--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/044 Str.: 004
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Evropa a svět, místo aby se připravovaly k poklidnému "zimnímu" spánku, zmítaj í se ve stále větších problémech. Americký president Bill Clinton se nedohodl se svým ruským protějškem. Situace v Bosně není zdaleka vyjasněná, mimo jiné i pro obstrukci Moskvy. President Boris Jelcin v posledních čtyřrch měsících do stal už podruhé srdeční záchvat. V Čečensku se opět střílí a mír je dnes už je n utopickým přáním. Severoatlantická aliance se nadále zmítá ve vnitřní krizi. Volby do zemského parlamentu v Berlíně ukázaly pokles jak křesťanských demokr atů, tak i sociálních demokratů, naopak výrazný vzestup zaznamenali Zelení a h lavně postkomunisté. Slovensko se místo do Evropy stále více dostává na její p eriferii, spíš míří na Východ. Francie je zmítána vlnou atentátů s následnou h rozbou destabilizace. Vskutku, obraz vývoje ve světě dost nelichotivý, navíc v zbuzující nedůvěru, ba strach z blízké budoucnosti...
Zdá se, že onen strach začíná být obecně znatelný především z rostoucí "nečite lnosti" Moskvy a chaotického jednání tamních nejvyšších politických představit elů. Například takový president Boris JELCIN: Prohlašuje, že mírové uspořádání v Čečensku je prioritou dne a zárukou pokojného vývoje Ruské federace, klidně však přihlíží k vraždění čečenských civilistů. O předminulém víkemdu tvrdě kr itizuje svého ministra zahraničí Andreje KOZYREVA a avizuje jeho odvolání pro "neschopnost", v pondělí 23. října ho ovšem bere na milost, tvrdí, že vlastně ministr je dobrý, jen má špatné lidi kolem sebe, dokonce mu dovolí, aby s ním odcestoval do Paříže a New Yorku.
(Nečitelnost a hrozba destabilizačních prvků v Evropě či celém světě je ale zn át i ze zmíněných jednání presidenta Jelcina s jeho francouzským protějškem Ja cquesem CHIRACEM, americkým presidentem Billem CLINTONEM a na mimořádném Valné m shromáždění OSN v New Yorku. Vše absolvoval minulý týden a hlásil se přitom k zásadám mírového soužití, v případě rozšíření NATO směrem na východ však vyh rožoval možnou konfrontací. V Paříži navrhoval kolektivní evropskou bezpečnost v rámci eventuální nově utvořené Rady evropské bezpečnosti, podílet se společ ně s NATO na nastolování míru v Bosně pod velením Severoatlantické aliance ovš em briskně odmítl. Při jednání s presidentem Clintonem halasně proklamoval sho du názorů, aby pak vyšlo najevo, že se vlastně nedohodli na ničem a o ničem... )
* * *
Možná proto, sotva 48 hodin po příjezdu z New Yorku do Moskvy Boris Jelcin "ná hle" v polovině minulého týdne onemocněl, za poslední čtyři měsíde už druhým s rdečním infarktem. A to přesto, že v USA přímo hýřil činorosdostí a nebývalou vitalitou. Inu, rozpory mezi slovy, činy a realitou se zákonitě musí projevit. "Zlí jazykové" ale tvrdí, že s tou nemocí to všechno může být úplně jinak. Pr ý jako za dob bývalého Sovětského svazu, kdy nemocní vůdcové byli pečlivě zdra votně připravováni, vlastně "dopováni" na důležitá mezistátní jednání či zahra niční cesty. Ve světovém, a částečně i ruském tisku se totiž objevily náznaky, že tentokrát to lékařský tým kremelského vládce mohl tak trochu "přehnat" a J elcinův organismus to prostě nevydržel. Zejména, když se k tomu přidá Jelcinův nezřízený alkoholismus a neustálý boj o své křeslo presidenta upadající někde jší supervelmoci. Protože volby, a to nejen parlamentní, se neúprosně blíží a Rusko se dostává do stále větší zahraničně politické izolace a vnitropolitické krize.
(O čemž svědčí také poslední vývoj v Čečensku: Jak již bylo řečeno dřívě, situ ace tam během posledního týdne natolik vyostřila, že se znovu začíná hovořit o obnovení válečných akcí. Rusové letecky bombardují čečenské vesnice, zabíjejí civilisty, Čečenci naopak ostřelují federální vojáky. Jen ve středu 25. října jich údajně zabili na osmnáct, když těsně předtím Rusové najeli obrněným tran sportérem na civilní osobní automobil a usmrtili jeho řidiče. Navíc se Moskva snaží minimalizovat vliv zákonné vlády generála DUDAJEVA ustavováním různých " dělnicko rolnických" vlád, přesně po vzoru někdejšího Maďarska, Československa či Afgánistánu...)
Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
Stejně jako ve světě, i v České republice to zdaleka nevypadá na blížící se zi mní spánek. Spíš naopak, mezinárodní aktivita domácích politiků roste s úměrně se blížícími parlamentními volbami. A také s potencionálním nebezpečím velmoc enských choutek Ruské federace. Důkazem čehož budiž třeba návštěva presidenta Václava HAVLA počátkem ninulého týdne v USA: Setkal se tam s americkým preside ntem Billem Clintonem, jemuž v osobním rozhovoru tlumočil obavu, že v otázce r ozšiřování NATO směrem na východ "čas pracuje proti nám", protože se zostřuje negativní postoj Ruska k rozšíření aliance. Přistoupit na argumentaci Moskvy, že rozšiřování NATO je pro Rusko přibližováním nepřítele, znamená podle Václav a Havla přijetí mentality studené války. Poté se český president zůčastnil vzp omínkového zasedání Valného shromáždění OSN k 50. výročí jeho založení, kde př ednesl též projev, zaměřený na budoucnost OSN a vlastně celého světa v nadcház ejícím XXI. století.
(Mimo to měl český president několik dalších oficiálních setkání. Mezi čtyřma očima se sešel s německým ministrem zahraničí Klausem KINKELEM, jednal mimo ji né také s izraelským premiérem Jicchakem RABINEM, chorvatským presidentem Fran jem TUDJMANEM, bulharským presidentem Želju ŽELEVEM, uzbeckým presidentem Isla mem KARIMOVEM, holandským ministerským předsedou KOKEM, palestinským vůdcem Já sirem ARAFAREM, jordánským králem HUSAJNEM... Poslední dva včetně francouzskéh o presidenta Jacquese CHIRAKA pak pozval na oficiální návštěvu České republiky ... S myšlenkou identifikovat se se základními hodnotami, jež jsou společné vš em kulturám, vytvořit mechanismus, který by zvýšil kredit, průhlednost a efekt ivnost OSN pak president Václav Havel vystoupil ještě na zasedání tzv. "šestná ctky Carlssonovy skupiny, která se zabývá reformou OSN a jíž je Česká republik a zakládajícím členem... )
* * *
Pokud jsme u oněch mezinárodních institucí, nelze opomenout ani UNESCO. Účastn íci 28. zasedání Generální konference Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu totiž 26. října zvolili Českou republiku jedním z místopředsed sedů konference. Náš zástupce se tak stal ťádným členem řídícího byra zasedání , jež bude rozhodovat o budoucí činnosti a podobě UNESCO. A jinak? V Praze dle l na své první oficiální návštěvě slovenský ministr obrany Ján SITEK, který se svým českým kolegou Vilémem HOLÁŇEM podepsal ve čtvrtek 26. října dohodu o vz ájemné spolupráci a zároveň oba ministři signovali čtyři protokoly, které se t ýkaly spolupráce v oblasti rozdělení archívních fondů bývalé Československé ar mády. Na vzpomínkové zasedání Valného shromáždění OSN měl pak začátkem minuléh o týdne za presidentem Václavem Havlem odcestovat také ministr zahraničí Josef ZIELENIEC, zůstal však pro onemocnění chřipkou doma. Neuskuteční se též návšt ěva premiéra Václava KLAUSE v severní Africe, nikoliv pro nemoc, ale vzhledem k neočekávanému zaneprázdnění marockého ministerského předsedy Abdala Latífa F ILÁLÍHO.
(Ostatně, díky infekčnímu onemocnění ministra průmyslu a obchodu Vladimíra DLO UHÉHO a jeho hospitalizaci se zdá, že v následujících týdnech nebude moci žádn ý z členů vlády vycestovat do zahraničí, a docela možná, že budou také zrušeny oficiální návštěvy České republiky na ministerské úrovni. Vláda jako celek je totiž pod "karanténním" dohledem včetně příslušného očkování a odběrů krve... )
UDÁLOSTI Z "BLÍZKÉHO" ZAHRANIČÍ
Tady zcela jistě vévodí situace u našich východních sousedů, na Slovensku. Už pro demarši, kterou USA a tří v současné době řídících členů Evropské unie dor učili jejich velvyslanci vládě Vladimíra MEČIARA. O tom však píšeme na jiném m ístě Necenzurovaných novin, takže se věnujme situaci v Polsku, Rakousku a Něme cku. Zejména v onom posledním případě byl svět tak trochu šokován. Kancléř Hel mut KOHL totiž odmítl přijet na několikrát už citované vzpomínkové Valné shrom áždění OSN. Své odůvodnění presentoval dost nevybíravě: " Šéfové států a vlád smějí každý mluvit jenom pět minut, a za těch pět minut každý stačí leda tak o devzdat vizitku. Z toho je patrné, jaká je intelektuální úroveň celé akce... T o mi zásadně vadí..." Pochopitelně, kancléřova slova sklidila kritiku jak doma , tak i na mezinárodní úrovni. Stejně tak sklidily kritiku vládní oslavy čtyři cetiletého výročí vzniku spolkové armády Bundeswehru, které se konaly v Bonnu v pátek 27. října ve starých pruských tradicích: S výjimkou vládní koalice ost atní politické strany účast odmítly.
(Německo se však stalo středem pozornosti počátkem minulého týdne také z jinýc h důvodů. Přesněji řečeno, byly zveřejněny výsledky zemských parlamentních vol eb v Berlíně. A lze říci, že jsou dost problematické. Vládní CDU ztratila 3 pr ocenta a získala 37,4 procenta hlasů, drtivou porážku utrpěla sociální demokra cie s 23,6 procenty hlasů, což je propad o 6,8 procenta, do zemského sněmu se vůbec nedostali koaliční svobodní demokraté. Naopak uskupení Spojenectví 90/Ze lení dosáhlo 13,2 procenta hlasů, tedy o 3,9 procenta víc než před čtyřmi lety , a postkomunistická Strana demokratického socialismu obdržela dokonce 14,6 pr ocenta, což je o 5,4 procenta víc než minule...)
* * *
Bouřlivá byla minulý týden, a vlastně dosd ještě je, také situace v Polsku. St ávka železničářů, která probíhala ve Slezsku, měla totiž skončit v neděli 22. října, nestalo se tak ale, takže byla ukončena teprve o několik dní později. A presidentské volby, jejichž první kolo se bude konat už za pár dní? Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že šance dosavadního presidenta Lecha WALES Y závratně stoupají. Zatímco v srpnu by jej volilo pouhých 12 procent dotázaný ch, v září už 17 a v říjnu, pouhé tři neděle před volbami, už dokonce 22 proce nt. Walesův hlavní "vyzyvatel", šéf postkomunistického Svazu demokratické levi ce Aleksander KWASNIEWSKI, má stabilní podporu 30 procent voličů a je již témě ř jistým vítězem prvního kola, sotva se mu však podaří získat víc než 50 proce nt hlasů. Takže ve druhém kole má Lech WALESA šanci získat na svou stranu všec hny "nekomunistické" hlasy a opět zvítězit.
(Předvolební starosti mají také v Rakousku, kde se předčasné parlamentní volby uskuteční 17. prosince. Průzkumy veřejného mínění přisuzují sociálním demokra tům Franze WRANITZSKÉHO 31 procent hlasů, lidové straně Wolfganga SCHÜSSELA 28 procent a ultrapravicovým Svobodným Jörga HAIDERA 27 procent hlasů. V posledn ím případě, podle Galupova ústavu, dokonce Svobodní přetáhli za svou stranu zn ačný počet dělníků, hlasovalo by jich pro ně víc než 30 procent, pro sociální demokraty pouze 20 procent. A koho by voliči rádi viděli v čele nové vlády? Ce lkem 32 procent responentů by tam chtělo mít Franze Wranitzského, 22 procent d ává šance šéfovi lidovců Wolfgangovi Schüsselovi, 11 procent pak Jörgovi Haide rovi a 4 procenta předsedkyni Zelených Madeleine Petrovičové: Dosavadní kanclé ř tak proti loňsku ztratil 21 procent, jeho vicekancléř a protikandidát naopak 6 procent získal...)
BALKÁNSKÁ KRIZE
Lze říci, že po posledních mírových jednáních USA a jejich spojenců v NATO s p ředstaviteli bosenských Srbů, Muslimů, Chorvatů a Srbů šance na brzké mírové u spořádání stoupá. I když, vše bude v globále záviset také na Rusku, které je v této záležitosti zatím dost nevyzpytatelné a iniciativám Severoatlantické ali ance je nakloněno pramálo. Nadále totiž Moskva odmítá účast svých vojenských j ednotek v bosenské mírové operaci pod velením generálů NATO, ti zase z logický ch důvodů nechtějí povolit Rusku obsadit svými vojsky zónu obývanou bosenskými Srby. Zatím se v sobotu 28. října dohodli ministři obrany USA a Ruska William PERRY a generál GRAČOV na vytvoření společné rusko americké jednotce o síle n ěkolika tisíc mužů, ta však nebude podléhat NATO a bude nasazena do Bosny až z hruba měsíc po zahájení operace.
(Problémy jsou ovšem také jiné. Původně ohlášené jednání presidentů Bosny, Cho rvatska a Srbska, které se mělo konat 31. října, bylo o jeden den odloženo, pr otože zmíněnou "trojku" pozval do Moskvy na společnou schůzku president Boris Jelcin. Ten ale dostal srdeční záchvat a celý jeho program, zatím až do konce listopadu, byl zrušen. Uvidíme tedy, zdali v den, kdy Necenzurované noviny vyj dou tiskem, se přes nekonání summitu s Jelcinem v USA zmínění tři presidenti p od patronací amerických vyjednavačů sejdou a co se tam podaří dojednat resp. p odepsat...)
* * *
Nevyřešená je pak dosud i problematika tzv. východní Slavonie, tedy území patř ícího Chorvatsku ale dosud odtrženého od země a pod nadvládou chorvatských, re sp. bosenských Srbů. Po dlouhotrvajících jednáních zástupců obou stran za přít omnosti zprostředkovatele OSN Thorvalda STOLTENBERGA a velvyslance USA v Záhře bu Petera GALBRAITHA bylo ve středu 25. října uvedeno, že o posledním víkendu by mohlo být dosaženo dohody. V době, kdy tento zahraniční přehled byl psán, v šak k ohlášené dohodě zatím nedošlo. Přitom nadále existuje nebezpečí, že Chor vatsko použije vojenské síly k obsazení východní Slavonie a mírový proces tak může být narušen, ne-li zmařen: V případě chorvatské ozbrojené akce je totiž o čekávám zasáh armády Bělehradu.
(A když už jsme u Chorvatska, tak problém, který situaci taktéž moc nezklidňuj e, jsou parlamentní volby, jež v neděli 29. října v téhle zemi proběhly. Nikol iv kvůli vlastnímu volebnímu aktu, kde se ostatně očekává drtivé vítězství vlá dního HDZ: Komplikace spíš spočívají v tom, že volební právo mají i zahraniční Chorvati a jako kandidáti do parlamentu se prezentují také bosenští Chorvaté. ..)
SVĚT KOLEM NÁS
Jsou však i další události a země, které v uplynulých dnech upoutaly pozornost . Třeba taková Francie, jež přes silný protest mezinárodní veřejnosti provedla v noci mezi 27. a 28. říjnem další, v pořadí už třetí pokusný jaderný výbuch v Tichomoří: Měl sílu třikrát větší než atomová bomba svržená v roce 1945 na j aponskou Hirošimu. Přidáme-li pak k tomu neutuchající teroristickou vlnu atent átů, z nichž ten zatím poslední se udál ve čtvrtek 27. října na dvoře střední školy v předměstí Paříže, lze se nedivit, že prestiž presidenta i vlády mají n eusále sestupnou tendenci. A to i přesto, že v rámci tzv. mimořádného bezpečno stního protiteroristického plánu "Vigipirate" je denně mobilizováno na 20.000 příslušníků bezpečnostních sil a armády: Podle statistických údajů bylo od let ošního července ve Francii zatím 7 osob zabito a více než 160 zraněno, teroris tické atentáty mají údajně na svědomí alžírští islámští fundamentalisté. Ostat ně, z tohoto důvodu také nedošlo k plánovanému setkání francouzského president a Jacquese Chiraca s jeho alžírským protejškem Lamínem ZIRUÁLEM na Valném shro máždění OSN.
("Horko" se ovšem zdá být také v Severoatlantické alianci, kde tak trochu "kar tami" zamíchala demise generálního tajemníka Willyho CLEASE. V čele NATO je za tím Cleasův náměstek Sergio BALANZINO, horečně se však jedná o definitivním ob sazení tohoto postu. Vedle dříve už uvedených kandidátů, například bývalého dá nského ministra zahraničí Uffe Ellemanna JENSENA, se koncem minulého týdne obj evili další: do nedávna nizozemský premiér Ruud LUBBERS a britský vysoký komis ař v Evropské unii, předtím ministr vnitra v Londýně Leon BRITTAN. Zatím je př edčasné hovořit, kdo nakonec zvítězí, v každém případě nový generální tajemník to rozhodně nebude mít lehké. Situace v Bosně a na Balkáně obecně, v níž se N ATO angažuje, není lehká, komplikovanou se jeví taktéž možnost rozšíření alian ce na východ, nemluvě už o zhoršujících se vztazích NATO a Ruska...) * * *
Staly se ale ve světě také další věci. V pondělí proběhlo v kanadské provincii Quebeck lidové referendum o osamostatnění této části Kanady. Výsledky sice bu dou známy až v průběhu tohoto týdne, už teď však můžeme říci, že řešení dané o tázky bude dost složité. Složité to před předčasnými parlamentními volbami je také ve Španělsku, které v současné době předsedá Evropské unii. Vládnoucí men šinový socialistický kabinet premiéra Felipe GONZÁLESE byl ve čtvrtek 26. říjn a při hlasování o vládním návrhu státního rozpočtu poražen a ministerského pře dsedu opozičními subjekty, které mají v Parlamentu převahu, vyzvaly k okamžité mu vyhlášení termínu voleb. Což stabiletě Evropské unie právě teď moc nepřidá. ..
(Připomenout pak musíme také dost komplikovanou situaci v USA: Jistě, preferen ce presidenta Billa Clintona před presidentskými volbami, jež se uskuteční zhr uba za rok, stoupají. Vláda se ovšem potýká se Sněmovnou reprezentantů a Senát em v otázkách nasazení amerických jednotek v Bosně: Poslanci totiž nemají chut i souhlasit s jakoukoliv vojenskou angažovaností Spojených států v dané oblast i. Navíc pak, po mnoha letech relativního klidu, vstupuje před nastávajícími p residentskými volbami do popředí opět rasový fenomen, čehož důkazem budiž nedá vný osvobozující rozsudek v cause O. J. SIMPSOVA a protestní pochod téměř mili ónu mužů černošského předáka Louise FARRAKHANA. Zda situaci uklidní jeden z po tencionálně nejvážnějších kandidátů na úřad presidenta, černošský generál Coli n POWEL, je zatím ve hvězdách, protože kandidaturu zatím ještě neohlásil. Dal se ale už slyšet, že nechce být v kampani jen figurkou svých černošských bratř í. "Naše černošské dědictví musí být základem, na němž můžeme stavět, ne míste m, do něhož se budeme stahovat...")
------------------------------------------------------------ Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin
------------------------------------------------------------ OSN: KRIZE DŮVĚRY V ZÍTŘEK...
Svět je v krizi, sále více zmítán nejistotou a strachem z budoucnosti: Což lze po pádu bipolární soustavy pozorovat takřka na každém kroku. Příkladem toho b udiž ozbrojené konflikty na Balkáně nebo ukončení embarga na neměnnost hranic a díky tomu i rozpad mnoha států, počínaje Sovětským svazem přes Československ o a konče Jugoslávií. Ale také neschopnost západní Evropy udržet si v nových p odmínkách názorovou, politickou a vojenskou jednotu. Či nebezpečně narůstající sociální a společenské napětí v Africe. Mezinárodní terorismus. Islámský fund amentalismus. Ultralevicový, ultrapravicový a neofašistický extrémismus ve vys pělých evropských státech. Nebývalá vlna ekonomické emigrace z Balkánu, zemí n ěkdejšího Sovětského svazu, Předního východu, Afriky, Číny a Vietnamu do Evrop y a USA...
(Ano, to všechno jsou témata, s nimiž se dnes musíme potýkat nejen z vnitropol itických, ale hlavně mezinárodních hledisek. A jež by měla podle svého statutu řešit především Organizace spojených národů, nikoliv jednotlivé země samostat ně. OSN totiž vznikla v roce 1945 nejen proto, aby prostřednictvím Rady bezpeč nosti zabránila případné další válce a uchovala ve světě mír: Její smysl spočí val také ve zmírňování sociálního napětí mezi "bohatými" a "chudými" státy, re giony resp. světadíly, v organizování humanitární pomoci potřebným, v prosazov ání náboženské a politické snášenlivosti, v ochraně a následném rozvoji demokr atických principů uvnitř zemí i při jejich vzájemném soužití...)
* * *
Jistě, ne vždy se vše při tehdejším rozložení sil na dva politicky antagonisti cké tábory podařilo realizovat. Přesto ale, při oslavách 5O. výročí existence OSN lze konstatovat, že ve své době jakési očekávání lidstva splnila a válečné konflikty omezila na minimum. Bohužel, status quo, který po pěti letech od pá du "železné opony" na Zemi nastal, je úplně jiný a do lichotek má značně dalek o: Organizace spojených národů je totiž vážně nemocná, nedokáže už reagovat na narůstající problémy, jež zmítají světovým společenstvím, stále více ztrácí a utoritu a bez rychlého, razantního, hlavně ovšem účinného chirurgického zákrok u zemře.
(Jenomže, je onen rychlý, razantní a účinný zákrok vůbec možný? Či jinak řečen o, existuje v současné době diagnóza, jak zmíněnou chorobu OSN léčit? Anebo je ště jinak řečeno: Mají členské státy včetně velmocí, stálých členů Rady bezpeč nosti, vůli a chuť vůbec k léčbě přistoupit? Na zmíněném posledním Valném shro máždění OSN jsme slyšeli pěkná slova, diagnózu však nikoliv. Krize důvěry v bu doucnost trvá dál a hrozí nebezpečí, že přeroste v agonii. Nejen ve vztahu k O SN, ale i k tomu, co svět čeká na prahu XXI. století...)
(fakta a události ze zahraničí připravil)
Jiří F. PILOUS