní dohody vztahují na prošetřovaný trestný čin, respektive přestupek, kterého jse m se měl údajně dopustit a ze kterého jsem obviněn. Připomínám, že se jedná o údajné krácení daně a poplatku, podle ustanovení ş 148 odst.1 trestního zákona , kde hranice mezi přestupkem a trestným činem byla překročena o pouhých 730 K čs.
2) Jak vyšetřovatel hodnotí skutečnost, že ve dnech 8. a 9. března 1994 převza li osobně pracovníci inspekce při svém, v pořadí již druhém nezákonném výjezdu do SRN od pracovnice firmy Auto Exchange paní Weidnerové doklady, o které se opírá mé trestní stíhání, aniž by o svých úředních úkonech informovali německé úřady. Proč, se neobrátili opět na německou policii v Bad Homburgu, jako při svém prvním výletu, při kterém jim bylo německými policisty vydání požadovanýc h materiálů odmítnuto. Byl tento jejich postup v souladu s právními předpisy a mezivládními dohodami, na které se vyšetřovatel ve svém usnesení odvolává? Př ipomínám, že ve stanovisku velvyslanectví SRN, které je k mému podnětu přilože no stojí následující:... Zásadně nesmějí policejní úředníci jiných zemí, prová dět žádné úkony bez vědomí a účasti německých úřadů !
3) Proč se vyšetřovatel nezabýval neopodstatněnou a záměrně nepravdivou žádost í, adresovanou sekci Interpolu ve Weisbadenu, ve které je dožadováno prověření zda mnou dovezené vozidlo tov.zn. Subaru nebylo odcizeno, nebo nelegálně dove zeno.
V té době již měli pracovníci inspekce a tedy i české sekce Interpolu k di spozici doklady o tomto vozidle, získané sice nezákonnou cestou, ale zcela jas ně dokazující, že toto bylo řádně zakoupeno, procleno a uvedeno do provozu na území ČR a právě tímto záměrně mylným tvrzením vůči úředníkům německé policie se dle mého názoru dopustili pracovníci inspekce ministerstva vnitra a Policie ČR trestného činu podle ş 158 tr.z. a dávám tímto současně opakovaný podnět k zahájení trestního stíhání všech již jednou napadaných osob.
Jedná se navíc o vozidlo, při jehož dovozu by za předpokladu, že by nákupní ceny na fakturách předkládaných k celnímu řízení neodpovídaly skutečnosti, do šlo z mé strany pouze k přestupku proti celním předpisům, který byl navíc v do bě prováděného nezákonného šetření na území SRN, více než půl roku promlčen. Jak si vyšetřovatel vysvětluje tu skutečnost, že se sekce Interpolu zabýval a prošetřováním pouhého přestupku, když náplň činnosti této mezinárodní instit uce má zcela jiné právní dimenze a z toho se odvíjející úkoly, pravomoce a pov inosti?
----------------------------------------------------------------- Na závěr bych chtěl upozornit na skutečnost, že z nezákonných aktivit namí řených proti mé osobě, je zcela zřejmá snaha o moji diskreditaci a likvidaci. Zneužitím nezákonných prostředků a vykonstruovaných či vymyšlených obvinění, z e strany policejních a inspekčních orgánů, byla přímo ohrožena a znemožněna ne jen moje práce u Policie ČR, ale také existence mé osoby a rodiny, což také by lo a je zcela zřejmým důvodem těchto opatření.
Je zcela evidentní a velmi lehce doložitelné, že se za tímto nezákonným a horečným šetřením pouhého přestupku, resp. trestného činu, kterého jsem se nav íc v žádném případě nedopustil, skrývá snaha, ospravedlnit a zlegalizovat použ ití nasazených operativních prostředků, v daném případě odposlechu mé bytové s tanice. Ten byl nasazen pod legendou mé údajné trestné činnosti v okamžiku, kd y jsem jako vedoucí oddělení operativní kontroly Policejního prezídia započal se šetřením podnikatelských aktivit firmy Auto Helbig, resp.Gebr.Helbig a praž ské policejní správy. Ten byl mimo jiné zneužíván také k informování vyšetřova ných subjektů o mých poznatcích a informačních zdrojích.
Dále je zcela evidentní, že výsledky mé práce u Policie ČR a můj nekomprom isní postoj v kauze "Helbig" a Správa hl.m.Prahy, kterým jsem se vyznačoval a jednal - "Padni komu padni", přímo ohrožoval vysoké funkcionáře ministerstva v nitra a policie. Právě z těchto důvodů jsem se stal objektem jejich zájmu, urč eným k likvidaci, při němž mimo využívání nezákonných prostředků dokonce nechy běly ani snahy o fyzické zlikvidování mé osoby (poškozený brzdový systém a v j iném případě uvolněné kolo u mého automobilu).
Vyšetřovatel odložením mého podnětu nezohlednil tyto skutečnosti a svým us nesením zabránil potrestání zcela evidentních a nezdůvodnitelných nezákoností, které měli za následek ohrožení mé osoby a rodiny a jichž se dopustili a nadá le dopouštějí pracovníci ministerstva vnitra a Policie ČR.
V Praze dne 10.ledna 1995 Přemysl Vachalovský